Ve vlastní šťávě: Půst je zdravý

27. leden 2012
Ve vlastní šťávě

Blíží se období půstu a já bych se s vámi rád podělil o vlastní zkušenost s půstem.

Půst byl pro mě vždycky tak trochu spojen se sebetrýzněním. A jako spoustu jiných věcí i tohle jsem pochopil úplně špatně. Půst není za trest. Můžeme se na to podívat z jedné strany a uvědomit si historickou souvislost nedostatku čerstvých potravin v období blížícího se konce zimy s načasováním konce půstu do období, kdy se tráva zazelená a začnou se rodit mláďátka.

Nebo se na to můžeme podívat z hlediska duchovního. Tento pohled mi jednou nabídlo kázání známého – evangelického faráře. A já si uvědomil, že půst nemusí být jen o tom, že si odpustím na pár týdnů šunku nebo řízky. Je to o schopnosti člověka zříci se na nějaký čas něčeho, co považuje za nepostradatelné. Nebo na čem si ujíždí. Nemám tím zase na mysli, že známý špindíra se alibisticky vzdá sprchování a bude okázale trpět pod nánosem špíny stejně jako kdykoliv jindy.

Ale jak mě to popadlo a nutilo zamyslet se nad sebou a nad svými hodnotami, tak já na sebe například uvalil půst ve formě naprosté abstinence, vysadil jsem maso a hlavně televizi. Následující týdny jsem s tím zezačátku trochu bojoval, ale udělal jsem postupně u každé z těch věcí zajímavou zkušenost. Když jsem přestal jíst maso, ulehčilo se mi, připadal jsem si rychlejší a živější, ale taky je pravda, že ke konci půstu už i slabý a rychleji unavený. Byl jsem pravda nedojedený. Dnes už vím, že stačilo prostě všeho ostatního přidat, hlavně obilovin a luštěnin, ne jen vyřadit maso.

Tím, že jsem přestal úplně pít alkohol v jakékoliv podobě, se ze mě stal asociál. Tento fenomén už popsal Jack London ve své knize Démon alkohol. Tím, že jsem přestal pít alkohol a nebyl jsem schopen smysluplně vysvětlit proč (a proč bych taky měl!), jsem byl „divnej“ a nemělo cenu, abych chodil do hospody srkat předraženou minerálku nebo podprůměrné džusy.

02539281.jpeg

A tím, že jsem vypnul na celých sedm týdnů televizi, jsem po několika letech zase objevil úžasný svět knih a přečetl jsem jich za tu dobu mnohem a mnohem víc. A co mou zkušenost korunovalo, byl fakt, že jsem měl najednou mnohem víc času. Nechápu proč. Rozhodně zříci se něčeho, co nám připadá důležité, až nepostradatelné, má schopnost proměnit náš život – a už stačí jen to, že se třeba na chvíli zamyslíte nad tím, čeho byste se na těch pár týdnů vzdali vy...

autor: Michal "Rachad" Hromas
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.