Téměř 15 % mladých lidí v Evropské unii má problém zaplatit nájem

DATUMDUTAM má pomáhat lokální scéně být vidět a usnadnit ji cestu mezi účinkujícími a publikem. Jde o otevřený a jednoduchý systém pro hudebníky a hudebnice, kapely, kluby a promotéry z celé republiky. V digitálním prostředí má nahradit tradiční plakátovací plochu. Kdokoliv zde může zdarma zveřejnit hudební událost, klubový večer, festival, DIY koncert v bytě nebo garáži, workshop nebo jiný formát.

Důležitou součástí projektu je e-mailový odběr. Ten slouží jako přímý způsob, jak zůstat ve spojení s hudebním publikem. Kdokoliv se může přihlásit k odběru koncertů podle místa a žánru i konkrétních účinkujících a dostávat tak přehled toho, co se v nejbližší budoucnosti chystá - bez scrollování, bez reklam, bez sociálních sítí a jejich neprůhledných algoritmů, uvádí Martin Hůla na svém webu.

Z pořadatelského pohledu je přístup do portálu také velmi jednoduchý. Stačí pouze zadat email a přijde vám heslo. Poté přidáte akci, nastavíte kdy, kde a kdo na akci vystupuje.
Martin Hůla někdy také jako Bonus, Bourek nebo Martin Tvrdý je hudebník, skladatel, producent, sound designer a grafik.

Martina také dlouhodobě zajímá vizualita české hudby, zejména té nezávislé a alternativní, proto má platforma sloužit i jako archiv a galerie plakátů. Na portálu lze třídit koncerty podle regionů nebo žánrů.

Koncept aplikace s názvem „Are You Dead?“ je jednoduchý. Kliknutím na velké tlačítko musí uživatelé každé dva dny potvrdit svým blízkým, že jsou naživu. Pokud tak neučiní, systém je spojí s kontaktem určeným pro případ nouze a informuje je o možných nesnázích.

Ačkoliv úspěch aplikace musí být zčásti způsoben jejím chytlavě znějícím názvem, společnost Moonscape Technologies, která stojí za aplikací, uvedla, že bere na vědomí kritiku současného názvu a zvažuje jeho možnou změnu.

V pátek 9. ledna ráno aplikace zmizela z dostupných serverů pro stažení, k čemuž vývojáři neuvedli důvod. Následně na svém oficiálním účtu na čínské sociální platformě Weibo oznámili přechod k novému názvu „Demumu.“ Nové pojmenování mělo být tajemnější, neobstálo ale u veřejnosti. Tvůrci tak v reakci nabízí odměnu tomu, kdo pro aplikaci najde nové jméno. Podle ABC News se již do hledání názvu připojilo přes 10 000 lidí.

Předpokládá se, že populace tučňáků císařských v tomto století prudce poklesnou v důsledku ztráty přirozeného prostředí na Antarktidě, a to kvůli oteplování oceánů a úbytku sezónního mořského ledu.

Desetiletá studie vedená organizací Penguin Watch na Oxfordské univerzitě a Oxford Brookes University odhalila dramatické změny v chování tučňáků, přičemž u některých jedinců se období rozmnožování posunulo o více než tři týdny.

Největší změnu vykázali tučňáci oslí, s průměrným posunem o třináct dní za desetiletí, v některých koloniích až o 24 dní. To představuje dosud nejrychlejší změnu v načasování rozmnožování zaznamenanou u jakéhokoli ptáka. Rovněž tučňáci kroužkoví a brýloví posunuli svůj rozmnožovací čas, a to v průměru o deset dní.

Posun času rozmnožování může zapříčinit narušení přístupu tučňáků k potravě, což zvyšuje obavy o jejich přežití. Sezóna lovu potravy u těchto tučňáků se znepokojivě prodlužuje.

