Sportování se zvířátky

O dávném průzkumu píše server CNN. Připomíná, že v době dotazování čelil americký prezident Bill Clinton impeachmentu a film Titanic zářil na Oscarech. Archivy agentury Roper Center odhalují třeba to, že Američani předpověděli světovou pandemii, kterou jsme pak prožili s onemocněním covid-19. Výskyt nového smrtelného onemocnění tipovalo 75 procent respondentů.

Tři čtvrtiny věřily tomu, že manželství mezi dvěma ženami či muži bude v roce 2025 běžnou věcí. Zhruba 69 procent lidí čekalo, že USA bude mít prezidenta tmavé pleti, což se splnilo v roce 2008 zvolením Baracka Obamy. Že by se žena stala prezidentkou tipovalo 66 procent z respondentů, zatím se ale kandidátky probojovaly do finále jen dvakrát, v roce 2016 Hillary Clinton a loni Kamala Harris. Kolem 60 procent odpovídajících si myslelo, že se podaří vyléčit rakovinu nebo AIDS, jak se píše ve výsledcích průzkumu. 

Co se týče setkání s mimozemšťany, Američané zůstávali nohama na zemi. Kontakt s mimozemskou civilizací čekala jen čtvrtina lidí. V průzkumu nevěřili ani v cestování vesmírem, klonování lidí nebo konec aut.

Hudební publicista Mark Savage, který píše pro britskou veřejnoprávní BBC, láká na nové album americké zpěvačky Beyoncé. Ta v roce 2022 avizovala hned trojici nových alb. Jako první vyšla Renaissance s prvky černošské taneční hudby, následovala ji country deska Cowboy Carter. Teď by podle fanoušků mohla přijít na řadu rock and rollová deska - odhadují to podle outfitů, které Beyoncé volí, i dekorací na jejím posledním turné.

Charli XCX v únoru vydá soundtrackovou desku Wuthering Heights k nové filmové adaptaci románu Na větrné hůrce. Zpěvačka řekla, že se můžeme těšit na „elegantní a brutální zvukovou paletu.“ Podle ní bude zásadně odlišná od jejího loňského alba Brat, jak píše irská veřejnoprávní RTÉ. Na nové hudbě má pracovat i Harry Styles, začátkem roku se očekává taky další album Lany Del Rey.

BTS zpátky na scéně

Jihokorejský boyband BTS po čtyřleté vynucené pauze znovu míří na pódia. Většina jeho členů musela projít povinným vojenským výcvikem. Podle Savageho se ale vracejí na úplně jiný trh. Mezitím se totiž fanouškovská základna stačila roztříštit k dalším novým kapelám a celý žánr je jinde, než kde ho BTS před lety opustilo.

Naopak skupina Oasis by si mohla dát příští rok přestávku. Po loňském velkolepém comebacku si dává „pauzu na zamyšlení.“

A co koncerty v Česku?

První světovou hvězdou v pražské O2 Areně bude na konci ledna anglická zpěvačka Raye. Na ni navážou Jason Derulo nebo Florence + The Machine, následují třeba Louis Tomlinson, Tame Impala, Conan Grey nebo Deep Purple. Na ostravských Colours vystoupí Lorde nebo Twenty One Pilots. Pražské letiště v Letňanech v červenci ovládne Pitbull.

V rozhovoru s novinářkou Cleo Abram Altman přiznal, že závidí dnešním mladým lidem: jejich budoucí práce bude podle něj fascinující, zatímco naše první zaměstnání dnes působí „naprosto nudně“.

Technologie, kterou nyní máme k dispozici, se podle něj vyrovná „týmu PhD odborníků, které máme v kapse od kalhot.“ Díky tomu bude podle něj snazší než kdy dřív, aby jeden jediný člověk vytvořil firmu, která dříve vyžadovala „stovky“ zaměstnanců.

„V roce 2035 by absolvent vysoké školy – pokud na vysokou školu vůbec ještě budou chodit – klidně mohl odletět na misi prozkoumávat sluneční soustavu na palubě vesmírné lodi v rámci nějaké úplně nové, vzrušující, skvěle placené a nesmírně zajímavé práce,“ cituje Altmana server Fortune.

Zářnou budoucnost s AI věští i spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates. Podle něj by technologie mohla dramaticky zkrátit pracovní týden, protože lidé už „pro většinu věcí“ nebudou potřeba. Je podle něj možné, že lidé budou pracovat jen dva dny v týdnu, řekl v
pořadu The Tonight Show.

Odborníci ale varují, že vstupujeme do světa, kde malá menšina disponuje bezprecedentní finanční mocí, zatímco miliardy lidí nedosáhnou ani na základní ekonomickou stabilitu. Studie World Inequality Report 2026 založená na datech dvou stovek výzkumníků zjistila, že nejbohatších 10 % lidí vydělává víc než zbylých 90 % planety dohromady, informuje The Guardian.

