Ve Spojených arabských emirátech chtěli vysadit milion stromů. Kvůli developerským projektům ale uschly

„Těchto 80 hrochů si nevybralo, kde se narodí, ani si nevytvořili podmínky, ve kterých se nyní nacházejí,“ uvedl podle stanice CNN Ambani ve svém příspěvku na sociálních sítích. Tato zvířata „jsou živé, vnímající bytosti, a pokud máme možnost je zachránit bezpečným a humánním řešením, máme povinnost to zkusit.“

Anant Ambani založil ve městě Džámnagar centrum pro ochranu přírody Vantara. To podle webových stránek poskytuje útočiště více než 150 000 zvířatům z přes 2 000 druhů volně žijících živočichů. A právě tam by chtěl Ambani Escobarovy hrochy přemístit.

Někdejší drogový magnát Pablo Escobar, kterého v roce 1993 zastřelila policie, nelegálně dovážel exotická zvířata, včetně dvou hrochů. Těm se začalo přezdívat „kokainoví hroši“. Escobar choval zvířata na svém ranči Hacienda Nápoles – luxusním sídle, které leží asi 250 km severozápadně od hlavního města Bogoty, píše server britské veřejnoprávní stanice BBC.

Po jeho smrti se tato dvojice mohla volně pohybovat a rozmnožovat se podél povodí hlavní kolumbijské řeky Magdalena. Snahy omezit růst stáda selhaly. Například kvůli nedostatku predátorů nebo úrodné a bažinaté oblasti, která původně africkému zvířeti poskytovala ideální podmínky k rozmnožování. Kolumbie je v roce 2022 zařadila na seznam invazivních druhů. Kvůli nekontrolovanému růstu populace se tak podle tamní ministryně Irene Vélez Torresové úřady rozhodly k utracení.

Server The Guardian píše, že novinka přijde konkrétně na letiště Haneda, které v japonském hlavním městě odbaví ročně přes 60 milionů cestujících. Místní dopravce Japan Airlines doufá, že experiment zmírní zátěž lidských zaměstnanců v souvislosti s prudkým nárůstem cestovního ruchu a prognózami závažného nedostatku pracovních sil. Zkušební provoz potrvá dva roky, tedy do roku 2028.

Společnost pro testování využije humanoidní roboty vyrobené v Číně. Ti dokáží nepřetržitě pracovat asi dvě až tři hodiny. Japonská zpravodajská agentura Kjódó poznamenává, že je plánované také další rozšíření. V budoucnu by tak roboti mohli pomáhat například s čištěním kabin letadel.

Japonsko se potýká s nárůstem turistů ze zahraničí a stárnoucí a klesající populací, doplňuje The Guardian. Podle Japonské národní turistické organizace navštívilo zemi v prvních dvou měsících roku 2026 více než 7 milionů lidí. Za celý loňský rok pak zaznamenala rekordních 42,7 milionů turistů.

Podle odhadu bude také Japonsko v roce 2040 potřebovat více než 6,5 milionu zahraničních pracovníků, aby dosáhlo svých cílů růstu. Počet domácí pracovní síly se totiž nadále zmenšuje. V posledních letech množství cizinců v zemi silně vzrostlo. Tamní vláda nicméně čelí tlaku, aby imigraci omezila.

Na desce dvaatřicetileté Ariany se podílel švédský skladatel a producent s íránskými kořeny Ilya, vlastním jménem Ilya Salmanzadeh. S ním už Grande spolupracovala například na svém hitu z roku 2014 „Problem“. Album Petal také znamená její návrat k hudbě po období velkých filmových úspěchů, zejména v rámci muzikálové série Čarodějka (Wicked), podotýká server Pitchfork.

Sama zpěvačka svůj v pořadí osmý studiový počin popsala jako: „něco, co překypuje životem a roste skrz trhliny něčeho chladného, tvrdého a náročného.“ Tracklist ale zatím známý není, dodává hudební server Rolling Stone.