Tučňáci se rozmnožují čím dál dříve, což pro ně může být podle deníku Guardian osudné. Pokud se mláďata narodí dříve, než se objeví jejich kořist, budou hned od prvních dnů života čelit nedostatku potravy.

Zatím není jasné, jaký konkrétní mechanismus posouvá data rozmnožování tučňáků dopředu. Mohly by k tomu vést vyšší teploty, jako u mnoha jiných zvířat a rostlin, dřívější lámání ledu a tání sněhu nebo dřívější kvetení fytoplanktonu.

Tučňáci hrají klíčovou roli v antarktických potravních řetězcích. Přenášejí živiny z hluboké vody na povrch, což je nezbytné, aby řasy mohly dokončit fotosyntézu. Vědci se obávají, že úbytek těchto druhů zvýší riziko rozsáhlého kolapsu ekosystému.

Výzkum naznačuje, že vystavení člověka tomuto plynu by mohlo zlepšit mozkové funkce a snížit kognitivní pokles. Zjištění jsou založena na laboratorních testech na myších a mohou nakonec otevřít nové dveře v léčbě neurodegenerativních onemocnění souvisejících s věkem. Ačkoli myšlenka čichání vlastních prdů zní spíše jako vtip než jako věda, výsledky poukazují na vážnou souvislost mezi sirovodíkem a zdravím mozkových buněk. Informoval o tom web Optimist Daily.

Výzkumníci pracovali s geneticky modifikovanými myšmi, které byly upraveny tak, aby napodobovaly příznaky lidské Alzheimerovy choroby. Těmto myším byl injekčně podán NaGYY, sloučenina určená k pomalému uvolňování sirovodíku v celém těle. Po dvanácti týdnech byly léčené myši testovány na změny v paměti a pohyb, jak napsal web The Independent.

Výsledky byly ohromující. Myši vykazovaly 50% zlepšení paměti i motorických funkcí ve srovnání s neléčenými zvířaty. Byly také fyzicky aktivnější. Podle výzkumníků z Univerzity Johnse Hopkinse tyto výsledky naznačují, že sirovodík by mohl hrát významnou roli při zvrácení některých účinků Alzheimerovy choroby.

Návrhářské duo Miuccia Prada a Raf Simons, stojící za značkou Prada, po nedělní přehlídce pánské módy uvedlo, že móda pro ně představuje více než jen oblečení. Podle jejich slov bylo obtížné přenést nestálost současného světa do samotné kolekce, kterou proto označili za „nepohodlnou“. Informoval o tom deník The Guardian.

Jednotlivé outfity kombinovaly zdánlivě nesourodé prvky, například červený džínový svetr doplněný manžetami košile vykukujícími z rukávů nebo žlutý svetr s kulatým výstřihem. Součástí kolekce byly také netradiční, ale praktické detaily, jako peněženky uložené v zadních kapsách kalhot či pestrobarevné tkaničky do bot.

Raf Simons uvedl, že spojení mezi módou a politikou se změnilo: „V minulosti lidé reagovali na světové situace způsobem, jakým se oblékali, ať už se podíváte do 60. nebo 70. let a dále. Teď to není přímo reakce, ale pocit, že bychom neměli sedět v klidu.“ Poukázal na dekonstruované krejčovství, stejně jako na manžety u košil, jako na jeden ze způsobů, jak odmítnout politické elity. „Nechceme americký korporátní model mužské moci,“ řekl pro deník The Guardian.

Pozornost vzbudila také sobotní přehlídka značky Dolce & Gabbana. Jako modelové na molo vystupovali výhradně muži bílé pleti, přestože kolekce nesla rasově neutrální název Portrét muže. Někteří módní komentátoři tuto skutečnost kritizovali a přehlídku označili za problematickou z hlediska reprezentace.

