Umělecká skupina přetřela pražský metronom zpátky na červeno. Zelená podle ní zneužívala výtvarné dílo k reklamě

29. srpen 2016
Stalin, Stalinův pomník na Letné

„Přetřeli jsme kyvadlo zpět na červenou. Nesouhlasíme s tím, aby korporátní organizace zneužívaly jakékoliv výtvarné dílo ke svému prospěchu. Jako výraz nesouhlasu s přebarvením sochy Karla Vratislava Nováka ‚Stroj času‘ na firemní barvu PSN a osazením diodovýmy pásy jsme v noci ze středy 24. na čtvrtek 25. srpna navrátili dílu jeho původní barvu,“ prohlašuje na Facebooku skupina BOLT 958. Metronom patří společnosti Pražská správa nemovitostí, realitka podnikatele Václava Skály vlastní také třeba Tančící dům. Kyvadlo změnilo barvu při poslední opravě na jaře, přibyla na něm také lišta s diodovými svítidly. Česká televize tehdy uváděla, že zelená prý „bude víc ladit s okolní přírodou v Letenských sadech“. Původně byl metronom černo-červený.

Spustit audio
autor: Táňa Zabloudilová
  • Lisabon má problém s krádežemi tradičních kachliček z fasád, může za to chudoba i turisti

    20. únor 2019
    Kachličky azulejos

    Z fasád domů v portugalské metropoli mizí slavná chlouba, takzvané azulejos. Jejich krádeže a ničení jsou poměrně dlouhodobým problémem. Rostoucí zájem o Lisabon mezi turisty a zároveň o tamní nemovitosti ale situaci prý jen zhoršuje.

    Novinářka Jenny Barchfield píše ve svém článku pro server CityLab, že jednou skupinou provinilců jsou právě turisté, kteří si kachličky chtějí odvézt jako suvenýr. Druhou pak drogově závislí nebo zloději, kteří potřebují rychlý přísun peněz. Za jedinou kachličku je totiž ve starožitnictvích možné získat i stovky eur. Antikváři mají povinnost nahlašovat získané kachličky místním úřadům a jsou zodpovědní i za původ každého kusu. Jenže aplikovat tato pravidla i na neoficiální prodejce je hodně obtížné. Za krádež a poničení azulejos sice hrozí až osmiletý trest vězení, trestní stíhání zlodějů je ale v těchto případech nesmírně komplikované. Policejní vyšetřovatelé totiž musí prokázat mimo jiné to, z kterého konkrétního domu byla kachlička ukradena. „Aby se podobné věci neděly, bylo by potřeba postavit ke každé budově policistu. To očividně nejde, je to neúnosné,“ říká Rita Vieira z policejního týmu, který takové zločiny v Lisabonu vyšetřuje, s tím, že ani prevence není snadná. Dalším problémem jsou samotní majitelé domů – od předloňska platí zákon, podle kterého nesmí majitel odstranit byť jen jedinou kachličku bez povolení. Ze zmizení nebo zničení hlavně modrobílé keramiky tak nakonec mohou ještě profitovat ti majitelé, kteří usilují o snížení hodnoty původně cenné fasády. Cenné sbírky kachliček má například Museu de Lisboa. Podle jeho ředitelky Joany Sousy Monteiro se jim tak často ozývají developeři s touhou darovat muzeu kachličky, aby je na budovách nemuseli udržovat. Muzeum některé výjimečné kusy přijme. Hlavně se ale snaží o to, aby na portálech domů zůstávaly. „Mnoho kachliček bylo vyrobených speciálně pro dané místo a my zkrátka cítíme, že by na daných budovách měly zůstávat,“ vysvětluje Monteiro. Zachraňovat kachličky se snaží třeba samotná policie prostřednictvím projektu SOS AZULEJO nebo projekt Mapping our tiles, který na webu udržuje databázi tradičních dekorací.

  • The Lost Footage. Vyjde Blue Velvet s 51 minutami nepoužitých scén z Lynchova opusu v modrém

    20. únor 2019
    Z filmu Modrý samet

    U vydavatelství Criterion vyjde v květnu nosič s Modrým sametem, který bude obsahovat více než vytoužený bonus. Kompilaci znovuobjevených scén, které se z různých důvodů nakonec nedostaly do finální podoby filmu.

