Ve vlastní šťávě: Historky z kuchyně

27. prosinec 2013
Ve vlastní šťávě

Jak na Nový rok, tak po celý rok. Dlouho jsem přemýšlel, co pěkného vyprávět ke konci roku 2013. Nenapadlo mě nic lepšího než pár kuchyňských historek, které se tradují v kuchyních po generace, a pár dalších, které se k nim časem přidávají.

I kuchyně má svoje Enšpígly, svoje hrdiny, blázny a postavy hodné zapamatování. Nejvíce samozřejmě baví nešikové a nemotorové. Až už jsou to nováčci kteří při čištění fritézy zapomenou zavřít ventil a začnou napouštět čistý olej, který jim vesele zurčí přímo do bot, nebo ti kteří zapalují plynovou troubu bez pojistky a protože zapomenou na sirky, odběhnou pro ně, aniž by plyn zavřeli a po škrtnutí sirkou si celý další měsíc musí malovat každé ráno obočí a nosit čepici hodně do čela aby nebyla vidět ohořelá ofina.

Velikým zdrojem zábavy jsou učni. Jedné učnici se dostalo poučení: aby její bramborový knedlík měl hezkou žluťoučkou barvu jako domácí od maminky, není od věci přidat do knedlíků špetku kurkumy. Hned po rozkrojení prvního knedlíku zjistila, že se někde stala chyba. Knedlík byl na řezu po obvodu hezky žlutý a směrem do středu se odstín měnil, až ve středu byl zcela vybledlý. Nešťastnice totiž kurkumu nepřidala do těsta, ale do vody ve které všechny knedlíky uvařila. Byla po zásluze odměněna poctou postavit se na špejli, přičemž jí kolega Řezníček druhou špejli přiložil na temeno hlavy, změřil si děvče od hlavy k patě, uznale pokýval a pomalu pronesl: Krev a kroupy...

03030924.jpeg

Taková jelita se posléze posílala do skladu pro ohýbačku na rohlíky, půličku na kmín nebo do domácích potřeb pro bublinky do vodováhy. Jiní zase nafasovali řeznickou kolíbku, nasypala se před ně dvě kila hrubé mouky a dostali za úkol rozkolíbat ji na mouku hladkou, nebo dostali nůž a dřevěný špalík s pověřením nadělat špejle. Naprostou samozřejmostí jsou historky tzv.genitální. Jsou to historky poučné a hodné zaznamenání, aby budoucí generace kuchařů nemusely znovu trpět po tom, co krájely feferony a jen tak odběhly na malou. Především proto se ruce myjí i PŘED použitím záchodu.

Na letišti se v rámci bezpečnosti práce vyprávěla historka o tom, kterak jeden nedbalý kuchař nechal trčet nůž rukojetí přes hranu stolu a když o ni zavadil, nůž se roztočil a v pádu mu hezky svižně projel nártem a zastavil se až korkovou výplň jeho obuvi. Šéf stravování, který právě procházel kuchyní zhodnotil situaci pohledem a poznamenal jen: Máš štěstí že si neurazil špičku! Když se mi při půlení kachen podařilo natáhnout se pro další takzvaně přes ruku, velice ostrým sekáčkem jsem si rozřízl ruku v zápěstí u malíkové hrany. Dost nepraktické místo vzhledem k tomu že ruka se právě v zápěstí ohýbá.

Vzpomněl jsem si, jak mi někdo říkal, že krvácení báječně zastavuje černý pepř a celé postižené místo jsem důkladně popepřil. Dá se říct, že i tohle jsem si zasloužil. Měl jsem potom co dělat, abych na pohotovosti vysvětlil, proč mám u všech všudy hlubokou ránu plnou pepře. Velice příjemným anestetikem bylo, že ošetřující sestra si položila mou ruku dlaní na levé ňadro aby ránu mohla zavázat. Pepř byl to poslední na co jsem v tu chvíli myslel. V Aromi dal tlak a stres v kuchyni vzniknout přestřelkám vodní pistolí u konvektomatu, jeden kolega si dokonce vodní pistoli přiložil k hlavě a se slovy: Mám dost! se zlil, jak se patří. I tam jsme si ale našli chvilku a zatímco grilař v té největší palbě pekl pro všechny bábovku, my jsme na studené zamíchali šest litrů studeného kakaa a tak vzniklo byznysové kakao, které vás zaručeně přivede na jiné myšlenky, protože vás žaludek plný ledového kakaa doslova přišpendlí k zemi.

03030931.jpeg

Zdaleka nejoblíbenější historky, ve kterých figurují pánevní výpady směrem k hlavě právě kuchaného lososa se slovy: miluju tuhle práci, jsou bohužel nepublikovatelné. Takže na rozloučenou: skutečnou obětí práce v kuchyni jsou ženy. Cukrářky to schytávají nejvíc. Jedna z nich, která byla netečná ke značně nestandardnímu namlouvání pošahaného příloháře, nemohla po směně najít svoje oblečení. Stalo se obětí šokového mrazení, kdy zmíněný šikula vzal cukrářce civilní oblečení, vložil ho do dvacetilitrové gastronádoby, natočil na ně vodu a zmrazil je. Jít domů v oblečení které je bezpečně zakleté v kvádru ledu, je nemožné. Jako odvetu mu milá cukrářka na záchodě přetáhla mísu potravinovou fólií a potom vyšroubovala žárovku. Není třeba popisovat co následovalo...

Ať je váš nový rok šťastný a veselý. Ať se vám daří.Přeji vám z Vlastní šťávy hodně zdraví, peněz a lásky.

autor: Michal "Rachad" Hromas
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.