Studentskou stávku proti změně klimatu podpořilo více než sto českých vědců

Čeští vědci dnes vydali prohlášení, ve kterém vyjadřují podporu klimatické stávce připravované středoškolskými studenty. Své podpisy k němu připojilo více než 100 akademiček a akademiků. Iniciátorem prohlášení je fyzikální chemik profesor Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

„V situaci, kdy v produkci oxidu uhličitého na obyvatele stále patříme mezi největší světové znečišťovatele, se nemůžeme tvářit, že se nás problém změny klimatu netýká. Jen rychlým naplňováním konkrétních kroků, týkajících se například útlumu těžby a spalování uhlí, jakož i péče o zemědělskou půdu, lesy, vodu v krajině a dalších aspektů klimatické adaptace, se nám může podařit předat Zemi dalším generacím tak, abychom stávkujícím středoškolákům a jejich vrstevníkům zcela nezkazili budoucnost,“ stojí v dokumentu zaslaném ČTK.
Před dopady globálního oteplování varoval i klimatolog Alexander Ač. Podle něj lidstvo stojí před velkou výzvou. „V průběhu 12 let je potřeba snížit celosvětové emise CO2 o téměř 60 %, jinak oteplení překročí hranici 1,5 °C a riziko rozsáhlých nevratných změn se výrazně zvýší. Krizi změny klimatu nepřikládáme náležitý význam a dosavadní snahy o řešení jsou nedostatečné. Proto považuji aktivní přístup mladých lidí za zcela legitimní,“ řekl serveru Ekolist.
Svůj podpis k prohlášení přidala i politoložka profesorka Vladimíra Dvořáková. „Studenty sice vychováváme k většímu sebevědomí a posilujeme jejich schopnost prosadit se, neučíme je ale odpovědnosti či spoluodpovědnosti, kterou nutně nesou i ti, co mlčí a nedělají nic. Navíc tito dnešní středoškoláci budou svědky dopadů změny klimatu nejen na ně, ale i na celý svět. Oni budou čelit všem hrozbám a světovým konfliktům, které vyplynou z důsledků klimatické změny,“ prohlásila pro Ekolist. Podle Dvořákové je dobrým signálem do budoucna, že se mladá generace začíná o problémy zajímat a že se studentská stávka u nás koná a zároveň přesahuje rozměr České republiky.
Studentskou stávku, která vyzývá k plnění závazků Pařížské klimatické dohody, připravují středoškoláci na pátek 15. března. Vzorem je jim iniciativa švédské studentky Grety Thunberg, která se v srpnu loňského roku rozhodla každý den sedět před švédským parlamentem a vyžadovala po vládě snížení emisí. Protesty proti změně klimatu se postupně rozšířily do celého světa a tento pátek by se měl stát prvním celosvětovým stávkovým dnem. V Česku se bude stávkovat v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Liberci a v řadě dalších měst. Informují o tom zástupci české větve iniciativy Fridays for Future. Podle studentů reakce politiků na vědecká varování neodpovídají závažnosti situace. Příkladem může být prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Více si o studentské stávce můžete poslechnout v našem rozhovoru s organizátory.

Spustit audio
autor: Vít Voltr
  • Připravuje se skupinová klimatická žaloba na českou vládu

    14. červenec 2020
    Z protestů Fridays for Future

    Boj proti změnám klimatu se přesouvá už i do soudních síní. Na světě bylo dosud podáno více než 600 žalob spojených s klimatem. Jedna teď přijde na řadu i v České republice.

    Obecně je klimatická žaloba způsob, jak právní cestou přesvědčit stát nebo firmu, aby se stavěly odpovědně k otázce klimatu – v tomto případě konkrétně české státní orgány odpovědné za snižování emisí a adaptační opatření na změnu klimatu. Žalobu bude podávat spolek Klimatická žaloba ČR, z.s., sdružující obyvatele České republiky, kteří chtějí, aby stát projevil větší aktivitu v boji proti změně klimatu.

    Cílem žaloby je výrok soudu stanovující, že české státní orgány dostatečně nechrání práva českých občanů zaručená ústavou (právo na příznivé životní prostředí, ochrana přírodního bohatství) a neplní mezinárodní závazky týkající se změny klimatu – například finanční příspěvky na globální snahy o zpomalení klimatické změny (nedostatečné přispění), snižování emisí skleníkových plynů (pomalé plnění).

