Tohle sci-fi není pro konzervy. Současná space opera řeší kolonialismus, gender i mezidruhové vztahy

Neobvyklý pohled na klasické téma mezigalaktické války přináší trilogie Mašinérie říše od transgender spisovatele Yoona Ha Leeho. „Společnost budoucnosti je založená na takzvaném kalendáři a je úplně ovládaný obskurními zvyky,“ říká Boris. „A ve chvíli, kdy se někdo začne chovat podle jiného kalendáře, tak jim to narušuje celou realitu.“ Z brakového žánru military sci-fi se tak stává čtivá, i když hodně nezvyklá přehlídka surreální jinakosti.

Čtěte také

Klerofašista ze Středozemě a Prsteny bezmoci. J. R. R. Tolkien je pořád klasik fantastiky

Naopak ve světě knih spisovatelky Becky Chambers vládne harmonie. „Všechno u ní prolíná myšlenka, že ve vesmíru nakonec nejvíc záleží na tom najít někoho, kdo vás obejme, když to potřebujete,“ dojímá se Boris. „Je to taková space opera všedního dne. Nejde tam o velkolepé konflikty a dobrodružství, ale zabývá se spíš každodenností a důležité jsou vztahy mezi postavami různých živočišných druhů,“ dodává Tonda.

Autorka Arkady Martine se ve své knize Vzpomínka zvaná říše zase zabývá kolonialismem. Román vypráví o vesmírné stanici na okraji velkého vesmírného impéria. „Jde tam o pozici malých státečků na okraji velkých říší. Důležité přitom není ani tak to, že by říše převálcovala tyhle státečky silou, ale spíš o otázku, jak moc ovlivňuje kulturu a způsoby myšlení v těchto územích,“ říká Boris. Kromě nových autorů se Tonda a Boris věnovali také dvěma starším žánrovým klasikám, které nedávno vyšly česky – cyklu Kultura od Iaina M. Bankse a sérii Hyperion od Danna Simmonse.

Více o intergalaktickém katolicismu, civilizacích bez genderu a umělých inteligencích vyhlazujících celé planety ve jménu dobrých úmyslů si poslechněte v celém rozhovoru.