V soutěžích se chci naučit dovednosti od úspěšných kolegů, říká zlatá kuchařka Hana Budková

Hana poprvé soutěžila v rámci střední školy, postupně se díky výhrám posunula i do dalších kol a dalších soutěží. Dnes se účastní klání jako junior a členka Národního kuchařského týmu, který sdružuje podobně nadšené kuchaře. V únoru se vrátila se zlatou medailí z Global Chefs Challenge, kde se jí povedlo vyhrát mezi mladší skupinou kuchařů.

„Je to evropské kolo, v Čechách máme národní kolo, které jsem předtím vyhrála, Gastro Junior… Já jsem se tam dostala skrz školu. Studenti gastronomických škol mají možnost se jich zúčastnit a s pedagogy se na ně připravují.“ Příprava ale spočívá nejen v práci na škole, ale hlavně po ní – díky tomu se přirozeně vyberou studenti, které podobná práce opravdu baví. „Nestačí se připravovat jen ve škole na hodinách vaření, aspoň u mě ne,“ myslí si Budková.

Soutěže mívají různé propozice, podle cílové skupiny i podle toho, kdo je organizuje, vzhledem k tomu, že například studentské jsou často sponzorované a organizované některými z potravinářských koncernů. Kuchaři předem dostanou přibližné propozice, na jejichž základě se mohou připravovat.

„Přijde vám dopředu, co ta soutěž požaduje, co musíte splňovat, jaký pokrm musíte složit. Většinou je na těch soutěžích daná i nějaká hlavní surovina, kterou musím použít. Třeba dám příklad kachnu, tu musím použít, k tomu nějakou přílohu a omáčku. Když tohle mám, začnu si zkoušet různé varianty a když najdu tu správnou, kterou dává smysl uvařit, tak ji začnu trénovat do toho limitu, který je v propozicích.“

Pak už zbývá jen rozfázovat si, co, kdy a jak nejlépe v rámci daného limitu připravit, aby nedošlo k chybě u pokrmu, ale zároveň samotný kuchař a jeho okolí neskončilo v totálním chaosu.

Účast v soutěžích ale neznamená důkladnou přípravu pro práci v restauraci, jde o svého druhu svébytný sport – a podobně naopak, práce v restauraci neznamená uspět v podobných shows. Hlavní zdrojem motivace zúčastnit se je podle Budkové potřeba určitého adrenalinu a potěšení z možnosti reprezentace. „Baví mě na tom být v prostředí dalších kuchařů, kteří jsou úspěšní, vědí, co dělají a mají ty dovednosti na vysoké úrovni a učit se od nich – takhle se můžu učit a získávat ty dovednosti i já.“

Jaký je rozdíl mezi vařením v restauraci a na soutěži? Kde by Hana ráda vařila a na jakých netradičních místech už pracovala? Poslechněte si celý rozhovor.