Studenti v Cambridgi drží hladovku. Chtějí, aby univerzita přestala podporovat fosilní paliva

Oleje ze semen slunečnic, řepky nebo kukuřice mohou v těle člověka vyvolat chronické záněty. Nový výzkum tak opět vyvolává obavy, že kuchyňské oleje mohou způsobovat rakovinu. Studie provedená v laboratoři financované Národním onkologickým ústavem se zaměřila na roli tuků v mikroprostředí kolem nádorů tlustého střeva. Při zkoumání nádorů identifikovali výzkumníci u více než osmdesáti lidí s rakovinou tlustého střeva ve věku od 30 do 85 let tyto oleje jako možný faktor, který k zdravotním problémům přispívá, píše Independent. Výsledky ovšem neprokazují, že oleje na vaření způsobují rakovinu. Přední americké zdravotnické instituce upřesnily, že při konzumaci mírného množství olejů ze semen v rámci vyvážené stravy rakovina prokazatelně nehrozí.

Podle studie zveřejněné v časopise Gut ovšem zkoumané nádory vykazovaly zvýšenou hladinu bioaktivních lipidů, což jsou malé olejové molekuly vznikající při zpracování olejů ze semen. Bioaktivní lipidy nejenže zvyšují zánět, ale také brání přirozenému procesu hojení v těle a podporují růst nádorů.

Hlavní autor studie, profesor chirurgie na University of South Florida a Tampa General Hospital's Cancer Institute Timothy Yeatman, uvedl pro TODAY, že má obavy z vysoké spotřeby olejů ze semen, zejména z ultra zpracovaných potravin. „Je dobře známo, že pacienti s nezdravou stravou mají v těle zvýšený výskyt zánětů,“ řekl Yeatman. Zdůraznil, že podle výzkumů k zánětlivým reakcím, které vedou ke vzniku rakoviny tlustého střeva a dalších druhů rakoviny, přispívají oleje obsažené v ultra zpracovaných potravinách. Podle Yeatmana souvisí nedávný nárůst výskytu rakoviny tlustého střeva u mladých lidí s dramatickým nárůstem spotřeby zpracovaných potravin. Kvůli těmto zjištěním se chirurg domnívá, že je třeba přehodnotit tendence západního stravování, včetně přidávání cukrů, nasycených tuků nebo výroby ultra zpracovaných potravin, chemikálií a zánětlivých olejů ze semen.

Velrybí výkaly přináší do moře stálý přísun živin jako železo, dusík a fosfor. Podle Heidi Pearson, mořské bioložky z University of Alaska Southeast, obsahují chuchvalce velrybího trusu třikrát až sedmkrát vyšší koncentraci živin než typická mořská voda: „Díky nim je oceán obecně produktivnější.“ Pomocí fotosyntézy veškerý fytoplankton každoročně pohltí zhruba 22 milionů tun oxidu uhličitého – tolik ho za rok vypustí asi 4,8 milionu automobilů, píše web Smithsonian.

Intenzivní lov velryb ve 20. století ovšem výrazně poškodil oceánské ekosystémy a narušil klíčový mechanismus pohybu živin v mořských potravinových řetězcích. Jak ukázal výzkum posledních několika desetiletí, velryby hrají v posilování oceánských ekosystémů zásadní roli. Kvůli průmyslovému lovu však těchto savců v oceánu hlídkuje mnohem méně, než tomu bylo dříve, čímž dochází k menšímu koloběhu živin i vázání uhlíku.

Právě proto se mořská vědkyně Edwina Tanner a malá skupina spolupracovníků z nadace WhaleX Foundation pokouší vytvořit syntetický velrybí trus. Umělé výkaly navržené týmem WhaleX se skládají převážně z dusíku s příměsí fosforu a stopových prvků, jako je oxid křemičitý a železo, a mají přesně kopírovat originál jak formou, tak funkcí. V prosinci 2021 vypustila Tanner se svým týmem do Tasmanova moře u východního pobřeží Austrálie 80 galonů speciálně připravených falešných výkalů, což odpovídá jedné velrybí snůšce. Nyní se WhaleX připravuje na to, že začátkem příštího roku rozptýlí do stejného moře takových snůšek pět. Tentokrát ale bude zkoušet novou techniku.

Zatímco při prvním testu společnost WhaleX vypouštěla umělé výkaly přímo do moře z nádrží na palubě lodi, v roce 2025 bude tým používat dva nebo tři „biopody“ – asi 5 metrů dlouhé válce naplněné mořskou vodou a umělými výkaly. Poté, co výzkumníci nechají fytoplankton růst v lázni bohaté na živiny uvnitř biopodů po dobu čtyř až sedmi dnů, vypustí jejich obsah do oceánu. Tyto odolné plastové nádoby nejenže pomohou udržet živiny na hladině oceánu, ale také umožní společnosti WhaleX přesně měřit, jak dobře mikrořasy rostly, a vypočítat množství uhlíku zachyceného v tomto procesu.

