Switch málem zemřel při práci na nové desce MIA

První model umělé inteligence, který byl uveden jako otevřený zdroj, byl v lednu 2025 Deep Seek R-1 od čínské společnosti DeepSeek, což vyvolalo vlnu dalších modelů v režimu open source – například model Qwen od společnosti Alibaba nebo model Kimi od společnosti Moonshot.

Jednou z firem, která model Deep Seek využívá, je sociální síť Pinterest. Její technický ředitel Matt Madrigal pro server BBC uvedl, že na rozdíl například od modelu ChatGPT od americké společnosti OpenAI, je možné čínské alternativy volně stahovat a přizpůsobovat.

Šéf firmy Airbnb Brian Chesky pak v říjnu agentuře Bloomberg řekl, že jeho společnost spoléhá na model Qwen od společnosti Alibaba. Uvedl pro to tři jednoduché důvody – je podle něj velmi dobrý, rychlý a levný. Podle bývalého britského vicepremiéra Nicka Glegga je tento vývoj událostí ironický. „V souboji mezi největší autokracií světa a největší demokracií světa – Čínou a Amerikou – Čína dělá více pro demokratizaci technologie, o kterou soupeří,“ řekl v rozhovoru pro BBC.

Podle zprávy, kterou minulý měsíc zveřejnila Stanfordova univerzita, čínské modely umělé inteligence podle všeho dohnaly, nebo dokonce předstihly své americké protějšky – a to jak z hlediska toho, čeho jsou schopné, tak z hlediska počtu lidí, kteří je používají. Zpráva dále naznačuje, že úspěch Číny ve vývoji open source modelů lze částečně vysvětlit vládní podporou.

O několik týdnů později Eric (jeho jméno server BBC změnil) při prohlížení pornografických stránek narazil na video, ve kterém poznal sebe a svou přítelkyni. Záběry dokumentovaly jejich příchod do pokoje, odkládání zavazadel i samotný sexuální styk. Video bylo sestříháno a zpřístupněno tisícům lidí.

Třicetiletý Erik přiznává, že podobná videa sledoval už jako teenager. „To, co mě na tom přitahovalo, bylo, že ti lidé nevědí, že jsou natáčeni,“ přiznává. Nyní se ocitl na druhé straně.

Fenomen spy-cam porna – tedy videí pořízených skrytými kamerami bez souhlasu natáčených – je v Číně znám už minimálně deset let, i přes fakt, že výroba i distribuce pornografie je oficiálně nelegální.

V posledních letech se taky na sociálních sítích šíří rady, jak takové kamery odhalit. Některé ženy si dokonce v hotelu začali stavět improvizované stany, aby ochránily své soukromí.

V dubnu loňského roku reagovala čínská vláda novými regulacemi, které hotelům ukládají povinnost pravidelně kontrolovat pokoje a pátrat po skrytých kamerách. Přesto investigativní zjištění BBC World Service ukazují, že hrozba nezmizela.

Novináři identifikovali tisíce nedávných spy-cam videí natáčených v hotelových pokojích a prodávaných online. Některé kamery přitom přenášejí dění v reálném čase.

Případ Erica a Emily podle BBC není ojedinělý. Jen v Číně tisíce lidí každoročně přichází o soukromí v hotelových pokojích, přičemž vzniklý obsah se stává součástí výdělečného, a často ilegálního, digitálního průmyslu.

Problém spy-cam porna se netýká jen Číny. V Jižní Koreji bylo podle policie tajně natočeno asi 1 600 hostů motelů a záběry byly živě vysílány online pro platící zákazníky. Informuje o tom CNN. Kamery byly skryty například v zásuvkách, digitálních televizních přijímačích nebo držácích fénů.

Přestože dva pachatelé byli zatčeni, odborníci upozorňují, že nelegální natáčení a šíření intimních videí zůstává v zemi vážným problémem a stovky žen i mužů se kvůli tomu obávají opustit domov nebo veřejně vystupovat.