    Žaloba se připravuje od června 2020 a její mediální kampaň by měla začít už v srpnu, podání žaloby k Městskému soudu v Praze se pak plánuje na podzim 2020.

    Podívejte se taky na rozhovor Omezování lidí nefunguje, pro řešení klimatické krize potřebujeme pozitivní vizi, shodují se Krajhanzl a Novák.

  • Kondor andský uletí až 160 km bez mávnutí křídly

    14. červenec 2020
    Kondor andský

    Studie odhalila efektivní způsob letu největšího ptáka třídy letců. Kondor Andský má rozpětí křídel 3 metry a váží až 15 kg, což z něj zároveň činí i nejtěžšího ptáka v této třídě. Aniž by mával křídly, vydrží ve vzduchu plachtit i několik hodin. Vědci nyní poprvé připevnili na osm kondorů v Patagonii záznamová zařízení, aby odhalili jejich rytmus mávání křídly během více než 250 hodin letu.

    Ptáci strávili jen asi jedno procento času letu máváním křídly, a to většinou při vzletu. Jeden ze zkoumaných ptáků letěl více než pět hodin, překonal vzdálenost okolo 160 km, a ani jednou nemávl křídly. „Kondoři jsou perfektní letci, i tak nás ale výsledek zkoumání překvapil,“ konstatuje profesorka Emily Shepard, spoluautorka studie a bioložka na univerzitě Swansea ve Walesu. „Zjištění, že téměř nikdy nemávají křídly a jen plachtí, je dechberoucí,“ říká David Lentink ze Stanfordské univerzity, který se ale výzkumu neúčastnil.

    Pro ptáky není obloha prázdnou plochou, ale krajinou plnou neviditelných prvků, jako jsou větrné poryvy, proudy stoupajícího teplého vzduchu nebo vzdušné proudění tlačené vzhůru zemskými objekty, například horami. Díky tomu, že se kondoři naučili využívat vzdušné proudy ve svůj prospěch, mohou cestovat na velké vzdálenosti a zároveň minimalizovat mávání křídly.

    Proč je dokonalý způsob plachtění nezbytný pro životní styl kondora andského, vysvětlil další spoluautor studie Sergio Lambertucci, biolog z univerzity v Argentině. Kondor se živí mršinami, proto musí denně kroužit dvě hodiny ve vysokých horách a hledat potravu. Při několikahodinovém hledání potravy dokonale využívají stoupající poryvy teplého vzduchu k usnadnění letu, doplňuje Lambertucci.

    Záznamová zařízení připevněná na kondory byla naprogramována tak, aby se po týdnu uvolnila a odpadla. Jejich získání ale nebylo snadné. Někdy spadla do hnízd na obrovských útesech uprostřed pohoří And. Potřebovali jsme tři dny, abychom se tam dostali, popisuje Lambertucci.

  • Čína plánuje otevřít akvária s umělými delfíny, jsou prý k nerozeznání od těch živých

    13. červenec 2020
    Umělý delfín

    Vývojáři z Nového Zélandu spolupracují s americkými tvůrci některých z nejslavnějších hollywoodských tvorů na vývoji robotických delfínů, kteří jsou k nerozeznání od těch živých. Dokážou reagovat na diváky, vesele plavat v akváriích uvnitř nákupních center a nedělá jim problém ani těsný kontakt s lidmi, který by byl pro skutečná zvířata už škodlivý. Jejich „chov“ s sebou nenese běžné etické problémy a první z nich se zřejmě už brzy objeví v akváriích v Číně.

    Jak píše britský deník The Guardian, akvária a mořské parky po celém světě sice čelí rostoucímu tlaku, aby upustily od představení, která stojí na živých velrybách a delfínech, poptávka diváků po těchto show ale vůbec neutichá. „Hlad veřejnosti je stejný jako kdykoli v minulosti,“ řekl Guardianu Roger Holzberg, návrhář robotických delfínů a bývalý kreativní ředitel společnosti Walt Disney Company. Holzberg 270kilogramová zvířata staví společně s Waltem Contim, který je autorem třeba kosatky Willyho nebo delfína Flippera.

