V Praze otevřela druhá knihovna věcí. Půjčuje věci, které potřebujete, ale nechcete vlastnit

Tom Zahrádka si kdysi sepsal seznam sta věcí, které chtěl mít. Vyšlo mu několik oblíbených párů ponožek, sada štětců, foťák nebo počítač. Zbytku se snažil zbavit. „Nepotřebuju mít campingový set. Stejně jako jsem si já půjčoval věci od ostatních, chci to teď zprostředkovat dalším. Uděláme katalog a všem to zjednodušíme,“ vysvětluje Tom záměr, se kterým vznikala právě otevřená Library of Things v Praze. Sám se musel uskromnit, když se před lety přestěhoval do hlavního města a získal podobnou zkušenost jako jeho kamarádi. „My sami jsme cílovka. Nastěhovali jsme se do Prahy s představou, že budeme mít jednu místnost, kde je ponk a věci, které dokážou opravit další věci, jako měl náš táta. Ale nakonec máme malé byty, jsme ve velkým světě a neznáme své sousedy. A potřebujeme šetřit místo.“

Čtěte také

Sousedský supermarket

Na samém začátku Library of Things, projektu nominovaného mimo jiné na letošní Social Impact Award, stálo video. Na své facebookové zdi ho sdílel Tomův kolega, knihovník Petr Žabka. „Nechtěla by to Praha taky?“ ptal se, zatímco se ve videu střídaly záběry jedné z mnoha knihoven věcí vyrůstajících po světě. Svou knihovnu mezitím v květnu představil i pražský Goethe Institut, který se pro změnu inspiroval stejným projektem z Bratislavy. „Příliš často nakupujeme drahé předměty, které využíváme jen velmi zřídka. Tyto předměty nejenže zabírají prostor v našich domovech, ale také je při jejich velkovýrobě vytvářen značný tlak na omezené zdroje naší Země,“ píše se o projektu na stránkách institutu.

Library of Things v prostoru Hybernská žije|foto: Jonáš Zbořil

O otevření londýnské Library of Things psal loni v létě deník The Guardian. Její spoluzakladatelka, Rebecca Trevalyan, zdůrazňovala, že nechce vytvořit masivně výdělečný business model ani se stát hlavou obří firmy v oboru sdílené ekonomiky (které se do roku 2025 předpovídá výdělek 335 bilionů dolarů ročně) à la Uber nebo Airbnb. Její knihovna stojí a padá na aktivitě komunity, na jejím zájmu projekt využívat a udržovat ho tak při životě. Pražská knihovna to má podobně, což se ukázalo už před jejím otevřením. „Dostáváme spoustu věcí. Před třemi týdny jsme měli patnáct předmětů, teď je jich sedmdesát. Už musíme třídit,“ říká Tomáš o katalogu, který pomáhají tvořit dobrovolní dárci. Zatím sice neobsahuje čistič na koberce, ale už si v něm můžete půjčit třeba vrtačku. V létě stačí zaplatit dobrovolný příspěvek, který pomůže katalog předmětů k půjčení rozšířit.

Půjčit si den jinak

Knihovny věcí většinou nenabízejí jenom šroubováky nebo sekačky. V Goethe Institutu přes léto lákají na celou škálu předmětů s hashtagem #městovpohybu: půjčit si můžete longboard, dětskou cyklosedačku nebo slackline. V katalogu Library of Things pro změnu najdete věci, které v lidech nejspíš vyvolají nostalgii: staré deskové hry, skládací kolo. Takové předměty možná z regálů knihovny brzo zmizí a nahradí je modernější exponáty. Tom ale i o věcech vytažených z půd, sklepů a dlouho neotevíraných skříní mluví s nadšením. „Líbí se mi, že máme starou skládačku. Už jsem s ní jel pro hřebíky, hrozně brzdí. Mně to způsobuje nové zážitky. Já bych si nikdy takové kolo nekoupil, ale jezdit na něm je radost. Je to vykopnutí ze stereotypu. Půjčujeme věci, díky kterým může člověk prožít den jinak.“ Může si díky nim také uvědomit, kolika nepoužívaným věcem se ještě dá vrátit smysl, což je myšlenka, se kterou v Praze před lety pracovala například dnes již nefunkční putovní dílna Zdrojovna. V ní si návštěvníci mohli opravit rozbité židle nebo vyrobit peněženku z dávno nepřehraných kazet.

Library ot Things|foto: Oficiální Facebook Library of Things

I Library of Things půjčuje hlavně odvahu zkoušet nové věci. „Před pěti lety jsem se stěhoval do Prahy a říkal jsem si: buď si udělám postel z palet, nebo si ji koupím v obchodě. Když to vypočítáš, zjistíš, že tě to vyjde nastejno, ale je mnohem jednodušší si ji koupit. Pokud můžeme někomu ulehčit jeden krok tím, že mu půjčíme nástroje nebo později třeba i poradíme, aby se místo nakupování rozhodl pro tvoření, tak je to ono,“ říká Tom. Myšlenka tvoření místo nakupování platí pro všechny předměty v regálech LOT. Ať už si do Hybernské jdete půjčit vrtačku na postel z palet, nebo ošuntělou kytaru, protože jste vždycky chtěli zkusit si zahrát.