Vědci přejmenovávají geny, Microsoft Excel je totiž formátoval jako data

Taková úroveň výrazně překračuje hranici 1,5 °C, na které se země dohodly před 10 lety v Paříži. Vědci varují, že po překročení hranice 1,5 °C se pro některé části světa stanou škodlivé bouře, sucho, povodně nebo vlny veder neúnosnými a můžou spustit nekontrolovatelnou změnu klimatu, kterou už nebude možné zastavit.

Zprávy si všímá server Guardian. Na klimatickém summitu v turecké Antalyi řeší globální oteplování zástupci všech zemí světa s výjimkou Spojených států. Generální tajemník OSN k tomu dodal, že by zhoršující se situace měla vlády vést k postupnému ukončování využívání fosilních paliv. Cíle, které si země stanovily na jednání v Paříži před 10 lety, ale samy porušují.

I ty nejoptimističtější scénáře ale v současnosti počítají s oteplením planety o 1,9 stupně do konce století. I to je stále víc, než uvádí zpráva Mezinárodního panelu pro změnu klimatu IPCC. Podle výkonného ředitele společnosti Climate Analytics Billa Harea stojí vlády před jasnou volbou: „Buď budou i nadále podporovat odvětví fosilních paliv, což by lidstvu přineslo nepřekonatelné ekonomické škody, rostoucí úmrtnost v důsledku veder a nemocí způsobených klimatickými změnami i katastrofy, na které se nedokáže připravit– nebo se zaměří na řešení, která jsou k dispozici a jsou levnější než kdykoli předtím.”

Ale přestože se světu nedaří snižovat emise dostatečně rychle, letos by měly mírně poklesnout. I to může bát podle Harea mírným důvodem k alespoň částečnému optimismu. Investice do obnovitelných zdrojů energie jsou dvakrát větší, než do fosilních paliv. Prudce taky roste využívání elektromobilů a výrazně například pokleslo odlesňování amazonského pralesa v Brazílii.

Od brzkého rána se na hlavní ulici trhu Namdaemun v jihokorejském Soulu tvoří dlouhé fronty. Pomalu se posouvající dav lidí je obklopen policisty a ochrankou. Každý z čekajících drží v ruce malý papírek s pořadovým číslem. Většinu z čekajících tvoří ženy středního věku a na místě jsou i déle než hodinu. Všichni čekají na to, až je pustí ke stánku, kde se prodávají šátky a šály. 6 kusů za 10.000 wonů, tedy v přepočtu asi 160 korun.

Trhovci dali obyvatelé Soulu přezdívku šálový strýček. Fenoménu si všímá britský Guardian. Jihokorejci se chodí dívat na jeho netradiční prodejní techniku. Zákazníky se totiž snaží od nákupu odradit. Ženám říká, že „tahle šála jim nesluší,” nebo je nabádá, aby u něj neutrácely peníze. A to všechno podle jeho nejčastějších zákaznic - jihokorejek středního věku – opravdu medovým hlasem.

Díky kombinaci přímočarosti jeho prodejních taktik a častých pochval za jeho styl a vizáž se z něj stala hvězda sociálních sítí. Zákazníci se k němu hrnou a videa sbírají miliony shlédnutí.

Tržiště Namdaemun je nejstarší a největší tradiční trh v Jižní Koreji. Bludiště úzkých uliček vedle staré brány pro obyvatele hlavního města platí jako místo, kde obchodníci používají agresivní prodejní taktiky. Nebývalý úspěch ostatním prodejcům spíš vadí. Ulice jsou podle nich plné lidí, kteří jen natáčejí videa na Instagram nebo Youtube a nikdo si ve skutečnosti nic nekoupí.

Kvůli přeplněným ulicím musel „šátkový strýček” několikrát dokonce zavolat policii a nakonec si najal i bezpečnostní agenturu. Ostatním obchodníkům se za nebývalý zájem v nedávném videu omluvil a uvedl, že mu způsobuje velké úzkosti.

Mezi další problémy patří podle BBC třeba potřeba instalace vodovodních rozvodů a příliš nízké stropy. Přestavby kanceláří na byty plánuje třeba Londýn, New York, Paříž nebo Washington. Důvodem je pokles poptávky po kancelářských pronájmech po pandemii Covidu-19 a s ním spojeným nárůstem práce z domova.

Města tak řeší, co s vysokými kancelářskými domy, které kdysi sloužily velkým firmám. Poptávka po kancelářských prostorech v Paříži za posledních pět až šest let klesla téměř o třetinu. Obyvatelé bytů ale mají jiné požadavky, než zaměstnanci, říká ředitel francouzské pobočky realitní společnosti Colliers Ludovic Delaisse. „Města musí zajistit, aby bylo možné v jejich okolí trávit volný čas, například v restauracích, barech, kinech nebo tělocvičnách v bepzrostřední blízkosti.”

