Umělá inteligence se učí od psů, jak fungovat v lidském světě

16. duben 2018

Vědci z Washingtonské univerzity ve spolupráci s Allenovým institutem umělé inteligence vydali studii, která shrnuje výsledky vůbec prvního výzkumu zabývajícího se deep learningem umělé inteligence (AI) od psů.

Psi toho o lidském světě vědí mnoho, a proto se zdáli být jedním z vhodných zdrojů dat. Použitá metoda sběru dat připomíná hollywoodskou technologii pro snímání pohybu herců pro účely počítačové animace. Podle serveru The Verge sbíral data jeden konkrétní malamut jménem Kelp. GoPro kamera připevněná ke Kelpově hlavě nasnímala 380 krátkých videí, která při analýze doplnila data ze senzorů uchycených na jeho packách. Výsledný software, který simuluje psí inteligenci, je samozřejmě v porovnání s reálným psím chováním velmi jednoduchý. Program se v podstatě naučil pouze simulovat psí pohyb, rozeznávat místa, která jsou vhodná k pohybu, od těch, která jsou nepřístupná nebo z fyzikálních důvodů nedosažitelná. I to je ale úspěch a vědci díky němu mohou zařadit zvířata mezi vhodné zdroje dat pro rozšiřování schopností umělé inteligence. Dosud se umělá inteligence učila například od lidského oka, jak vidět. Oko, na rozdíl od psa, ale nenabízí klíč, jak se podle viděného obrazu řídit. V budoucnu tak možná budeme nejen schopni lépe navigovat roboty při jejich autonomním pohybu ve fyzickém světě, dozvíme se ale třeba i něco víc o motivacích a cílech nejlepšího přítele člověka. 

Spustit audio
  • New York v létě zavede pobřežní dronovou hlídku. Tonoucím bude shazovat plováky

    21. únor 2024
    záchranný kruh

    Tonoucí plavce na Newyorském Cony Islandu bude v létě kromě plavčíka zachraňovat taky dron. Informuje o tom list New York Times, podle kterého budou bezpilotní letouny nedaleko topících lidí shazovat nafukovací plováky.

    Operátoři dronu budou pak pomocí reproduktoru na stroji komunikovat jak s plavci v nouzi, tak se záchranáři, kteří se je snaží zachránit. Systém začne fungovat v létě v rámci pilotního projektu právě na Cony Islandu, což je poloostrov v nejjižnější části Brooklynu. Postupně by se měl program rozšířit i do dalších částí amerického města, které má až 14 kilometrů pláží. Drony už tam dohlíží například na přítomnost žraloků ve vodě.

    Úřady v New Yotku se už dlouho snaží zlepšit bezpečnost na veřejných plážích. Mezi hlavní problémy na nich patří silné vlnobití, zástupy nezkušených plavců a nedostatek plavčíků. V loňském roce se tam na městských plážích utopili čtyři lidé, všichni v době, kdy plavčíci nebyli ve službě. Předloni se utopili tři.

    Drony se už používají pro záchranné účely na některých evropských plážích, mimo jiné ve španělské Valencii a v jihozápadní Francii.

    Záchranářské drony jsou další z řady přístrojů, které starosta New Yorku Eric Adams propaguje jako způsob, jak zlepšit život ve městě. Potom, co se loni v dubnu zřítila garáž, použila jeho administrativa ke kontrole budovy tým s drony a robotickým psem. V červenci loňského roku vydal pan Adams pokyny, které mají usnadnit větší využívání bezpilotních letounů v pěti městských částech, a to i pro účely, jako je kontrola fasád budov.

  • Ostrovní stát v Pacifiku bojuje o internetovou doménu, kterou používají švédské weby

    21. únor 2024
    Ostrov Niue

    Po desítkách let nejspíš skončí soudní spor o internetovou doménu .nu, na kterou má nárok ostrov Niue v jižním Tichomoří. Americký podnikatel ji rozšířil ve Skandinávii, kde „nu“ znamená „nyní“. Informuje o tom list New York Times.

    Spor o doménu začal koncem 90. let, kdy americký businessman Billu Semich nabídl, že na ostrově Niue zavede internet. Výměnou za to chtěl právo na internetovou příponu .nu, kterou Niue získalo pro své webové adresy.

