Včelaři mají za sebou těžký rok, kvůli roztočům hynula včelstva. Med proto zřejmě zdraží

9. leden 2020

Letos s velkou pravděpodobností zdraží med. Může za to roztoč kleštík včelí, který měl letos ideální podmínky k množení. Chovatelé tak hlásí velké ztráty a v některých případech dokonce přišli i o všechna včelstva. 

Roztoči způsobují nemoc varroázu, kvůli níž se líhnou nedokonalé včely. Ty často nedokážou přežít zimu. Přesný počet včel, které na následky nemoci zemřely a zemřou, zatím není známý. Nejde ale o první případ, kdy se roztoči v Česku rozmnožili. Naposledy varroáza ve velkém udeřila v roce 2015. Tehdy zahynula až třetina včelstev. Letos bude situace zřejmě podobná. „Úhyny se dají označit za kritické. Největším problémem výskytu roztočů i chorob je, že za loňský rok bylo postiženo více oblastí, než tomu bývá v jiných letech,“ vysvětluje Antonín Přidal z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. Píše se o tom v tiskové zprávě brněnské Mendelovy univerzity.

Včelaři hlásili problémy i loni, kdy se stočilo kolem 9 tisíc tun medu. Šlo o nejhorší výsledek za poslední čtyři roky, a to především kvůli suchu a chemickým postřikům, jak psal v květnu loňského roku server iRozhlas. Česko ale v úbytku včelstev není výjimkou. Celosvětové vymírání včel je velkým tématem už několik let, například i kvůli nebezpečným pesticidům. A jak jsme už v minulosti upozornili, problém se netýká jen hmyzu – problémy mají i ryby.

V Česku je podle posledních údajů evidováno téměř 780 tisíc včelstev a 63 tisíc včelařů. Podle Přidala jde v množství včelstev na kilometr čtvereční o dvojnásobek průměru Evropské unie.

autor: voh
Spustit audio
  • Ujguři žijí v děsivé dystopii. Zpráva Amnesty popisuje rozsáhlé porušování práv muslimské menšiny

    11. červen 2021
    V západočínské provincii Sin-ťiang dochází dlouhodobě k represím příslušníků etnika Ujgurů. The China Cables – uniklé vládní dokumenty – potvrdily existenci masových vězeňských táborů v regionu

    Nová zpráva hnutí Amnesty International hovoří o tom, že menšina Ujgurů je vystavena masovým internacím, mučení a soustavnému porušování základních lidských práv. Jejich postavení v čínské společnosti přirovnává k životu v děsivé dystopii. Důkazy lidskoprávní organizace ale Peking odmítá.

    Organizace, která monitoruje porušování lidských práv, údajně shromáždila více než 50 zásadních případů týkajících se Ujgurů, Kazachů a dalších převážně muslimských menšin, které potvrzují podezření z toho, že jsou menšiny ze strany čínského režimu vystaveny masovým internacím a mučení na policejních stanicích a v pracovních táborech. Čínskou oblast Sin-ťiang z hlediska života většinově muslimských menšin ve zprávě přirovnávají k děsivé dystopii vytvořené čínským státem.

    Výpovědi lidí, kteří byli drženi v pracovních táborech na severozápadě Číny, se týkají hlavně mučení při pravidelných výsleších. Zadržení měli sedět spoutaní na kovových židlích v bolestivých polohách a během výslechů na policejních stanicích je zřízenci měli chodit pravidelně bít. Organizace zmiňuje i spánkovou deprivaci vězňů a přeplněné policejní stanice. Muslimští Ujgurové měli být bezdůvodně zatýkáni za zákonné jednání a během tvrdých výslechů na stanicích sedět svázaní se zakrytým obličejem.

