Stínová zpráva o stavu rasismu v Evropě

ENAR, tedy European Network Against Racism, je síť víc než 700 nevládních organizací bojujících proti rasismu ve všech členských státech EU. Pravidelná Stínová zpráva o stavu rasismu v Evropě čerpá z 27 národních Stínových zpráv jednotlivých členů ENARu. Tyto reporty jsou alternativním zdrojem informací, který doplňuje úřední a akademické statistiky a nabízí pohled nevládních organizací na problematiku rasismu a diskriminace. Naši národní zprávu (která sleduje období od března 2010 do března 2011) představil Český helsinský výbor.

Zpráva konstatuje, že etnické a náboženské menšiny v Evropě se setkávají s diskriminací a sociálním vyloučením ve všech oblastech života, od zaměstnání přes vzdělání a bydlení až po politiku. „Konkrétně se zjistilo, že nedošlo k žádným výrazným změnám - a pokud ano, tak spíš v negativním slova smyslu. Zaznamenali jsme nárůst rasově motivovaných trestných činů, nárůst počtu různých neonacistických demonstrací, roste úspěšnost extrémně pravicových hnutí. Zároveň je tu velmi nízká vymahatelnost práva pro všechny, kdo se cítí nějak diskriminováni nebo jsou nějakým způsobem napadáni kvůli své barvě pleti nebo jiným znakům," říká ředitelka ČHV Markéta Kovaříková.

European Network Against Racism|foto: Český helsinský výbor

Rasově motivovaná kriminalita je na vzestupu zejména v zemích jako Británie, Dánsko, Maďarsko a Polsko. „Nejvíc zranitelnými skupinami obyvatel jsou u nás Romové, ale obecně jsou to nejčastěji osoby, které mají nějaké zjevné znaky odlišnosti. Celoevropsky tedy především Afričané, Romové a náboženské skupiny – muslimové a židé." upřesňuje Kovaříková.

U nás jsou na tom z hlediska rasové diskriminace nejhůř Romové, kteří jsou dlouhodobě a masivně znevýhodňováni hlavně v klíčových oblastech trhu práce, přístupu ke vzdělání a bydlení.

Autoři české zprávy navíc zdůrazňují, že ve sledovaném období byl výrazně oslaben institucionální rámec agendy lidských práv. Kritizují například novelu zákona o pobytu cizinců platnou od začátku roku 2011, která podle nich ignoruje připomínky nevládních organizací a postavení cizinců zhoršuje. Zejména jde o oblast zdravotní péče, o prodloužení doby detence cizinců čekajících na přesun jinam a zkrácení platnosti povolení k pobytu, a o soustředění veškeré pravomoci do rukou jediného odboru Ministerstva vnitra ČR.

Dělnická strana na náměstí Jiřího z Poděbrad|foto: Tomáš Adamec

Ačkoli zpráva reflektuje i pozitivní jevy (vznikají například různá neformální sdružení zabývající se bojem proti rasismu), převažuje kritika pasivity státních institucí při zavádění opatření proti rasismu a diskriminaci do praxe: Rada vlády pro lidská práva se ve sledovaném období nesešla ani jednou, ministerstva nespolupracují s nevládním sektorem a nejsou ochotna zabývat se opatřeními přijatými minulou vládou.

Podle Markéty Kovaříkové ke vzrůstající intoleranci ve společnosti přispívá i přístup médií, která často neinformují vyváženě a neposkytují dostatečný prostor menšinám.

Odkazy:
helcom.cz
enar.helcom.cz
www.enar-eu.org