    Doména se nezdála tak lukrativní jako doména .tv, která byla přidělena Tuvalu. Ta se nakonec stala jedním z nejcennějších zdrojů ostrovního státu. Díky vzestupu živě vysílaných pořadů a televizí získává Tuvalu z licencování své domény technologickým gigantům skoro 10 % svého ročního hrubého národního produktu.

    Po úspěchu domény .tv se Niue v roce 2000 rozhodlo zrušit dohodu se Semichem a od té doby se snaží získat zpět doménu .nu, kterou nyní provozuje nezisková organizace Swedish Internet Foundation. Celý případ teď projednává švédský Nejvyšší soud. Niue po nadaci požaduje odškodné ve výši přibližně 30 milionů dolarů.

    Částka by mohla být pro malý ostrov s asi 2000 obyvateli transformativní. Niue byl uznán Spojenými státy jako suverénní stát teprve v roce 2022. Rozhodnutí nejspíš padne v nejbližších dnech.

    Neočekává se, že by se webové stránky, které v současnosti doménu používají, dočkaly nějakých změn, i kdyby Niue svůj spor vyhrálo.

  • Tinder rozšiřuje ověřování totožnosti uživatelů. Zvyšuje bezpečnost a usnadňuje „match“

    21. únor 2024
    Tinder

    Tinder ve Spojeném království zavádí rozšířené kontroly totožnosti. Všímá si toho BBC, podle které bude seznamovací aplikace nově porovnávat fotku pasu nebo řidičského průkazu s video selfie. Každý, kdo se do dobrovolného systému zaregistruje, dostane na svůj profil ikonku, která bude sloužit jako ověření věku a vzezření.

    Podle Tinderu by měl nový systém uživatelům poskytnout větší jistotu, že lidé, se kterými se v aplikaci seznámí, jsou skutečně ti, za které se vydávají.

    Seznamovací aplikace se totiž opakovaně stala terčem útoků podvodníků. Krok vítají nevládní organizace jako Victim Support, podle které musí jít platformy jako Tinder dál v zabezpečení svých uživatelů.

    „Ověření totožnosti by mělo být ideálně ve všech seznamovacích aplikacích povinné, milostné podvody jsou zničujícím zásahem do integrity člověka, plné studu a stigmatizace,“ řekl pro BBC mluvčí organizace Victim Support Wayne Stevens. Cílem catfishingu je někoho oklamat, navázat milostný vztah, často s cílem vylákat z něj peníze.

    Systém ověření bude nově také fungovat ve Spojených státech v Brazílii a Mexiku. V Austrálii a na Novém Zélandu byl systém zaveden v roce 2023. Tinder uvádí, že ti, kteří si nechali ověřit totožnost, mají mnohem větší pravděpodobnost získat „match“, tedy shodu s jinými uživateli, a to až o 67 % v porovnání s neověřenými uživateli.

  • Místo kostela pivovar. V městečku nedaleko Bruselu už víra netáhla

    20. únor 2024
    pivovar

    Podobně jako Češi i Belgičané milují pivo. Když v městečku Battel nedaleko Bruselu přemýšleli, jak vrátit místnímu kostelu zašlou slávu, udělali z něj minipivovar. Třebaže věřících v obci přidružené k městu Mechelen ubývá, strávníků a milovníků piva je pořád dost, a tak teď v kostele svatého Josefa vaří kromě večeří i pivo.

    Obyvatelé vesnice si změnu chválí, třeba jako Philip: „Je to fantastické, jsme z toho nadšení. Ještě před nedávnem jste si mohli všimnout, že na mši v kostele není ani noha. A tak dostala opuštěná budova novou funkci. Je to opravdu skvělá iniciativa,“ řekl německé Deutsche Welle.

    Zatímco v Belgii se v 50. letech minulého století ke katolické církvi hlásilo více než 80 % obyvatelstva, v roce 2022 to bylo přibližně 50 %. Velké množství kostelů tak začíná postrádat svůj původní smysl. Anett bydlí v Mechelen 30 let. „Naposledy jsme tu uspořádali hostinu po pohřbu tety mého manžela. I teď to místo vlastně zůstává posvátné, jako prostor pro setkávání.“

  • Podléháte často rychlému uspokojení? Dorito teorie na TikToku vysvětluje iracionální chování lidí

    20. únor 2024
    Gauč a chipsy

    TikTokem se šíří „Dorito teorie“. Stojí za ní opakování návyků, jejichž užitek je sice sporadický, ale lidé to přehlížejí. Ať už jde o fast food ve srovnání s plnohodnotným jídlem, streamovací platformy oproti pečlivě vybranému filmu v kině nebo třeba randění.

