V Rusku někdo posprejoval ledního medvěda. Bude se mu hůř lovit, tvrdí ochránci přírody

4. prosinec 2019

Video, na němž je vidět lední medvěd posprejovaný graffiti, vyvolalo pozdvižení mezi ochránci přírody. Panuje podezření, že ho pomalovali místní z důvodu, že v okolí pátrá po potravě. Vědci se nyní obávají, že medvěd bude mít problémy s lovem a vůbec těžko splyne s okolním sněhem.

Jak píše server britského deníku The Guardian, medvěd má na sobě černou barvou napsánu zkratku T-34. Nápis odkazuje k označení sovětského tanku z druhé světové války. Někteří Rusové jej píší na svá auta na Den vítězství, který oslavuje konec druhé světové války, a proto není jasné, zda se jedná o vtípek, nebo zda to napsali naštvaní místní obyvatelé. Kvůli klimatické krizi se totiž lední medvědi objevují u lidských obydlí stále častěji, jsou totiž hladoví a zmenšuje se jim teritorium. Video na Facebook nahrál Sergej Kavry. „Proč?! Každý si ho všimne, nebude moct lovit,“ napsal v rozhořčení Kavry u příspěvku s videem. Sám však snímek nepořídil, dostal jej od uživatele sociální sítě na WhatsAppu. Přírodovědci se nyní snaží zjistit, kde bylo video natočeno. Podle jejich názoru musel někdo zvíře uspat, aby jej mohl posprejovat.

autor: Ondřej Hanko
Spustit audio
  • Jean-Claude Van Damme má za sebou další úspěšnou misi. Pomohl zachránit štěně

    21. říjen 2020
    Jean-Claude Van Damme se zasadil o záchranu čivavy

    Hvězda akčních filmů, belgický herec a zápasník Jean-Claude Van Damme pomohl čivavě, které hrozilo utracení. Měla totiž falešný pas. Na její podporu vznikla i petice.

    Fenka jménem Raya byla minulý měsíc prodána norským majitelům z Bulharska, píše norská verze serveru The LocalÚřady ji však nemohly zaregistrovat, a to právě kvůli falešným cestovním dokladům. Norsko se pokusilo Rayu vrátit na Balkán, Bulharsko to však s odkazem na unijní pravidla přepravy zvířat odmítlo. Fenku tak čekalo utracení.

    V tu chvíli se do věci vložil Van Damme. Bojovník na internetu sdílel petici, kterou zatím podepsalo přes 15 tisíc lidí. „Podepište prosím tuto petici a pomozte mi zachránit štěně,“ napsal Van Damme na svém Twitteru. Nakonec se podařilo rozhodnutí zvrátit a Raya byla ušetřena. V Bulharsku projde zdravotní prohlídkou a bude nabídnuta k adopci.

  • Evropa tlačí na Brazílii, aby lépe chránila amazonský prales. Bez toho neschválí obchodní dohodu

    21. říjen 2020
    Pustošení amazonského pralesa v Brazílii

    Evropská unie a státy Jižní Ameriky sdružené v organizaci Mercosur by rády schválily obchodní dohodu. To ale zatím není možné kvůli nedostatečným zárukám Brazílie ohledně amazonského pralesa. EU i některé členské státy totiž tlačí na to, aby se Brazílie zavázala prales lépe chránit.

    Jak píše britský deník The Guardian, Francie, Rakousko a Irsko oznámily, že v případě nedostatečných záruk zablokují ratifikaci smlouvy ve svých parlamentech. Brazilský prezident Jair Bolsonaro by podle nich měl udělat více pro to, aby prales tak často nehořel a aby se neodlesňoval.

    Prezidentův kabinet je však přesvědčen, že prales má být využíván a že by se tam měly těžit nerostné suroviny. Evropská komise proto nyní neformálně vyjednává s Mercosurem, ale hlavně Brazílií, a tlačí na to, aby se takové záruky přijaly. Do té doby je podle komisaře pro obchod Valdise Dombrovskise schválení dohody nepravděpodobné. Text smlouvy je přitom už dohodnut. To nejdůležitější, tedy podpis, však kvůli těmto problémům chybí.