Album bylo dlouho očekáváné. Ariana ho na sociálních sítích naznačovala fotografiemi ze studia. V červnu ji také čeká turné, které oznámila už minulý rok. Ačkoliv tour nese název po posledním vydaném albu Eternal Sunshine, nová deska bude zjevně zlatým hřebem, píše magazín Variety.

Ariana Grande byla na turné naposledy v roce 2019. V rámci Sweetener World Tour vystoupila s písněmi z nahrávek Sweetener a Thank U, Next. V Praze se tehdy poprvé představila také českým fanouškům. Letos ale do Česka nezavítá.

Reakce mozku je podle autorů studie z Bournemouth University stejná zejména v prvních milisekundách. Experiment, který byl proveden pomocí EKG, ukázal, že reakce na obrázek emotikonu se objevily 70 milisekund poté, co ho účastníci spatřili, zatímco reakce na obrázek skutečného obličeje vyjadřujícího emoce za 120 milisekund, což je zanedbatelný rozdíl. Prvotní reakce se mezi sebou ani v jiných parametrech prakticky nelišily.

To naznačuje, že mozek používá stejné neurální kódování pro skutečné tváře a pro emotikony. Jakýkoli náznak emoce a základní parametry obličeje jsou pro dostatečné k tomu, aby vyvolali reakci, píše server Vice.

Podle serveru Earth však rozdíl přeci jen existuje. Skutečné lidské tváře se totiž mění v závislosti na osvětlení, věku, kultuře, či únavě. Při projevování emocí zároveň záleží i na konkrétním vztahu mezi dvěma lidmi. Úsměv může v jedné situaci signalizovat vřelost a v jiné nikoli.

Sady emotikonů tyto detaily a nuance zjednodušují do standardních vzorů, díky čemuž lze emoce na obrazovce snadněji identifikovat, ale působí méně osobně, dodává server Earth.

V sérii experimentů, které provedli sociologové z několika univerzit, si dvojice lidí povídaly o různých tématech, která byla předem dána. Před každým rozhovorem je výzkumníci požádali, aby ohodnotili, jak zajímavá nebo nudná podle nich konverzace bude, a po jejím skončení uvedli, jak moc si ji ve skutečnosti užili.

„Máme tendenci předpokládat, že pokud téma zní nudně, bude nudná i konverzace. To se ale neshoduje s tím, co lidé ve skutečnosti zažívají, “ uvedla jedna ze spoluautorek studie Elizabeth Trinh pro server Science Alert.

Výsledky experimentu, kterého se zúčastnilo 1800 lidí, totiž ukázaly, že pokud se lidé o téma rozhovoru zajímali, užili si ho přibližně tak, jak předpokládali. Pokud ovšem o dané téma zájem před začátkem konverzace nejevili a předpokládali, že bude nudná, užili si ji stejně. Nezáleželo přitom na tom, jestli pouze jeden, nebo oba účastníci hovoru považovali téma za nudné, jestli se tématu museli striktně držet nebo ne, nebo jestli se dopředu znali.

Pokud ovšem nešlo o konverzaci, ale zhlédnutí videa na téma, o které se účastníci nezajímali, míra nudy byla přesně taková, jakou očekávali. Vědci tedy na základě experimentu došli k závěru, že to, co je pro nás zábavné, je zřejmě už samotný akt konverzace s druhým člověkem.

„Tyto výsledky rozhodně naznačují, že strach z nudného rozhovoru by nás neměl odradit od toho, abychom jej zahájili,“ okomentoval výsledky výzkumu pro deník The Guardian profesor behaviorálních z Chicagské univerzity Nicholas Epley.

Swift podala v USA celkem tři žádosti o registraci ochranné známky. První se týká jedné z propagačních fotografií k filmu o jejím turné The Eras Tour a další dvě zvukových klipů, na kterých říká „Ahoj, tady je Taylor“ a „Ahoj, tady je Taylor Swift“. Ty zpěvačka nahrála pro platformy Spotify a Amazon Music u příležitosti propagace svého alba The Life of a Showgirl loni na podzim.

