Stisk ruky, objímání, mazlení a sex. Každý potřebuje doteky, prospívají nám

„Jsou vřelé a kontaktní rodiny, které nemají mnoho tabuizovaných témat.“ Ale je i mnoho rodinných prostředí, kde se lidé moc nedotýkají, neobjímají. Možná se to doma nenaučili nebo se stydí. Či se obávají sexualizace doteku. Sebevědomý člověk ale zná své hranice a potřeby. Ví, jak chce být s druhými v kontaktu a umí si o dotek říci, třeba i neverbálně. Tělesný kontakt je forma komunikace. Můžeme vysílat a dostávat zprávy o tom, že jsme vítáni, milováni a že se námi počítá.

„Můžeme si všímat i kulturních a morálních limitů, dávají nám pravidla.“ O jižnějších zemích máme představu, že se v nich lidé dotýkají častěji. Pusa na tvář s cizím člověkem při seznamování je u nás rarita, ve Francii nebo Itálii se s tím setkáme často. Podle letmých doteků a tělesného kontaktu také můžeme dostat zprávu o partnerském vztahu. Dotýkáme se méně, protože jsme zapadli do rutiny, vzdálili se nebo nás k sobě něco už tolik netáhne? Dobré je také mít na paměti, že s věkem se potřeba a typ kontaktu proměňuje.

Poslechněte si celý rozhovor o dotýkání a jeho roli v našich vztazích.