Nečekaný pomocník. Indický výrobce léků dodává Rusku pokročilé technologie a obchází sankce

Na druhém konci ulice se koná festival upcyklované módy a šetrného nakupování. Modelky se promenádují po provizorním molu v outfitech, které designéři vytvořili z vyřazených materiálů z tržiště Kantamanto. Umějí cokoli od květinových halenek a džínů přes kožené tašky, čepice a ponožky až po oblek z vyhozených plyšáků. Píše agentura AP.

Festival se jmenuje Obroni Wawu October a používá výraz, který v místním akanském jazyce znamená „šaty mrtvého bílého muže“. Organizátoři považují tuto akci za malý způsob, jak narušit destruktivní cyklus, díky němuž se nadměrná spotřeba Západu stala environmentálním problémem v Africe, kde část obnošeného oblečení končí ve vodních tocích a na skládkách, jak ukazují místní média.

„Místo toho, abychom nechali textilní odpad dusit naše stoky, pláže nebo skládky, rozhodl jsem se ho použít k vytvoření něčeho, co bychom mohli znovu použít,“ řekl Richard Asante Palmer, jeden z návrhářů na každoročním festivalu pořádaném neziskovou organizací Or Foundation, která se zabývá environmentální spravedlností a rozvojem módy.

Ghana je jedním z předních afrických dovozců použitého oblečení. Podle organizace Ghana Used Clothing Dealers Association některé z dovezených oděvů však přicházejí v tak špatném stavu, že je prodejci likvidují, aby si uvolnili místo pro další zásilky.

Rychle rostoucí ghanská populace čítající 34 milionů lidí ani její přetížená infrastruktura však nejsou schopny absorbovat množství obnošeného oblečení, které se do země dostává. Hromady textilního odpadu znečišťují pláže v hlavním městě Akkře a lagunu, která slouží jako hlavní odtok, jímž se hlavní odvodňovací kanály města vlévají do Guinejského zálivu.

Jonathan Abbey, rybář z této oblasti, uvedl, že jeho sítě často zachycují textilní odpad z moře. „Neprodané použité oblečení se ani nespaluje, ale hází se do laguny Korle, která se pak dostává do moře,“ řekl Abbey.

Legislativa byla schválena drtivou většinou 102 ku 13 hlasům, všímá si agentura AP. Pokud se návrh stane tento týden zákonem, budou mít platformy rok na to, aby vymyslely, jak zavést věková omezení, než začnou úřady uplatňovat sankce.

Vláda souhlasila s přijetím pozměňovacích návrhů v Senátu, které by posílily ochranu soukromí. Provozovatelé sociálních sítí by nesměli nutit uživatele, aby předložili vládou vydané doklady totožnosti, jako jsou cestovní pasy nebo řidičské průkazy. Sociální sítě by ani nemohly požadovat digitální identifikaci prostřednictvím vládního systému.

„Bude to dokonalé? Ne. Ale je nějaký zákon dokonalý? I kdyby to pomohlo jen v nejmenším, bude to mít obrovský význam pro životy lidí,“ řekl opoziční politik Dan Tehan v australském Parlamentu.

Návrh přichází po několika sebevraždách mladých dívek, které si vzaly život pravděpodobně kvůli online šikaně. V září zemřela Charlotte O’Brien a po ní Ella Catley-Crawford – oběma bylo 12 let a podle jejich rodin se staly terčem šikany. V případě Elly ji spolužačky údajně šikanovaly tak, že se v aplikaci vydávaly za někoho jiného a pak šířily její soukromá videa, píše americká CNN.

Kritici tvrdí, že úplný zákaz sítí by mohl děti izolovat a může je připravit i o pozitivní aspekty sociálních médií. Někteří se obávají, že by legislativní zákaz mohl děti přivést na takzvaný dark web. Nezletilí by se pak mohli zdráhat hlásit podezřelé nebo škodlivé chování, se kterým se tam setkají. Platformy by pak také nebyly motivované k tomu, aby se o bezpečnost v online prostoru staraly.

„Skutečným cílem této legislativy není zajistit, aby sociální média byla bezpečná už z principu, ale aby rodiče a voliči měli pocit, že s tím vláda něco dělá. Vláda se touto legislativou chlubí jako světovým prvenstvím. Žádná jiná země to nechce udělat, protože k tomu jsou dobré důvody,“ uvádí nezávislá zákonodárkyně Zoe Daniel.