Vyplývá to z nedávné analýzy vedené Emmou Grundtvig Gram z Kodaňské univerzity ve spolupráci s výzkumníky ze Sydneyské univerzity. Výzkumný tým analyzoval 46 vysoce sledovaných příspěvků na Instagramu a TikToku, které propagovaly produkty spojené s testosteronem. Dohromady oslovily téměř sedm milionů uživatelů a získaly více než 650 tisíc „lajků“. Ani jeden z příspěvků však neodkazoval na vědecké studie nebo lékařské důkazy. Naopak u 72 procent účtů se prokázaly finanční vazby na propagované produkty.

Influenceři v příspěvcích nejčastěji sdíleli osobní zkušenosti nebo fotografie „před a po“ a své publikum následně směrovali k testům, klinikám či doplňkům stravy, z nichž měli přímý finanční prospěch. Téměř třetina z nich se prezentovala jako lékaři, ostatní používali označení jako „hormonální specialista“, „expert na dlouhověkost“ nebo „výkonnostní kouč“, cituje studii server Vice.

Vůbec ale nezmínili možná zdravotní rizika. Testosteronová terapie je při užívání bez jasné lékařské indikace spojována například s kardiovaskulárními komplikacemi, neplodností, erektilní dysfunkcí, gynekomastií nebo poškozením ledvin. V obsahu se rovněž neobjevovala informace, že hladina testosteronu se u zdravých mužů přirozeně výrazně liší, ani že plošné testování bez konkrétních příznaků nemá oporu v klinické praxi.

Prodej testosteronu ve Spojených státech dnes přesahuje 400 milionů dolarů ročně a sociální sítě tento trh dál rozšiřují – bez regulací, které platí pro tradiční farmaceutickou reklamu. Dopady přitom nekončí jen u zbytečně utracených peněz. Naddiagnostikování může ze zdravých mužů učinit pacienty a zkreslit jejich vnímání stárnutí i vlastní hodnoty. Výzkum organizace Movember navíc ukazuje, že intenzivní konzumace online obsahu o maskulinitě souvisí se zhoršenými výsledky v oblasti duševního zdraví.

Mnoho lidí pracujících na plný úvazek se dostává do situace, kdy mají pochybnosti o své kariéře, ale nemají se s kým poradit. Nově otevřený bar podle deníku The Japan Times reaguje právě na tuto nejistotu – umožňuje mluvit o práci bez nutnosti okamžitého rozhodnutí či jasného plánu.

„Otevřeli jsme tenhle bar, protože věříme, že lidé potřebují místo, kde si mohou nejprve urovnat myšlenky a ujasnit si postoje, aniž by se automaticky předpokládalo, že výsledkem musí být změna práce,“ uvedl majitel baru Shota Umemoto v rozhovoru pro India Today.

Návštěvníci nemusí přijít v obleku ani si s sebou nosit životopis. Konzultace probíhají v soukromých místnostech, kde mohou hosté otevřeně mluvit s „barmanem“ u skleničky. Podle oficiálních stránek podniku nejde o běžný obsluhující personál, ale o profesionály z různých oborů s praktickými zkušenostmi v oblasti personalistiky, podnikání či kariérního poradenství.

Konzultace i alkoholické a nealkoholické nápoje jsou zdarma. Provoz baru je financován prostřednictvím doporučovacích poplatků, které platí firmy v případě, že si vyberou uchazeče o práci zprostředkovaného barem.

Způsob financování ale vyvolává i otázky. Na oficiálních stránkách není zcela jasné, jak přesně systém doporučení funguje ani zda poradci nabízejí skutečně neutrální spektrum možností, včetně těch, z nichž podnik nemá přímý finanční prospěch. I v prostředí, které se snaží působit nenuceně a podpůrně, tak zůstává otevřené téma střetu poradenství a byznysu.