    V rozsáhlých internačních táborech nemají podle zprávy všichni zadržení Ujgurové žádné soukromí a v případě porušení základních pokynů jsou vystaveni drakonickým trestům. Zpráva Amnesty zmiňuje například případ muže, který zemřel poté, co byl téměř tři dny v kuse připoután k železné židli před svými spoluvězni. Všichni zadržení se pak povinně učí mandarínštinu a dějiny čínské komunistické strany.

    „Lidské svědomí by měla šokovat zjištění o mučení, násilné propagandě a dalším šokujícím jednání v internačních táborech, zatímco další miliony obyvatel musí žít v neustálém strachu v rámci neustálého dozorovacího aparátu,“ uvádí zpráva, která apeluje na zrušení podobných táborů a vyzývá státy OSN k důkladnému prošetření podmínek života ujgurské menšiny. Čína všechna nařčení z porušování lidských práv v oblasti Sin-ťiang odmítá a tvrdí, že v táborech pouze pořádá kurzy mandarínštiny a pomáhá příslušníkům muslimských menšin se zapojením do pracovního procesu. Informuje o tom deník Guardian.

  • Anthony Hopkins vysvětlil rozpačité zakončení letošních Oscarů. Zprávu o svém vítězství zaspal

    11. červen 2021
    Anthony Hopkins

    Po ukončení předávání letošních filmových cen Oscar mohli odcházet diváci od obrazovek zmatení. Závěrečné vyhlášení kategorie Nejlepší herec, ve které zvítězil Anthony Hopkins za roli ve snímku The Father, totiž zůstalo bez jeho projevu. Rychlé utnutí ceremonie pak slavnostní večer uzavřelo poněkud rozpačitě.

    Zcela prozaické důvody, proč na nejprestižnější filmové ocenění herec v přímém přenosu nijak nereagoval, teď konečně vysvětlil v rozhovoru pro britskou televizi ITV.

    Třiaosmdesátiletý herec v něm upřesňuje, že neočekával vítězství, a tak šel během ceremoniálu, který sledoval z domova, radši spát. „Ve stejné kategorii byl Chadwick Boseman, tak jsem si šel lehnout,“ naráží Hopkins na to, že největším favoritem na sošku pro nejlepšího herce byl loni zesnulý herec za roli ve filmu Ma Rainey – matka blues. Informuje o tom deník The Independent.

    „Nechtěl jsem být cynický, prostě jsem to jenom vůbec nečekal. Vzbudila mě až v pět ráno zpráva od mého agenta, že mám Oscara,“ dodává. V rozhovoru také vysvětluje, že později nahrál ze svého domu ve Walesu děkovnou řeč, v níž vzpomíná i na zmíněného Chadwicka Bosemana. „Chci mu vzdát hold, protože od nás odešel příliš brzy. A znovu vám všem děkuji,“ zakončuje svůj proslov.

    Cenu za nejlepší herecký výkon si z letošních Oscarů odnesl Hopkins za roli ve filmu režiséra Florian Zellera, kde po boku herečky Olivie Colman ztvárnil muže bojujícího s demencí, který se vyrovnává se ztrátou svého známého světa.

    Poslechněte si také A vy jste kdo? Excelentní Anthony Hopkins zápasí v dramatu The Father s Alzheimerovou chorobou.

  • Izrael se stal prvním státem na světě, který zakázal prodej kožešin. Tamní média ale kritizují výjimky v zákoně

    11. červen 2021
    liška

    Stát Izrael jako vůbec první na světě zakázal prodej kožešin. Nový zákon, který už oficiálně přijalo izraelské ministerstvo ochrany životního prostředí, začne platit za šest měsíců. Rozhodnutí přivítala organizace PETA, izraelská média ale upozorňují, že v zákoně jsou stále velké mezery.

    „Toto je historické vítězství, které ochrání nespočet lišek, norků, králíků a dalších zvířat před jejich zabitím kvůli kožešinám,“ uvádí v oficiálním vládním prohlášení ministryně ochrany životního prostředí Gila Gamliel.