    Největší překážkou zatím zůstává cena jednoho delfíního robota – ta dosahuje výše skoro 21 miliónů britských liber. Podle novozélandské vývojářky Li Wang sice robot stojí čtyřikrát více než živý delfín, ale vydrží déle, nepotřebuje drahou péči ani pečlivě kalibrovanou teplotu vody. Podle Wang bylo jen během pandemie v Číně postaveno nejmíň třicet nových akvárií, přičemž se zatím jedno z nich zavázalo, že nahradí skutečné delfíny těmi umělými.

  • Pro HBO Max vznikne seriál s Batmanem. Půjde o prequel k chystanému celovečernímu filmu

    13. červenec 2020
    Z připravovaného filmu The Batman

    Režisér Matt Reeves, který momentálně točí snímek The Batman, připravuje společně s několika kolegy televizní seriál, který má být s filmem úzce provázaný. Vzniká pro novou streamovací platformu HBO Max a má rozšiřovat svět, který Reeves vytvořil pro svůj film.

    Seriál se má údajně věnovat korupci v gothamské policii. Diváci se v něm podle serveru Cosmic Book seznámí s řadou nových postav z města svíraného zločinem. Zatím není známo, jestli se v televizním projektu objeví Robert Pattinson jako Batman nebo Jeffrey Wright v roli komisaře Gordona. Některé podrobnosti už ale kolují v čilých diskusích na sociálních sítích.

    Reportér hollywoodského zpravodaje Deadline Justin Kroll na svém twitteru píše: „Nevím, jestli se objeví i Patz, ale vím, že seriál bude zasazený do doby předcházející filmu The Batman a bude se zabývat tím, jak se Gotham zkorumpoval.“ Podle Cosmic Booku půjde o prequel k chystanému filmu a HBO Max ho navíc uvede ještě před vstupem snímku do kin.

  • Sestupte online do ohromující hrobky faraona Ramesse VI. v Údolí králů

    13. červenec 2020
    Z hrobky Ramesse VI.

    Unikátní virtuální prohlídka, kterou vytvořilo egyptské ministerstvo turismu, vás zavede hluboko do precizně trojrozměrně zpracovaných tunelů podzemní hrobky faraóna Ramesse VI.

    Hrobka, která je známá pod označením KV 9, leží spolu se šesti desítkami dalších v Údolí králů nedaleko egyptského Luxoru. Podzemní stavba KV 9 se skládá ze vstupního prostoru, dvou chodeb a místnosti se sarkofágem. Jak virtuální prohlídka podrobně představuje, hrobka je celá bohatě zdobená vytesanými úryvky z knih a spisů staroegyptských textů a astronomických výjevů. Hrobka KV9 byla ve 12. století před naším letopočtem původně vystavěna pro krále Ramesse V., později ji ale využil jeho nástupce Ramess VI., pátý vládce egyptské dvacáté dynastie. Jak připomíná web zaměřený na umění This Is Colossal, hrobka byla v roce 1898 vykradena francouzským egyptologem Georgesem Daressym, který odsud odnesl část sarkofágu. Ta se momentálně nachází v Britském muzeu v Londýně.

     

  • Co do kompostu nepatří? Vyhnout byste se měli tukům, popelu nebo nemocným rostlinám

    10. červenec 2020
    kompost

    Kompostování je snadný a efektivní způsob, jak se vypořádat s potravinovým odpadem a zároveň o živiny obohatit svou zahradu. Přestože je kompostování v mnoha směrech výhodné a ekologické, existuje odpad, který byste do něj nikdy neměli přidávat.

    Přehled, kterých osm věcí by se ve vašem kompostu nemělo objevit, připravil server Inhabitat.

    Maso: Při kompostování byste se zcela určitě měli vyhnout masu, které může k vaší zahradě přilákat okolní zvěř. Teplota v kompostéru navíc nemusí být dostatečně vysoká na to, aby zlikvidovala nebezpečné patogeny.

    Ryby: Stejně tak je dobré vyhnout se rybám, které se sice rychle rozkládají, ale vytváří velmi nepříjemný zápach.

