Teplo a barvy uprostřed šedi. Fotografka Libuše Jarcovjáková o T-Clubu, cestě za úspěchem i duševním klidem

Jak se eticky a autenticky fotí v komunitách na okraji společnosti? A může být fotografie cestou ke spojení a vnitřnímu klidu? Poslouchejte Pot s Libuší Jarcovjákovou
„Člověk je kapka v moři a je úžasné být toho moře součástí. Současný úspěch považuji za obrovské štěstí a shodu náhod, i když je to teď trochu cílená souhra událostí,“ říká fotografka Libuše Jarcovjáková. V hotcastu Pot mluvila o své současné retrospektivní výstavě v Národní galerii, o filmu Ještě nejsem, kým chci být, pražské queer scéně osmdesátých let či duševním zdraví. Zkrátka o tématech, která ve svém fotografickém díle i deníkové zpovědi na plátnech kin reflektuje.
Upozorňujeme, že tento pořad není vhodný pro děti.
„Musela jsem si vyčistit v hlavě, proč se necenzuruji, a dojít k tomu, že to, co ze sebe odhaluji, už není moje vlastnictví,“ říká o procesu třídění více než půl století své práce. „S režisérkou Klárou Tasovskou a kurátorkou Lucií Černou jsme naprosto napojené a máme hlubokou důvěru, takže jsem jim otevřela archiv a do procesu nijak nezasahovala.“
V listopadu fotografka pokřtila knihu T-Club, která nabízí pohled pod pokličku legendárního LGBTQ+ klubu v Praze. „Otevřete dveře a jste na jiné planetě, v jiném století. Je tam teplo, láska, hudba, barvy. Hned jsem věděla, že tam chci fotit, ale že tam nemohu jen tak přihasit s foťákem. Blesk jsem používala proto, aby mě lidé viděli. Vždy jsem fotila jen tam, kde jsem empaticky napojená a přijímaná. Lidi nelze krást,“ říká Jarcovjáková.
„Jádro lidí v Téčku byli po coming-outu, ale chodila tam i spousta lidí, kteří z mnoha důvodů identifikováni být nechtěli, mohli vás vydírat například kvůli práci,“ přibližuje společenský kontext období normalizace. „Já s hledáním vlastní identity neměla žádné utrpení. Život se mi rozdělil na tři etapy – heterosexuální a bisexuální a potom monogamní vztah, který mám už třicet čtyři let.“
Proč Libuše Jarcovjáková fotí? Ztotožňuje se s nálepkou české Nan Goldin? Pomohla jí vlastní tvorba při řešení duševních problémů? Na co se tančilo a vystupovalo v legendárním T-clubu? A kterým subjektům by se fotografka ještě chtěla věnovat? Poslouchejte v hotcastu Pot s Eliškou Soukupovou a Karlem Vladykou.
Související
-
Jsem chodící pokušení. Coming out, orgie a neopětovaná láska Petra Soukupa
S Eliškou si povídal básník, autor, textař a stand-up komik Petr Soukup. Rozhovor s Petrem se nesl v duchu humoru a erotických příběhů, které se staly nejen jemu.
-
Jak se randí s HIV? Vyrovnat se s tím mi trvalo několik let, říká fotograf Martin Kámen
„S dnešní medicínou jsem HIV nedetekovatelný a můžu žít dlouhý život, stejně jako kdokoli jiný, ale to stigma tady přetrvává,“ říká v Potu fotograf a umělec Martin Kámen.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.