Syrové orgie Hermanna Nitsche v galerii Litera
Po jedenácti letech se vrací světoznámý rakouský umělec Hermann Nitsch, do pražské galerie Litera. Čtrnáct abstraktních a pro Nitsche naprosto typických "krvavých" obrazů, vytvořených v letošním roce, bylo přivezeno z jeho ateliéru v Prinzendorfu. V komorním prostoru se tak vyjímají monochromní malby, jimž dominuje obraz s ukřižovaným potřísněným rouchem.
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU POZVÁNKU!
Hermann Nitsch, muž, který v šedesátých letech spoluzakládal vídeňský akcionalismus ve svém díle dlouhodobě zúročuje zkušenosti s klasickou malbou, divadelní scénografií i hudební kompozicí. Vedle svých inscenovaných obrazů, hodných jungiánské psychoanalýzy, je jeho nejznámějším počinem koncept tzv. Divadla orgií a mystérií. Jde vlastně o koncept vizuálně působivých rituálů, které lze dodnes zažít doslova na vlastní kůži v umělcově dolnorakouském zámku.
V rámci těchto akcí se mj. přikládají zvířecí orgány na nahé tělo figuranta, jemuž do úst stéká pramen zvířecí krve. Tuto hromadnou hostinu, jakousi symbolickou "poslední večeři" doprovází i kuchání útrob zvířete, ale také společné procesí v krajině. Jak trefně poznamenává výtvarná kritička Eva del Risco Koupová: "Tvorba Hermana Nitsche není pouhou exhibicionistickou řezničinou, ale odehrává se v rovině syrové a živočišné spirituality".
Dlužno dodat, že v galerii Litera je do 27. ledna 2010 vedle Nitschových obrazů stěnách nainstalováno čtyřiačtyřicet černobílých fotografií filmaře Jaroslava Brabce: takřka všechny fotky vznikly v květnu loňského roku při návštěvě Nitsche v Prinzendorfu. Fotografie citlivě a nenuceně doplňují brutální obrazy, s nimiž si vzájemně nepřekážejí ani nekonkurují. Naopak: přibližují a představují samotného Nitsche, který se tak stává vlastně jediným a společným jmenovatelem celé výstavy, jíž byste si v žádném případě neměli nechat ujít.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
