Stopy pervitinu ve vodě způsobují rybám závislost, zjistili čeští vědci

Zaměstnanci metropolitní samosprávy už v současné době využívají systém pružné pracovní doby. Ten jim umožňuje přidat si každé čtyři týdny jeden den volna navíc. Nově by si ale mohli vzít toto volno jednou týdně. To znamená, že budou moct pracovat čtyři dny v týdnu. Vláda také plánuje zavést nový systém „částečné dovolené na péči o děti“, který umožní zaměstnancům zkrátit pracovní dobu až o dvě hodiny denně. Informuje o tom server Japan Times.

Podle guvernérky Yuriko Koike je flexibilní pracovní doba důležitá zejména pro ženy. „Chceme zajistit, aby ženy nemusely obětovat kariéru kvůli porodu nebo výchově dětí,“ uvedla během svého projevu na pravidelném zasedání tokijské metropolitní rady. Dodala, že bude i nadále prosazovat řešení nedostatku volných míst v mateřských školách a podporovat zmrazování vajíček.

Parlament už v květnu schválil novelu, podle níž musí firmy s platností od dubna příštího roku nabízet flexibilní pracovní dobu zaměstnancům s malými dětmi. Vzniká větší prostor pro home office, zkrácenou pracovní dobu a společnosti s více než 300 zaměstnanci budou mít povinnost zveřejňovat údaje o otcovské dovolené.

Podobné iniciativy přijímají i další územní správy. Prefektura Ibaraki zavedla v dubnu selektivní čtyřdenní pracovní týden pro většinu zaměstnanců, s výjimkou učitelů a pracovníků na směny. Prefektura Chiba rozšířila svou politiku čtyřdenního pracovního týdne v červnu, zatímco město Kuji v prefektuře Iwate zahájilo zkušební čtyřdenní pracovní týden v květnu a plánuje jeho plné zavedení v roce 2025.

Kočky a psi jsou nejčastějšími oběťmi případů hromadění zvířat. Tomuto problému v Japonsku čelí hned několik regionů. Podle serveru Japan Today je v této asijské zemi více domácích zvířat (6,8 milionu psů a 9 milionů koček) než dětí mladších 15 let (14 milionů). Místní úřady musely zpřísnit pravidla poté, co se čím dál více majitelů psů a koček nedokáže postarat o vysoký počet zvířat. Následkem je jednak zanedbání samotných domácích mazlíčků, jednak nepříjemné vlivy na okolí.

Jak napsal web The Japan Times, v září loňského roku proběhlo ve městě Sagamihara závažné šetření po stížnosti obyvatel domu na nepříjemný zápach. Vyšetřovatelé následně zjistili, že rezidenci obývá šedesátiletý muž, který chová asi 70 koček. Kvůli znečištění bytu zvířecími výkaly a močí byl zápach cítit i mimo seniorovu domácnost, jedna z koček navíc v důsledku infekce oslepla.

Muž se původně začal starat o sedm záchranářských koček před více než deseti lety, ale nenechal je vykastrovat, což vedlo k jejich nekontrolovanému množení. Řešením byla záchrana koček a jejich předání novým majitelům i dovzdělání původního majitele. V rámci případu byla nutná spolupráce města, veterinární asociace Sagamihara a místních skupin na ochranu zvířat.

Město nyní plánuje od dubna příštího roku zpřísnit svá opatření tím, že přepracuje vyhlášku o ochraně zvířat a hospodaření s nimi. Obyvatelé, kteří chovají šest a více psů nebo koček, budou muset do 30 dnů od dosažení této hranice nahlásit příslušné informace – včetně svého jména, adresy a počtu zvířat, která chovají, a zda jsou sterilizovaná. Porušovatelům budou hrozit pokuty do výše 8 tisíc korun.

Je důležité si uvědomit, že hromadění zvířat není totéž co záměrné chovatelství/množení. Množitelé prodávají a pořizují zvířata za účelem finančního zisku. Ti, co zvířata chovají ve velkém množství, svá zvířata nezpeněžují a mohou dokonce pociťovat intenzivní úzkost z jejich darování. S problémem se snaží lidem pomoci třeba Animal Humane Society (AHS).

„Hromadění téměř vždy souvisí s duševní nemocí, nikoli s úmyslným týráním. K potenciálním sběračům přistupujte spíše s empatií a soucitem než s odsuzováním. Nejúčinnější intervence vyžadují silnou podporu rodiny, přátel a komunity,“ píše společnost na svých stránkách.

Dolní oblast Vítkovic se v půlce července příštího roku opět zahalí do barev. I tentokrát hodlá multižánrový festival oslovit několik typů posluchačstva. Mezi již dříve zveřejněnými interprety je americké duo The Chainsmokers nebo punkrockový veterán Iggy Pop.

Do České republiky po krátké pauze znovu zavítá i britský zpěvák Sting a fanoušky indie-rocku také potěší koncert skotsko-severoirské skupiny Snow Patrol. Mezi nově oznámenými jmény je elektronické duo Sofi Tukker kombinující hudební styly do multižánrové symbiózy. V Ostravě se také příští rok objeví hudebník s jamajskými kořeny Shaggy.