Nejde přitom o první případ, kdy se Dolce & Gabbana ocitla v centru sporů týkajících se rasové citlivosti. V minulosti značka čelila kritice například za náušnice s motivy černochů, pojmenování jednoho z modelů obuvi „otrocký sandál“ nebo za reklamy z roku 2018, které zobrazovaly čínskou modelku pokoušející se jíst italská jídla pomocí hůlek.

Vědci se tomuto fascinujícímu jevu věnovali v nové studii, která byla tento týden publikována v odborném časopise Nature Microbiology. Výzkum popisuje, jak syndrom autopivovaru funguje a proč u některých lidí dochází k samovolné intoxikaci. Informoval o tom web Vice.

ABS je vzácné onemocnění, při němž trávicí systém produkuje alkohol v důsledku nadměrného množství kvasinek ve střevech. Tyto mikroorganismy fermentují sacharidy přijaté potravou na ethanol, který se následně vstřebává do krevního oběhu. To může vést k příznakům podobným opilosti, jako by člověk skutečně pil alkohol.

Zatímco každý člověk běžně produkuje při trávení jen stopové množství etanolu, u lidí s ABS je jeho produkce natolik vysoká, že může způsobit skutečné projevy intoxikace.

Výzkumníci analyzovali vzorky stolice od 22 osob se syndromem ABS a 21 zdravých dobrovolníků. U pacientů s ABS zjistili jasnou souvislost mezi složením střevních mikroorganismů a hladinou alkoholu v krvi. Rozdíly byly natolik výrazné, že by podle vědců mohl v budoucnu vzniknout diagnostický test založený právě na analýze stolice.

Mezi typické příznaky ABS patří závratě, zmatenost, nezřetelná řeč a poruchy koordinace. Mnoho pacientů však bylo v minulosti zdravotnickými zařízeními označováno za „tajné pijáky“ a odcházelo bez správné diagnózy. Jak uvádí článek publikovaný v časopise Science Alert, nový výzkum konečně nabízí těmto lidem vědecké vysvětlení jejich potíží.

Mladí lidé v Mexiku podle webu El País čelí podobným problémům: nejistému trhu práce, nemožnosti vlastnit bydlení, pocitu, že žijí v nebezpečné zemi, a hluboké nedůvěře k politické třídě. Pro ekonomicky aktivní mladé lidi – zejména ve věku 20–29 let – je nezaměstnanost vyšší než u jakékoli jiné věkové skupiny. Přestože většina z nich má vyšší vzdělání než jejich rodiče, tento podíl postupně klesá: zatímco v roce 2016 mělo 72 % mladých mezi 18 a 24 lety vyšší vzdělání než rodiče, v roce 2024 to bylo již jen 67 %.

Mladí lidé v Mexiku patří k těm, kteří mají nejnižší příjmy v celé pracovní síle – měsíčně vydělávají od necelých 3 000 pesos (≈ 10 000 Kč) do 9 000 pesos (≈ 30 000 Kč). Nejvíce znevýhodněné jsou přitom mladé ženy, které podle průzkumů vydělávají méně než muži. Většina mladých, se kterými dělalo El País rozhovor, nevěří, že si někdy budou moci dovolit samostatně bydlet, natož vlastnit nemovitost. Carla Arroyo ze čtvrti Coyoacán upozorňuje, že gentrifikace bude mít na její budoucnost velký dopad: „Nájem stále roste. Přicházejí Američané a všechno zdražuje.“

Generace Z v Mexiku dává jasně najevo, že chce změnu. Mladí lidé se organizují online, protestují a upozorňují na problémy každodenního života – od nejistého zaměstnání a nedostupného bydlení po pocit nebezpečí na ulicích. Přestože většina politikou příliš nezabírá (jen 6,6 % ve věku 15–25 let ji sleduje intenzivně), jejich hlas je varováním pro politiky. Zatím největší demonstrace proběhla 15. listopadu 2025 v Mexico City. Přilákala tisíce lidí a původně poklidný pochod se změnil v násilnou konfrontaci s policií, při níž bylo zraněno přes 120 lidí a zatčeno 20 demonstrantů, informuje server Euro News.