  • Ve Francii se rozhodli zdanit nejtěžší osobní auta. Bude se to týkat vozů nad 1,8 tuny

    21. říjen 2020
    velké auto, SUV

    Francie se rozhodla speciálně zdanit těžká osobní auta. Týká se to ale jen těch nad 1,8 tuny, například největších SUV. Elektromobily a větší rodiny, které taková auta potřebují, dostaly výjimku.

    Jak upozornil server Zdopravy.cz, vláda se rozhodla pro kompromis. Ekologické organizace si totiž přály zdanění osobních aut nad 1,4 tuny, podle francouzského kabinetu by to však bylo vůči automobilkám až příliš drakonické. Daň bude jednorázová a zaplatí se při koupi vozidla. Francie tím chce motivovat lidi, aby si pořizovali lehčí či ekologičtější auta.

    Ministryně životního prostředí Barbara Pompili na svém Twitteru uvedla, že problém je i v tom, kolik místa takové vozy zabírají a kolik materiálu a energií se pro výrobu rozměrných a těžkých aut musí spotřebovat. Propagátor mikromobility Horace Dediu k tomu dodal, že průměrná váha aut ve Francii činila v roce 1960 750 kilogramů. Vloni prodaná auta průměrně vážila 1240 kilogramů.

  • Prodávejte kokain a extázi v lékárnách, vyzývá britskou vládu agentura pro drogovou reformu

    20. říjen 2020
    extáze, tablety, prášky, drogy

    Distribuce kokainu, extáze a amfetaminů by měla přejít pod křídla vlády a drogy by měly být běžně dostupné v lékárnách. Jejich neomezovaný prodej by vedl ke zhroucení nelegálních distribučních sítí a ke snížení drogové kriminality. Tak zní nejnovější doporučení britské agentury pro drogovou reformu Transform.

    Očekávaná publikace How to Regulate Stimulants, kterou zaštiťuje právě agentura Transformvychází v Británii ve čtvrtek. V knize, jejíž předmluvu napsala bývalá premiérka Nového Zélandu Helen Clarková, navrhují odborníci prodej drog ve státních speciálních lékárnách jako alternativu k tomu, co je podle nich „nevyhratelná válka proti drogám“.

    Jak píše britský zpravodajský server The Guardian, kniha obsahuje i konkrétní návrhy, jak by měla jednotlivá balení drog určená k prodeji v lékárně vypadat. Kampaň neziskovky Transform za legalizaci kokainu, extáze a amfetaminů podporuje i někdejší prezident Kolumbie Juan Manuel Santos.

    Jako bývalá hlava státu, který ročně chrlí víc než 700 tun kokainu (jehož největším odběratelem jsou podle statistik právě Britové), se nechal slyšet, že jen legalizace sebere půdu pod nohama mafiánským kartelům. „Naprosto souhlasím s legalizací kokainu,“ řekl deníku Guardian.

    Ředitel Transformu James Nicholls upozorňuje na to, že Británie vede neúspěšnou válku proti nelegálním drogám už víc než 50 let. Nicholls, který je zároveň otcem dvou synů, kteří oba zemřeli ve stejnou noc po požití padělané extáze, dodává: „Naše návrhy odvedou distribuci drog od organizovaného zločinu a vytvoří systém, který škody na společnosti sníží, ne zvýší. Současný stav nemůže pokračovat.“

  • Ke globální migraci z jihu na sever nedojde, lidé většinou zůstanou ve svých zemích, říká studie

    20. říjen 2020
    africký chlapec

    Když uvažujeme o migraci lidí, kterou vyvolává klimatická krize, chce to míň senzačních titulků a víc solidních dat a selského rozumu. To je závěr studie jedenatřiceti vědců z oblasti geografie, antropologie a sociální politiky, kterou uveřejnil prestižní magazín Nature.

    studii informuje webová stránka The Conversation, která sdružuje vědecké a analytické články z různých oborů. Obyvatelé planety podle ní migrují odjakživa, z environmentálních, ale i z ekonomických nebo sociálně-politických důvodů. Podle vědců se sice o migraci hodně a v poplašném kontextu mluví, třeba o miliardě lidí, která se bude přesouvat kvůli klimatické krizi, její realita je ale mnohem nudnější.

