Umělá inteligence ničí lidskou kreativitu, tvrdí petice. Podepsaly ji i Billie Eilish a Katy Perry

3. duben 2024

Světoví muzikanti varují před predátorským využíváním umělé inteligence v hudebním průmyslu. V otevřeném dopise vyzývají technologické firmy, aby nevyvíjely nástroje pro generování hudby pomocí AI. Mezi 200 protestujícími umělci jsou i zpěvačky Katy Perry, Billie Eilish, Camila Cabello nebo skupina Imagine Dragons.

Výzvu dala dohromady Aliance pro práva umělců, která otevřený dopis zveřejnila na webu Medium. Podle hudebníků může nezodpovědné zacházení s umělou inteligencí porušovat a znehodnocovat práva lidských umělců. V poslední době totiž jejich tvorba bývá využívána k trénování některých AI modelů a systémů, což zástupci hudebního průmyslu vnímají jako „útok na lidskou kreativitu“, který může poškodit tvůrce i zničit hudební ekosystém. Test AI nástrojů pro tvorbu hudby provedl mimo jiné i YouTube.

Dočasný šéf průmyslové asociace UK Music Tom Kiehl přiznal, že chápe umělce, kteří se obávají, že jejich práce bude bez jejich vědomí užívaná k trénování umělé inteligence. „Jedná se pak o praní hudby a všechny společnosti zapojené do těchto praktik musí přestat a zaujmout zodpovědnější přístup k našemu hudebnímu průmyslu,“ cituje Kiehla server BBC.

Protest proti umělé inteligenci přichází po zveřejnění virální skladby, v níž se umělé inteligenci podařilo napodobit hlasy rappera Drakea a zpěváka The Weeknda. Kanadský rapper následně vyjádřil svůj nesouhlas s umělou tvorbou a skladba byla stažena z hudebních streamovacích platforem Spotify i Apple Music. O svém znepokojení po tomto incidentu veřejně promluvil i Sting pro BBC. Podle britského zpěváka muzikanti čelí boji o obranu jejich práce a proti vzestupu skladeb vytvořených pomocí AI.

Ne všichni umělci ale vidí ve vývoji a používání umělé inteligence problém. Za nástroje AI se postavili DJ David Guetta nebo hudebnice Grimes. Kanadská zpěvačka povzbudila fanoušky k využívání jejího hlasu v rámci hudební tvorby s tím, že by si za úspěšné počiny s tvůrci využívající její umělý hlas rozdělila honoráře. Většina umělců, kteří dopis podepsali, ale právě to považuje za krádež svých hlasů.

autor: Anna Beljo
Spustit audio

Související

  • Aljašské letiště vyhání divoká zvířata z ranveje pomocí čtyřnohého robota. Je maskovaný za lišku

    16. duben 2024
    Letadlo

    Letiště ve Fairbanksu na Aljašce se snaží zakročit proti vniknutí divoké zvěře na ranveje. Správa letiště se rozhodla nasadit čtyřnohého robota, který by měl v maskování predátora, třeba lišky nebo kojota, zvířata od pohybu na vzletových a přistávacích drahách odradit. Píše o tom server Good News Network.

    Aljašské ministerstvo dopravy spolu se správou letiště na zvýšení ochrany před divokou zvěří, hlavně ptactvem, umístí čtyřnohého bezhlavého robota, kterého pojmenovali Aurora. Je velký zhruba jako labrador a měl by mít i maskování, které by mělo evokovat predátora. Nebude pokrytý skutečnou kožešinou, provozovatelé se rozhodli, že k němu připevní panely s potiskem imitace srsti.

    Maskování robota nebude hyperrealistické, ale má být funkční. Povrchová úprava robota má totiž zajistit i odolnost proti vodě. „Jediným jeho účelem je působit jako predátor, aby si to myslela taky volně žijící zvířata, aniž bychom museli použít jiné prostředky,“ uvedl Ryan Marlow, ředitel odboru dopravy.

    Robot má být snadno ovladatelný třeba od stolu z počítače, nebo lze jeho pohyb naprogramováním zautomatizovat. Aurora má zvládat různé terény – pohyb do kopce, do schodů nebo ve zhoršených podmínkách jako ve sněhu a na ledu by neměl být problém. Je možné ji naprogramovat tak, aby svými pohyby predátory napodobovala a byla tak pro volně žijící živočichy a ptáky skutečně odstrašující.

    V současnosti probíhá ve Fairbanksu testování. Pokud bude úspěšné, mohli by robota využít i ostatní provozovatelé letišť po celém státě. Jeho pořizovací cena se pohybuje okolo 70 tisíc dolarů.