    Zvířecí exkrementy: Ačkoli se mohou výkaly jevit jako ideální součást kompostu, není tomu tak. Ve fekáliích totiž mohou přežít paraziti, bakterie a viry nebezpečné pro člověka.

    Průmyslově zpracované dřevo: Dřevo z plotu, staré terasy nebo nábytku do kompostu také nepatří. Chemikálie, které jsou v takovém dřevě, by se mohly dostat do vašeho jídla nebo ohrozit rovnováhu vaší kompostové směsi. Pokud nebylo dřevo nijak průmyslově upraveno, kompostovat ho lze.

    Popel: Podobně jako v předchozím případě může i popel ze spáleného dřeva obsahovat chemikálie, které ovlivňují konečnou kvalitu kompostu. Pokud jste si však jisti, že popel pochází výhradně z čistého, neupraveného přírodního dřeva, může být vhodným doplňkem směsi.

    Mléčné výrobky: Stejně jako další živočišné produkty i mléčné produkty přilákají k vašemu kompostu nechtěnou pozornost hmyzu. Například červi jsou pro kompostování užiteční, hlodavci a mouchy, které by hnijící mléko přilákalo, by ale způsobovali pouze problémy.

    Tuk a olej: Kromě toho, že tuky rovněž přitahují okolní zvěř, narušují také rovnováhu směsi a odpuzují vodu, která je pro proces rozkladu nezbytná.

    Nemocné rostliny: Kompostér je ideálním místem pro rostliny, ujistěte se ale, že rostliny nejsou nemocné. Jakékoli bakterie se totiž mohou přenést i na hnojené rostliny.

    Podívejte se také na Ve vlastní šťávě: Kam s ním? a dozvíte se, jak nakládat s bioodpadem.

  • Včely v Evropě vymírají a Brusel nedělá dost, tvrdí orgán Evropské unie

    10. červenec 2020
    Včela

    Klesající populace opylovačů klíčových pro fungující ekosystém, jako jsou divoké včely a motýli, čelí existenciální hrozbě v důsledku změny klimatu a intenzivního zemědělství. Vědci z australských univerzit v Sydney a Queenslandu počítají s tím, že v nadcházejících desetiletích může vyhynout až 40 procent druhů hmyzu na světě. Podle zprávy vydané Evropským účetním dvorem ale Evropská unie ani v této kritické situaci nedělá pro ochranu těchto druhů dost.

    „Našli jsme mezery v klíčových strategiích EU, které se zabývají hlavními hrozbami pro divoké opylovače,“ píše se v dokumentu. Zpráva ukázala, že zemědělská politika Evropské unie, která od roku 2014 vysála téměř 40 procent jejího rozpočtu, neobsahuje žádné zákony na ochranu těchto druhů. Analýza Evropského účetního dvora také poukazuje na to, že potřebné změny možná nepřinese ani příští sedmiletá Společná zemědělská politika. Reforma navržená v Bruselu totiž nezavazuje vlády členských států k tomu, aby byl nárok na čerpání zemědělských dotací EU spojen s povinností ochrany opylovačů. Zpráva rovněž uvádí, že Brusel řádně nevyužil opatření na ochranu biologické rozmanitosti, jako je směrnice o stanovištích nebo program LIFE pro financování opatření v oblasti změny klimatu.

    Za vážné ohrožení pro populace opylovačů je považováno také používání syntetických pesticidů. Šetření Greenpeace, zveřejněné ve středu, například ukázalo, že členské státy i nadále používají pesticidy ohrožující včelstva, a to i navzdory zákazu EU. Evropská unie v roce 2018 zcela zakázala venkovní použití neonikotinoidních pesticidů. Od té doby ale již 16 zemí EU vydalo pro tyto látky celkem 67 nouzových licencí, které jejich použití ve výjimečných případech krátkodobě povolují. Existují však pochyby o tom, zda jsou tyto licence náležitě zdůvodněné. V jednom případě byly například zakázané pesticidy použity na brouky, kteří ničili povrch golfového hřiště v Dánsku.

    Přečtěte si také Kolem úlu je to bzukot. Vychází první díl Podhoubí se včelařkou a entomoložkou Alenou Bruce Krejčí.