WhaleX není jediným projektem, který se snaží takový produkt vyrobit, uvedl web Vice. David King, chemik z univerzity v anglické Cambridge, pracuje na projektu Regenerace mořské biomasy, který plánuje rozptýlit materiál bohatý na živiny po celé hladině světových oceánů.

Dvaadvacetiletý Sam je asistentem manažera v prodejně mražených jogurtů na Floridě. Nedávno se s portálem Reddit podělil o frustrující moment z práce, píše web Newsweek. V příspěvku sdíleném 15. prosince napsal ke snímku dvou bankovek: „Tyto bankovky zabavili dospívající pokladní a považovali je za ‚padělané‘.“

Nepravé se jim bankovky evidentně zdály kvůli opotřebovanému vzhledu. Co ovšem dopálilo asistenta manažera nejvíce, bylo zbrklé jednání prodavačů. Ti totiž po vyhodnocení situace bez konzultace oba kusy platidla popsali. „Kvůli čmáranici na bankovkách jsem uronil slzu,“ dodal spolu s fotografií skutečné deseti a pětidolarové bankovky, na které je napsáno: „FAKE“ a „Fake do not accept“ (padělek, padělek – nepřijímat“).

Po znehodnocení bankovek musel Sam svým podřízeným vysvětlit, že bankovky jsou pouze staré, nikoli falešné. „Bankovky jsou z doby před rokem 1999, co se týče datace, tedy nejméně 25 až 30 let staré,“ uvedl Sam. Dále připustil, že teenageři pravděpodobně už tolik nevyužívají hotovost vzhledem k rozšíření karet a platebních aplikací.

Nakonec mladý asistent manažera přiznal, že není od věci si předem ověřit finanční gramotnost náctiletých zaměstnanců, kteří už vyrůstali spíše na digitálních platbách. Navíc i samotné bankovky za posledních třicet let prošly několika změnami, upozornil New York Post. Průzkum společnosti Talker Research v roce 2024 zjistil, že téměř 30 % respondentů z generace Z se vyhýbá nošení hotovosti, protože se obává případné krádeže. Dalších 33 % respondentů z generace Z se bojí, že by mohli fyzické bankovky omylem ztratit.

Vědci také varují, že stoupající teploty, extrémní počasí a klimatické katastrofy, jako jsou požáry nebo sucho, budou stále častější, informoval web National Geographic. Podle Gavina Schmidta z NASA bylo posledních několik let “supernabitých,“ částečně kvůli jevu El Niño, ale také vlivem lidské činnosti, která neustále zvyšuje emise skleníkových plynů. Schmidt odhaduje, že během příští dekády překročíme hranici 1,5 °C oteplení natrvalo. Bez zásadních změn v klimatické politice by mohlo oteplení do roku 2100 dosáhnout až 3 °C.

Současnou dobu budeme přesto podle vědců v budoucnu vnímat jako období klidnějšího počasí a mírnějších teplot. Děti narozené ve 20. letech 21. století už budou teplejší a bouřlivější klima dokonce považovat za běžné kvůli psychologickému jevu známému jako syndrom posouvající se základny. Tento jev způsobuje, že si lidé přivykají na aktuální podmínky a postupně je považují za normu, což může vést k oslabení společenské vůle řešit klimatické problémy.

Syndrom posouvající se základny byl poprvé popsán v 90. letech v souvislosti s rybolovem. Výzkumy ukázaly, že mladší rybáři považovali aktuální stavy ryb za normální, i když starší generace je vnímaly jako drastické poklesy.

Podle Adama Arona z Kalifornské univerzity je pro řešení klimatické krize důležité zavádět sociální normy, které inspirují společnost k akci: „Pokud lidé vidí, že jejich sousedé instalují solární panely, pravděpodobně to udělají také“.

Podle rady pro školství zabírá přebalování dětí učitelům příliš mnoho času a omezuje proto jejich výuku. Vedení škol tvrdí, že přibývá dětí, které do zařízení nastupují, aniž by byly plně naučené na nočník. Někteří rodiče však tento přístup považují za „diskriminační“ a „nespravedlivý” s tím, že i přes veškerou snahu rodičů se ne všechny děti při nástupu do mateřské školy obejdou bez plenek. Informoval o tom lokální web Wales Online.