    Jen v loňském roce došlo na Aljašce k 92 případům, kdy se divoká zvířata pohybovala po přistávacích a vzletových drahách. Desetkrát z toho přímo na letišti ve Fairbanks. Většina střetů neměla za následek žádné větší škody, ale může dojít i k případům, kdy se ptactvo dostane třeba do motorů, kde může způsobit i vážnou havárii.

  • Souvisí Stonehenge i s pohybem Měsíce? Britští vědci budou sledovat jeho vazbu k lunovratu

    16. duben 2024
    Stonehenge

    Britští vědci zkoumají, jestli stavba neolitického Stonehenge nějak nesouvisí s Měsícem. Oznámila to britská nezisková kulturní organizace English Heritage. Předpokládá se, že na stavbu mohl mít vliv jev nazývaný jako „měsíční zastavení“ neboli lunar standstill, jinak taky lunovrat. Na výzkumu se podílejí týmy z několika univerzit včetně Oxfordu a trvat bude až do příštího roku, píše server BBC.

    Možné spojitosti mezi Stonehengem a Měsícem se budou snažit odhalit týmy vědců z univerzit v Oxfordu, Leicesteru a Bournemouthu a z Královské astronomické společnosti. Jejich hlavním úkolem bude zjistit, jak se kameny v neolitické stavbě váží k východu a západu Měsíce v období tzv. lunovratu, které se opakuje pouze jednou za 18,6 roku.

    Období lunárního zastavení, během kterého jsou nejsevernější a nejjižnější pozice Měsíce na obzoru nejdále od sebe, má opět nastat už letos a potrvá do příštího roku. Podle předpokladů mohl být tento měsíční jev známý už starověkým konstruktérům Stonehenge, kteří své znalosti do jeho stavby možná promítli.

    V souvislosti se Stonehenge je známé, že jeho konstrukce vychází z pohybů Slunce. Hlavně o letním slunovratu se k němu sjíždějí tisíce lidí, kteří u něj sledují východy Slunce. Jeho případné spojení s Měsícem bylo zatím spíš přehlíženo.

    „Tato příležitost nám umožňuje proniknout hlouběji do starobylých tajemství památky a jejího vztahu k nebeským jevům. V letošním roce pozveme veřejnost prostřednictvím řady akcí, abychom udělali další malý krůček k odhalení tajemství Stonehenge,“ uvedla Jennifer Wexler, historička z English Heritage zaměřující se na Stonehenge.

    Na zaznamenávání pohybů Měsíce a jeho vztahu ke stavbě se budou podílet výzkumníci, lektoři, ale také studenti. Všichni se budou snažit Měsíc pečlivě mapovat a následně jeho pohyb porovnávat s tím, jak jsou kameny známé neolitické stavby uspořádány.

  • Odevzdejte mobil a dostanete víno zdarma. Italská restaurace chce, aby si lidé povídali

    16. duben 2024
    Víno

    Restaurace v italské Veroně přišla s originálním konceptem, pomocí kterého vyzývá zákazníky k odložení mobilu v průběhu stolování. Namísto toho si mají pěkně postaru povídat. Každý, kdo odevzdá na baru telefon, dostane k jídlu zdarma lahev vína. Upozorňuje na to server The Guardian.

    Restaurace Al Condominio tak navazuje na podobné iniciativy, které už v Itálii fungují třeba v Toskánsku. Lidé výměnou za mobilní telefon, který je v současnosti největším narušitelem komunikace „z očí do očí“, dostanou víno.

    „Chtěli jsme otevřít restauraci, která se bude lišit od ostatních. Proto jsme zvolili tento formát. Zákazníci dostanou příležitost zřeknout se technologií, a přitom si společně užít příjemné chvíle. Závislost na komunikačních technologiích je problém, není potřeba se každých pět vteřin dívat na telefon, ale pro spoustu lidí je to jako droga… Takto mají možnost odložit je stranou a dát si dobré víno,“ řekl majitel restaurace Angelo Lella.

    Funguje to tak, že lidé mají při vstupu do restaurace možnost si svůj mobilní telefon uložit do uzamykatelné schránky. Když obsluze ukáží klíč od této schránky, přinese jim lahev vína. Podle majitele restaurace jsou zatím ohlasy na tuto možnost pozitivní a využívá jí většina ze zákaznictva.