Kontaminaci jablek hlásí Belgie, Chorvatsko, Česko, Dánsko, Francie, Německo, Maďarsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Švýcarsko, uvádí nejnovější zpráva organizace Pesticide Action Network (PAN) Europe. Ta kritizuje postup EU při hodnocení rizik.

EU totiž pesticidy posuzuje izolovaně a opomíjí „koktejlový efekt“. „Jedním z nejvýraznějších zjištění je, že 85 % testovaných jablek obsahovalo více pesticidů,“ uvedla PAN Europe. „Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) dostal už před 20 lety za úkol vyvinout metodiku pro regulaci kombinovaných účinků pesticidů, ale tuto zákonnou povinnost dosud neplní.“

Zpráva upozorňuje, že pokud by tato jablka byla zpracována a prodávána jako kojenecká výživa, 93 % z nich by překročilo zákonný limit EU pro obsah pesticidů u dětí mladších tří let.

Evropská jablka obsahují v průměru tři rezidua pesticidů na vzorek. Země, kde je tento koktejl v průměru nejbohatší na pesticidní složky, jsou Lucembursko (pět různých zbytků pesticidů), zatímco chorvatská a maďarská jablka obsahují v průměru čtyři zbytky pesticidů.

Vědecká studie PAN Europe byla provedena mezi 1. a 20. zářím 2025. Výzkumníci odebrali tři až pět vzorků různých lokálně pěstovaných konvenčních jablek v supermarketech nebo na trzích, celkem 59 vzorků jablek vypěstovaných v jednotlivých zemích.

Spojené státy se rovněž vyznačují výraznou mírou obav hlavně ekonomického charakteru mezi mladšími obyvateli. USA se ale podle Benedicta Vigerse z Gallupova institutu odlišují od dalších států tím, jak silně se jejich obyvatelé obávají o stabilitu demokratického systému a toho, zda je stále možné dosáhnout ekonomického vzestupu.

Zjištění přichází po desetiletích stranické polarizace, která vyústila třeba ve vzestup prezidenta Donalda Trumpa, útok na Kapitol počátkem roku 2021, převážně neúspěšné pokusy o jeho trestní stíhání během administrativy prezidenta Joea Bidena a Trumpův návrat do úřadu, jenž znovu otevřel otázky ohledně politických a ústavních pojistek země.

Výsledky průzkumu ukazují, že respondenti mladší 35 let nejčastěji jako největší problém uváděli ekonomické problémy, včetně dostupnosti potravin a bydlení. Naopak starší Američané mnohem častěji zmiňovali politiku.

Průzkum současně ukázal, že i obyvatelé některých bohatých zemí se obávají dostupnosti a ekonomických problémů v podobné míře jako lidé v některých afrických státech. Například v Irsku uvedlo 57 % dospělých, že ekonomika nebo dostupnost bydlení jsou hlavním problémem podobně jako v Nigérii, Zambii, Egyptě či Albánii.

Jiné bohaté země, například Francie a Německo, podobné obavy ani výrazné generační rozdíly nezaznamenaly.

Podle zpravodajského serveru BBC Høiby u soudu uvedl, že si nepamatuje, že by pořizoval fotografie a videa nalezené v jeho telefonu, která podle policie zachycují, jak sexuálně napadá ženu v královské rezidenci. Høiby, syn princezny Mette-Marit z jejího vztahu před sňatkem s korunním princem Haakonem, stojí před soudem obviněn z 38 trestných činů, včetně čtyř znásilnění a dalších sexuálních napadení.

K nejzávažnějším obviněním, včetně údajných znásilnění, se nepřiznal. V případě odsouzení mu hrozí trest odnětí svobody až na 16 let. Proces se odehrává mimo jiné v době silného tlaku na norskou královskou rodinu. Mette-Marit totiž čelí kritice kvůli svým vazbám na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Během několika minut po usednutí na svědeckou lavici se Høiby rozplakal a uvedl, že je pro něj „nesmírně obtížné mluvit před tolika lidmi“. Média ho podle jeho slov „pronásledovala a trýznila“ už od jeho tří let.

