Ve vlastní šťávě: Jak napsat kuchařské CV a neztrapnit se

Jinými slovy – proč by se někdo s tak úžasnou praxí ucházel o pozici řadového pěšáka právě u mě? Proč u každého předchozího místa chybí e-mailová adresa nebo telefon, kde bych si mohl reference ověřit, nebo proč je vůbec problém některá místa dohledat? Je třeba si přiznat, že životopis je pro práci v kuchyni jako filtr nespolehlivý. Jeden den na zkoušku vám nakonec o uchazeči řekne víc než čtyři A4 popsané v duchu „vím, co chceš slyšet“.

Rodinný stav

To, co by v životopise uchazeče nemělo chybět, je datum narození, místo, odkud se bude dojíždět, a rodinné poměry. Pokud má dotyčný ženu a děti, můžete mít alespoň mlhavou naději, že hledá tzv. jistoty, tedy pravidelný plat a stálou pracovní dobu. Otázkou zůstává, co vám za to může nabídnout. Pokud například finanční požadavky zdůvodňuje tím, že má tři děti a splácí hypotéku, plete si nejspíš zaměstnavatele se správou sociálního zabezpečení. Nikde jinde totiž finančně nehodnotí vaši plodnost a domácí poměry. Mzda má být odměnou za odvedenou práci, ne za odpracované (nebo odfláknuté) roky, čas strávený v práci, vystudovanou školu nebo pohlaví. Jinými slovy, mzda je váš „podíl na kořisti“, finanční vyjádření vaší hodnoty pro zaměstnavatele. Tak prosím vás neopakujte, že máte trojčata, protože jste si je udělali vy a šéfovi do toho v podstatě nic není. A jestli je máte, tak byste se měli sakra ohánět, abyste je slušně uživili. Přenášet tuto zodpovědnost na kohokoliv dalšího bohužel nevzbuzuje důvěru. A o nic jiného tady v tu chvíli nejde.

Sloh

Jak bylo řečeno v úvodu, příliš mnoho omáčky může vzbudit nedůvěru. Když je váš životopis příliš ukecaný, kolikrát je to otrava jen pročítat, hlavně když máte ještě jinou práci a takových lejster vám leží na stole víc. Šéfa zajímá, jak se jmenujete, na jakém čísle nebo e-mailu vás zastihne, s velkou pravděpodobností si vás najde na sociální síti, a pokud tam uvidí jen fotky ze sjezdovky, těžko vám uvěří, že jste fakt zapálení do vaření. Odkaz na Instagram nebo Facebook, kde máte fotky vaší dosavadní práce, mu řekne víc než výčet podniků, kterými jste prošli od vyučení. Z těch vyberte jen ty, které pro svou praxi považujete za zásadní, a nezapomeňte uvést kontakt na někoho, kdo o vás bude schopen říci něco pozitivního. I když si vymyslíte sebelepší praxi, počítejte s tím, že nějaký šťoura si to vždycky bude chtít ověřit. Ohánět se medailemi, řády, účastí na soutěžích, kde jste byli osmnáctí z dvaceti, nebo praxí v zahraničním podniku, kde jste byli jen na kukačku, dva týdny jste tam čistili zeleninu, nebo jste tam dokonce nebyli vůbec, protože neexistuje, vám u moudrého šéfa spíš přitíží. Hrubky zajímají jen zavilé češtináře, u grilaře nepředpokládám sloh jako od Kundery, ale pokud to zvládnete bez nich, bude to jistě příjemný bonus. Dnes už na to navíc máme nástroje.

Kuchaři|foto: CC0 Public domain

Zášť

Pokud v životopise nebo při následném pohovoru budete dštít síru a oheň pekelný na předchozí zaměstnavatele a nebudete dokonce šetřit vulgarismy a obviňováním, je tu jen jedna cesta. Končíte hned. I kdyby to byla pravda, ukazujete v běžném společenském styku nedostatek diskrétnosti či základní slušnosti. Nebo jste nevděčný mizera a jako takového vás bude chtít zaměstnat jen blázen.

Vylhané životopisy jsou dneska něčím tak samozřejmým, až z toho mrazí. Mnohem horší ale je, jak málo z nás této praxi věnuje pozornost. Tento potřebný filtr neumíme používat správně a důsledně, a proto nás v průběhu následující zkušební doby, nebo ještě hůř – jednorázové akce, čeká jen trpké zklamání.