Celníci v Jižní Kalifornii zabavili více než 3000 falešných elektrických kytar značky Gibson, Fender a dalších. Zabavených nástrojů si všímá americká stanice CBS. Federální úředníci je zabavili v mořském přístavu Los Angeles Long Beach, rozlehlém pobřežním komplexu, který patří mezi nejvytíženější přístavy v USA. V roce 2023 jím podle odhadů prošel náklad v hodnotě 292 miliard dolarů.

Zatímco padělky zabavené federálními úřady byly vyrobené mimo Spojené státy, všechny pravé kytary Gibson jsou ručně vyráběny v USA, uvedla Beth Heidt, marketingová ředitelka společnosti. „Je to pro nás opravdu emotivní a osobní, protože v našich týmech pracují celé generace lidí, kteří výrobě těchto nástrojů zasvětily celý svůj život,“ řekla Heidt.

Mezi zabavenými kytarami byly napodobeniny designů jako Gibson SG a Les Paul, některé další byly padělky jiných značek jako například Fender. Podle Heidt by zkušení kytaristé snadno rozeznali padělky od pravých nástrojů. Rozdíly byly patrné ve zvuku i viditelně odlišné povrchové úpravě. Padělky vyvolávaly „křehčí“ a lehčí dojem, měly jinak umístěná loga, špatně provedené intarzie a vady v místě, kde se krk kytary pojí se zbytkem těla.

Federální úřady zatím nechtěly zveřejnit žádné podrobnosti o podezřelých ani o tom, odkud nástroje pocházejí.

Zákrok provedl tým vědců pod vedením Hisašiho Sahary z Kagošimské univerzity a Masajošiho Okumiho z Kjótské univerzity, uvedla firma. Ledvina transplantovaná sedmiletému samci makaka pocházela z dva a půl měsíce starého prasete, jehož geny byly několikrát upraveny, aby se snížilo riziko virové infekce a imunitního odmítnutí. O úspěšném zákroku informuje The Japan Times.

Den po zákroku v poledne byla opice v dobrém stavu a vědci potvrdili, že vylučuje moč. To je známka toho, že prasečí orgán v jejím těle funguje správně. „Rádi bychom dosáhli dalšího pokroku ve výzkumu transplantace orgánů opic a připravili půdu pro praktické využití xenotransplantace,“ uvedl Sahara.

Společnost PorMedTec, která vznikla při univerzitě Meiji, vypěstovala už celkem 39 dárcovských prasat. Geneticky modifikovaná embrya lékaři implantovali do dělohy náhradních prasečích matek, kterým se narodila klonovaná selata.

Nedávný zákrok podpořila Japonská agentura pro lékařský výzkum a vývoj v rámci projektu hodnocení kvality, účinnosti a nezávadnosti zvířecích orgánů. Vzhledem k akutnímu nedostatku dárců orgánů po celém světě a hlavně v Japonsku by se transplantace zvířecích orgánů mohla stát reálnou šancí pro mnoho pacientů s ledvinovými problémy. V současné době čeká v Japonsku na transplantaci ledviny více než 14 tisíc lidí a průměrná čekací doba je skoro 15 let.

Spoluautorka studie Eleanor Harrisonová-Bucková z University of New Hampshire řekla: „Letecké snímky byly klíčové pro identifikaci tohoto opravdu výrazného vzoru klikatých lineárních kanálů.“ Ty vedou několik kilometrů přes mokřady. Výsledky zveřejnil časopis Science Advances a informuje o nich agentura AP. Tým pak prováděl vykopávky v belizské rezervaci Crooked Tree Wildlife Sanctuary. Starobylé kanály, spojené s retenčními rybníky, sloužily k chovu sladkovodních druhů ryb, například sumců. Kamenné hroty, které vědci našli poblíž kanálů, mohly předchůdcům Mayů sloužit přivázané k tyčím jako harpuny.

