Tyjátr: Na andělských křídlech brněnského HaDivadla

17. únor 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03063767.jpeg

HaDivadlo je v Brně zakořeněno téměř čtyři desetiletí a jeho jméno bylo několik let zpátky spojeno mimo jiné s kouzelným prostorem Kabinetu múz, kterému dalo i jméno. V současnosti se dramaturgicky řadí k precizně profilovaným scénám. Umělecký šéf Marián Amsler se svým týmem vytváří názorově i generačně vyhraněnou uměleckou platformu.

Scéna vznikla v 70. letech v Prostějově pod celým názvem Hanácké divadlo. Po přesunu do Brna se přejmenovalo na úderněji znějící HaDivadlo a stalo se přirozenou součástí tamějšího undergroundu. Zejména v průběhu 90. let se rychle zařadilo k exkluzivním a provokativním scénám. Režie J. A. Pitínského, Davida Jařaba nebo později inscenace coolness dramatiky Jiřího Pokorného vířily diskuze o estetických normách a toto období lze označit za dech beroucí koncentraci originality i nebývalého diváckého zájmu o divadlo jako formu.

V krátkém období po přestěhování HaDivadla z Kabinetu múz do prostor bývalého kina Alfa se znovu s jakousi nejistotou utváří poetika scény. Výrazná proměna nastala až příchodem Mariána Amslera zprvu jako hostujícího režiséra a od roku 2010 i uměleckého šéfa. Za čtyři sezóny, co divadlo vede, ustálil herecký soubor a nasměroval zásadní ideovou orientaci i styl. Dokázal se také oprostit od nostalgie po starém HaDivadle a vyprofilovat jej do současné špičkové formy, nezatížené zbytečným patosem. „Já myslím, že navazujeme na jisté odkazy starého HaDivadla zejména inscenováním původních textů nebo v navazování kontaktů na současné dramatiky, kteří pak píší pro naše divadlo. Ale v uměleckém vyjádření se dostáváme k současnějšímu stylu inscenování, herectví nebo režie,“ dodává umělecký šéf.

03063768.jpeg

Primární orientace na současné, případně autorské texty je součástí mnohem hlubšího ohledávání divadelního výrazu. Takovým příkladem je letošní sezóna nazvaná Hrdinové a monstra. Její specifika uvádí dramaturgyně Anna Saavedra: „Tato sezóna je pro nás experiment, protože uvádíme klasické dramatické texty a inscenujeme také jeden román. Je to střet klasických námětů a vysoce současných až experimentálních pohledů.“ K výhledům v aktuální sezóně ještě Amsler dodává: „Letos ještě chystáme Zámek Franze Kafky v nové dramatizaci režiséra Ivana Buraje a dramaturgyně Dagmar Radové. A je to sociologická sonda, jak oni říkají. Takže se nejedná o dramatizaci v pravém slova smyslu, ale spíše nový svébytný text silně inspirovaný původním románem.“

Každá sezóna je v HaDivadle podřízena jednotícímu motivu. V této linii se např. projevovala ironická, všemožná tematizace konce světa nazvaná Restart. Vyvrcholením byl mohutný večírek z 21. na 22. prosince 2012 při festivalu Apocalypse now. Co připravuje HaDivadlo na příští sezónu, opatrně prozrazuje Saavedra: „Bude to kolekce politicky a sociálně kritických pohledů a nových interpretací kontroverzních dějinných událostí.“ Sezónu zahájí problematizací tzv. Pohořelického pochodu a odsunu německého obyvatelstva po válce. „Já myslím, že můžu prozradit první titul další sezóny. V rámci jednání jsme dostali svolení od Kateřiny Tučkové inscenovat dramatizaci jejího románu Vyhnání Gerty Schnirch,“ dodává Marián Amsler.

03063785.jpeg

Exkluzivitu HaDivadla vytváří právě různorodost, s jakou jsou v něm vybírána témata, ale také důslednost, se kterou se o nich hraje. Mozaiku, kterou tvoří inscenace současných textů, zpestřují klasické tituly nebo ulítlé autorské experimenty. Divácky atraktivní se tak např. nestalo pouze Goldflamovo Doma u Hitlerů, ale diváci doslova berou útokem aktuální zpracování Maryši.

autor: Martin Macho Macháček
Spustit audio