    V době dávno před nástupem digitálních technologií se stávalo, že nepoužitý natočený materiál se ztratil nebo byl zničen. Když David Lynch zatoužil zjistit, kde skončily „přebytky“ z natáčení Modrého sametu, moc šancí na úspěch si nedával. „Jednoho dne jsem začal pátrat po těchto nepoužitých záběrech, protože některé z těch scén by bylo úžasné vidět znova… A později se opravdu našly, někde v Seattlu. Je to neuvěřitelné. Už jsem si myslel, že jsou navždy ztraceny,“ prohlásil americký režisér. Mezi řadou kuriózních a pozoruhodných scén najdeme například i původně plánované jiné uvedení postavy Jeffreyho Beaumonta (Kyle MacLachlan) do děje, které odkrývá mnohem dříve jeho sklony k voyeurismu. Bonusy criterionského vydání budou obsahovat také například digitálně zrestaurovanou verzi filmu v kvalitě 4K nebo 70minutový dokument sestřihaný ze scén z natáčení. Zprávu přinesl web IndieWire.

    Podívejte se také na Divný sitcom Davida Lynche používají psychologové na vyvolání pocitu existenciální krize.

  • Lidé si nedokážou představit, že by jezdili do práce na kole, říká cyklostarostka Bombaje

    20. únor 2019
    Cyklistika - kolo

    Největší indické město Bombaj má nově cyklistickou starostku. Stala se jí sedmačtyřicetiletá Firoza Suresh, která si podle svých slov neumí představit den bez jízdy na kole.

    Její hlavní cíl pro ostatní Bombajany je o něco skromnější, chtěla by přesvědčit co nejvíce lidí, aby ráno nechali svá auta na parkovišti a sedli raději za řídítka. „Od roku 2012 bojuji za to, aby lidé jezdili do práce na kole. Je tu parta nadšenců, kteří sednou na kolo v šest ráno a projedou se pro zábavu, ale do práce už na něm nepřijedou. Přitom se vyznají v ulicích, milují ježdění a doprava je během špičky pomalejší, lidé si však stále nedokážou představit, že by na kole jezdili i do práce,“ říká Suresh. V následujících letech se proto bude snažit, aby v Bombaji přibyly cyklostojany nebo třeba sprchy v kancelářích. Zaměřit se chce i na bikesharing a lepší infrastrukturu včetně cyklopruhů. „Bombaj je placaté město a snadno z něj můžeme udělat nejlepší místo pro cyklisty v Indii, ale na to jeden nebo dva lidé nestačí,“ vysvětluje Suresh. Proto chce chodit po školách a skrze debaty a workshopy propagovat mezi studenty výhody ježdění na kole. Podobné plány mají i další indičtí cyklostarostové, kterých je se Suresh celkem šest. Například Arshel Akhter z Guváhátí chce změnit vnímání kol, která jsou některými Indy považována za dopravní prostředek pro chudé. Jeho kolegyně Nikita Lalwani z Vádódary by se ráda zaměřila na děti, které bydlí blízko školy a mohly by do ní jezdit právě na kole. V Bengalúru díky tamnímu cyklostarostovi funguje stránka cycleto.work, která je podobná českému dopracenakole.cz. Na webu se zaregistrují týmy zaměstnanců a pak soutěží s ostatními v počtu ujetých kilometrů.

  • Vědci vyvinuli snadnou metodu na zjišťování malárie, podle prvních testů je velmi úspěšná

    20. únor 2019
    Test na malárii

    Nové metodě, kterou vymysleli britští a čínští vědci, se přezdívá origami. Jedná se totiž o proužek papíru, díky kterému se z kapky krve určí, jestli má daná osoba malárii. První testy na dětech v Ugandě už prokázaly 98% úspěšnost při odhalování onemocnění. 

    Metoda funguje jednoduše – na papírový voskovaný test se umístí kapka krve. Proužek se následně přehne a vzorek se umístí na malé plastové zařízení s třemi drobnými komorami. Zároveň se přidá obarvená voda a malé plastové zařízení se pak nechá zhruba 45 minut zahřívat. Pokud se v DNA zjistí přítomnost parazita, který malárii způsobuje, ukážou se dva červené proužky. Pokud je krev v pořádku, je jen jeden.