Matka tříletého chlapce, který má nastoupit do školky v lednu, zvažuje, že jej do zařízení raději nepošle. Argumentuje, že pro rodiče je nepraktické opouštět práci kvůli přebalení dítěte a upozorňuje, že to navíc naruší chod třídy. Podobné obavy vyjádřil i otec dalšího dítěte, který poukázal na zdravotní a bezpečnostní rizika, pokud by děti musely zůstat ve špinavém oblečení, než rodiče dorazí. Jeho syn se právě učí chodit na nočník a “nehody” občas mívá.

„Samozřejmě je odpovědností rodičů děti naučit na nočník, ale podle odborné literatury dosahují děti vývojových milníků v různém věku… Teď si nejsme jistí, zda našeho syna do školky příští pololetí vůbec pošleme,“ uvedl otec pro web Nottingham Post.

K nové politice se vyjádřila i Laura Doel, národní tajemnice Velšské organizace ředitelů škol. Podle ní si někteří vedoucí školek stěžovali na rostoucí počet dětí, které při nástupu nezvládají základní dovednosti, včetně sebeobsluhy. Ředitelé škol v oblasti Blaenau Gwent nové rozhodnutí podle ní přivítali, současně ale spolupracují s místními úřady na zajištění podpory pro děti.

„Samozřejmě tam, kde mají děti speciální potřeby, je nezbytné, aby ony i jejich rodiny dostaly potřebnou péči od příslušných organizací,“ zdůraznila Doel.

Albánský premiér Edi Rama v sobotu oznámil, že TikTok bude od nového roku v zemi blokován, přičemž obvinil platformu ze zvyšujícího se počtu případů násilí a šikany, zejména mezi mladými lidmi. Informoval o tom web Euronews.

Rozhodnutí albánských úřadů předcházelo na 1300 schůzek s učiteli a rodiči. Ty se uskutečnily v reakci na potyčku dvou teenagerů v polovině listopadu, která skončil smrtí jednoho z nich. Konflikt mladíků údajně začal na TikToku. 

Rozhodnutí vlády se u některých uživatelů setkalo s odporem. „Já a moji vrstevníci s tím nesouhlasíme, protože TikTok není tím, co mezi námi vyvolává konflikty. TikTok je něco, přes co sdílíme svůj každodenní život a bavíme se.“ řekl 18letý uživatel Samuel Sulmani.Kritika zákazu se ozývá i na politické úrovni.

„Diktátorské rozhodnutí uzavřít sociální platformu TikTok je vážným útokem na svobodu slova a demokracii,“ uvedla Ina Zhupa, poslankyně hlavní opoziční Demokratické strany.

TikTok v reakci na rozhodnutí Tirany požádal albánskou vládu o „naléhavé vysvětlení“ případu ubodaného teenagera. Společnost uvedla, že „nenašla žádné důkazy, že by útočník nebo oběť měli účty na TikToku, a více zdrojů potvrdilo, že videa vedoucí k incidentu byla sdílena na jiné platformě, nikoli na TikToku.“

Rama však v neděli řekl, že rozhodnutí zablokovat TikTok „není uspěchanou reakcí na jeden incident, ale pečlivě zváženým rozhodnutím přijatým po konzultaci s komunitou rodičů ve školách po celé zemi“.
„Buď TikTok ochrání albánské děti, nebo Albánie ochrání své děti před TikTokem,“ napsal v příspěvku v albánštině a angličtině na platformě X.

„Albánie je příliš malou zemí na to, aby přinutila TikTok změnit jeho algoritmus tak, aby nepropagoval nekonečné peklo nenávistného jazyka, násilí, šikany a podobně‘,“ uvedla Ramova kancelář.

Rozhodnutí Albánie přichází poté, co několik evropských zemí, včetně Francie, Německa a Belgie, zavedlo opatření omezující přístup dětí na sociální sítě. Ještě dál zašla Austrálie, která v listopadu zakázala sociální sítě všem uživatelům mladším 16 let.

V Londýně usazeného hudebníka Davida Žbirku a jeho kapelu sunnbrella na festival Eurosonic doprovodí i tým Radia Wave, aby zmapoval jeho cestu pro své posluchačstvo. V lednu navíc sunnbrella vydúa nový videosingl, který vznikl při příležitosti výhry v Czechingu. Další budoucí plány kapely zahrnují tour po Velké Británii s texaskými shoegazeovými kolegy Glare nebo vystoupení na americkém showcaseovém festivalu South by Southwest.