    V podobném duchu na rozhodnutí izraelské vlády reagovala americká organizace PETA, která bojuje za práva zvířat. Podle jejích zástupců je schválení zákona výsledkem jejich dlouholetého snažení o prosazování zvířecích práv ve světě. Kritici ale upozorňují, že zákon je hlavně symbolický a dosavadního prodeje kožešiny se příliš nedotkne.

    Nová zákonná vyhláška sice zakazuje řediteli Úřadu pro přírodu a parky vydávat povolení k dovozu a vývozu kožešin, obsahuje ale jednu zásadní výjimku. Jak informuje deník The Times of Israel, zákon stále umožňuje prodej kožešin pro účely „náboženství, náboženské tradice, vědeckého výzkumu, vzdělávání nebo výuky“. Taková formulace umožňuje další výrobu štrajmlů neboli mohutných mužských kožešinových baretů, které o šábesu a dalších svátcích podle tradice nosí ortodoxní židé.

    Právě tento kus oblečení je vyráběný ze sobolích a liščích ohonů a jeho cena dosahuje až 5 000 dolarů. Jedná se prakticky o jediný kožešinový výrobek, který Izrael vyváží, a zákon se omezení nebo změny jeho výroby nedotýká.

    Podle americké neziskové organizace Humane Society je každý rok kvůli kožešinám zabito okolo jednoho milionu zvířat, na vině je především poptávka módního průmyslu. Další miliony zvířat jsou pak podle organizace zabity v divočině, zejména ve Spojených státech, Kanadě a Rusku.

  • Žena se po rozchodu mstí svému expříteli pomocí newsletterů. Její zlomyslná taktika rozděluje TikTok

    10. červen 2021

    Na TikToku se stalo virálním video mladé ženy, která popisuje nekončící pomstu svému bývalému příteli. Ještě pět let po rozchodu přihlašuje jeho e-mailovou adresu ke všem newsletterům, na které narazí. Neobvyklý způsob pomsty vyvolal na sociální síti vlnu protichůdných reakcí. Informuje o tom server Independent.

    Ve videu reaguje uživatelka TikToku vystupující pod přezdívkou Kristinamakescontent na trend popisování nedospělých věcí, které však lidé stále s radostí dělají. „Moje pomsta přichází ve formě newsletterů,“ přibližuje a dodává: „Když jsem na letišti a potřebují můj e-mail, pošlu jim ten jeho. Přihlašuji ho i na všechny dostupné aktuality a zaškrtnu všechny zájmy,“ zakončuje s tím, že podobnou činnost plánuje dělat i v budoucnosti.

    @kristinamakescontent

    #stitch with @andpacker omg so random of me can’t believe I just did that (but srsly it’s actually quite annoying) #storytime #exes #spammail #idk

    ♬ original sound - Kristina Makes Content ‍♀:heart:

    Video mělo zanedlouho přes 6,2 milionu zhlédnutí a na sociální síti vyvolalo vášnivou diskuzi o etice a pomstychtivosti. Velké množství komentářů se pozastavuje nad tím, proč má Kristina stále potřebu se svému bývalému příteli „mstít“, a je jim jí líto.

    „Celé to vypovídá jen o tom, že se nepřenesla přes svého ex. Spíš než jeho lituju ji,“ myslí si jeden z uživatelů sítě. „Díky za tip,“ píše naopak jiná žena a další vtipkují o tom, že jejich bývalí partneři mají pravděpodobně podobnou taktiku, protože je množství přicházejících newsletterů také obtěžuje.

  • Vědci objevili novou planetu, která je nápadně podobná Zemi. Chtějí zkoumat její atmosféru

    10. červen 2021

    Nově objevená exoplaneta s názvem TOI-1231 b obíhá kolem hvězdy označované jako červený trpaslík a podle vědců je její pozorování unikátní příležitostí k výzkumu atmosféry podobné té na Zemi. Informuje o tom server Independent.