K těmto sociálním problémům se přidávají environmentální rizika. Trénování AI modelů podle nové studie vyžaduje obrovské výpočetní zdroje – jejich spotřeba mezi lety 2018 a 2022 vzrostla desetkrát. A i tady se ukazuje nerovnost: nejchudší polovina
světové populace se podílí jen na 3 % emisí spojených s vlastnictvím soukromého kapitálu, zatímco nejbohatších deset procent lidí odpovídá za asi 77 % celosvětových emisí.

Zatímco technologičtí vizionáři slibují vesmírné kariéry a dvoudenní pracovní týdny, většina lidstva zůstává vystavena nejen ekonomické nejistotě, ale i environmentálním dopadům. Zářná budoucnost, kterou malují lídři ze Silicon Valley, tak bude pravděpodobně platit jen pro malou elitu.

Návrat lidí na Měsíc je součástí programu Artemis, který vede Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). V čele celé mise stojí Spojené státy, přičemž hlavním mezinárodním partnerem je právě Evropská kosmická agentura. Německo je s dotací ve výši 5,1 miliardy eur největším přispěvatelem ESA, uvádí server Euronews.

Let na Měsíc je plánovaný na rok 2027. V současnosti o letenku usilují čtyři Němci. Za nejperspektivnější kandidáty jsou považováni Alexander Gerst, geofyzik a vulkanolog, a Matthias Maurer, odborník na materiálový výzkum. Oba už v minulosti působili na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a oba jsou členy aktivního astronautického týmu ESA.

Prvenství Evropy na Měsíci by mělo velký symbolický význam. Starý kontinent totiž i nadále v mnoha oblastech kosmických letů zůstává závislý na Spojených státech. Evropská unie se proto snaží posílit svou technologickou nezávislost. Už v listopadu oznámila navýšení rozpočtu kosmické agentury na víc než 22 miliard eur, což je zhruba o pět miliard víc, než byl původní plán, uvádí Deutsche Welle.

Velké ambice mají i další světové mocnosti. Rusko například plánuje prostřednictvím státní kosmické agentury Roskosmos investovat miliardy eur a výrazněji zapojit soukromé investory. Součástí plánů je také vytvoření vlastního satelitního internetového systému po vzoru Starlinku, který má být podle šéfa Roskosmosu Dmitrije Bakanova spuštěn už v roce 2027.

Ze 186 uzavřených lyžařských středisek zůstává 113 ležet ladem. Dohromady jde o téměř 64 kilometrů nevyužívaných lanovek a sjezdovek. Provozovatelé po sobě často zanechali chátrající budovy, pylony a technickou infrastrukturu. Podle organizace Mountain Wilderness se na francouzských horách nachází více než 3 000 opuštěných staveb, které postupně degradují a znečišťují okolní prostředí, upozorňuje deník The Guardian.

Na nepoužívané svahy se však začíná vracet divoká příroda. Objevují se zde rostliny, které by při pravidelné údržbě sjezdovek neměly šanci přežít, a do krajiny se vracejí i původní druhy ptáků a další živočichové. Přesto se názory na budoucnost těchto míst liší. Část lidí se domnívá, že by bývalá střediska měla zůstat zachována jako památná krajina – tichá připomínka generací, které zde pracovaly a lyžovaly. Jiní naopak prosazují odstranění rozpadající se infrastruktury a plné navrácení hor přírodě. „V latině říkáme memento mori – pamatuj, že jsi smrtelný. Nemyslete si, že vytváříte věci, které budou trvat věčně. Nakonec se stanou zastaralými,“ uvedl pro The Guardian Nicolas Masson z organizace Mountain Wilderness, která usiluje o demontáž staré lyžařské infrastruktury. „Když něco stavíme, měli bychom se ptát: co po nás zůstane?“

Problém se ale netýká jen Francie. Podle studie citované serverem Deutsche Welle není polovina lyžařských středisek ve 28 evropských zemích schopna fungovat bez umělého zasněžování. Největší riziko uzavírání hrozí Itálii, následované Rakouskem, Švýcarskem a Francií. Budoucnost lyžování v Evropě tak zůstává nejistá – a s ní i otázka, jak se postavit k proměně horské krajiny v době klimatických změn.

K incidentu došlo během oslav Chanuky, kdy Hibbert společně s kolegy hlídkoval na pláži Bondi Beach. V tu chvíli dva ozbrojení útočníci zahájili střelbu. Policista byl zasažen do hlavy a ramene a následkem zranění přišel o zrak na jednom oku.

Podle vyjádření jeho rodiny podstoupil Hibbert během hospitalizace několik operací a byl umístěn na jednotku intenzivní péče. Jeho zdravotní stav se však postupně stabilizoval a nyní pokračuje v rekonvalescenci v domácím prostředí. Podle posledních informací policie byl jedním ze dvou zraněných policistů. Druhý strážník zůstává nadále v nemocniční péči.

Útok se odehrál 14. prosince na pláži Bondi Beach v Sydney. Podle australských úřadů útočili dva muži, otec a syn. Při střelbě zahynulo patnáct lidí a přibližně čtyři desítky dalších byly zraněny. Starší z útočníků byl při přestřelce zastřelen policií, mladší byl se zraněními převezen do nemocnice.