    Mobilita národů je totiž diametrálně odlišná a podle vědců nelze tvrdit, že se jedná o jednosměrný tah lidí z globálního jihu na globální sever. „Je to spíš velmi roztříštěná soustava cest a poutí, krátkodobých, dlouhodobých, z vesnic do měst,“ vysvětluje Ingrid Boasová, environmentalistka z univerzity ve Wageningenu.

    „Součástí těchto migrací je třeba i dobrovolné nemigrování. Navzdory poplašné rétorice totiž drtivá většina přesunů nezahrnuje přeshraniční pohyb lidí,“ upozorňuje vědkyně. Jako příklad uvádí Somálsko, kde v uplynulých letech migrovaly miliony lidí, přitom ale nepřekročily hranice státu. Stejně tak podle Boasové většina lidí z oné 1,2 miliardy, která se uvádí, zůstane uvnitř vlastní země.

    „Je důležité brát realitu vážně, ale přitom se vyvarovat alarmistických tendencí anebo za vším vidět nevyhnutelnou předurčenost klimatické změny,“ říká Boasová, která spolu s třicítkou dalších odborníků na klimatickou změnu a migraci vypracovala obsáhlou studii s názvem Mýty klimatické migrace.

    „Navíc všichni migranti nejsou zbídačení a chudí a ne všichni nejsou bohatí a úspěšní. Teprve když zahrneme do našich rovnic všechny tyto proměnné a budeme naslouchat tomu, co říkají, můžeme vést nějaký konstruktivní dialog,“ dodává Boasová.

  • Nejzápadnější a nejvýchodnější bod Česka propojuje 1000 kilometrů dlouhá cesta pro každého

    20. říjen 2020
    turista, procházka na horách

    Tisícikilometrovou trasu s názvem Cesta Českem vytvořila parta nadšenců v čele s Martinem Úblem ve spolupráci s Klubem českých turistů. Vede převážně po značených trasách severem republiky, z nejzápadnějšího koutu do Trojmezí na česko-slovensko-polských hranicích.

    „Projekt jsme připravili pro turisty, kteří začínají a nevědí přesně, jak na to. A zároveň pro turisty, kteří už se v horách pohybují déle a hledají třeba nějaký zajímavý tip nebo motivaci. Je jen na vás, kdy, kde a jak se na cestu vydáte. Můžete ji jít v celku. Po jednotlivých úsecích. Rozdělit si ji na víkendy. Ze západu na východ nebo naopak. Po chatách nebo se stanem. Pomalu, rychle nebo třeba běžet. Jít může každý,“ říká spoluautor projektu Martin Úbl.

    Cesta Českem je rozdělená na deset etap, které jsou dlouhé od 36 do 170 kilometrů a převážně kopírují hory a pohoří. Každá má svou samostatnou mapu s trasou a informacemi, které zahrnují i doporučení pro cyklisty nebo poznámky k turistické vytíženosti lokality. Na facebookové stránce si poutníci vyměňují tipy na přespání a nabízí si pomoc.

    Mapu celého přechodu najdete zde.

  • Kam vyrazit, až to půjde? Průvodce Lonely Planet vydal postpandemický seznam nejlepších míst světa

    19. říjen 2020
    Slovinské jezero Bled

    Vydavatelství cestovatelských bedekrů Lonely Planet připravuje svoje čtenáře na dobu „poté“. Jejich aktuální Ultimate Travel List představuje pět stovek míst planety, kam byste se měli vydat.

    Seznam je inspirací pro rok 2021 a dál, kdy se cestování začne zase zotavovat,“ řekl zpravodajské stanici CNN viceprezident Lonely Planet Tom Hall. „Tenhle seznam je něčím, co bude platit i v budoucnu,“ dodal a poukázal na to, že vydavatelství dbalo i na to, aby doporučené lokality zacházely s turismem zodpovědně a udržitelně.

    Tým prohledal minulé průvodce Lonely Planet a také zkontroloval závazek každého cíle k udržitelnosti. V top desítce najdete z Evropy jen slovinské jezero Bled, které prý díky své průzračné vodě a zrcadlícím se Julským Alpám „vypadá jako z pohádky“.

    Dále Lonely Planet doporučuje trek k nepálské Annapurně, komplex chrámů Angkor Vat v Kambodži nebo deltu Okavanga v Botswaně. Na pomyslném vrcholu všech destinací pak tvůrci bedekrů doporučují pískovcové město Petra v Jordánsku, které vzniklo ve čtvrtém století před naším letopočtem a pyšní se typickou narůžovělou barvou.

