Throbbing Gristle – maják industriální subkultury

15. říjen 2010

Před světem máme skluz cca třicet let, přesto je dobře, že k nám legenda industriální hudby – čtveřice Throbbing Gristle – přijíždí na pozvání festivalu Stimul. Jeden z pěti letošních koncertů kvarteta se tak odehraje právě v Praze, a to 30. října v Divadle Archa, a na jeho návštěvu vás teď pozve hudební redaktor Pavel Zelinka.

Anglická čtveřice Throbbing Gristle znamená pro druhou polovinu 70. let přibližně totéž co Velvet Underground pro konec let šedesátých. A nejen to. Jako maják svítící do zorané postindustriální krajiny se stala vizionářem na poli elektronické hudby a z jejích postulátů čerpají stovky muzikantů dodnes. V době nástupu punku a nové vlny, tedy žánrů, které navzdory všemu nihilismu výrazně těžily z hudby padesátých a šedesátých let, přišli pánové s dámou s tvorbou, která zcela rezignovala na typické rockové postupy a přibrala do improvizované hry prvky hluku, elektroniky, vlastnoručních výdobytků předválečné avantgardy a experimentálního a psychedelického umění let pozdějších. Jak nedávno poznamenal jeden z členů Throbbing Gristle Chris Carter v dokumentu Synth Britannia, z jejich novátorství nemáme dělat žádnou vědu. Jen empaticky do svých nahrávek přenášeli to, čím byli v době mládí všude obklopeni.

Na počátku bylo umělecké sdružení COUM Transmissions, kterému jeho skandální performance a happeningy překračující leckteré, do té doby neměnné hranice vysloužily označení bořitelé civilizace. Z poměrně volného kolektivu se kolem roku 1975 stala čtveřice, která se rozhodla přenést chaotické aktivity COUM na rockovou půdu. Frontmana Genesise P-Orridge doplňovala živočišná Cosey Fanni Tutti a dvojice tichých konstruktérů v pozadí – Peter Christopherson a Chris Carter. Throbbing Gristle přistupovali ke své tvorbě podobně jako Kraftwerk, to znamená konceptuálně. Přesto na rozdíl od ideově konformních Němců se přístup Angličanů radikálně lišil. Své rané nahrávky označovali za výroční zprávy, mašinérii pop music srovnávali s koncentračním táborem a alba vydávali na vlastní značce Industrial Records. Až do roku 1978, to znamená do vydání třetí „výroční zprávy“, se na nahrávkách především divoce pracuje s hlukem. Pozdější výlety do světa diska a easy listeningu, třeba nahrávané před publikem pozvaným do studia, zněly mnohem hudebněji. Nejlepším příkladem budiž deska s ironickým názvem 20 Jazz Funk Greats a obal, za který by se nemuseli stydět ani Kroky Františka Janečka. Přesto právě tato deska je názorným katalogem postupů, které dnes využívá kdekterý elektronik.

02165667.jpeg


Throbbing Gristle se rozpadli v roce 1981 díky nepřekonatelným rozporům mezi tehdejšími partnery Genesisem P-Orridge a Cosey Fanni Tutti. Všichni čtyři členové rozjeli vlastní úspěšné projekty – duo Carter + Tutti taneční dvojici Chris & Cosey a zbylá dvojice Psychic TV, ze které se brzy Christopherson vymanil, aby založil Coil. Co projekt, to legenda. Přesto se čtveřice po třinácti letech znovu schází ve studiu a natáčí výborná alba TG Now a Part Two: The Endless Not.

02165666.jpeg


Throbbing Gristle třetího tisíciletí se nesnaží navazovat tam, kde skončili na počátku osmdesátých let, ale vydávají se současnými cestami, kde zúročují to, čím žili jednotliví členové kvarteta na svých oddělených cestách.

autor: Pavel Zelinka
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.