V Užhorodě se bojí, že rekonstrukce nábřeží ohrozí šanci na zápis města do seznamu UNESCO

13. září 2018

V zakarpatském Užhorodě se od konce srpna protestuje proti plánu tamní radnice na necitlivou rekonstrukci nábřeží řeky Už, které je součástí někdejší vládní čtvrti Malé Galago.

Celá tato čtvrť má vysokou architektonickou hodnotu – tvoří ji totiž převážně modernistické budovy vystavěné v meziválečném období, kdy byla Podkarpatská Rus součástí Československa. Dohromady se tu nachází 27 významných staveb. Mezi jejich tvůrci najdeme jména jako Josef Gočár, Adolf Liebscher mladší, Jan Gillar, Jaroslav Fragner nebo Ľudovít Oelschläger. Centrum Užhorodu tak spíš než jiná ukrajinská města připomíná třeba Hradec Králové nebo pražské Dejvice.
Ve městě už několik let působí iniciativa Uzhhorod Modernism, která meziválečné památky popularizuje. Na jaře tohoto roku aktivisté dosáhli velkého úspěchu, když představitelé města i ukrajinské ministerstvo kultury podpořili úsilí o zapsání města – konkrétně prvorepublikové vládní čtvrti Malé Galago – na seznam světového dědictví UNESCO. Ukrajinské internetové Hromadske Radio uvedlo, že příprava nezbytných podkladů bude trvat zhruba dva roky.
Nyní ale město přišlo s projektem rekonstrukce, který historickou podobu nábřeží ohrožuje. Starou dlažbu z meziválečného období má vystřídat dlažba nová, doplněná masivními žulovými obrubníky. Podobný stavební zásah může být podle odpůrců osudný pro lipovou alej, která na nábřeží stojí od roku 1928. Nesouhlas budí i skutečnost, že práce provádí místní stavební společnost KBK, která ve městě dostává zakázky podezřele často a policie ji vyšetřuje kvůli údajnému tunelování městského rozpočtu. Pracovat se na nábřeží začalo 31. srpna, ale ukrajinská média píší, že zahájení rekonstrukce je nezákonné, neboť veřejnost se dosud nemohla seznámit se všemi potřebnými dokumenty. V neděli 2. září se konala demonstrace, na kterou přišlo kolem 500 účastníků, což je ve stotisícovém Užhorodu slušný výsledek. Nyní odpůrci rekonstrukce na nábřeží drží hlídky, znemožňují další práce a odstraňují ploty, které tam stavební firma umístila. V úterý 11. září se sešli na dalším mítinku.
Desítky ukrajinských osobností – spisovatelé, historici umění, bloggeři i hudebníci – podepsaly dopis, jímž žádají ukrajinského premiér Volodymyra Hrojsmana, aby „zasáhl do procesu ničení historických a kulturních památek Užhorodu a umožnil odložení projektu rekonstrukce nábřeží“. Mezi podepsanými najdeme i Lucii Řehoříkovou, ředitelku Českého centra v Kyjevě. Urbanistka a historička architektury Lina Dehťarova, jedna ze zakladatelek iniciativy Uzhhorod Modernism, k tomu říká: „My rekonstrukci podporujeme. Musí ale být kvalitní, odborná, ekologická a zákonná. Musí být navržena a uskutečněna s ohledem na památkově chráněné stavby a možný zápis města do seznamu UNESCO.“
Připomeňme, že Radio Wave už informovalo o dosud neúspěšném boji užhorodských aktivistů za zachování kina Užhorod, díla československého architekta maďarského původu Ľudovíta Oelschlägera.

autor: mit
Spustit audio
  • Noční můry mohou být předzvěstí autoimunitního onemocnění. Výzkum odhaluje neviditelná rizika

    27. květen 2024
    Spánek, noční můra, spaní

    Noční můry a halucinace by mohly být varovnými příznaky některých autoimunitních onemocnění, například lupusu nebo revmatoidní artritidy. Zjistila to nedávná studie zveřejněna v časopise eClinicalMedicine, píše server Euronews.