    „Devadesát procent zákazníků se rozhodlo nechat své telefony stranou a vyměnit je za víno. Je opravdu krásné vidět, jak to lidé přijímají. Spíš spolu mluví, než aby si prohlíželi fotky nebo odpovídali na zprávy v telefonu,“ dodal.

  • Francouzské úřady čelí podezření, že vystěhovávají rodiny bez domova. Kvůli olympiádě je odsouvají stovky kilometrů daleko

    12. duben 2024
    lidé bez domova, bezdomovci, stan, velkoměsto
    Charitativní organizace obviňují francouzské úřady, že před letošními olympijskými hrami v Paříži se snaží v centru města skrýt chudobu a provádí „sociální čistky“. Lidi bez domova odsouvají z města, v některých případech až o stovky kilometrů daleko. Má se to týkat hlavně rodin migrantů z afrických zemí, především žen a dětí. Upozorňuje na to web The Telegraph.  

    Sdružení charitativních organizací Le Revers de la Medaille tvrdí, že se Paříž snaží před letošní olympiádou vystěhovat lidi bez domova a migranty, kteří obývají provizorní stanové tábořiště. Problém podle organizací je, že je z centra města odvážejí i stovky kilometrů daleko do provizorních ubytovacích zařízení, aniž by jim úřady daly možnost zajistit si dlouhodobější možnosti ubytování.

    „Věci se vymykají kontrole a vyhošťování a policejní zásahy v rámci budoucích bezpečnostních perimetrů se zvyšují,“ uvedl mluvčí Le Revers de la Medaille Paul Alauzy.

    V minulém týdnu měl proběhnout zásah, během kterého bylo z provizorního tábora u pařížské radnice Hôtel de Ville vystěhováno až 150 lidí. Mezi nimi byly rodiny s dětmi. Značná část rodin pocházela z afrických zemí, hlavně z Burkiny Faso, Guineje, Pobřeží slonoviny a Senegalu.

    „Nedošlo k žádným násilnostem. Mnozí z nich ale byli žadatelé o azyl, kteří chtěli zůstat v Paříži, zatímco se budou vyřizovat jejich žádosti. Zdá se ale, že jim to úřady není dovoleno. Minimálně v průběhu olympijských her,“ komentoval situaci jeden z pracovníků charity. Nejmenovaný zdroj ze zmíněného hotelu uvedl, že „policie má povinnost uzavřít nepovolené tábořiště z hygienických a bezpečnostních důvodů“.

    Podle serveru Euronews tuto středu v centru města byl proveden další přesun. Francouzská policie odvezla asi 50 lidí od pařížské radnice. Jednalo se hlavně o ženy a děti ve věku od 3 měsíců do 10 let. Policie měla nejdřív dohlížet na to, jak si rodiny balí své věci. Potom měly rodiny nastoupit do autobusů, které je odvezly do dočasného ubytování ve městě Besançon na východě Francie, od Paříže vzdáleného více než 400 kilometrů.

    „Vyklízejí cestu pro olympijské hry. To, co se děje, není nic jiného než sociální čistka města,“ uvedl po středeční operaci Yann Manzi, člen skupiny pro pomoc migrantům Utopia 56.

  • Paraatletka vyzývá Nike, aby prodávali běžecké boty po kusech. Společnost podle ní není inkluzivní

    12. duben 2024
    Atletka Stef Reid

    Britská paraatletka a paralympionička Stef Reid na sociálních sítích vyzvala společnost Nike, aby parasportovcům po amputaci dolní končetiny umožnila kupovat sportovní boty i po jednom kuse. V současnosti si totiž koupit sportovní obuv lze pouze v páru. Podle sportovkyně tak společnost nejedná inkluzivně. Upozorňuje na to web BBC.

    Paraatletku Stef Reid rozhořčilo, že společnost se sportovním oblečením parasport propaguje tím, že má ve svých prodejnách figuríny paraběžců s protézou na jedné dolní končetině, které vystavují pouze jeden kus obuvi. Možnost si zakoupit pouze jeden kus sportovní obuvi podle individuální potřeby ale už společnost nenabízí.  

    Stef Reid na skutečnost upozornila na sociální síti TikTok, kde má její video v současnosti 3,6 milionu zhlédnutí. Diskuzi zaznamenala i společnost Nike, která jí v reakci na to nabídla kompenzaci v podobě jednorázové slevy. To ale Reid odmítla, protože chtěla upozornit na širší problém, který se lidí po amputaci dolní končetiny dotýká.

