V Malajsii začala soutěž o nejlepší video varující před homosexualitou

Ochránci zvířat tvrdí, že se lekce jógy často konají v podmínkách, které nejsou pro psy vhodné. Na několik sporných případů cvičení jógy se štěňaty upozornil v březnu italský televizní pořad Striscia la Notizia. Ten poukázal na údajně špatné zacházení se psy, například během pauz mezi cvičením.

„Je to skutečné vykořisťování za obchodními účely, které nikterak nedbá na blaho zvířat,“ okomentovala rozhodnutí šéfka Celostátní ligy na ochranu psů (LNDC) Piera Rosati.

Itálie není jedinou zemí, kde ochránci zvířat hodiny jógy se psy kritizují. Například místopředsedkyně britské organizace na ochranu zvířat (PETA) Elisa Allen tvrdí, že jsou lekce jenom obchodním trikem.

„PETA vyzývá jogíny, aby se vyhýbali tomuto lacinému triku, který využívá citlivá zvířata jako rekvizity na jejich úkor,“ uvedla Allen.

„Když si připravíte dobrý salát, tak to může být dokonalé jídlo, které kombinuje skvělé chutě, textury a barvy,“ říká Jessica Soare ze společnosti, která si průzkum objednala.

Většina lidí se ale kloní k tradičním přísadám. Se 42 procenty vede sýr, poté rajče, které si do salátu dává 37 procent vyzpovídaných Američanů. Pětici nejoblíbenějších surovin uzavírají slanina (30 procent), krutony (28 procent) a okurka (27 procent).

Důležitou součástí salátů jsou podle Američanů i nejrůznější dresinky. Z výzkumu vyplývá, že tím nejoblíbenějším je ranch, v Česku známý jako farmářský dresink. Mezi další oblíbené omáčky patří italská a caesar. Účastníci výzkumu se ale shodují na tom, že nejdůležitější surovinou je zelenina.

„Každý si zaslouží salát, který mu udělá radost,“ komentuje výsledky průzkumu Jessica Soare.

Podle dat Eurostatu téměř polovina Čechů nejí dostatečné množství ovoce a zeleniny. Doporučenou denní dávku, tedy pět a více porcí ovoce a zeleniny konzumuje necelých osm procent Čechů. 

„Bažina je podle odchytávače rozhlehlá a naděje na nalezení Wallyho je malá, možná žádná. Ale tohle je Wally a já a mí přátelé uděláme vše pro to, abychom ho našli,“ napsal Henney na Facebooku.

Aligátor, kterému muž přezdíval také WallyGator, mu podle jeho slov pomáhal s překonáváním depresí. Byl pro něj proto důležitou emocionální podporou a nepřipouštěl si, že by mu mohl aligátor ublížit. Podle Henneyho toho ani nebyl schopný.

„Nikdy jsem nepotkal aligátora, který by vás nekousl. Když takhle dovádíte s normálním aligátorem, tak vás kousne. Wally to ale neudělá,“ řekl Henney před časem americké televizi CBS.

Devítiletý Wally měří asi 182 centimetrů a dokáže zřejmě zacvaknout čelisti silou větší než 13 000 newtonů.

Není to poprvé, co se Joie Henney dostal se svým mazlíčkem do médií. Loni na sebe upozornil tím, když vzal Wallyho na baseballový zápas ve Philadelphii, kam ho odmítli pořadatelé z bezpečnostních důvodů pustit.

„TikTok a Universal Music budou společně pracovat na ochraně uměleckých děl před umělou inteligencí a na tom, aby byli umělci odměňováni,“ uvedly společnosti v společném prohlášení.

Podle nové dohody budou mít umělci spadající pod Universal Music lepší finanční ohodnocení za šíření jejich hudby na TikToku. Dohoda se týká i textařů. Součástí má být podle Guardianu i ochrana před umělou inteligencí.

Jedním z případů, kdy podle hudebního vydavatelství umělá inteligence upírala právo umělcům na odměnu byla skladba Heart on My Sleeve. Píseň vytvořená umělou inteligencí se na TikToku objevila loni v dubnu a napodobovala hlasy rappera Drakea a zpěváka The Weeknda. Ze streamovacích platforem i TikToku byla poté skladba odstraněna.

Ve Spojených státech je TikTok pro lidi od 16 do 19 let hlavním kanálem, kde objevují novou hudbu. Sociální síť vede před YouTubem, Spotify a dalšími platformami. Po celém světě má čínská platforma více než miliardu uživatelů.

Muži ale budou moci zahájit konverzaci jenom v případě, že to žena povolí. Ženy si tak budou moct nastavit, aby aplikace fungovala jako dosud.

Představení nového prvku „Opening Moves“, jehož využívání záleží na uživatelích, přichází poté, co vedení společnosti převzala americko-brazilská manažerka Lidiane Jones. Podle šéfky firmy to značí, že se Bumble posouvá dopředu, aniž by ztrácel svoji identitu.

Podle serveru CNN by to mohlo společnosti Bumble, která vlastní také seznamovací platformy Badoo a Fruitz, pomoci k větším ziskům. Loni firma vykázala ztrátu skoro dva miliony dolarů, to je přes 46 milionů korun. Podle šéfky společnosti ale není důvodem úpravy aplikace klesající zisk: „Nemyslíme si, že by počet lidí, kteří využívají seznamovací aplikace, klesl, ba naopak… ale je tu vyšší laťka,“ uvedla ředitelka společnosti.

