Tyjátr: Na andělských křídlech brněnského HaDivadla
HaDivadlo je v Brně zakořeněno téměř čtyři desetiletí a jeho jméno bylo několik let zpátky spojeno mimo jiné s kouzelným prostorem Kabinetu múz, kterému dalo i jméno. V současnosti se dramaturgicky řadí k precizně profilovaným scénám. Umělecký šéf Marián Amsler se svým týmem vytváří názorově i generačně vyhraněnou uměleckou platformu.
Scéna vznikla v 70. letech v Prostějově pod celým názvem Hanácké divadlo. Po přesunu do Brna se přejmenovalo na úderněji znějící HaDivadlo a stalo se přirozenou součástí tamějšího undergroundu. Zejména v průběhu 90. let se rychle zařadilo k exkluzivním a provokativním scénám. Režie J. A. Pitínského, Davida Jařaba nebo později inscenace coolness dramatiky Jiřího Pokorného vířily diskuze o estetických normách a toto období lze označit za dech beroucí koncentraci originality i nebývalého diváckého zájmu o divadlo jako formu.
V krátkém období po přestěhování HaDivadla z Kabinetu múz do prostor bývalého kina Alfa se znovu s jakousi nejistotou utváří poetika scény. Výrazná proměna nastala až příchodem Mariána Amslera zprvu jako hostujícího režiséra a od roku 2010 i uměleckého šéfa. Za čtyři sezóny, co divadlo vede, ustálil herecký soubor a nasměroval zásadní ideovou orientaci i styl. Dokázal se také oprostit od nostalgie po starém HaDivadle a vyprofilovat jej do současné špičkové formy, nezatížené zbytečným patosem. „Já myslím, že navazujeme na jisté odkazy starého HaDivadla zejména inscenováním původních textů nebo v navazování kontaktů na současné dramatiky, kteří pak píší pro naše divadlo. Ale v uměleckém vyjádření se dostáváme k současnějšímu stylu inscenování, herectví nebo režie,“ dodává umělecký šéf.
Primární orientace na současné, případně autorské texty je součástí mnohem hlubšího ohledávání divadelního výrazu. Takovým příkladem je letošní sezóna nazvaná Hrdinové a monstra. Její specifika uvádí dramaturgyně Anna Saavedra: „Tato sezóna je pro nás experiment, protože uvádíme klasické dramatické texty a inscenujeme také jeden román. Je to střet klasických námětů a vysoce současných až experimentálních pohledů.“ K výhledům v aktuální sezóně ještě Amsler dodává: „Letos ještě chystáme Zámek Franze Kafky v nové dramatizaci režiséra Ivana Buraje a dramaturgyně Dagmar Radové. A je to sociologická sonda, jak oni říkají. Takže se nejedná o dramatizaci v pravém slova smyslu, ale spíše nový svébytný text silně inspirovaný původním románem.“
Každá sezóna je v HaDivadle podřízena jednotícímu motivu. V této linii se např. projevovala ironická, všemožná tematizace konce světa nazvaná Restart. Vyvrcholením byl mohutný večírek z 21. na 22. prosince 2012 při festivalu Apocalypse now. Co připravuje HaDivadlo na příští sezónu, opatrně prozrazuje Saavedra: „Bude to kolekce politicky a sociálně kritických pohledů a nových interpretací kontroverzních dějinných událostí.“ Sezónu zahájí problematizací tzv. Pohořelického pochodu a odsunu německého obyvatelstva po válce. „Já myslím, že můžu prozradit první titul další sezóny. V rámci jednání jsme dostali svolení od Kateřiny Tučkové inscenovat dramatizaci jejího románu Vyhnání Gerty Schnirch,“ dodává Marián Amsler.
Exkluzivitu HaDivadla vytváří právě různorodost, s jakou jsou v něm vybírána témata, ale také důslednost, se kterou se o nich hraje. Mozaiku, kterou tvoří inscenace současných textů, zpestřují klasické tituly nebo ulítlé autorské experimenty. Divácky atraktivní se tak např. nestalo pouze Goldflamovo Doma u Hitlerů, ale diváci doslova berou útokem aktuální zpracování Maryši.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