    Sportovkyně totiž odsoudila hlavně to, že řada společností se snaží svou image stavět na rozmanitosti a inkluzi, ale svými činy to ve skutečnosti nedokládají. „Líbí se mi, že společnosti používají pro propagaci i figuríny po amputaci. Ale pokud je chtějí používat, musí to podpořit i způsobem, jakým podnikají,“ uvedla.

    Ke kritice se připojili i další. Třeba zakladatelka charitativní organizace Positive Bones Josephine Bridges, která upozornila, že možnost individuální koupě obuvi se může týkat i dalších lidí.

    „Existují lidé, kteří mají na každé noze trochu jinou velikost bot. A tak pokud si budou moct koupit jen jednu botu, bude to pro ně skutečně nápomocné. Navíc se někdy taky může stát, že se jedna bota opotřebuje mnohem rychleji než druhá. Mohlo by to znamenat i to, že by lidé mohli méně plýtvat tím, že by si mohli vyměnit jen tu jednu opotřebovanou botu,“ dodala Bridges.

  • Výroba cementu zatěžuje klima. Start-up testuje technologii, která zplodiny recykluje

    12. duben 2024
    cement, malta, beton, stavba, zednická lžíce
    Cement je jeden z nejdůležitějších stavebních materiálů, který se ve směsi betonu používá pro většinu staveb. Výroba je ale značně zatěžující pro životní prostředí. Americký start-up se dopady výroby cementu na klima snaží zmírnit a vyvíjí technologii, která by vypuštěné emise mohla znovu využívat. Píše o tom server AP News.

    V betonu, což je v současnosti nejpoužívanější stavební materiál, cement tvoří 10 až 15 %. Má ale na svědomí až 88 % emisí, které při výrobě betonu vzniknou. Výroba je extrémně klimaticky zatěžující. Na tunu cementu připadne i téměř jedna tuna emisí oxidu uhličitého vypuštěných do ovzduší.

    „Společenský přínos betonu je naprosto obrovský. Je to stále páteř moderní společnosti,“ řekl podle AP News Thomas Guillot, generální ředitel Globální asociace pro cement a beton.

    Technologické společnosti se tak snaží vymyslet, jak ekologicky náročný cement vyrábět tak, aby klima zatěžoval co nejméně. Jednou z nich je třeba kalifornský start-up Fortera, který přišel s technologií, jež dokáže emise oxidu uhličitého recyklovat. Všechny zplodiny z pecí zachycuje a vrací je zpět do výroby dalšího cementu.

    Technologie má velký potenciál pro komerční využití a bude testována v jedné z největších cementáren na západě USA, v kalifornském Reddingu.

    Proti klimatické náročnosti cementu se snaží zasahovat nejen některé jurisdikce, například ve Vancouveru, Britské Kolumbii nebo v Kalifornii, ale také různé organizace a profesní svazy. Třeba Globální asociace pro cement a beton, která sdružuje 40 největších výrobců cementu a betonu, přijala závazek, že do roku 2050 bude vyrábět beton, jehož výroba nepřispívá ke klimatické zátěži.

  • Švýcarsko přispěje do mezinárodního klimatického fondu. Reaguje tím na úspěšnou žalobu seniorek

    11. duben 2024
    Příspěvek na ochranu klimatu reaguje na úspěšnou žalobu skupiny 2,5 tisíce švýcarských seniorek

    Švýcarská vláda přispěje do mezinárodního Zeleného klimatického fondu miliony franků. Reaguje tím na úspěšnou žalobu skupiny seniorek, které u Evropského soudu pro lidská práva žalovaly město Bern. Podle rozsudku vláda nedostatečně chrání klima a tím porušuje lidská práva tamních obyvatel. Upozorňuje na to server Ekolist.cz.

    Švýcarsko vloží do Zeleného klimatického fondu 135 milionů franků, což je v přepočtu zhruba 3,5 miliardy korun. Jedná se tak už o druhý příspěvek, který fondu pro období 2024 až 2027 švýcarská vláda poskytne.

    „Toto rozhodnutí ukazuje odhodlání spolkové rady reagovat na rostoucí výzvy klimatické změny a naléhavou potřebu konat,“ uvedla švýcarská vláda.

    Příspěvek na ochranu klimatu reaguje na úspěšnou žalobu skupiny 2,5 tisíce švýcarských seniorek KlimaSeniornnen, která v tomto týdnu ve Štrasburku uspěla se žalobou u Evropského soudu pro lidská práva. Seniorky si stěžovaly, že jejich vláda nedělá dostatečné kroky pro ochranu klimatu. Rozsudek byl přelomový, protože k takovému verdiktu soudu došlo vůbec poprvé.