    Některé symptomy jsou zcela patrné, jiné nejsou viditelné ani na ně nelze přijít pomocí testů. Zatímco někteří pacienti trpící autoimunitním onemocněním mohou trpět kognitivními problémy či ztrátou rovnováhy, jiní se mohou potýkat s nočními můrami. Standardní seznam symptomů se tak ztěžuje, a je proto třeba vše bedlivě sledovat. Autorkou studie je Melanie Sloan, výzkumnice katedry veřejného zdraví a primární péče na Univerzitě v Cambridgi.

    „Jedním zajímavým zjištěním bylo, že určité symptomy, včetně nočních můr, byly běžně popisovány jako projevy těsně před jinými symptomy onemocnění, a tak mohou poskytnout systém včasného varování před narůstající aktivitou onemocnění. To by mohlo vést k dřívější léčbě a lepší pomoci,“ vysvětlila Sloan.

    „Některé z příznaků, na které jsme se ptali, byly běžně známé jako součást lupusu (například bolesti hlavy a únava), další symptomy nebyly v současné době uvedeny podle žádných kritérií pro lupus nebo jiná systémová autoimunitní revmatická onemocnění. To zahrnuje i noční můry,“ podrobněji popsala průběh výzkumu.

    Noční můry a halucinace, které pacienti prožívali, podle studie často zahrnovaly opakující se děsivá a násilná témata. „Mám spoustu násilných snů… V jednom z nich mě někdo napadl a nakonec jsem mu podřízl hrdlo,“ vzpomíná jeden z pacientů.

    Melanie Sloan dodává, že u mnohých pacientů nebyly neuropsychiatrické symptomy brány v úvahu jako varovné příznaky blížícího se propuknutí nemoci. Podle nemocných „jejich symptomy lékaři nechápali a odmítli je vnímat jako součást nemoci“. Je proto těžké rozpoznat hrozící vzplanutí nemoci a zavčas zavést léčebný plán ke zmírnění závažnosti.

    „Bohužel, jak se chystáme vykázat v naší další studii, cesta k diagnóze může být dlouhá a traumatická a může mít přetrvávající a zničující dopad na sebevědomí lidí a důvěru v lékaře,“ řekla Sloan. Podle výzkumnice je podstatné, aby doktoři naslouchali svým pacientům a brali v potaz jejich perspektivu, zejména pokud jde o symptomy, které jsou do značné míry subjektivní a neviditelné.

  • Nová funkce Googlu doporučuje požívat kameny a těhotným kouřit. Uživatelé se bouří

    27. květen 2024
    Google, HQ, technologie, gigant

    Lidé vznášejí námitky proti novému nástroji umělé inteligence AI Overview, který vytvořila společnost Google. Nová funkce uživatele nemile překvapila nepřesnými a místy nebezpečnými odpověďmi na zaslané dotazy a požadavky. Informoval o tom web The New York Times (NYT).

    Měla udělat práci za lidi a vytvořit souhrn vyhledávaných informací na internetu tak, aby člověk nemusel listovat hromadou odkazů a ušetřil čas. Místo toho ale nová AI funkce Googlu nabízí uživatelům rady, které přitom pravidla technologické společnosti samy porušují.

    Uživatelé například nahlásili případy, kdy funkce AI Overview doporučovala těhotným osobám kouřit dvě až tři cigarety denně, navrhovala používat lepidlo k udržení sýru na pizze a uváděla, že je zdravé denně sníst alespoň jeden malý kamínek, což jsou velmi nebezpečná, zdraví ohrožující doporučení.

    Podle dalších lidí nový nástroj Googlu tvrdil, že bývalý americký prezident Barack Obama je muslim, a potvrzoval konspirační teorii jeho někdejších politických oponentů.

    I Google tak dokazuje, že umělá inteligence je stále velmi zranitelným nástrojem snadno podléhajícím mylným informacím, a to i přesto, že před spuštěním programu společnost podrobila AI funkci několika testům. „Před spuštěním této nové zkušenosti jsme provedli rozsáhlé testování. Stejně jako u dalších funkcí, které jsme spustili ve vyhledávání, oceňujeme zpětnou vazbu,“ sdělil výše zmíněnému serveru mluvčí společnosti Google.