Kromě britských i amerických interpretů se představí třeba francouzská taneční dvojice Justice se svým french house, která se letos po šesti letech vrátila na hudební scénu s tanečním albem Hyperdrama. V programu Colours se objevila i izraelská zpěvačka Noga Erez žánrově zasazena mezi alternativní RnB a rap. Na jejím posledním albu THE VANDALIST hostovali argentinský rapper Dillom, raperka Flyana Boss nebo anglický zpěvák Robbie Williams.

Do industriálního města přicestuje v Německu působící popový zpěvák se španělskými kořeny Álvaro Soler, známý třeba díky hitu Sofia. Mezi domácími interprety zase rezonují rapper Calin nebo zpěvák Dan Bárta s Illustratospherou. Festival začne 16. července roku 2025 a potrvá celkem čtyři dny.

První mladé pachatele ve věku 15 až 17 let bude švédská vězeňská a probační služba přijímat od 1. července 2026. Podle zadání vlády z loňského podzimu nahradí věznice dosud fungující jednotky ve speciálních domovech mládeže, které má dnes na starosti Národní rada pro institucionální péči, píše Sweden Herald.

Kvůli přeplněným vězeňským a probačním zařízením je ale nutné najít pro mladé vězně fyzické prostory a přizpůsobit jejich provoz tomu, že jsou to stále děti. Tím pádem mají práva zakotvená ve švédském právním systému.

Všechny děti mají právo na život a rozvoj. Děti mají právo na přístup k informacím například prostřednictvím internetu, rozhlasu a televize. A také na vzdělání, přičemž to povinné musí být bezplatné a dostupné všem. Vyplývá to z úmluvy OSN o právech dítěte, která je součástí švédského práva.

Håkan Zandén, který je v rámci vězeňské a probační služby zodpovědný za přípravu, říká, že agentura má s prací s dětmi zkušenosti. V rámci vězeňské problematiky ale bude čelit novým skutečnostem. „Musíme se naučit dobře zacházet i s dětmi, které se dopustily velmi závažných trestných činů a zároveň jsou nositeli dětských práv,“ míní.

Klíčová ustanovení švédského Zákona o vazebních věznicích zveřejnil web Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA). V dokumentu například stojí, že vězeň mladší 18 let nesmí být umístěn společně s dospělými vězni, pokud to nelze považovat za jeho nejlepší zájem. Po zadržení mladistvého člověka nebo dítěte je nutné dbát na jeho potřeby, jako jsou kontakt s rodiči, vzdělávací plán nebo volnočasové aktivity. „Jde o to, abychom se zde skutečně zaměřili na zlomení kriminálního chování, aby se nám tito mladí lidé nevraceli v dospělosti,“ říká Zandén.

Zákon jim také garantuje základní práva včetně možnosti odmítnout klienta, nastavit si podmínky služeb a kdykoliv přestat s právě poskytovanými sexuálními službami.

„Jsem teď velmi hrdou sexuální pracovnicí,“ řekla na sociálních sítích Mel Meliciousss, která je členkou belgických odborů sexuálních pracovníků a pracovnic. „Lidé, kteří jsou součástí tohoto průmyslu, budou mít mnohem lepší ochranu a ti, kteří se k nám teprve mají v plánu přidat, budou vědět, jaká mají práva,“ dodala Meliciousss.

Nabízení sexuálních služeb nebo přijetí platby za ně nebylo v Belgii podle amerického serveru NPR nelegální. Zákon ale postihoval provozovatele zařízení, kde sexuální pracovnictvo nabízelo své služby, a třetí strany podporující tyto služby mohly být obviněné z kuplířství.

V roce 2022 zákonodárci v Belgii dekriminalizovali sexuální práci tak, aby nemělo toto pracovnictvo často z řad znevýhodněných žen problém si najít bankéře, účetní nebo pojišťováka.

Prostituci dekriminalizovalo jenom pár zemí na světě včetně Nového Zélandu, Nizozemí nebo částí Austrálie. Belgický zákonodárci šli ale dál. Nový zákon sexuálním pracovníkům dává garance, že budou mít jednou nárok třeba na důchod.

„Je to velký krok vpřed. Ukončily jsme zákonnou diskriminaci sexuálních pracovníků a pracovnic a zajistily jim plnohodnotnou smlouvu,“ uvedly belgické odbory sexuálních pracovnic.

„Můžeme díky tomu zjistit, co medvědi jedí a jaký vliv má strava na jejich zdraví,“ řekla Stephanie Collinsová z kanadské univerzity.

Výzkumníci porovnávají vzorky trusu divoce žijících jedinců s těmi, kteří žijí v zajetí v rezervaci Cochrane. Jak píše kanadský server Saltwire, divocí medvědi tráví v důsledku změny klimatu více času na pevnině v blízkosti lidských sídel. Ledová pokrývka se tvoří později a vydrží kratší dobu. Lední medvědi tak nemohou trávit potřebný čas lovem tuleňů, kteří tvoří tradičně většinu jejich jídelníčku. Živočišná strava je pro ně zásadní pro tvorbu dostatečné vrstvy podkožního tuku. Dříve se odhadovalo, že lední medvědi jsou téměř výhradně masožravci.