    Planeta je vzdálená zhruba 90 světelných let a vědci její složení přirovnávají k planetě Neptun. Díky změření radiální rychlosti hvězdy dokázali zjistit také její hmotnost, hustotu a hlavně složení atmosféry. Podle odborníků je také možné, že vysoko v atmosféře obsahuje mraky. A dost pravděpodobně to dokazuje i přítomnost vody.

    „Budoucí pozorování nové planety nám pomůže určit, jak běžné nebo vzácné je seskupení vodních mraků v takovém prostředí,“ uvádí vědkyně Jennifer Burt z Jet Propulsion Laboratory spadající pod agenturu NASA.

    Na významném objevu se podílel i mezinárodní tým vědců z University of New Mexico. V další fázi výzkumu chtějí zkoumat, zda se v atmosféře exoplanety dokážou přirozeně udržet atomy vodíku a helia.

  • Americký stát Washington nabízí jointy pro očkované. Pomocí marihuany chce podpořit vakcinaci

    10. červen 2021
    joint - marihuana

    Americký stát Washington zahájil novou akci, která má podpořit obyvatele k tomu, aby přišli na očkování proti covidu-19. Díky kampani s názvem Joints for Jabs (Jointy za očkování) má každý, kdo v následujících týdnech přijde na očkování, právo na jeden joint.

    Nárok na jednoho připraveného jointa mají všichni obyvatelé amerického státu, kterým je více než 21 let a mají potvrzení o první nebo druhé dávce očkování proti covidu-19. Celá akce, která má za cíl přivést k očkování více lidí, skončí 12. července. Neobvyklou podporu pro obyvatele připravila státní Rada pro destiláty a konopí. Všechny jointy, které budou tamní obchody s marihuanou vydávat, musí podle radní vyhlášky pocházet od licencovaných dodavatelů. Ve státě Washington je rekreační užívání marihuany povolené už od roku 2012.

    Pozoruhodná akce přichází několik týdnů poté, co ve Washingtonu mohl každý naočkovaný dostat zadarmo jedno pivo, víno nebo koktejl podle svého výběru.

    Místní úřady chtějí i pomocí podobných podpůrných akcí urychlit očkování hlavně kvůli možnosti uvolnění opatření po dosažení cíle 70 % naočkovaných obyvatel. Podle posledních dat z 9. června je plně naočkovaných už více než 49 % obyvatel státu Washington. Informuje o tom televize CNN.

  • Školka jako architektonické dílo, v Klecanech nabízí dětem prostor k přirozenému objevování

    9. červen 2021
    Montessori školka v Klecanech od studia No Architects

    Na trojúhelníkovém pozemku v Klecanech u Prahy funguje mateřská školka, která zaujme velkými okny do zahrady, zajímavě řešenou budovou i jednoduchým, ale funkčním interiérem. Za designem místa, kde se děti učí pomocí montessori metody, stojí studio No Architects. Pozornost mu věnuje taky web The Calvert Journal.

    Vnitřek budovy nezáří barvami, je bílý a minimalistický. A v souladu s výukovými principy má podporovat samostatnost a přirozenou zvídavost malých dětí. Těm jsou k dispozici kouty s různými aktivitami, kterým se mohou v průběhu dne věnovat. Důležitou součástí školky je taky zahrada, kde se děti starají o rostliny.

    Budova ale nenabízí vyžití jen pro děti, pro místní funguje i jako společenské centrum. „Zatímco v přízemí domu se nachází školka, v patře se samostatným vstupem a multifunkčním sálem se odehrává nejen administrativa a poradenství školky, ale i řada aktivit pro dospělé, jako je cvičení apod. Školka tak od svého otevření slouží jako malé kulturní centrum a dá se předpokládat, že její role se bude vyvíjet spolu s tím, jak se zastaví další rozvojové plochy v jejím okolí,“ cituje architekty Jakuba Filipa Nováka a Danielu Baráčkovou web DesignMag.cz.