    Kolikrát se vám stalo, že jste s plnou pusou přemýšleli o tom, že ten sáček chipsů vás asi nezasytí a navíc to ani není moc zdravé? Paralelu lze najít i v nekonečném scrollování na sociálních sítích. Tak to je Dorito teorie. Uživatelé TikToku ji dokonce dávají do spojitosti i s nenaplněnými vztahy. Server Unilad pak píše o tom, že se kvůli tomu některé páry i rozcházejí.

    Není jasné, kdo s teorií přišel jako první. Lidé na TikToku ale zdá se oceňují, že konečně existuje označení pro to, že je normální chovat se iracionálně. Psychiatr Jamie Sorenson pak pro server Fast Company říká, že koncept známý z TikToku dává z psychiatrického hlediska smysl. „Dorito teorie je v souladu s dalšími teoriemi závislostního chování. Čím je odměna bezprostřednější, tím je pravděpodobnější, že budeme takové chování opakovat, ať už jde o pytlík Doritos, užívání omaných látek nebo scrollování na sociálních sítích.“

  • Muž žil bez placení roky v hotelu v centru New Yorku. Využil mezery v zákoně

    20. únor 2024
    Hotel New Yorker

    Pět let, tak dlouho se podařilo Mikovi Barretovi žít v jednom známém hotelu na Manhattanu, aniž by za něj platil. Využil totiž mezeru v zákoně o bydlení. Zašel ale moc daleko, když tvrdil, že je vlastníkem celého hotelu a chtěl účtovat nájem ostatním ubytovaným.

    V New Yorku existuje mezera v zákoně, která umožňuje nájemcům jednolůžkových pokojů v budovách postavených před rokem 1969 požadovat šestiměsíční nájemní smlouvu. Barreto tvrdil, že když zaplatil za noc v hotelu, počítá se jako nájemník. Požádal tedy o nájemní smlouvu, hotel ho s ní ale rychle vyhodil.

    „Tak jsem šel druhý den k soudu. Soudce to zamítl. Odvolal jsem se k Nejvyššímu státnímu soudu a odvolání jsem vyhrál,“ řekl Barreto agentuře AP. Soudce tehdy nařídil hotelu, aby Barretovi vydal klíč. Muž v New Yorkeru žil až do července 2023 zcela zadarmo. Majitelé s ním prý totiž raději nechtěli jednat o nájemní smlouvě, ale zároveň ho nemohli vyhodit.

    Pohár trpělivosti ale přetekl, když Barreto na webové stránky města nahrál falešnou smlouvu, ve které de facto ukradl celou budovu. Skutečný majitel, korejská Církev sjednocení (v Česku označovaná ze sektu Moonistů), se s ním proto začal soudit.

    Barreto vystupující jako vlastník budovy od jednoho ze zákazníků hotelu požadoval poplatek za ubytování a chtěl, aby na něj banka převedla konta hotelu. Tento spor ještě není u konce, soudce ale rozhodl, že do vyřešení se muž přinejmenším nesmí prohlašovat za majitele.

    Art Deco hotel New Yorker patřil dlouhou dobu k největším ubytovacím zařízením ve městě. Deset let v něm bydlel vynálezce Nikola Tesla. Z hotelové místnosti Terrace Room vysílala televize NBC.

  • Plastové obaly možná nahradí mořské řasy. Jsou ekologičtější než jiné alternativy

    19. únor 2024
    Mořské řasy

    Už několik let obchodní řetězce vyměňují igelitové tašky za papírové, fastfoody plastová brčka za papír. Ani ty ale nejsou pro přírodu stoprocentní úlevou. Třeba proto, že výroba papíru je energeticky náročnější ve srovnání s tím, kolikrát se finální produkt použije. Na světlo světa se ale dere nový materiál: mořské řasy.

    Jedním z inovátorů, které s řasami experimentují, je londýnská společnost Notpla, která využívá už dávno vynalezenou věc: imitaci kaviáru z 30. let minulého století. To, co bylo nejprve levnou potravinovou alternativou nyní používá pro obaly nápojů, gelových kapslí na praní nebo jídla.

    „Mořské řasy rostou rychle a nepotřebují sladkou vodu, půdu ani hnojiva, zachycují uhlík a snižují kyselost okolní vody. Některé druhy mořských řas mohou vyrůst až o metr za den,“ říká Pierre Paslier, generální ředitel Notpla.