V nabitém lineupu složeném z těch nejambicióznějších hudebních projektů napříč Evropou tentokrát nebude chybět ani zpěvačka Maella, která se účastnila Czechingu 2023, a nyní po boku 14 dalších nominovaných soutěží na cenách Music Moves Europe. Prestižní hudební ocenění si dávají za cíl akcelerovat slibné kariéry vycházejících hudebních hvězd, seznam předešlých vítězů zahrnuje jména jako Dua Lipa, Alyona Alyona, Stromae nebo Rosalía. V rámci fanouškovské sekce Music Moves Europe můžete pro Maellu hlasovat tady.

Propagandistické video vydané vládou ukazuje rozlehlou restauraci v západním stylu v Hwasongu, předměstí východně od Pchjongjangu, která byla postavena v posledních dvou letech v rámci obnoveného pokusu o zahájení obřích stavebních projektů rozšiřujících hlavní město. O projektu informuju server Euronews.

Zákazníci si tady mohou koupit pivo od hlavní státní pivovarnické společnosti Taedonggang, pojmenované podle řeky protékající centrem Pchjongjangu. Historie pivovaru Taedonggang sahá do roku 2000, kdy pivovar Ushers v anglickém městě Trowbridge zavřel kohoutky. Po 175 letech výroby tak šel podnik do dražby a vítězem aukce se stal dnes již zesnulý severokorejský vůdce Kim Čong-il. Celý pivovar pak převezli do Severní Koreje a tam s pomocí německých odborníků znovu sestavili. Tehdy, stejně jako dnes, vztahy se Západem prakticky neexistovaly. V roce 2002 začala pivovarská společnost Taedonggang fungovat a v roce 2016 dokonce začala vyvážet své výrobky do Číny.

Pivo Taedonggang se dnes vyrábí v několika různých verzích. Nejoblíbenější je Taedonggang číslo 2, což je světlý ležák s velkým množstvím bublinek. Zatímco Severní Korea se snaží okolní svět upoutat bohatou pivní kulturou, realita je pro většinu jejích obyvatel zcela jiná. Většina Severokorejců žije na venkově a denně bojuje s chudobou a nedostatkem jídla. Aby si mohli koupit pivo, museli by utrácet potravinové poukázky. A to je luxus, který si většina z nich nemůže dovolit.

Pivní bary jako je restaurace Hwasong Taedonggang nejsou navíc mimo Pchjongjang dostupné a lidé většinou pijí nekvalitní domácí pivo. Pouze v hlavním městě dostávají výhradně muži malé množství speciálních pivních poukázek. Za ty mohou pořídit zhruba jeden až dva litry piva měsíčně. Kvůli těmto omezením bude luxusní pivnici pravděpodobně navštěvovat pouze pchjongjangská elita a malý počet zahraničních turistů.

Trond Larsen z organizace Conservation International, který průzkum vedl,řekl, že bylo vzrušující být jeho součástí. „V krajině Alto Mayo žije skoro 300 tisíc lidí ve městech, obcích a komunitách. Vzhledem k dlouhé historii změn ve využívání půdy a zhoršování životního prostředí nás velmi překvapilo, že jsme tu objevili tak vysoké druhové bohatství“, zdůraznil. Udivil ho hlavně výskyt tolika nových, vzácných a ohrožených druhů, z nichž mnohé se pravděpodobně nikde jinde nevyskytují. O úspěšné expedici píše server Euronews a The Guardian.

Mezi „nové objevy“ patří také čtyři savci: myš ostnatá, netopýr krátkoocasý, veverka zakrslá a obojživelná myš. Objev nového druhu obojživelné myši byl podle Larsena obzvlášť šokující, protože patří do skupiny hlodavců, z nichž je většina druhů mimořádně vzácná. To jim mezi odborníky na savce dává téměř mýtický status.

„Nejzajímavějším nálezem ale byla „kapkovitá ryba, která vypadá podobně jako příbuzné druhy sumečků, ale na konci hlavy má skutečně bizarní skvrnitý nástavec připomínající kapku“, uvedl Larsen. Funkce této 'kapky' prý zůstává naprostou záhadou. Možná by mohla mít něco společného se smyslovými orgány v hlavě, nebo by mohla pomáhat při kontrole tlaku, poskytovat tukové zásoby nebo pomáhat při i hledání potravy.

Vědci v oblasti Alto Mayo zdokumentovali také sedm nových druhů ryb, nový druh žáby úzkoústé, deset nových motýlů a dva nové bouky. Expedice rovněž zdokumentovala 49 „ohrožených“ druhů z červeného seznamu IUCN, včetně dvou kriticky ohrožených opic, dvou ohrožených druhů ptáků a ohrožené žáby harlekýnky.