Ve vlastní šťávě: Kuchaři jsou trendy

13. prosinec 2013
Ve vlastní šťávě

A nic, co je trendy, nemůže uniknout pozornosti mocného marketingu. Protože co je trendy, to může vydělat prachy. Horst už poněkud vyčpěl a místo odulého Pepiho lidé raději vidí hrdiny kulinárních show a skutečné maníky z masa a krve, otřískané lety strávenými v kuchyni.

Obchoďák potřebuje prodat. A reklama může manipulovat. Oboje je důvod pro ty ostražitější z nás, dávat si pozor a nenechat se nachytat. A tak vstupuje do arény čerstvý gladiátor – předváděcí kuchař. Pokud jste prodejcem kuchyňských technologií, vybavení nebo máte supermarket, takový člověk se vám může báječně hodit.

Bodrý chasník v rondonu, který srší vtipem a energií, sype z rukávu jednu výbornou historku za druhou, okouzlí svou kuchařskou technikou, byť by krájel cibuli – ovšem rychlostí japonského zabijáka. Zatímco obchoďák bude stát klidně v pozadí, kuchař vyčaruje tři až čtyři chody s názvy složitými tak, že bych se je styděl byť jen napodobit. Jídlo nanáší na talíře štětcem a špachtličkou jako Michelangelo a umí zkroutit cokoliv k jídlu do tvaru orchideje, a dosáhnout tak kýženého WOW efektu. Když vás takový mág totálně okouzlí a zpitomí vůní a chutí svých kreací, jen tak ledabyle, nicméně seriózně pochválí použitou surovinu nebo technologii a s tajnůstkářským mrknutím dodá, že by něco takového chtěl mít v práci taky, protože by mu to tuze usnadnilo práci.Podělí se s vámi o tip, kde opatřit zaručeně čerstvé ryby a ten nejlepší kozí sýr za rozumnou cenu.

Na závěr se srdečně rozloučíte a vy budete mít opojný pocit, že vám bylo dovoleno nahlédnout pod pokličku profíka, že ty mytické postavy za dveřmi s nápisem „Kuchyně – vstup zakázán“ jsou přeci jen lidé, a to lidé srdeční a milí, a rozhodně po vás nehází dranžírákem, když chápete příliš pomalu, i když o tom umí neobyčejně vtipně vyprávět.

Na druhou stranu – co vlastně obnáší být takový předváděcí kuchař? V první řadě musíte zvládnout vařit a zároveň mluvit, ba přímo reagovat na dotazy. Jakékoliv. Zdá se to být snadné, ale nerad přiznávám, že s tím mívám problém. Buď reaguju jako kyblík tvarohu a koncentruju se na vaření, nebo odpovídám bystře a hbitě, zatímco se z karamelu na plotně stává pomalu, ale jistě dehet.

02800371.jpeg

Měli byste mít repertoár pokud možno vyzkoušených jídel. Není nad to, básnit celý večer o suflé a všechny přítomné dámy varovat před případným gastronomickým orgasmem a potom vyklopit na talíř kus čehosi ne nepodobného trusu postaršího jezevčíka.

Zvolená jídla musí být pokud možno neobvyklá, nebo neobvykle prezentovaná. Okouzlit někoho tím, že vrazíte do trouby kus kuřete s brokolicí, to už musíte mít charisma velikosti perníkové chaloupky.

Je žádoucí tak trochu pobořit hranice a posunout horizonty vašeho obecenstva. Předvést exhibici, kterou nikdo z přítomných nebude schopen zopakovat, možná namasíruje vaše zbytnělé ego. Nicméně pokud si dvě třetiny přítomných odnáší z předváděčky kromě informací o výrobku i recept, jak si snadno splácat svůj první domácí chleba, rozhodně zařadí takový zážitek do kategorie „tohle si musím zapamatovat“.

Pokud neselže předváděná technologie nebo vaše ruce, vše, co se událo, splnilo svůj účel a vy jste pomohli prodat. A dokonce jste ani nemuseli lhát a manipulovat. To je čistá radost. Takže šup do auta a o dalších dvě stě kilometrů dál na viděnou!

autor: Michal "Rachad" Hromas
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.