Ukazuje se však, že generace Z, odmítající tradiční politické dělení, si uvědomuje svou sílu a volá po bezpečnějších ulicích, dostupném bydlení a spravedlivějších příležitostech - i když cesta k jejich naplnění zůstává nejistá.

Kortuem prý s hokejem skončil právě kvůli své sexuální orientaci. Obával se, že by nedokázal sladit profesionální sportovní kariéru se svou identitou. Nyní se k ní veřejně přihlásil na sociálních sítích a otevřeně přiznal, že ke coming outu ho inspiroval právě seriál Heated Rivalry. „Vím, že mnoho skrytých a gay mužů v hokejovém světě silně zasáhl úspěch Heated Rivalry. Nikdy by mě nenapadlo, že z tak maskulinního sportu může vzejít něco tak pozitivního a plného lásky,“ uvedl pro magazín Out. Zároveň přiznal, že dlouho hledal slova a obával se dopadu svého coming outu na týmovou dynamiku.

Heated Rivalry sleduje narůstající sexuální napětí a následný romantický vztah mezi hokejisty Shanem Hollanderem (Hudson Williams) a Iljou Rozanovem (Connor Storrie), kteří se snaží obstát v tvrdě maskulinizovaném a heteronormativním prostředí profesionální hokejové ligy. Seriál se stal výrazným diváckým hitem a získal převážně pozitivní kritiky za herecké výkony, produkci i práci s postavami, přičemž největší pozornost si vysloužil otevřeným zobrazením queer — konkrétně gay — sportovní romance.

Hokej je přitom dlouhodobě považován za silně heteronormativní sport, který se potýká se závažnými problémy, včetně sexuálního násilí a rasismu. V roce 2022 čelila Hockey Canada rozsáhlým kontroverzím poté, co vyšlo najevo, že od roku 1989 vyplatila 8,9 milionu dolarů v mimosoudních vyrovnáních v 21 případech sexuálního zneužívání. Výzkumy navíc poukazují na přetrvávající rasové nerovnosti v kanadském hokeji. Na tomto pozadí představuje Heated Rivalry vzácné narušení zavedené hokejové kultury - byť stále omezené některými jejími dominantními hodnotami, uvádí server The Conversation.

Z výzkumu Daniela Scotta z univerzity v kanadském Waterloo a Roberta Steigera z innsbrucké univerzity vyplývá, že z 93 horských lokalit, které mají dostatečnou infrastrukturu pro pořádání elitních soutěží, bude mít v 50. letech 21. století pouze 52 dostatečnou sněhovou pokrývku a dostatečně nízké teploty, aby mohlo hostit zimní olympijské hry. V 80. letech se pak tento počet zřejmě sníží už jen na třicet. Záleží na tom, jak se podaří snížit emise oxidu uhličitého. Situace je ještě horší pro paralympijské hry, které se vždy konají dva týdny po skončení olympijských her.

Organizátoři her prozatím do velké míry spoléhají na umělé zasněžování. Pro nadcházející olympijské hry v Milánu a Cortině plánuje organizační výbor vyrobit téměř 2,4 milionu kubických metrů sněhu. Problém ovšem je, že většina zařízení potřebuje nízké teploty a nízkou vlhkost vzduchu a výroba umělého sněhu vyžaduje obrovské množství energie a vody. „Bez vody nejsou žádné hry,“ cituje agentura AP Carmen de Jong, profesorku hydrologie na Univerzitě ve Štrasburku.

Podle předsedy komise pro budoucí pořadatele olympijských her Karla Stosse budoucnost her spočívá ve výběru zemí s dobrými podmínkami a vysokými standardy ochrany klimatu. Letošní pořadatele zároveň oceňuje za to, že využívají stávající sportoviště a snaží se dopady her na životní prostředí snižovat.