  • Španělé pracující na dálku přesouvají svá pracoviště na pláže a do hor

    10. červenec 2020
    notebook, počítač, pláž, moře, homeoffice

    Kvůli koronavirové krizi se v mnoha zemích stala práce na dálku mnohem běžnější než dříve. Jinak tomu není ani ve Španělsku, jedné z nejvíce zasažených zemí Evropy. S rostoucími letními teplotami začalo mnoho Španělů hledat místo, kde se před vedry ukrýt. Mnoho z nich tak přesunulo své virtuální kanceláře na pláže či do hor.

    „V posledních několika týdnech vidíme obrovskou poptávku po přenosných zařízeních Wi-Fi, která se časově shoduje s cestami na prázdniny,“ cituje Miguela Morala, generálního ředitele a spoluzakladatele společnosti WifiAway, web El País. Stejný trend zaznamenala i španělská telekomunikační společnost Telefónica. „Nárůst žádostí je podobný v oblastech s méně než 1000 obyvateli jako v oblastech s více než 50 000, což není typické,“ uvedla společnost.

    Mnoho firem ve Španělsku muselo radikálně změnit své pracovní postupy v reakci na pandemii nového koronaviru a doporučení vlády, aby lidé v případech, kdy je to možné, pracovali z domova. Podle studie zveřejněné v květnu poradenskou skupinou Genetikomm zavedlo ve Španělsku práci z domova v průběhu krize 41 % společností. Podle studie vypracované společností Fiverr si navíc 76 % malých a středních podniků ponechá kulturu práce na dálku i po skončení krize. Existují samozřejmě pracovní pozice, kde tzv. home office není z pochopitelných důvodů možný. Koronavirová krize ale značně posunula hranice toho, co je v této oblasti považováno za realizovatelné.

    Ze svých domovů začala pracovat například i velká část zaměstnanců španělské televize Movistar+, která tak byla schopná zajistit vysílání ve vysoké kvalitě i v průběhu krize. Strach z práce na dálku je pryč. Pokud se dobře organizujeme, není relevantní, zda se zaměstnanci nachází na fyzickém pracovišti,“ říká Alex Martínez Roig, vedoucí obsahu televize. Podle jeho názoru krize urychlila tolik potřebné změny. Bez viru bychom potřebovali pět let, abychom se dostali tam, kde jsme. Šli bychom kousek po kousku a debatovali o všem mnohem více,“ dodává.

  • Vědci léta zkoumali více než tři sta mrtvol sobů. Zajímalo je, jak si s nimi příroda poradí

    9. červenec 2020
    Kostra soba

    Když v Norsku v srpnu 2016 zemřelo po zásahu bleskem 323 sobů, správa parku se rozhodla mrtvoly ponechat na místě svému osudu. Vědcům se tak naskytla jedinečná příležitost pozorovat, co se s mrtvolami a kolem nich bude dít.

    Správa národního parku Hardangervidda cíleně vytvořila „krajinu strachu“, píše britský deník The Guardian. Za mršinami se totiž stahovali obávaní vrcholoví predátoři, jako rosomáci, orli skalní a lišky polární. Vědci to zjistili díky fotopastím, vyloučeným exkrementům a pouhému pozorování zvířat, která putovala na vzdálenou vysočinu. Díky tomu věděli, že mrchožrouti, jako jsou krkavci, vrány a orli, směřovali za mrtvolami nejvíce v roce 2017. Rok nato už tam téměř nebyli. Přesný opak platí o hraboších či lumících.

    Právě hlodavci přišli až ve chvíli, co zmizeli ptáci. Vědci mají za to, že se báli, aby se sami nestali potravou, a raději počkali, až ptáci odejdou. Zajímavé zjištění, o němž výzkumníci referují ve vědeckém žurnále Ornis Norvegica, se týká ptáků, kteří nepatří mezi mrchožrouty. I ti se na pohřebišti sobů vyskytli, ale ne přímo kvůli mrtvolám. Zajímal je hmyz, který se v mršinách rozmnožil. Nejčastěji se jím živila linduška luční, v jednu chvíli jich bylo na místě až 80. Tato i další zjištění by tak mohla změnit vnímání mrtvých zvířat. Mrtvoly ponechané svému osudu totiž mohou přinést mnoho dobrého pro ekosystém, věří vědci.