Z pozorování chování i ze vzorků exkrementů je patrné, že medvědi teď mnohem častěji konzumují mořské řasy při pobřeží. I medvědi v zajetí jedí řasy celkem rádi, když jim je personál nabídne. Zdá se tedy, že nejde o nouzové řešení, ale celkem běžnou součást stravy. S klimatickou změnou se ale poměr této složky ve stravě zvyšuje a je otázka, jaké to bude mít dopady na zdraví ledních medvědů a na vývoj populace.

Jisté je, že s tenčící se vrstvou polárního ledu se bude zvyšovat četnost interakcí mezi člověkem a potravním oportunistou medvědem. Tyto interakce do budoucna nepřinesou nic dobrého, a tak chtějí výzkumníci přinést zprávu o tom, že stále můžeme něco dělat a snižovat emise skleníkových plynů, jak jen to je možné.

Analýza zkamenělých otisků nohou, které vědci objevili v severokeňské pánvi Turkana, naznačuje, že stopy vytvořily dva různé druhy lidského rodu, a to chvíli po sobě. „Je to první záznam těchto dvou druhů v bezprostřední blízkosti,“ uvedl vedoucí výzkumu Kevin Hatala z Chathamské univerzity ve Spojených státech.

Kosterní fosilie už dříve podle britského serveru The Guardian naznačovaly, že takové druhy předchůdce člověka mohly paralelně existovat. Časové rozpětí a odlehlost nalezišť jsou ale příliš velké na to, aby mezi nimi mohli vědci potvrdit interakci.

Výzkumníci, kteří o nálezu informovali ve vědeckém časopise Science, našli v sedimentech souvislou řadu stop. Délka jeho kroku naznačuje, že jedinec kráčel mírně rychlým tempem. Otisky se lišily od těch, které vědci znají u moderních lidí.

Podle vědců otisky zřejmě odpovídají druhu Paranthropus boisei, který je známý také jako Australopiték východoafrický. Vzhledem k charakteru chrupu se mu přezdívá také „louskáček“. Tento druh není přímým předkem člověka, ale patří do jedné z vedlejších větví lidského rodokmenu.

V blízkosti pravděpodobně jeho stop našli vědci i další otisky. Stopy odpovídají zřejmě člověku vzpřímenému, tedy Homo erectus.

„Domnívám se, že si oba druhy byly vědomy sdílení prostoru v krajině, pravděpodobně se navzájem znaly a považovaly za odlišné,“ řekl Hatala. Na otázky ohledně jejich interakce zatím vědci nemají odpovědi.

Akcie GEO Group a CoreCivic vzrostly už po neúspěšném červencovém atentátu na tehdejšího republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Trump vyšel z incidentu sice postřelený, ale mediálně silnější, a věznice tak očekávaly, že prezidentské klání ovládne. Demokraté by podle španělského deníku El País nepředstavovali pro vězeňský sektor zvýšený přísun financí. Bezprostředně po listopadových volbách, ve kterých Trump porazil demokratickou kandidátku Kamalu Harris, vzrostly akcie GEO Group o 42 % a CoreCivic o 29 %.

„GEO vznikla pro tento jedinečný okamžik v dějinách naší země,“ řekl George Zoley, šéf firmy, která nabídla svoje služby Trumpově administrativě. Soukromé věznice v USA ulehčují přeplněným státním zařízením, upozorňuje El País.

Na posílení akcií už v listopadu upozornila americká televize CNN. Podle stanice nastane obrat oproti Bidenově administrativě, která migrantům žádajícím o azyl umožňovala legálně pracovat, zatímco čekali na udělení azylu.

Donald Trump slibuje vyhostit na 11 milionů migrantů, kteří žijí ve Spojených státech bez potřebných dokumentů.

Velký producent pšenice Ronald Greentree a jeho společnost Auen Grain zničili podle soudu 1262 hektarů půdy, kde žije asi 30 ohrožených druhů. Mezi nimi koaly, různí zástupci netopýrů, plazů, ptáků a vzácných rostlin. Informoval o tom web The Guardian.

Podle úřadů zemědělec poničil krajinu o velikosti letiště v Sydney tím, že ji zbavil původních druhů rostlin a tím i přirozeného útočiště pro zvířata. Místo pak mělo sloužit jako přistávací dráha, pole nebo výběh pro dobytek.

Soud v Novém Jižním Walesu na jihovýchodě Austrálie podnikateli podle britského serveru Guardian udělil pokutu ve výši více než 15 milionů korun. Další pokuty musí zaplatit jeho firma. Obviněný ani jeho společnost nevyjádřili podle soudu lítost a nemají výčitky svědomí. Vinu odmítají.

Už v roce 2022 soud muže a jeho firmy uznal vinným v dalších případech ničení půdy. „S potěšením přijímáme výsledek tohoto případu, zejména s ohledem na předchozí odsouzení vlastníka pozemků za podobné trestné činy,“ řekla Ingrid Emeryová z odboru životního prostředí státu Nový Jižní Wales.