    „Soud shledal, že v procesu zavádění domácího regulačního rámce švýcarskými úřady, byly velké nedostatky. Mezi nimi byla neschopnost kvantifikovat limity národních emisí skleníkových plynů prostřednictvím uhlíkového rozpočtu nebo jinak,“ uvedla k rozsudku předsedkyně soudu Síofra O'Leary.

  • Britské národní parky selhávají v obnově přírody. Chybí jim finance

    11. duben 2024
    Park

    Podle britské organizace Campaign for National Parks se národní parky v Anglii a Walesu nedostatečně zasazují o ochranu jejich biodiverzity. Efektivní správa, která se snaží o obnovu tamní přírody, je jen na 6 % jejich území. Parkům totiž schází finanční prostředky, píše server The Guardian.

    Největší vliv na ochranu biodiverzity mají právě finanční prostředky, které mohou správě parků pomoct zavádět efektivní opatření, která přírodu a její rozmanitost chrání. Právě těch mají ale parky v Anglii a Walesu kritický nedostatek, což se podepisuje i do aktuálního stavu tamní přírody.

    Od roku 2010 britská vláda snížila objem dotací, které na ochranu přírody v národních parcích poskytuje, a to až o 40 %. V současnosti dostává většina národních parků na svůj provoz a obnovu přírody jen několik milionů liber.

    „Národní parky jsou výjimečná místa a jsou posledními útočišti pro druhy, které se potýkají s problémy, jako jsou kulík, slepýš a kukačka. Příroda v národních parcích není imunní vůči krizi, která se odehrává jinde, ale jsou zde obrovské možnosti, jak ji opět ozdravit,“ uvedla Ruth Bradshaw, politická manažerka charitativní organizace Campaign for National Parks.

    Podle zprávy Campaign for National Parks je problém i v zastaralé legislativě. Většina parků na území Británie totiž vznikla před 75 lety jako reakce na obavy z urbanizace. Se současnou klimatickou krizí a vymíráním druhů je situace jiná a podle organizace by se tak měly změnit i zákonné povinnosti parků, podle nichž by měly sloužit primárně k ochraně přírody a její biodiverzity.

  • Rostlinné alternativy masa se ve Francii zas můžou nazývat „stejk“. Nejvyšší soud zákaz pozastavil

    11. duben 2024
    Používání názvů z masného průmyslu na rostlinné výrobky se ve Francii diskutuje už od roku 2020 (ilustrační foto)

    Francouzský nejvyšší soud zrušil vládní zákaz, který zamezoval výrobcům označovat rostlinné alternativy masných výrobků výrazy jako třeba „stejk“ nebo „šunka“. Zákaz by totiž mohl být v rozporu s legislativou Evropské unie. Nyní ho prošetřuje evropský Soudní dvůr, píše server The Guardian.

    Vláda zákaz vydala v reakci na dlouhodobé stížnosti výrobců z masného průmyslu, podle kterých bylo označování rostlinných výrobků jako třeba „veganský stejk“ matoucí pro spotřebitele. Rozhodla o tom letos v únoru a vyhláška měla začít platit od tohoto května.

    Používání názvů z masného průmyslu na rostlinné výrobky se ve Francii diskutuje už od roku 2020, kdy vláda zavedla první zákaz. Ten ale po stížnosti svazu výrobců rostlinných potravin Proteines France v roce 2022 zrušil francouzský nejvyšší správní soud, nazývaný jako státní rada.

    Nyní státní rada po přezkoumání pozastavila platnost i druhé vyhlášky z letošního roku. Zákaz by totiž mohl být v rozporu s legislativou Evropské unie. Teď se legálností zákazu zabývá evropský Soudní dvůr, který určí, jestli ho Francie bude moct nadále používat, nebo ho bude muset úplně zrušit.

    Vyhláška na zákaz označování rostlinných výrobků názvy z masného průmyslu zahrnovala celkem 21 termínů, včetně slov jako „stejk“, „šunka“ nebo „filet“. Zákaz se ale týkal pouze francouzských výrobců. Výrobci z ostatních evropských zemí pod těmito názvy mohli v zemi své rostlinné výrobky stále prodávat.

    V Evropské unii je používání těchto názvů přípustné. Výrobci rostlinných alternativ je nesmějí používat jen v několika výjimkách, především z mlékárenského průmyslu. Pokud se v potravině nenachází žádné živočišné mléko, nesmějí výrobci pro své produkty používat označení „jogurt“, „smetana“ nebo „sýr“.