Server BBC cituje právního experta Joshe Gerbena, podle kterého by registrace těchto ochranných známek mohla umělé inteligenci zabránit používat zpěvaččinu podobu a hlas obecně. „Registrací konkrétních frází spojených se svým hlasem by mohla potenciálně napadnout nejen identické napodobeniny, ale i ty, které jsou zaměnitelné, což je v této oblasti práva klíčový standard. Totéž platí i pro obraz,“ uvedl.

Zpěvaččina žádost následuje podle serveru Variety jen pár měsíců poté, co se k podobnému kroku uchýlil herec Matthew McConaughey. Jeho žádost se týkala hlášky „alright, alright, alright“, kterou říká ve filmu Omámení a zmatení z roku 1993.

Čína zahájila komplexní celostátní kampaň proti Alzheimerově chorobě. Podle prognóz by tato degenerativní mozková choroba mohla do roku 2050 postihnout téměř 10 procent obyvatel této východoasijské země. Informoval o tom web South China Morning Post (SCMP).

Počet případů demence roste v Číně nejrychleji ze všech zemí světa, přičemž počet diagnostikovaných případů Alzheimerovy choroby se tam za poslední tři desetiletí ztrojnásobil. Zatímco v roce 1990 šlo o zhruba 4 miliony případů, dnes je to několikanásobně více, informuje web Nature. Vzhledem k tomu Čína mobilizuje přední vědecké instituce, významné biotechnologické firmy a desítky odborníků, aby urychlila vývoj nových léčebných postupů.

20. března se tak v Pekingském institutu procesního inženýrství sešly čtyři čínské společnosti zabývající se technologickými inovacemi, tři akademici Čínské akademie inženýrství a vedoucí dvou výzkumných ústavů Čínské akademie věd. Podle SCMP se tam sešli u příležitosti zahájení národního projektu „vývoje nových biologických léků pro léčbu Alzheimerovy choroby”.

Cílem této naléhavé iniciativy je odvrátit hrozící krizi v oblasti veřejného zdraví a ekonomiky, která je mimo jiné způsobena omezenou dostupností péče a vysokými náklady současných léčebných postupů. Důraz čínská vláda klade zejména na vývoj originálních léků proti Alzheimerově chorobě, včasnou diagnostiku a screening a budování rozsáhlých databází pacientů.

Za prudkým růstem nemocných v Číně stojí podle SCMP především demografická křivka. Obyvatelé země rychle stárnou a s věkem výrazně roste i riziko Alzheimerovy choroby. Tento trend neznamená jen zdravotní problém, ale i ekonomickou hrozbu: rostoucí počet pacientů zatěžuje zdravotnický systém a zároveň ubývá lidí v produktivním věku.

Datová centra jsou páteří umělé inteligence. Zajišťují provoz všeho od AI chatbotů přes streamovaná videa až po cloudová úložiště. Jde o rozsáhlé komplexy plné serverů, úložišť a síťových zařízení, které ukládají, zpracovávají a distribuují data. Čím více datových center, tím větší potenciál pro rozvoj AI. Tento růst má ale i svou cenu: vysokou spotřebu energie a značné nároky na prostor.

Podle zprávy AI Index Report 2026, kterou vydal Stanford Institute for Human-Centered Artificial Intelligence, jsou datová centra „místem, kde se nachází výpočetní výkon”. Jejich kapacita, geografické rozložení i dodavatelské řetězce zásadně určují, jaké AI systémy mohou vznikat a kde.

Globální infrastruktura datových center je silně koncentrovaná v několika málo zemích. Podle dat společnosti Cloudscene vedou Spojené státy Americké, které v roce 2025 měly  5 427 datových center. To je více než desetinásobek oproti jakékoli jiné zemi.

Na dalších místech se umisťují dvě velké evropské ekonomiky – Německo (529 center) a Spojené království (523). Zajímavé je, že obě země předstihují Čínu (449), přestože ta patří mezi technologické velmoci.

Dalšími státy s více než 300 centry jsou Kanada (337), Francie (322) a Austrálie (314). Tomuto počtu se ještě blíží Nizozemsko s 298 centry. Většina ostatních zemí má méně než 300 těchto zařízení. První desítku uzavírají Rusko (251) a Japonsko (222). Brazílie a Mexiko se pohybují mezi 150 a 200 centry.

