Start up restartuje

9. prosinec 2013

Projekt Start up, který vznikl v rámci Galerie hlavního města Prahy, se snaží systematicky prezentovat díla studentů a čerstvých absolventů uměleckých škol i jinde než jen v malých galeriích. Díky němu můžou vystavovat ve velké veřejnoprávní instituci.

Projekt Start up pod hlavičkou Galerie hlavního města Prahy už představil řadu těch nejmladších talentů české výtvarné scény. Jeho čtvrtý ročník ale bude vypadat trochu jinak. Nejvýraznější změnou je bezpochyby přesun z domu U Zlatého prstenu do Colloredo-Mansfeldského paláce. „Přestěhoval se z toho důvodu, že jsme otevřeli výstavu k 50. výročí založení Galerie hlavního města Prahy, která bude v dubnu příštího roku končit, takže se Start up pravděpodobně přesune zpátky. I když já se snažím, aby tady zůstal, třeba jinde, ale v Colloredo-Mansfeldském paláci,“ říká kurátorka Monika Doležalová.

Udržet projekt ve stávajícím prostoru chce zřejmě i proto, že v něm oproti Zlatému prstenu dostala další místnosti. Díky nim pak pozměnila celou koncepci výstav. „Tím jsem se rozhodla, že kromě talentovaných začínajících umělců představím také začínající kurátory a teoretiky. A zároveň každý díl ztvární student grafického designu.“ I když letos proběhne jen pět výstav, na každé z nich tedy bude pracovat celý tým lidí z různých okruhů. Autor hlavní části si vždy zvolí téma, které zpracuje, a na něj pak bude reagovat prezentace kurátora.

Svou novou koncepci Monika Doležalová poprvé předvedla v právě probíhající výstavě Habitus, která je první akcí letošního cyklu Start upu. Svoje dílo tu prezentuje student ateliéru skla na UMPRUMce Tadeáš Podracký. V tomhle případě ale nepracoval se sklem a využil toho, že mohl vytvořit cokoli. „Byl jsem domluvený s Monikou, že udělám instalaci, protože jsem dělal už tři předtím – poslední z nich na stáži v New Yorku. Tohle je teda čtvrtá instalace, která je pro mě svým způsobem radikální, jiná, protože jsem tam neumisťoval žádné užité artefakty, které bych předtím udělal. Celé jsem to vytvořil asi během měsíce přímo na místě a z nalezených materiálů, z každodenních objektů, které jsem zasazoval do imaginárního interiéru,“ popisuje Podracký svou práci.

03019166.jpeg

V jedné z místností se tak tyčí bílá dřevěná konstrukce, z poloviny překrytá klasickým běhounem a ověšená nejrůznějšími předměty – staré hadry, umělá popínavka, dámské lodičky nebo třeba skate. „Je to skica interiéru, kde jsem se zamýšlel nad věcmi v prostoru, protože každý interiér je nějak stavěný. Jak si člověk věci staví, je většinou dost intimní záležitost. Mě zajímají hodnoty, podle kterých skládá artefakty vedle sebe, a způsob, jakým si svůj interiér tvoří.“
Reakcí na Podrackého instalaci je pak druhá část výstavy Habitus. Kurátor Adam Štěch vyhledal nejzajímavější historické experimenty na poli architektury a designu od 30. do 70. let. Ty pak předal deseti vybraným grafickým designérům a ilustrátorům, aby se nad nimi zamysleli a vytvořili jakýkoli obraz – jakousi vizuální rešerši, jak říká Štěch.

Adam Štěch, který se jako spoluzakladatel skupiny OKOLO zabývá hlavně teorií a kurátorstvím designu a architektury, má k tvorbě Tadeáše Podrackého co říct. Oba se totiž zajímají o prostor, jeho uspořádání a náš vztah k němu. Zároveň se na první výstavě letošního Start upu také ukázalo, že ta část, která je až reakcí na umělcovo dílo, může být nakonec zajímavější než ono samo. Štěch totiž přinesl neokoukaný nápad, jak podnítit mladé tvůrce k novému přemýšlení o věcech. A možná nejen je...

Spustit audio