Paříž čerpá inspiraci ve městech na východním pobřeží Spojených států. Developerům tam městské úřady poskytují daňové úlevy, pokud staví byty a ne kanceláře. Náměstkyně starosty Washingtonu pro plánování a rozvoj Nina Albert popsala, že si město stanovilo do centra přivést do konce roku 2028 na 15 tisíc nových obyvatel. „Možná bude potřeba jednu nebo dvě kancelářské budovy zbourat, většina práce ale bude na předělávání kancelářských prostor na byty.”

Podobné výzvy řeší i Praha. Až polovina pražských kanceláří je zastaralá, píšou Novinky. Server zmiňuje třeba přestavbu žižkovského domu Radost, ve kterém chce jeho majitel vybudovat až 600 malometrážních bytů.

Společnost je podle něj kyberneticky zranitelná nejen individuální oblasti, ale i jako evropský kontinent. Píše to server Euronews. Podle Lepassaara by bezpečnost neměla být druhořadou záležitostí. „Teď to byly ledničky, zítra to můžou být routery, pozítří domácí spotřebiče a tak dále.”

Mezi další z řady nedávných kyberincidentů, kromě dálkového přenastavení teploty v chladicích zařízeních, mrazácích a lednicích ve francouzských supermarketech byly nalezené zranitelné body v programovacím jazyce PHP. Kromě řady firem musely své webové stránky dočasně odstavit taky třeba některé členské státy EU.

Kybernetické hrozby se díky rozvoji umělé inteligence stávají viditelnějšími. Organizace tak musí udržovat krok s nejnovějšími technologiemi. Euronews to popisuje jako novodobý kyberzávod ve zbrojení.

Podle zprávy Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací ENISA je doba mezi odhalením zranitelných bodů a jejich zneužitím téměř nulová. Agentura rovněž označuje umělou inteligenci za „multiplikátor síly”, který rozšiřuje a urychluje schopnost jak hackerů, tak společností, které se brání, rychleji odhalovat zranitelná místa. Umělá inteligence navíc ještě víc zdokonalí stávající zbraně hackerů.

Zpráva taky zjistila, že 57,3 % kybernetických incidentů v roce 2025 bylo ideologicky motivováno geopolitickými událostmi, jako je ruská invaze na Ukrajinu nebo konflikt na Blízkém východě, ačkoli většina z nich měla omezený dopad.

I tak ale unie volá po větším množství odborníků na AI. EU si musí dokázat AI talenty udržet. Skoro každá druhá organizace (45 %) měla problém přilákat a udržet si zaměstnance v oblasti kyberbezpečnosti a AI, vyplývá z reportu NIS z roku 2025.

Členské státy, mezi něž patří i ČR, by proto nedostatek odborníků měly podle agentury ENISA akutně řešit. Třeba právě tím, že rozšíří aktivity Evropské unie v oblasti kyberbezpečnosti.

Šířka teček je asi dvěstěkrát menší, než je šířka Mléčné dráhy. A vyzařují jasně červené světlo s převahou delších, červenějších vlnových délek. První z nich údajně vznikly před 13,4 miliardami let, tedy asi 500 milionů let po Velkém třesku.

Hledání původu teček si všímá The Economist. Podle některých astronomů by mohly být černými dírami, které procházejí velmi prudkým růstem. Jiní odborníci zase tvrdí, že by mohlo jít o hvězdám podobné objekty s černou dírou uprostřed. Červené tečky by přitom mohly odhalit původ supermasivních černých děr, které se nacházejí uprostřed galaxií.

Mohly by taky vysvětlit, jakým způsobem se černé díry tak rozrostly, popisuje astronom z Colby College v Maine Dale Kocevski. Právě jeho tým v roce 2023 objevil jedinečný světelný vzorec, který vyzařují. To by podle něj mohlo naznačovat, že jsou obklopeny mrakem hustého, rychle se pohybujícího vodíkového plynu. A aby se plyn mohl pohybovat potřebnou rychlostí, potřebuje obrovskou gravitační sílu.

Původně se odborníci domnívali, že tečky jsou hustě osídlené zralé galaxie. Jenže takhle vyvinuté galaxie by neměly dostatek času na to, aby vznikly tak brzy po Velkém třesku. Popisuje to třeba server Space.com Někteří vědci jim proto začali říkat „universe breakers” – narušitelé vesmíru.

Ale i teorie o rozrostlých černých dírách má svoje mouchy. Gravitace černé díry je přece tak velká, že z ní neunikne ani světlo. Jak by tedy mohly tečky červeně zářit? Odpověď vidí vědci v tom, že jak do děr padá hmota, vyzařují při tom záření při procesu zvaném akrece. A když je dostatečně velká, může být záření intenzivní. Například jádra galaxií – tedy supermasivní černé díry ve středech galaxií – bývají jedněmi z nejzářivějších světelných zdrojů ve vesmíru.