    Kvůli nespolehlivému a místy i nebezpečnému poskytování informací je ale Google připravený zajistit nápravu. „V případě potřeby přijímáme rychlá opatření podle našich obsahových zásad a používáme tyto příklady k vývoji širších vylepšení našich systémů, z nichž některá jsme už zavedli,“ dodal mluvčí.

  • Ze stromů v Mexiku padají vysílení vřešťani. Důvodem jsou vysoké teploty i zásah člověka

    27. květen 2024
    Vřešťan, Peru, opice, zvířectvo

    Úřady a ochranářské skupiny v jižním Mexiku řeší úmrtí desítek vřešťanů. Na vině je mimo jiné extrémní horko a změny ve využívání půdy, které pro tento druh primátů představují značné riziko, píše server Wired.

    K úmrtí došlo v místech, kde teploty přesáhly až 43 stupňů Celsia. Před uhynutím trpěla zvířata křečemi, mdlobami a hypertermií, které patří mezi příznaky dehydratace. Hlavní příčinou je podle ochranářských organizací úpal. K úmrtím primátů dochází po celém státě Tobasco. Místní biologové se v posledních letech snažili tento druh opic chránit kvůli jejich zranitelnosti a snižujícímu se počtu. Události posledních proto mnohé odborníky sledující vřešťany zasáhly.

    „Bolí to, protože veškeré úsilí, které jsme léta vynakládali, jde do koše,“ přiznává Gilberto Pozo, biolog zabývající se divokou zvěří z Institutu ekologie v Xalapě. Pozo je rovněž výkonným ředitelem občanského sdružení Cobius (zkratka pro Ochranu biologické rozmanitosti Usumacinta, pozn. red.). V regionu již po 13 let spolupracuje s místními komunitami na ochraně ohrožených druhů.

    Zkraje května navštívil tým Cobius skupinu vřešťanů v Cunduacánu. Tam totiž opice ohrožují významné změny krajiny. Během terénní práce tým spatřil dva vřešťany padající z 15 metrů vysokých stromů. V následujících dnech navštívil biopark Saraguatos, kde objevil pět mrtvých opic a osm dalších v nepříznivém stavu. Pozo si u opic všiml střední až těžké dehydratace, kvůli které se primáti hůře pohybují a vykazují známky apatie. „Stávají se z nich malé panenky,“ míní biolog.

    Vřešťani jsou jedním ze tří druhů opic obývající Mexiko. Vyskytují se například ve státech Tabasco, Veracruz nebo Yucatanu. Primárně se vzhledem k pojídání listů řadí mezi listožravce. Pokud listy obsahují malé množství vody, jsou opice kvůli dehydrataci o to více vystaveny rizikům vyšších teplot.

    Ačkoli se průměrná roční teplota v Tabascu pohybuje okolo 27 stupňů Celsia, v květnu teploty stouply na 36 stupňů i výš. Podle mexického Ministerstva životního prostředí a přírodních zdrojů se nyní pracuje s několika variantami příčin úmrtí. Kromě úpalu z vysokých teplot zmínilo i podvýživu a postřik rostlin toxickými chemikáliemi. Za viníka proto lze považovat i krajinné úpravy. Z původní oblasti lesů totiž kvůli půdě přizpůsobené pro zemědělství zbývají už pouhá 3 procenta.

  • Dost bylo selfíček s horou Fudži. Japonské město postavilo zeď

    24. květen 2024
    Hora Fudži, Japonsko,

    V jednom japonském městečku už mají turistů tak plné zuby, že postavili obrovský plot, který brání ve výhledu na atrakci, za kterou přijíždějí: na slavnou horu Fudži. Podobné kroky v boji proti nadměrnému turismu podnikly i některé evropské destinace, píše server Euronews.

    Dvacet metrů dlouhý a dva a půl metru vysoký plot je pokrytý černou sítí. Ta má zhatit plány turistů na atraktivní „selfíčka“ se slavnou horou. Městečko Fudžikawagučiko je známé tím, že nabízí jedny z nejlepších výhledů na ikonickou japonskou horu. Místní obyvatelé už ale mají dost turistů, kteří blokují chodníky a zastavují dopravu, aby získali dokonalý snímek.