Uvedl, že žil život, „s nímž se zde velmi málo lidí dokáže ztotožnit“, plný večírků a alkoholu. „Jsem známý jen jako syn své matky. Nic víc. Měl jsem extrémní potřebu uznání,“ řekl soudu. „A to se projevovalo spoustou sexu, spoustou drog a spoustou alkoholu.“

Jeho výpověď následovala po svědectví údajné oběti z onoho večírku. Ta soudu řekla, že si pamatuje, že s Høibym během večera měla pohlavní styk, ten ale ukončila. Na údajné znásilnění žádné vzpomínky neměla, dokud ji nekontaktovala policie a neukázala jí záznamy. Domnívá se, že jí bez jejího vědomí byla podstrčena droga.

Podle Høibyho se na večírku konzumoval alkohol i drogy. Současně ale dodal: „Než se tohle objevilo, nebyl to večer, který by mi v paměti nějak zvlášť utkvěl.“ Soud potrvá několik následujících týdnů.

Server Financial Times poznamenává, že tanec na pohřbech v Íránu není neobvyklý. V některých částech islámské republiky se v kmenových tradicích již dlouho spojuje smutek s hudbou a pohybem. Nicméně současný trend je spíše dalším aktem odporu. Teokratický režim v Teheránu totiž po desetiletí omezoval a zakazoval veřejné oslavy, tanec žen i projevy smutku a radosti.

„Mnozí z dnešních truchlících nechtějí, aby smutek nad ztrátou svých blízkých nesl jakékoli stopy náboženského smutku, který je typický pro jejich vrahy. Místo toho, aby navenek projevovali smutek, rozhodli se projevovat radost. Tato radost nese silné politické poselství o vytrvalosti v boji proti krvežíznivým utlačovatelům,“ řekl serveru The Guardian komentátor Hosein Ghazian.

Mnozí pozůstalí museli za vydání těl z oficiálních márnic údajně zaplatit vysoké finanční částky. The Guardian dodává, že podle některých informací režim nutil příbuzné také podepsat prohlášení, že zemřelý patřil k milicím Basídž. Tato polovojenská organizace spadá pod velení Islámských revolučních gard a nejvyššího vůdce země Alího Chameního. Jde o taktiku vlády v Teheránu, jejímž cílem je označovat protestující za „teroristy“ a zvyšovat počet obětí na straně režimu.

Lednové masivní protesty začaly v Teheránu kvůli špatné ekonomické situaci v zemi. Postupně se ale rozšířily do ulic dalších měst v celé islámské republice. Lidskoprávní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) mluví o víc než šesti tisícovkách zemřelých. Šéf Bílého domu Donald Trump pak kvůli tvrdým zásahům režimních jednotek hrozil americkou vojenskou intervencí.

Podle CNN může za popularitu postavy čínský překlad jména Malfoy – „Ma Er Fu“. První slovo, tedy „Ma“ znamená v mandarínštině kůň, třetí slovo „Fu“ pak zase štěstí. Dohromady to zní, jako by koně přinášeli štěstí. A letos čeká Číňany rok právě ve znamení koně. Začíná 17. února.

Právě díky slovní hříčce se obrázky mladého Malfoye, který se usmívá z červených lunárních plakátů a jezdí na kreslených koních, objevily na ledničkách, v kancelářích i nákupních centrech, dodává The Guardian. Číňané doufají, že jim to přinese štěstí.

Lidé v Číně si své domácnosti před příchodem lunárního Nového roku zdobí obvykle. Například na dveře umisťují veršované nápisy, které značí zdraví a prosperitu, poznamenává BBC.

Na sociálních sítích na situaci reagoval i sám Felton. 38letý herec sdílel právě fotografii z čínského obchodního centra. Číňané jsou velkými fanoušky příběhů o kouzelníkovi Harry Potterovi a jeho přátel. V zemi se prodaly stovky milionů kusů knih a filmová zpracování vydělala desítky milionů korun.