Václav Kahuda: Chtěl bych napsat knížku povídek, ale vždycky se mi splaší ruce

11. červen 2014
Liberatura

Poslední kniha českého prozaika Václava Kahudy Proudy vyšla před třinácti lety. Letos na konci května se Kahuda vrátil s rozsáhlou prózou Vítr, tma, přítomnost: „Cítil jsem, že bych mohl dál psát,“ svěřil se autor na první otázku, co dělal od vydání poslední knihy, „potřeboval jsem ale něco nažít. Třináct let jsem žil. Po letech jsem byl schopen navazovat kontakty. Pak i tohle období skončilo, začal jsem číst, psát si poznámky a pak se to najednou zase stalo.“

Stala se kniha, ve které hlavní hrdina pátrá po tajemném příběhu svého dědečka. Za okupace ho jakožto úspěšného inženýra, autora obojživelného tanku, vyslýchali Němci ve snaze dostat ho na svou stranu. Pak náhle zemřel. Vítr, tma, přítomnost ale rozhodně není jenom knihou o nevyřešené minulosti, to ostatně napovídá část názvu: „Dědečka někdo udal. Ten člověk přežil válku a dál pracoval. Ta přítomnost je, že tito lidé měli děti, ty děti dneska žijí a dokonce mají vnuky. V osudech těch tří generací je napsaný příběh naší země.“

03142718.jpeg

Vítr, tma, přítomnost je objemná kniha, která se nevejde do žádné žánrové škatulky, ani termín román nesedí: „Dneska se románem označuje skoro každá tlustá kniha, která není dokument nebo kuchařka. Mně se nejvíc líbí pohádka, ale použil jsem označení vyprávění. Vyprávím, nejsem svázaný ničím, je to volné, čistě libidózní.“ Proud vyprávění Václava Kahudy uhýbá k poetickým meandrům, prudkým spádům přesných reflexí. Příští text bude prý ale kratičký: „Chtěl bych napsat takovou knížečku povídek,“ slibuje, „ale vždycky se mi splaší ruce.“

Poslechněte si Liberaturu o splašené sově Václava Kahudy.

autoři: Karolína Demelová , Jonáš Zbořil
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.