Špína přednáší o kritické teorii a hardcore punku: Orchid, The Spectacle nebo Adorno
Zpěvák screamo kapely Orchid jménem Jayson Green kdysi řekl, že má radost, když fanoušci kvůli jeho textům začínají číst filosofické a teoretické knížky. „Miluju děcka, co znají Adorna,“ zpívá ve skladbě Tigers. Orchid nejsou jediná kapela, která v textech odráží práci levicových myslitelů 20. století. V dalším díle Špíny jsme rozebírali, proč má hardcore punk tak rád kritickou teorii, postmodernismus a situacionismus.
Frankfurtskou školu, respektive Institut pro sociální výzkum ve Franfkurtu nad Mohanem měli hardcoristé rádi nejspíš pro kritiku kulturního průmyslu. Ten v podání Herberta Marcuseho, Theodora Adorna nebo Waltera Benjamina představoval totalizující sílu, kterou dogmatický marxismus přisuzoval výrobním prostředkům. Od továrny se neomarxisté postupem času přesunuli k šoubyznysu. Kritická teorie ovlivnila celou řadu oborů, jako jsou sociologie, historické vědy, psychologie nebo teologie, a jednotícím filosofickým motivem byl úpadek rozumu – ten se v jistých variacích objevoval i v myšlenkách podvratných situacionistů nebo postmodernistů.
Společnost spektáklu, zásadní kniha vůdčí postavy situacionismu Guy Deborda, malovala svět jako odcizené divadlo, které nás utváří, ale do jehož tvorby jsme paradoxně sami zapojení. Hudební publicista Greil Marcus v knize Lipstick Traces načrtl linku jdoucí od dadaistů a surrealistů přes situacionisty až po punk. Ostatně manažer Sex Pistols, Malcolm McLaren, se v rozhovorech chvástal, že mu po dosažení na první příčku hitparád s písní God Save the Queen volal sám Guy Debord: „Dík, že jsi dostal mou hudbu do hitparád.“ Není divu, že si situacionistický slovník později vypůjčovaly další a další kapely. Jedním z příkladů jsou The Feederz, kteří v osmdesátých letech vycházeli na labelu Jella Biafry z Dead Kennedy’s a o situacionismu dokonce s jedním rozhořčeným posluchačem vedli debatu na stránkách fanzinu Maximum Rock’n’Roll. O dvacet let později v Norsku vznikla kapela The Spectacle, která Debordův ústřední pojem použila rovnou ve svém názvu.
A názvy písní jako Theory is Famous a Thanks for the Simulacra od Panthers, pozdější kapely Jaysona Greena, nebo Fetishized Facts od portugalské post-hardcore kapely Adorno říkají, že tyto teorie rezonovaly i mimo přednáškové síně – ať to byly ulice v revolučních šedesátkách, kdy studenti sprejovali citace z knížek Herberta Marcuseho po zdech ulic, nebo na hardcore/punkových koncertech.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.