„Trvale udržitelné město klade důraz na zdraví svých obyvatel a to, aby se v něm dobře a bezpečně žilo dětem, lidem s omezením a také starším lidem a seniorům. Takové město dává vyvážený prostor všem způsobům dopravy, nejen autům,“ říká hlavní koordinátorka výzvy Dominika Lenthárová.

Akci pořádá spolek AutoMat už 14. rokem. Kromě propagace udržitelné dopravy chtějí organizátoři poukázat na zlepšení psychické a fyzické kondice. Dalším benefitem je podle pořadatelů také netradiční forma teambuildingu, tedy zlepšení týmové spolupráce. Mnoho účastníků si podle organizátorů vytvoří nové návyky a do práce chodí pěšky nebo jezdí na kole i po skončení akce.

Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2023 jezdí téměř dva miliony zaměstnaných Čechů do práce automobilem. Městskou hromadnou dopravu využívá při cestách do zaměstnání lehce přes 500 tisíc Čechů. Při cestě do práce využívají MHD častěji než automobil Pražané, ve všech ostatních krajích vede automobil.

„Chceme-li odpovědné spotřebitele, musíme jim poskytnout přesné informace. Stále více cestujících se stará o svou environmentální stopu a vybírají si výrobky a služby s lepší environmentální výkonností. Zaslouží si přesné a vědecké odpovědi, nikoli vágní nebo nepravdivá tvrzení,“ uvedla místopředsedkyně EK pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová.

Komisi vadí například používání výrazů „zelený“, „udržitelný“ nebo „odpovědný“ v nepodložených případech nebo používání jiných implicitních environmentálních tvrzení.

Za klamavé praktiky Komise označuje taky používání pojmu „udržitelná letecká paliva“ bez jasného doložení dopadu těchto paliv na životní prostředí. Za další potenciálně problematické tvrzení Komise označuje to, že letecká společnost směřuje k nulovým čistým emisím skleníkových plynů bez jasných a ověřitelných závazků, cílů a nezávislého systému monitorování.

Evropská komise názvy aerolinek zatím nezveřejnila, protože vyšetřování je teprve v předběžné fázi. V současnosti Komise čeká na odpovědi od aerolinek a poté projedná navrhovaná řešení. Pokud letecké společnosti nepodniknou nezbytné kroky k rozptýlení obav uvedených v dopise, mohou následovat další opatření včetně sankcí.

V žebříčku jsou i bloggeři nebo lidé, kteří používají sociální sítě jako svoji hlavní platformu pro šíření názorů. Mezi vězněnými je například občanská novinářka Zhang Zhan. Za mříže se dostala v roce 2020 kvůli tomu, že informovala o počátcích šíření koronaviru ve městě Wu-chan.

Obzvlášť vážná je situace na severozápadě Číny, kde žije početná ujgurská komunita. Ujgurové čelí v Číně dlouhodobé perzekuci ze strany úřadů. Ve vězení je tam například ujgurská básnířka Gulnisa Imin, která si odpykává více než sedmnáctiletý trest vězení za to, že podle úřadů její básně podporují separatismus.

V posledních letech se situace v Číně podle britského Guardianu zhoršila. Může za to i přijetí Zákona o národní bezpečnosti v Hong Kongu, na základě kterého úřady podle lidskoprávních organizací zasahují proti kritikům režimu.

Nedemokratické režimy po celém světě vězní kvůli projevení vlastního názoru nejméně 339 spisovatelů. Třetinu z nich poslal za mříže čínský autoritářský režim. Dalšími zeměmi s vysokým počtem vězněných spisovatelů jsou Írán, Rusko, Saúdská Arábie nebo Turecko.

Čínští spisovatelé překročili stovkovou hranici poprvé, novinářům, kteří nemohou v Číně svobodně pracovat, se to podařilo už v roce 2020, jak informovala francouzská organizace Reportéři bez hranic.

Podle Reportérů bez hranic je Čína, co se týče svobody tisku, na 179. místě ze 180 zemí. Tamní režim aktuálně zadržuje 109 novinářů nebo mediálních pracovníků.

Když provincie v roce 2023 dekriminalizovala (nikoli legalizovala) držení malého množství zakázaných drog, byl tento krok považován za dramatické přehodnocení právního systému. Podle kritiků dlouho sloužil k trestání lidí užívajících drogy a trpících závislostí. Experimentální tříletý zkušební plán se měl týkat držení malých dávek tvrdých drog jako je kokain, heroin, metamfetamin, fentanyl a morfin a měl být monitorován na federální i provinční úrovni.

Kanadský ministr zdravotnictví tehdy prohlásil, že bude sloužit jako vzor pro ostatní jurisdikce, a ministr zdravotnictví provincie uvedl, že „změní směr“ eskalující opiátové krize v Britské Kolumbii, kterou způsobují nekvalitních pančovaná narkotika.

Provincie, která dříve získala výjimku z federálního zákona o kontrolovaných drogách a látkách, nyní požádala o její zrušení. Důvodem je hlavně znechucení veřejnosti z otevřeného užívání drog a rostoucí počty úmrtí z předávkování. „Zachování bezpečnosti lidí je naší nejvyšší prioritou,“ řekl premiér Eby. „Soucítíme s lidmi, kteří se potýkají se závislostí, neakceptujeme ale pouliční nepořádek,“ dodal.

Zatímco osobní držení 2,5 g tvrdé drogy bude povoleno v soukromých prostorách, policie bude moci brzy zabavit ty látky, které lidé budou užívat na veřejných místech. Rozhodnutí provincie ostře kritizovali někteří politici a také skupiny obhájců lidských práv.