Sítě kanálů vybudovali před 4000 lety polokočovní obyvatelé pobřežní nížiny Yucatánu. Podle studie byly kanály využívány zhruba tisíc let nebo déle. „Je neuvěřitelné vidět tak rozsáhlé krajinné zásahy. Ukazuje to, že lidé už tak dávno dokázali stavět takto obrovské stavby,“ řekla archeoložka z Pittsburské univerzity Claire Ebertová. Rybí kanály mohly lidem v regionu pomoci diverzifikovat stravu a nasytit rostoucí populaci. Tím mohl vzniknout kalorický základ pro pozdější obrovský rozmach mayské civilizace.

Na vrcholu mayské civilizace lidé v této oblasti stavěli chrámy, silnice, pyramidy a další stavby. Vyvinuli složité systémy písma, matematiky a astronomie. Nová studie tak odhaluje souvislost mezi dřívějšími lidmi v této krajině a pozdějším vznikem mayské kultury.

Výzkumníci analyzovali zdravotní údaje z oblastí v okruhu 100 kilometrů od hranice amazonského biomu, konkrétně ve státech Maranhão, Tocantins, Pará, Mato Grosso a Rondônia. Podle jejich odhadů snížila ochranná opatření počet hospitalizací o 18 000 ročně, zatímco úmrtnost způsobená zdravotními problémy spojenými s kouřem klesla o 680 případů ročně. Pozitivní dopad přičítají poklesu koncentrace jemných částic v ovzduší, které jsou hlavním nositelem zdravotních rizik kouře z požárů.

Vykácené tropické lesy mohou vést k teplejším a sušším podmínkám, které způsobují, že jsou oblasti náchylnější k horkým a intenzivnějším požárům – ať už z přírodních, nebo lidských příčin. Vystavení kouři může zhoršovat onemocnění, jako je astma, a snižovat funkci plic. Chronické problémy vznikající v důsledku dlouhodobé expozice mohou zahrnovat zvýšení počtu srdečních a dýchacích onemocnění.

Několik studií také zjistilo, že odlesňování má i další zdravotní dopady. Například se zvyšuje riziko přenosu malárie – podle jedné studie 1% nárůst měsíčního kácení stromů odpovídá 6,3% nárůstu případů této choroby. Úbytek lesů také může oslabovat přirozenou obranyschopnost člověka proti patogenům.

Lesní požáry v Amazonii zůstávají palčivým problémem latinskoamerické agendy v oblasti životního prostředí. V roce 2024 došlo v Brazílii k nejhorším lesním požárům za posledních 14 let.

V roce 2018 bylo v Halifaxu – největším městě na kanadském pobřeží Atlantiku s přibližně 518 000 obyvateli – pouze 18 lidí bez domova. Nyní jich je více než 200, uvedl ředitel odboru pro bydlení a bezdomovectví Max Chauvin. Ačkoli Halifax schválil devět určených tábořišť, v provozu jich je pouze pět. Na každém z nich je stanoven limit maximálně dvanácti stanů, ale většina z nich je nad kapacitou. Město na těchto místech poskytuje přenosné toalety. Každý týden sem také chodí pracovníci, kteří přinášejí balenou vodu a kontrolují situaci, uvedli obyvatelé tábora pro BBC.

Podle příznivců opatření pomáhá předcházet kriminalizaci lidí bez domova. Naopak odpůrci tvrdí, že táboření bezdomovců vede k nepořádku. I někteří bezdomovci uvádějí, že peníze vynaložené na legální tábory by měly být raději investovány do dostupného bydlení. Lidé bez domova také zpochybňují ochotu vlády najít jim bydlení a říkají, že více pomoci obdrželi od dobrovolníků než od úředníků. Upozorňují, že v Halifaxu se staví několik výškových bytových domů – žádný z nich však není cenově dostupný.

Jedním z obyvatelů je i Andrew Goodsell, který už téměř rok bydlí v malém oranžovém stanu. „Probouzím se v oblasti, kde nechci být,“ řekl Goodsell pro BBC, zatímco kolem projížděl proud aut. Je bez domova s přestávkami už deset let. Kdysi mu na nájem vystačila minimální mzda, ale kvůli prudce rostoucím nákladům na bydlení v Halifaxu si už nemůže dovolit nájem nikde.

