Klerofašista ze Středozemě a Prsteny bezmoci. J. R. R. Tolkien je pořád klasik fantastiky
Slavná filmová trilogie Petera Jacksona Pán prstenů slaví v těchto letech dvacítku. Na podzim bychom se navíc měli dočkat nového seriálu ze světa Středozemě Prsteny moci. Podaří se tvůrcům znovu oživit fascinující svět zakladatele epické fantasy? A jak se vlastně na Tolkienův odkaz máme dívat dnes?
„Myslím si, že Tolkien v něčem překonaný je, ale v něčem je nepřekonatelný. Jde o to, že své vyprávění nepojímal jako historickou fikci s fantastickými prvky, ale mnohem víc jako mýtus,“ říká literární teoretik Boris Hokr, který si nechává přezdívat „vousatá Galadriel“.
Na nový seriál Prsteny moci se Boris moc netěší. „Děj se odehrává před Pánem prstenů a tvůrci nemají moc podkladů od samotného Tolkiena, takže budou muset vařit z vody. Navíc to vypadá, že chtějí napodobit Hru o trůny, která původně vznikla právě jako anti-Tolkien,“ popisuje. „Navíc se mluví o tom, že Galadriel je tam mladá, a přitom jí má být mezi 8000 a 27 000 lety, což teda není úplně mladice,“ dodává.
Řeč přišla i na to, co byl vlastně Tolkien zač, a jak to ovlivnilo jeho psaní. „Byl asi, řekněme, konzervativní člověk, takže mu vadilo narušení venkovské krajiny a třeba první automobily. Ozývá se tam právě vědomí, že krásná anglická příroda v jeho době nenávratně zaniká, ale také zkušenosti ze zákopů první světové války,“ myslí si Boris.
Pán prstenů má i řadu kritiků mezi uznávanými autory. „Michael Moorcock o Tolkienovi třeba napsal, že je klerofašista,“ zmiňuje. „Ale to je tím, že Moorcock je starý známý anarchista a hipík, takže má úplně jiné vidění světa. Další Tolkienův kritik China Miéville je levicový intelektuál, takže Pán prstenů s jeho triumfálním zvoláním Návrat krále je jeho přirozený nepřítel.“
O tom, zda má mít seriál ze Středozemě sexuální kouče, která německá powermetalová kapela nejlépe vystihuje Tolkienova ducha a jestli by se Jamesovi Cameronovi líbil Pád Gondolinu, si poslechněte v rozhovoru Antonína Tesaře s Borisem Hokrem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