  • Během lockdownu zpívají ptáci pestřejší melodie a jsou víc sexy, říkají ornitologové

    19. říjen 2020
    Strnadec bělokorunkatý

    Už od 60. let minulého století vědci vědí, že ptáci zpívají v různých nářečích podle toho, kde žijí. Jen napříč San Franciskem zachytili ornitologové už v té době 10 různých dialektů. V poslední době ale ptačí zpět ve městech překrývá konstantní šum z dopravy a městského ruchu.

    Letos v březnu, kdy kalifornskou oblast Bay Area paralyzoval lockdown, napadlo docentku behaviorální evoluce a fylogenetiky Elizabeth Derryberryovou, jak by asi zněli ptáci bez tohohle šumu a jestli je na jejich projevu něco jinak. Vědkyně analyzovala pět let staré záznamy zpěvu strnadce bělokorunkatého a porovnala je s těmi, které s kolegy pořídila ve ztichlých ulicích San Franciska letos v dubnu a květnu.

    Jak vědci popsali zpravodajskému webu Citylab, zpěv strnadců se změnil. Nebyl hlasitější, i když byl v prázdných ulicích mnohem patrnější, byl prý hlavně víc sexy. Ptáci byli podle vědců schopni vyjádřit víc, protože nemuseli tolik křičet, aby se navzájem slyšeli. Samci strnadců, kteří žijí v rušných městech, musí podle pozorování zpívat třikrát hlučněji než jejich kolegové na venkově. Musí prý taky volit kompromis – aby se jejich písně nesly dostatečně daleko, nemohou být tolik pestré.

    Teď, když bylo ve městech ticho jako nikdy předtím, se ve zpěvu strnadců objevily nové melodie a trylky a obyvatelé San Franciska mohli zaslechnout až čtyřikrát víc zpěvu než kdy dřív.

    Přečtěte si taky Vědci sledují neobvyklý jev, strnadci začali zpívat jinak.

  • Nejlepší třpytky jsou žádné. Podle studie ničí ekologické třpytky přírodu stejně jako ty plastové

    19. říjen 2020
    třpytky, oslava, party

    Pokud vám leží na srdci dobro planety, ale zároveň milujete třpytky, určitě používáte ty ekologické, takzvaně biologicky rozložitelné a patřičně drahé. Tak už nemusíte. Podle studie cambridgeské univerzity Anglia Ruskin je dopad „ekologických“ třpytek pro vodní ekosystém stejně zatěžující jako vliv starých známých třpytek, které se vyrábí z PET plastu.

    Jak píše web Inhabitat, univerzita Anglia Ruskin ve svých testech porovnala oba druhy třpytek. „Třpytka je mikroplast, který se běžně vyskytuje v našich domovech, hlavně v kosmetice, a skrz naše vany a umyvadla putuje do sladkovodního systému,“ vysvětlila zpravodajskému serveru The Guardian bioložka Dannielle Greenová.

    „Naše studie jako první zkoumala dopad třpytek na sladkovodní prostředí a zjistili jsme, že jak konvenční, tak alternativní třpytky mohou mít během krátké doby vážný ekologický dopad na vodní ekosystém,“ dodala.

    „Ekologické“ třpytky se na rozdíl od těch plastových vyrábí několika způsoby, třeba z celulózy s lesklým hliníkovým povlakem nebo ze slídy, což je blyštivý minerál. Vliv všech druhů třpytek sledovali vědci pět týdnů. Zajímali se hlavně o to, jak působí na hladinu chlorofylu a na kořeny rostlin. Zjistili, že všechny tři typy lesklých částeček, plastové i přírodní, mají na vodu podobně negativní vliv. Ty ekologické navíc přilákaly novozélandské bahenní hlemýždě, což je invazivní druh, který podle Guardianu krade jídlo místním druhům.

    Už víc než šest desítek britských hudebních festivalů se zavázalo k přechodu k biologicky rozložitelnému třpytu do roku 2021. Jenže teď to vypadá, že spíš než o krok dopředu půjde jen o přešlapování na místě. Ostatně, jak už dřív napsal Inhabitat, ekologové by používání lesklého prachu nejraději zakázali úplně.