    Hlavní výhodou je dostupnost a snadné zacházení s testováním i v terénu. Britský bioinženýr Jonathan Cooper z univerzity ve skotském Glasgow už metodu testoval na 67 školácích ve dvou ugandských regionech. Kromě nové metody použil pro srovnání i další. „Origami“ způsob měl ale mnohem lepší výsledky: „Náš přístup měl při diagnostice malárie 98% úspěšnost. Je tak mnohem citlivější než mikroskopický a rychlý RDT test, které měly 86% a 83% úspěšnost diagnostiky. Je to velmi povzbudivý výsledek, který ukazuje, že náš papírový LAMP test by mohl přinést rychlejší, lepší a efektivnější testování na malárii v oblastech, kde techniky pro vyšetření nejsou dostatečně dostupné.“

    Celá zpráva o studii je zveřejněná na serveru Proceedings of the National Academy of Sciences a možným využitím metody se zabývá i ugandské ministerstvo zdravotnictví. Podle poslední zprávy World Malaria Report Světové zdravotnické organizace bylo v roce 2017 v 90 zemích zhruba 219 milionů případů malárie. Na tuto nemoc zemřelo 435 000 osob. Po období neustálého zlepšování situace se navíc podle zprávy v posledních letech nedaří v pokroku pokračovat.

  • Na ruském letišti se starají o nalezeného medvěda, teď mu online vybírají na bazén

    19. únor 2019
    Mansur coby medvídě v kokpitu letadla

    Zaměstnanci letiště v ruském městě Tver se před třemi lety ujali osiřelého vyhladovělého medvíděte, které bloumalo po přistávací dráze. Stalo se jejich miláčkem, kterého pojmenovali Mansur. Teď je z něho dospělý medvěd a pro spolek dobrovolných pečovatelů začala být péče o něj nad jejich síly. Spustili proto crowdfundingovou kampaň. Doufají, že pomocí účtů na Instagramu a YouTube kanálu, který má přes 18 tisíc odběratelů, se najdou přispěvatelé na Mansurovy měsíční výdaje.

    Je totiž vyloučené, aby se zvíře vrátilo do volné přírody. Jednak je příliš zvyklé na lidi a taky se přátelí se psem husky jednoho z pilotů. S pomocí pro Mansura už přispěchali zaměstnanci nedalekého letiště Oreškovo. Medvěd se mohl přestěhovat do jejich prostornějšího areálu, kde má svůj velký zastřešený výběh, o který zaměstnanci a dobrovolníci neustále pečují. Protože se jedná o zrušenou leteckou základnu, má Mansur volný výběh do lesního areálu o rozloze půl hektaru. Letiště spočítalo, že Mansur, pokud není v zimní hibernaci, potřebuje asi 30 tisíc rublů měsíčně na jídlo a údržbu výběhu. Například letos na jaře by měl Mansur dostat svůj vlastní bazén. Na něj je teď možné přispívat pomocí služby DonationAlerts.

  • Vědci umí u myší zabrzdit stárnutí mozku, převratný lék brzy začnou testovat na lidech

    19. únor 2019
    Mozek při vyšetření magnetickou rezonancí

    Vědci z torontské nemocnice CAMH (Centre for Addiction and Mental Health) se pustili do testování nového léku, který by měl umět fascinující věc – významně brzdit „normální“ stárnutí mozkových buněk. Pokud se jejich teorie, kterou momentálně úspěšně odzkoušeli na myších, potvrdí, pomůže převratná látka i v boji s depresemi nebo Alzheimerovou nemocí. 