Politiku legálních tábořišť přijala nejméně jedna další obec v Kanadě a zvažují ji i další, které čelí nárůstu bezdomovců. To je v ostrém kontrastu s jinými severoamerickými městy, kde policie násilně odstraňuje tábořiště bezdomovců. Tyto takzvané „pouliční čistky“ byly kritizovány jako násilné a neúčinné při řešení krize bydlení. Po pandemii počet bezdomovců vzrostl. Podle oficiálních údajů je v celé zemi 235 000 bezdomovců, i když odborníci tvrdí, že skutečné číslo je vyšší.

Malé údolí hor Nam Xay se stalo populární hlavně pro mladé západní cestovatele. Je tu totiž hezky a poměrně levno. Úmrtí šesti turistů ale vyvolalo u baťůžkářů šok. Nejvíc se bojí ženy. Mezi mrtvými jsou osmadvacetiletá Britka Simone Whiteová, dvě mladé Australanky Holly Bowlesová a její nejlepší kamarádka Bianca Jonesová a dvě mladé Dánky Anne-Sofie Orkild Coymanová a Freja Vennervald Sorensenová. Pouze jeden z mrtvých, sedmapadesátiletý Američan James Louis Hutson, byl muž. Spekuluje se o tom, jestli někdo nepřimíchal metanol pouze do nápojů žen, píše britský deník BBC.

Laoská vláda uvedla, že „vede vyšetřování s cílem zjistit příčiny incidentu a postavit pachatele před soud“. Laos, komunistický stát jedné strany, kde jsou média přísně kontrolována, neposkytl o úmrtí ani o vyšetřování prakticky žádné informace, napsal The Guardian.

Všechny oběti bydlely na stejném místě – v hostelu Nana Backpacker. Ten je teď zavřený, ale jeho majitelé důrazně popřeli, že by podávali nelegální nebo podomácku vyrobený alkohol. Na řece je i přesto jen málo známek toho, že by otravy zastavily příjezd lidí do Vang Viengu. Koncem listopadu tam totiž vrcholí turistická sezóna. Hostely podél hlavního tahu jsou údajně plně obsazeny.

Na konferenci COP29 o změně klimatu v Baku nabízela singapurská expozice návštěvníkům zdarma plechovky piva NEWBrew. Ne každý, kdo si nápoj otevřel, ale okamžitě zjistil, že je vyrobený z vyčištěné odpadní vody, píše server Euronews.

„To jsem nevěděl. Byl jsem opravdu překvapený,“ řekl Ignace Urchil Lokouako Mbouamboua, student mezinárodních vztahů z Konga, který popíjel singapurské pivo během přestávky na konferenci. Mbouamboua se s úsměvem svěřil, že se pro plechovku stavil už třetí den po sobě.

Pivo NEWBrew se vyrábí v Singapuru s použitím NEWater, což je název vyčištěné odpadní vody a je součástí národní kampaně za zachování každé kapky vzácné tekutiny. Nápoj, kterému někteří účastníci říkali zkrátka „pivo ze splašků“, je jen jedním z mnoha příkladů inovací souvisejících s klimatem a životním prostředím, které byly k vidění během letošních klimatických jednání v Ázerbájdžánu.

Využití vyčištěné odpadní vody zdůrazňuje jeden z nejpalčivějších globálních problémů, který souvisí s rychlým tempem změny klimatu – zajištění dostatku pitné vody pro stále rostoucí populaci. Singapur se přitom už dlouhá léta profiluje jako lídr v oblasti vodohospodářských inovací.

Městský ostrovní stát se 6 miliony obyvatel v jihovýchodní Asii, jedna z nejhustěji osídlených oblastí světa, nemá žádné přírodní zdroje vody. Kromě dovozu vody z Malajsie jsou dalšími pilíři jeho národní strategie zachycování, odsolování a recyklace. Úřady varují, že je nutné posílit všechny dostupné zdroje, protože se očekává, že do roku 2065 se poptávka po vodě zdvojnásobí.

Celostátní kampaně – od výzev k šetření vodou až po propagaci procesu recyklace odpadních vod – trvají v Singapuru desítky let. Už v roce 2002 se například tehdejší premiér Goh Chok Tong nechal vyfotit, jak po tenisovém zápase popíjí z láhve NEWater, aby zpopularizoval její používání.