Server BBC připomíná, že i poté, co byl Hibbert během útoku zraněn, pokračoval v pomoci lidem v okolí, dokud mu to jeho zdravotní stav dovoloval. „Mnoho jeho kolegů, kteří byli v noci incidentu přítomni, navštívilo nemocnici a podalo svědectví o Jackově statečnosti. Popsali, jak jednal a jak se pohyboval směrem k lidem v nouzi, nikoli pryč od nebezpečí,“ uvedla jeho rodina v dřívějším prohlášení.

Projekt „Patriot Games“ je součástí širšího balíku akcí organizovaných iniciativou Freedom 250, která má zastřešit celonárodní oslavy 250. výročí vyhlášení nezávislosti USA. Donald Trump již během své kampaně v roce 2023 opakovaně sliboval, že výročí v roce 2026 budou provázet rozsáhlé a velkolepé akce. Ty podle něj mají připomínat monumentální světové veletrhy z minulých století a přitáhnout pozornost veřejnosti doma i v zahraničí.

Oznámení soutěže však vyvolalo okamžité reakce, zejména na sociálních sítích. Řada demokratických politiků i politických komentátorů začala projekt ironicky přirovnávat k populární knižní a filmové sérii Hunger Games. V této fikci autoritářský režim nutí mladé lidi soutěžit o život v přímém přenosu v televizní show, což podle kritiků vyvolává znepokojivé paralely.

Prezident Trump zároveň uvedl, že se soutěže nebudou moci účastnit transgender sportovci. Tím zopakoval své dřívější postoje k otázkám genderu ve sportu. „Slibuji, že žádné ženské sporty nebudou hrát muži,“ prohlásil prezident.

Podle serveru CNN Trump existenci soutěže naznačil již letos v červenci. Tehdy uvedl, že „Patriot Games“ by měly být vysílány v televizi a že jejich organizaci by měl vést ministr zdravotnictví a sociálních služeb Robert F. Kennedy.

Jen několik dní předtím, v pátek, se před věží Centre Point v centru Londýna objevila další nástěnná malba s velmi podobným motivem. Podle serveru BBC je i toto dílo připisováno Banksymu. Jeho zástupci však následně uvedli, že oficiálně potvrzují autorství pouze u malby, která se nachází ve čtvrti Bayswater v západní části města.

Podle odborníků i místních obyvatel není výběr lokality náhodný. Daniel Lloyd-Morgan v rozhovoru pro BBC uvedl, že umístění malby v blízkosti věže Centre Point může souviset se snahou upozornit na problematiku bezdomovectví. „Všichni se v tomto období baví a slaví, ale existuje mnoho dětí, které si Vánoce neužijí,“ uvedl Lloyd-Morgan.

Věž Centre Point je v Londýně dlouhodobě vnímána jako symbol bytové krize. Budova byla původně postavena v roce 1963 jako kancelářský komplex a dokončena v roce 1966. Po svém otevření však zůstala více než deset let prázdná a nevyužívaná, což v té době vyvolalo vlnu protestů ze strany aktivistů bojujících za sociální spravedlnost a dostupné bydlení.

Banksy ve své tvorbě dlouhodobě upozorňuje na společenská témata, jako jsou chudoba, migrace nebo sociální vyloučení, a svá díla často umisťuje do veřejného prostoru s cílem vyvolat širší společenskou debatu.

Jurina Noguči, 32letá operátorka call centra nejprve před časem požádala ChatGPT, aby jí dal radu ohledně vztahu, ve kterém v té době byla, a následně na jeho radu zrušila své zasnoubení, píše server Japan Today.

Na počátku tohoto roku se Noguči na platformu vrátila, aby vytvořila digitální postavu inspirovanou videohrou, kterou pojmenovala Lune Klaus Verdure. Postupně pak AI model vytrénovala ke způsobu vyjadřování, který jí vyhovoval. Zpočátku prý jen potřebovala někoho, s kým by si mohla popovídat, rychle si však uvědomila, že se do postavy Klause zamilovala.

Svatební obřad, který není úřady oficiálně uznaný, se odehrál letos v létě ve městě Okajama. Nevěsta držela v ruce smartphone, ve kterém byl její nastávající. Následně byla jeho podoba doplněna i na svatební fotografie. Ženichův svatební slib četl koordinátor svatby, protože postava neměla vygenerovaný umělý hlas.

Noguči čelila po svém rozhodnutí množství negativních reakcí. Její rodiče byli zpočátku proti, ale nakonec svého AI zetě přijali a zúčastnili se i obřadu. Podle serveru Euronews událost vyvolává složité otázky týkající se etiky a hranic umělé inteligence v lidském životě. Odvolává se také na odborníky, kteří varují před takzvanou AI psychózou, při které uživatelé umělé inteligence trpí bludy nebo obsesivním připoutáním k chatbotům.

Noguchi však říká, že si je vědoma rizik. „Nechci být závislá,“ tvrdí. „Chci si udržet rovnováhu a žít svůj skutečný život, zatímco budu udržovat svůj vztah s Klausem,“ cituje ženu server Euronews.