    Obzvláště oblíbeným místem pro fotografování byla venkovní část obchodu Lawson, odkud se při fotografování pod určitým úhlem zdálo, jako by hora Fudži seděla na střeše obchodu. Turisté, většinou cizinci, dokonce toto místo pojmenovali „hora Fudži Lawson“.

    „Kawagučiko je město postavené na cestovním ruchu a já návštěvníky vítám,“ říká Mičie Motomoči, majitel kavárny, která stojí jen nedaleko oblíbeného místa fotografování. Motomočimu zejména vadí neurvalé chování návštěvníků města. Turisté podle něj totiž bez skrupulí odhazují odpadky, přecházejí silnice za hustého provozu a bez dovolení vnikají na soukromé pozemky.

    Hora Fudži bývala v minulosti poutním místem. Dnes je oblíbená mezi turisty, kteří na vrchol vystupují, aby sledovali východ slunce. Velkým problémem se však staly tuny odpadků, včetně plastových lahví, potravin a dokonce i oblečení, které tady po sobě nechávají. Prefektura Jamanaši, kde je také stezka Jošida - nejoblíbenější ze čtyř tras na vrchol 3776 metrů vysoké hory - zavedla před letošní sezónou výstupů na Fudži rezervační systém. Ten má snížit počet návštěvníků.

    S přílivem turistů bojují i některé destinace v Evropě. Nejoblíbenější atrakce Menorky, městečko s bíle omítnutými domy, zavedlo návštěvní hodiny. Také Benátky, jedno z nejoblíbenějších italských měst, kde počty turistů často převyšují počet obyvatel, nedávno zavedly poplatek za návštěvu.

  • Mangrovy na „červeném seznamu“ ohrožených druhů. Tropický ekosystém ohrožují hlavně lidé

    24. květen 2024
    mangrovník, porost, les, příroda

    Polovina světových mangrovových lesů je ohrožena kvůli lidskému vlivu. Podle nedávno publikované studie by ztráta těchto ekosystémů, které jsou rozsáhlými zásobárnami uhlíku, měla katastrofální následky pro přírodu a lidi na celém světě, píše The Guardian.

    Podle vůbec prvního odborného hodnocení těchto klíčových ekosystémů a zásobáren uhlíku hrozí polovině všech mangrovových lesů na světě zánik. Analýza Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) tvrdí, že hlavní příčinou jejich úbytku lesů jsou lidé. Nejvíce jsou přitom mangrovové porosty ohrožené v jižní Indii, na Srí Lance a Maledivách.

    Angela Andradeová, předsedkyně komise IUCN pro správu ekosystémů, uvedla: „Mangrovové ekosystémy jsou pro člověka neobyčejně potřebné. Jejich ztráta může mít katastrofální následky pro přírodu i lidi na celém světě.“

    Mangrovové porosty se vyskytují na mnoha místech naší planety a zahrnují desítky různých druhů stromů a keřů podél tropického pobřeží. Ty jsou útočištěm obrovské biologické rozmanitosti. Slouží jako líhně ryb a žijí v nich nejrůznější savci, například tygři, afričtí divocí psi a lenochodi. Tyto ekosystémy ukládají na svou rozlohu neúměrné množství uhlíku, téměř třikrát více než tropické lesy stejné rozlohy.

    Při výzkumu, na němž se podílelo více než 250 odborníků z celého světa, použili vědci obdobu červeného seznamu, který se používá pro výpočet rizika vyhynutí druhů. „Červený seznam ekosystémů poskytuje jasné cesty, jak můžeme zvrátit úbytek mangrovových porostů,“ říká Andradeová. „Chránit tyto křehké ekosystémy pro budoucnost, znamená chránit biologickou rozmanitost,“ dodala.

  • Argentinský prezident ohromil národ rockovým koncertem. Jsem král a zničím vás!