    Že budova školky může být pro architekty výzva, se ukázalo už v minulosti. Petr Stolín a Alena Mičeková před dvěma lety vyhráli Českou cenu za architekturu, porota tehdy ocenila jejich návrh, podle kterého vznikla školka v Nové Rudě na okraji Liberce.

  • Vědci z Islandu tvrdí, že umí z krve předpovědět smrt člověka

    9. červen 2021
    Vědec Kári Stefánsson

    Rozbor krve a analýza proteinů prý dokážou poměrně přesně předpovědět, jak dlouho bude člověk ještě žít. S takovým závěrem přichází tým z výzkumného ústavu v Reykjavíku. Podrobné výsledky chtějí zveřejnit v následujících týdnech a do budoucna je využít k vývoji nových léků. Píše o tom islandský časopis The Reykjavik Grapevine.

    Vědci analyzovali čtyřicet tisíc krevních vzorků, asi polovina z nich přitom byla odebrána už před dvaceti lety a sedm tisíc dárců už je v současné době po smrti.

    „Umíme najít asi pět procent lidí ve věku od šedesáti do osmdesáti let, u kterých je téměř devadesátiprocentní pravděpodobnost, že v následujících pěti letech zemřou. A pak naopak můžeme najít asi pět procent těch, kteří v následujících letech téměř jistě nezemřou,“ vysvětluje výsledky Kári Stefánsson, generální ředitel společnosti deCODE Genetics, která za výzkumem stojí. Zároveň ale dodává, že jde stále jen o určitou pravděpodobnost, ne jistotu dané předpovědi.

    Podle Stefánssona ovlivňují pravděpodobnost úmrtí i další aspekty, například síla v rukou – menší ji budou mít ti, které zřejmě čeká kratší život. Firma ale nechce pomocí výsledků předpovídat budoucnost, využít je chce především při výzkumu a vývoji nových léků.

  • Kvůli ochraně mořského života jsou lidé ochotni změnit svůj životní styl, tvrdí průzkum

    9. červen 2021
    medůzy

    Lidem v Anglii a Walesu podle posledního průzkumu není lhostejný osud oceánů ani život v nich. Osmdesát pět procent dotázaných odpovědělo, že je pro ně ochrana mořského života důležitá. Drtivá většina taky věří, že existence lidí a oceánů je úzce spjata.

    Nadměrný rybolov nebo všudypřítomné znečištění bezesporu ohrožují život v oceánech a zdá se, že minimálně lidé na britských ostrovech si to uvědomují. Tamní ministerstvo životního prostředí a organizace Ocean Conservation Trust provedly společně online průzkum mezi osmi tisícovkami respondentů. Téměř polovina z nich uvedla, že je současnou situací znepokojena, víc než třetina dokonce tvrdí, že kvůli ochraně životního prostředí udělala změny ve svém vlastním životním stylu. Asi tři čtvrtiny lidí odpověděly, že při výběru mořských plodů u nich hraje roli, jestli se jedná o ohrožené nebo nadměrně lovené druhy.

    Lidé taky vnímají mořské prostředí jako prospěšné pro své zdraví a tělo. Osmdesát procent z těch, kteří v posledním roce navštívili pobřeží Anglie a Walesu, tvrdí, že jim to udělalo dobře po tělesné stránce, osmdesát čtyři procent uvedlo, že to prospělo jejich psychice. „Je zřejmé, že lidé jsou s oceánem a pobřežím silně spjati. To samozřejmě vítáme. Zároveň je to pro nás důležitá informace, pokud máme řešit dopady změn klimatu, úbytek biologické rozmanitosti a snažit se chránit mořské oceány pro další generace,“ řekla k výsledkům průzkumu britská ministryně životního prostředí Rebecca Pow.

    Nejvíc podle dotázaných ohrožuje oceány znečištění, ať už v podobě plastů, nebo chemikálií, víc jak polovina lidí si myslí, že největším problémem je nadměrný rybolov. Zprávu přináší britský Guardian.