Spisovatelka Markéta Pilátová: Buď jste posera, anebo hrdina
„Původně to měl být kluk, ale zjistila jsem, že se nedokážu vcítit do 18letého puberťáka, takže jsem to kompletně předělala na ženskou hrdinku,“ popisuje Markéta Pilátová zrod Karly, hlavní postavy svého nového románu Tsunami blues, který nás zavede na zpustošené thajské pláže i za kubánskými disidenty.
„Viděla jsem v praxi lidi, kteří se nebojí. To, že se někdo nebojí a riskuje krk, je hodně velká morální vzpruha, protože my už tady díky bohu tyhle starosti nemáme. Někdy je dobré si to připomenout, nezapomínat na morální imperativy, které se v dnešní roztříštěné době smazávají a je lehké je relativizovat. Na Kubě jsem si uvědomila, že některé věci jsou buď černé, nebo bílé – buď jste posera, anebo hrdina,“ vzpomíná Markéta Pilátová na svou cestu na Kubu, kam vezla léky a finanční pomoc tamním disidentům.
„Ten zážitek mnou hrozně otřásl, protože jsem zažila takové déjà vu. Podobné pocity měl člověk za komunismu u nás, zažívala jsem tam stejnou bezmoc vůči represivnímu systému. To ve mně vyvolávalo melancholickou, ale zároveň i bojovnou náladu, a zjistila jsem, že to přesně vystihuje fenomén blues – je to smutek, ve kterém je zároveň vztek.“
Jakou hudbu poslouchala Markéta Pilátová při psaní svého románu, koho a proč učí v Brazílii češtinu a jaká bude její příští kniha? Poslechněte si celý rozhovor včetně ukázky z románu Tsunami blues:
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