    24. květen 2024
    Argentinský prezident Javier Milei

    Argentinci mu říkají „Šílenec“. Tento týden se prohlásil jejich králem. Argentinský prezident Javier Milei vystoupil na pódiu na svém prvním koncertu od loňského zvolení. O velkolepém představení píše The Guardian.

    Koncert ve vyhlášené aréně Luna Park v Buenos Aires s kapacitou osm tisíc diváků přilákal zástupy obdivovatelů pravice. Většinou mladých mužů, kteří se přišli podívat na svého rockového libertariánského vůdce zblízka. „Udělal jsem to, protože jsem chtěl zpívat,“ prohlásil třiapadesátiletý Milei, který byl jako teenager frontmanem cover kapely Rolling Stones s názvem Everest a je prý také fanouškem operního skladatele Giuseppe Verdiho.

    Deník La Nación napsal, že Mileiova „okázalá akce“ se nepodobala ničemu, čeho kdy byla Argentina svědkem „Byla to dvouhodinová pohanská mše celebrovaná prezidentem v extázi,“ uvedl deník o představení, které mělo také propagovat Mileiovu poslední knihu Kapitalismus, socialismus a neoklasická past. „Jsem král ztraceného světa! Já jsem král a zničím vás!“ křičel na koncertě prezident Milei.

    Koncert si nenechala ujít ani Ana Eugenia Clemente, 33letá venezuelská herečka. Svírala v rukou Mileiovu novou knihu a vyzdvihovala argentinského hlavního baviče. „Cítím hlubokou nenávist ke zlé levici, která poškodila mou zemi“, řekla novinářům. „Cítím, že Milei je člověk, který přišel zachránit nejen Argentinu, ale i svět,“ dodala.

    Argentinská opozice byla méně nadšená a označila toto setkání za pokus odvrátit pozornost od domácích problémů, které ještě zhoršuje Mileiova snaha o úspory a reformy, které britský politik  Nigel Farage označil za „thatcherismus na steroidech“. Podle kritiků toto výrazně „neprezidentské“ vystoupení nepomůže vyřešit problémy země. Argentina v současnosti trpí nejvážnější hospodářskou krizí za posledních dvacet let. Šest měsíců po nástupu prezidenta do funkce tři z pěti občanů žijí v chudobě a roční inflace se vyšplhala na téměř 300 procent.

  • Každé deváté dítě ve Spojených státech má ADHD. Počet diagnóz roste

    23. květen 2024
    Dítě

    Přibližně u každého devátého dítěte v USA ve věku od 3 do 17 let byla diagnostikována porucha ADHD. Upozorňuje na to stanice NPR s odkazem na zprávu amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ta poruchu pozornosti a hyperaktivity označuje za „rostoucí problém veřejného zdraví“.

    Výzkumníci zjistili, že v roce 2022 bylo v USA diagnostikováno ADHD u 7,1 milionu dětí a dospívajících. To je o milion dětí více než v roce 2016. „Skok v počtu diagnóz nejspíš způsobilo to, že údaje byly shromážděné během pandemie,“ říká Melissa Danielsonová, statistička z Národního centra pro vrozené vady a vývojové poruchy CDC a hlavní autorka studie.

    „Mnoho z těchto diagnóz mohlo být výsledkem toho, že dítě bylo na vyšetření kvůli něčemu jinému, jako například kvůli úzkosti nebo depresi, a jeho lékař zjistil, že má také ADHD,“ říká Danielsonová.

    Statistička dodává, že nárůst počtu diagnóz je také spojený s rostoucím povědomím o ADHD –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a o různých způsobech, jakými se může u dětí projevovat. Chlapci jsou také diagnostikováni s ADHD častěji než dívky, a to až dvaapůlkrát. Podle nových zpráv se tento rozdíl ale v poslední době zmenšuje.

    Studie vyšla v časopise Journal of Clinical Child & Adolescent Psychology a byla založena na údajích z Národního průzkumu zdraví dětí, který shromažďuje podrobné informace od rodičů.

    Zpráva sice zjistila, že počet dětí s diagnózou ADHD od roku 2016 vzrostl, ale pouze přibližně polovina z nich užívá léky na léčbu tohoto onemocnění –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ve srovnání se dvěma třetinami dětí v roce 2016.