Celkově hostí země EU 2 269 datových center, což odpovídá 42 % amerického počtu. Pokud se započítá i Velká Británie, dosahuje Evropa přibližně 51 % úrovně USA. I zde se tak potvrzuje výrazná převaha Spojených států, jak píše web Euronews.

Po Německu, Spojeném království, Francii a Nizozemsku překračuje hranici 100 center už jen několik evropských zemí: Itálie (168), Španělsko (144), Polsko (144) a Švýcarsko (121).
Státy jako Švédsko (95), Belgie (81), Rakousko (68), Ukrajina (58), Irsko (55) a Dánsko (50) mají mezi 50 a 100 centry. Česká republika jich má 34.

Regionální rozdíly jsou zřejmé, píše web Euronews. Západní Evropa dominuje, severní Evropa je menší, ale strategicky významná, zatímco střední a východní Evropa zůstává roztříštěná a méně rozvinutá. Některé země EU mají dokonce méně než 35 center. Mezi kandidátskými státy vede Turecko s právě 35.

Samotný počet datových center ale nevypovídá o celkovém výkonu. Jak upozorňuje zmíněná zpráva Stanfordovy univerzity, nezohledňuje velikost zařízení, jejich kapacitu ani míru využití.

Podle zprávy Světové banky „Advancing Cloud and Data Infrastructure Markets” ovlivňují investice do této oblasti čtyři hlavní faktory: spolehlivá a dostupná energie, kvalitní širokopásmové připojení, vhodná geografie a dostupnost pozemků, stabilní politické a podnikatelské prostředí. Právě nedostatky v těchto oblastech často brání rozvojovým a středně příjmovým zemím přilákat investice do datových center.

Minulý týden uživatel sázkové platformy vyhrál přibližně 34 000 dolarů (asi 700 tisíc Kč) na sázce na výraznou teplotní odchylku v Paříži. Uživatel „měl štěstí“, hodnoty naměřené na letišti v dubnu dvakrát prudce vzrostly, a to ve stejnou dobu, kdy tyto sázky uzavřel. Informoval o tom web The Independent.

Záhy se ale objevilo podezření, že s meteorologickými daty na letišti Charles de Gaulle v Paříži někdo manipuloval. Několik kryptoměnových médií a obchodních publikací spekulovalo, že k vytvoření falešného údaje o teplotě mohl být použit fén.

Podle deníku Le Monde se na fórech o počasí objevily domněnky, že zařízení mohlo být napájeno bateriemi a k manipulaci s daty mohlo dojít přes ně. Tato tvrzení však zatím nejsou ověřená, francouzské úřady zahájily vyšetřování, a to dosud probíhá.

Podle dostupných informací došlo ve dnech 6. a 15. dubna k nečekaným výkyvům teploty. V obou případech byly večer zaznamenány hodnoty výrazně vyšší, než předpokládaly meteorologické modely, konkrétně 21 °C a 22 °C. Pravděpodobnost, že teplota překročí 18 °C, byla přitom odhadována pouze na jedno procento.

Francouzská meteorologická služba Météo-France uvedla, že na jednom z přístrojů byly zaznamenány fyzické anomálie. „Météo-France byla skutečně vedena k podání stížnosti na narušení provozu automatizovaného systému zpracování dat. Jelikož vyšetřování stále probíhá, nechceme se k tomu dále vyjadřovat, abychom zajistili řádný průběh řízení,” uvedl mluvčí.

Podle původních tezí odborníků z meteorologické komunity mohlo jít o technickou závadu nebo chybu při údržbě. Podezření na ovlivnění dat však bylo natolik závažné, že vedlo k oficiálním krokům.

V reakci na incident byl zdroj dat pro měření nejvyšší teploty v Paříži přesunut na jiné letiště, konkrétně Paris–Le Bourget. Platforma Polymarket čelila kritice kvůli možnému zneužívání informací a spekulativním sázkám na citlivá témata už v minulosti, připomíná The Independent.