    Na nový výzkum upozornil deník The Guardian. Experimentální lék, derivát benzodiazepinu, který posiluje chřadnoucí mozkové buňky, vzbuzuje velké naděje – mohl by být úspěšný v léčbě mizející paměti, zmatenosti nebo dalších neduhů, které postihují naše mozkové buňky v souvislosti se stářím. Testovaná látka totiž dokázala radikálně zlepšit krátkodobou paměť starých myší, téměř na úroveň těch mladých. Efekt trval celou půlhodinu po podání léku, a když ho vědci myším ordinovali dlouhodobě, stářím znehodnocené mozkové buňky se myším dokonce začaly obnovovat. Klinické studie na pacientech by měly začít v následujících dvou letech, a pokud budou úspěšné, mohl by se lék podle vědců denně podávat pacientům starším 55 let, na mladší jedince totiž nemá podle jejich zjištění žádný vliv, což by potvrzovalo jejich teorii o brzdění „obyčejného“ stárnutí, kterým mladí logicky netrpí. Na trhu nejsou v současné době žádné léky, které by dokázaly zlepšit ten druh ztráty paměti, která nás postihuje ve stáří, včetně často se vyskytujících psychiatrických poruch, jako je deprese nebo Alzheimerova nemoc. Torontští vědci věří, že jejich výzkum tuhle situaci změní.

  • Odešel král luxusu: Karl Lagerfeld diktoval trendy přes půl století

    19. únor 2019
    Karl Lagerfeld

    Karl Lagerfeld byl světovou celebritou, která po víc než půl století udávala tón couture i ready to wear módy. Pro luxusní evropské módní značky navrhoval od 60. let 20. století. Zpráva o designérově odchodu se ve francouzských médiích objevila v době jarních týdnů módy.

    Tento týden běží Milánský Fashion Week a po něm následuje týden módy v Paříži. Na obou se budou prezentovat kolekce navržené pod Lagerfeldovým vedením pro značky Fendi a Chanel. Módním značkám, pro které navrhoval, dokázal dát výraznou tvář založenou na jejich DNA. Měl jasný rukopis a vyhraněné názory, ale nebál se je měnit a následovat trendy. Známé je například jeho odmítnutí tepláků: „Ztratil jsi kontrolu nad svým životem, tak sis pořídil tepláky,“ řekl v roce 2012. O dva roky později už tepláky zařadil do kolekce Chanel. Narodil se v roce 1933 v Hamburku. Módu vystudoval v Paříži a první zkušenosti sbíral u Balmaina a Patoua. Vyzkoušel si působení na volné noze a navrhování pro Chloé. V polovině 60. let začal pracovat pro italskou značku Fendi a v 80. letech dostal příležitost u Chanel. U obou značek pracoval několik dekád a jeho design byl globálně úspěšný. Jeho osobní styl byl velmi uměřený a konzervativní. Nezapřel lásku ke gotické módě, chodil výhradně v černé a bílé a údajně chodil spát v dlouhé bílé noční košili. Od 70. let měl vážný vztah s Jacquesem de Bascher, který v roce 1989 zemřel na AIDS. Lagerfeld byl velmi pracovitý a všestranně kreativní. Vedle fashion designu se věnoval fotografii a filmu, ilustrátorství a sběratelství. Navrhoval také kostýmy pro divadlo a operu. Ačkoliv sám nenosil kožešiny a téměř nejedl maso, v jeho kolekcích byly kožešiny běžně používané. Po téměř deseti letech kritiky ze strany PETA zařadil v roce 2010 do kolekcí Chanel falešnou kožešinu. Z módy Fendi ale až do současnosti pravé kožešiny nezmizely. V posledních letech, kdy se čím dál tím víc módních značek od kožešin otevřeně distancuje, byly méně nápadné a umně „schované“ mezi náhražkami a alternativními materiály. K Lagerfeldovým kontroverzím patří také jeho kritika modelek a popových hvězd pro jejich figuru, mimo jiné Heidi Klum nebo Adele. Sám v roce 2001 zhubnul za 13 měsíců víc než 40 kilo, údajně proto, aby mohl nosit oblečení od Hediho Slimanea.

  • Netflix zrušil Jessicu Jones i Punishera. Pokračování seriálů s Daredevilem a dalšími je ve hvězdách

    19. únor 2019
    Ze seriálu Punisher

    Čeho se fanoušci Marvel/Netflix univerza už nějaký čas obávali, stalo se skutečností. Streamovací platforma vyhodnotila spolupráci s komiksovým gigantem jako dlouhodobě neprospěšnou a ukončila partnerství. Otázkou zůstává, jaký osud čeká do budoucna oblíbené postavy a populární herce.