    NPR připomíná, že děti s ADHD jsou vystavené zvýšenému riziku dalším problémům, včetně depresí, úzkostí a zneužívání návykových látek. Pokud se neléčí, může ADHD zvýšit riziko vážných zdravotních problémů v i dospělosti.

  • Opravoval sklípek a našel kosti mamutů. „Myslel jsem, že je to dřevo,“ říká rakouský vinař

    23. květen 2024
    Vinný sklep

    Muž, který v Rakousku renovoval svůj vinný sklep, našel pozůstatky prehistorických mamutů. Všímá si toho BBC. Vědci z Rakouského archeologického ústavu Rakouské akademie věd označili nález za senzaci.

    Na kosti mamutů narazil vinař Andreas Pernerstorfer ve svém vinném sklepě v obci Gobelsburg v okrese Krems západně od Vídně. Podle odborníků může jít o pozůstatky nejméně tří mamutů. Stáří kostí odhadují až na 40 tisíc let.

    „Myslel jsem, že je to jen kus dřeva. Ale pak jsem ho trochu vyhrabal a vzpomněl jsem si, že dědeček v minulosti říkal, že našel zuby. A pak mě hned napadlo, že je to mamut,“ řekl vinař Andreas.

    „Během výkopových prací byly dotyčné sklepy zcela vyklizené. Jiné srovnatelné nálezy v Rakousku a sousedních zemích byly většinou vykopány nejméně před 100 lety a pro moderní výzkum jsou z velké části ztracené,“ uvedla Rakouská akademie věd v prohlášení.

    Objev vyvolává podle BBC u vědců otázky o tom, jak lidé v době kamenné lovili mamuty. Výzkumníci předpokládají, že mamuti mohli zemřít na místě nálezu kostí – zvířata tam zahnali lidi, kteří na ně pravděpodobně nastražili past.

    Po vykopání budou kosti převezeny do Vídeňského přírodovědného muzea, kde budou podle Rakouské akademie věd restaurovány.

  • Firmy provozující sociální sítě dostaly pětku z ochrany LGBTQ+ lidí

    23. květen 2024
    Sociální sítě

    Velké společnosti provozující sociální média nedokážou chránit LGBTQ+ uživatele před nenávistnými projevy a obtěžováním. Všímá si toho web Huffington Post s odkazem na novou studii organizace GLAAD.

    Platformy buď nemají zásady ochrany uživatelských dat, nebo je nedokážou prosazovat. Odmítají také chránit uživatele před nenávistí na internetu a nedokážou nebo nechtějí zastavit šíření škodlivých stereotypů a dezinformací o LGBTQ+ lidech. Zpráva vyšla už počtvrté a hodnotí šest platforem sociálních médií, včetně Facebooku, Instagramu a Threads od společnosti Meta, ale i TikTok, YouTube a X (dříve Twitter).

    Celkově výzkum posuzuje 12 různých kritérií, jako například, jestli má každá společnost výslovné zásady na ochranu trans, nebinárních a genderově nekonformních uživatelů před deadnamingem a misgenderingem, jestli existují možnosti pro uživatele přidávat do profilů svá preferovaná zájmena. Výzkumníci také zjišťují, jestli stránky nabízí a kontrolují legitimní reklamy související s LGBTQ+ a jestli společnosti sledují a zveřejňují porušování zásad inkluzivity LGBTQ+.

    Ze zprávy společnosti GLAAD vychází, že společnosti provozující sociální média téměř ve všech těchto ukazatelích chybují –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a umožňují, aby se na jejich platformách šířila škodlivá rétorika. Huffington Post připomíná, že nadnárodní společnosti provozující sociální sítě za jejich provoz i přesto inkasují miliardové zisky z reklamy.

    Téměř všechny platformy obdržely podle serveru The Hill hodnocení F. Jediný TikTok dostal známku D+, což je mírné zlepšení oproti loňskému hodnocení. Čínská sociální sít nedávno totiž přijala opatření, které zakazuje inzerentům, aby cílili na uživatele na základě jejich sexuální orientace nebo genderové identity.