    Nizozemská vláda na konci loňského roku uznala obal této firmy za „první a jediný“ materiál bez plastů. Obaly z mořských řas můžou od ledna objednávat tamní restaurace. Ale jsou tu i další společnosti soustředící se na možný materiál budoucnosti. Třeba společnost Sway testuje nový materiál u velkých amerických prodejců oblečení jako J. Crew prodávající oblečení a Burton.

    Podle USDA je pěstování mořských řas nejrychleji rostoucím odvětvím americké akvakultury. Je to také jedna z nejekologičtějších alternativ plastů. Papírové obaly zabírají na skládkách více místa, kartonový odpad zase produkuje metan. A bioplasty na bázi kukuřice často potřebují k rozložení specializovaná kompostovací zařízení.

  • Zombie požáry: Ohně, které hoří i pod sněhem. V Kanadě jich jsou letos desítky

    19. únor 2024
    Lesní požár (ilustrační foto)
    I teď, uprostřed zimy, na západě Kanady stále hoří desítky požárů. Jsou ukryté pod zemí a pod sněhem. Proto se jim taky přezdívá „zombie požáry“. Letos jich je podle biologů rekordní počet. Zdůvodňují to extrémně ničivým létem, kdy v Kanadě hořelo víc než 180 000 km čtverečních půdy.

    Biologové varují, že na jaře přitom mohou stále doutnající uhlíky ze zombie požárů zažehnout plnohodnotný oheň, popisuje v reportáži BBC. To, když se k nim znovu dostane kyslík. Většina těchto ohnisek ale zpravidla vyhasne do jara sama.

    Jenže Britská Kolumbie v lednu evidovala 106 zombie požárů, píše NPR. Běžně jich tam v minulých letech v zimě přežívalo pět nebo šest. V sousední provincii Alberta experti na začátku února pozorovali 57 skrytých ohňů, což je skoro desetinásobek průměru z předchozích pěti let.

    Zombie ohně vznikají nejčastěji, když se před zimou nepodaří zcela uhasit lesní požár. Sníh pak jeho zbytky izoluje od zimy a uhlíky doutnají v půdě bohaté na rašelinu, která je v kanadských lesích běžná. Kanadští hasiči se loni potýkali s více než tisícovkou požárů, museli proto upřednostnit ochranu měst a vesnic a nemohli hasit každý požár.

    Experti to spojují se nebývalým suchem a jevem El Niño, který zvyšuje pravděpodobnost teplého a suchého počasí. „Tohle pokračující doutnání během zimy je podle mě hodně alarmující,“ doplnila pro BBC bioložka Jennifer Baltzer z Wilfirid Laurier University.

  • Paul McCartney si po 50 letech znovu zahrál na ukradenou kytaru

    19. únor 2024
    Paul McCartney na snímku z roku 1965
    Víc než 50 let trvalo, než se odcizená kytara Paula McCartneyho vrátila svému majiteli. Klíčovým vodítkem bylo potvrzení krádeže charakteristické baskytary Höfner ze zaparkované dodávky v Londýnském Notting Hill 

    Zvuk této kytary můžou posluchači znát z prvních dvou alb Beatles, včetně legendárních hitů jako Twist and Shout, She Loves You nebo Love Me Do. Po zbytek svého působení v kapele ji Paul McCartney používal jako záložní – dokud mu ji neukradli, píše CNN.

    Někdejší člen kapely Beatles si na svůj nástroj opět zahrál v prosinci a to díky celosvětové pátrací akci „Lost Bass“ (Ztracená basa). Iniciovali ho investigativní novináři Scott a Naomi Jonesovi, kteří prošli více než 100 stop, aby našli ztracenou kytaru ve městě Hastings na jižním pobřeží Anglie.

    Páru se ozvala rodina z anglického hrabství Sussex, že má na půdě zaprášenou kytaru, která vypadá jako ta pohřešovaná. Odesílatel e-mailu uvedl, že jeho otec baskytaru ukradl a teď ji zdědil.

    „Všechny důkazy nasvědčují tomu, že zloděj nevěděl, co tu noc krade,“ řekl Scott Jones. „Myslím, že to pro něj byla jen kytara a později zjistil, že to byla kytara Paula McCartneyho.“ Pravost kytary pak potvrdil jak výrobce Höfner, tak britský hudebník.