    Ačkoli Netflix sám neposkytuje čísla sledovanosti, šetření nezávislých agentur ukazovala dlouhodobě klesající zájem diváků o marvelácké seriály. Pozoruhodné je, že i když se jedná o tematicky dost odlišně zaměřené příběhy, sestupný trend se vztahoval na všechny příspěvky do Marvel/Netflix univerza (snad s výjimkou Punisher spin-offu) – divácká základna se tedy rekrutovala hlavně z fanoušků komiksů a jejich televizních adaptací. V momentě, kdy mediální moloch Disney (pod nějž spadá i značka Marvel) ohlásil záměr spustit vlastní streamovací platformu, zpečetil tím nejspíš osud komiksových seriálů distribuovaných Netflixem. Dalším z důvodů může být, že populární streamovací služba se v případě sérií s Daredevilem, Jessicou Jones a dalšími dělí s Marvelem o autorská práva i zisky, tudíž výdělečnost u takto nákladných produkcí tím ještě klesá. Není asi náhoda, že konec spolupráce Netflix ohlásil v týdnu následujícím po uvedení The Umbrella Academy – televizní adaptace oblíbeného alternativního superhrdinského komiksu, která vznikala plně v jeho režii. Velký otazník se ale vznáší nad budoucností kritiky dobře hodnocených komiksových sérií odehrávajících se převážně v New Yorku. Jelikož detaily smluv mezi streamovací platformou a komiksovým vydavatelstvím neznáme, může nastat i eventualita, že další adaptace Daredevila, Jessicy Jones, Luka Cage, Iron Fista i Punishera budou zapovězené do té doby, dokud Netflix bude dál jejich reprízy vysílat.

    Podívejte se taky na Punisher nastavuje marvelovskému univerzu rozbité zrcadlo samoty.

  • Úspěšná vesmírná mise se neobejde bez baviče na palubě, zjistili vědci

    19. únor 2019
    astronaut, kosmonaut, vesmír

    Trochu vtipálek a trochu kliďas, který nepropadne snadno panice a bude se na věci dívat z jejich světlejší stránky. Tyto povahové rysy vás předurčují pro to, stát se astronautem, víc než kterékoli jiné. Lidská vesmírná mise, kterou chce v roce 2033 k Marsu vyslat NASA, totiž nutně potřebuje na své palubě někoho, kdo bude bavičem skupiny. Jeho role bude zahlazovat konflikty a obrušovat rozdíly v povahách ostatních.

    Vyplývá to z několikaletého výzkumu antropologického týmu Jeffreyho Johnsona z University of Florida, na který upozornil deník The Guardian. Johnson se podrobně podíval na úspěšné fungování izolovaných komunit – čtyři roky sledoval každodenní život osazenstva základen na Antarktidě i osamělých rybářů na Aljašce a zjistil, že ta samá pravidla platí pro Američany, Rusy, Poláky, Číňany i Indy – skupina potřebuje baviče. Pokud se mezi nimi nenachází, izolovaná společnost si vede velmi špatně, lidsky i pracovně. NASA plánuje v roce 2023 cvičně vyslat astronauty k Měsíci a v roce 2033 k Marsu. Nebude to rozhodně procházka růžovým sadem – jen cesta tam bude trvat osm měsíců, což už samo o sobě bude pro posádku velká psychická zátěž. Větší výzvou pro astronauty bude ale prodleva v komunikaci – zpráva z Marsu nebo na něj totiž letí 20 minut, což je například při stavu nouze naprosto zásadní a vylučuje to, že by základna na Zemi mohla účastníkům mise nějak efektivně pomáhat. Už když NASA testovala při spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí 50vteřinovou prodlevu, projevilo se to radikálně na psychické pohodě posádky a zhoršilo to taky jejich kompetence plnit nějaké zadání. Při prodlevě čítající několik desítek minut se tak pár vtípků bude určitě hodit. Baviče skupiny měl podle Johnsona už norský polárník Amundsen v roce 1910. Byl jím obtloustlý růžolící kuchař Adolf Lindstrøm. Amundsen ho do výpravy na jižní pól vybral záměrně kvůli jeho poťouchlosti a radostnému přístupu k životu. Slavný polárník si o kuchtíkovi do svého deníku později zapsal, že měl naprosto zásadní vliv na úspěch celé výpravy a přežití jejích extrémních podmínek.