Jenže takové zdroje vyzařují nejen červené záření, ale i rentgenové paprsky. A malé červené tečky žádné téměř rentgenové záření neemitují. Je tedy možné, že malé tečky nejsou ani černými dírami, ani hvězdami, ale že mají něco společného s oběma typy vesmírných objektů.

Odpověď na otázku, která teorie je správná, možná leží v hmotnosti těles. Jenže ani průzkumy, které počítají hmotnost teček pomocí rychlostí, s jakou se pohybují části plynového obalu, zatím nejsou dostatečně průkazné. Zastánci obou teorií tak teď budou muset dál zkoumat, kde se malé, červené tečky vzaly a co vlastně jsou.

Častého líbání si všímá britská BBC. Španělé se rádi líbají při setkávání na obě tváře, ale taky romanticky. A pusu si rádi dávají nejen teenageři, ale i starší lidé. A obliba ve vzájemném kontaktu rtů je vidět třeba i v podpisech emailů. Slovíčkem Besos, v překladu polibky, podepisují lidé rádi svoje zprávy a mailovou komunikaci.

Studie vědců z University of Warwick zjistila, že Španělsko patří mezi země, kde je při setkání s někým novým vyžadován nejmenší osobní prostor. Dokonce ještě méně než u sousedního Portugalska a dalších jihoevropských zemí. Podle profesorky sociologie na Complutense univezity v Madridu Amparo Lasén je to i tím, že Španělé bývají expresivnější, než třeba seveřané nebo Angličané. Podle ní za tím možná je i krize bydlení.

„Ve Španělsku čelíme krizi bydlení, což znamená, že jsme více zvyklí setkávat se s přáteli venku, než doma,” dodává Lasén pro BBC. Zamilovaní si musí, aby si užili chvilku v relativní samotě, hledat odlehlé lavičky.

Důležitý je podle ní taky přístup samotné společnosti k líbajícím. „Pokud se na vás nikdo nedívá špatně, nebo vám to prostě nevadí, tak to jsou přesně ty důvody, které můžou za takové chování na veřejnosti.”

CBS News píše, že incident se stal v neděli 8. listopadu večer krátce před 22. hodinou. Policisté na letišti zadrželi muže, který později vysvětlil, že hrál online hry a povídal si přes FaceTime s kamarádem. Výrazy o bombě a výbuchu se tak vztahovaly k dění ve hře.

„Policisté při výslechu lokalizovali a zadrželi dotyčnou osobu a potvrdili, že u sebe měl batoh a neměl žádná další zavazadla,” dodala policejní mluvčí Denyse Quezada. Vyšetřovatelé následně zavolali také kamarádovi zadrženého a jeho verzi potvrdili. Muže poté propustili.

Hasiči a policejní pyrotechnici prohledali letadlo i okolí, žádné výbušniny ani známky nebezpečí ale nenašli. Policie dospěla k závěru, že nikdo nespáchal žádný trestný čin.

Z bezpečnostních důvodů ale evakuovali také východní část druhého terminálu a lety byly dočasně pozastavené. Podle serveru New York Post se cestující následně mohli vrátit na palubu letadla, s výjimkou muže, jehož rozhovor incident způsobil.

BBC píše, že jídla bohatá na bílkoviny a vlákninu člověka zasytí na delší dobu, zatímco nedostatečně vydatná večeře může vést k pozdějšímu přejídání. Večerní svačina může být také otázkou zvyku. „Pokud se mlsání často odehrává ve stejném prostředí, mohou začít okolní podněty vyvolávat chutě,” říká profesorka Suzanne Higgs, odbornice na chuť k jídlu z Birminghamské univerzity.

Večer navíc roste touha po kaloricky vydatných potravinách, zejména sladkostech a jídlech s vysokým obsahem tuku. Ty aktivují systém odměny v mozku a mohou vyvolat chuť na další jídlo, i když už nejsme hladoví.

Souvislost mezi večerním mlsáním a kvalitou spánku zatím není jednoznačně prokázaná. Některé výzkumy naznačují, že potraviny s vysokým obsahem cukru a sacharidů mohou spánek zhoršovat. Platí ale také, že nedostatek spánku může chuť k jídlu zvyšovat.

Chcete vás večerní zvyk změnit? Server CNA píše, že odborníci doporučují zaměřit se především na složení večeře a večerní návyky. Pomoci může vydatnější jídlo bohaté na bílkoviny a vlákninu, které déle zasytí. Pokud je mlsání spíše zvykem než reakcí na hlad, je vhodné změnit večerní rutinu a omezit svačení například při sledování televize.

The Guardian píše, že nová léčba, která se dosud využívala především při některých typech rakoviny, spočívá v odebrání T buněk pacienta. To je typ imunitních buněk, které jsou upraveny tak, aby ničily buňky způsobující onemocnění.

Neurologové uvedli, že výsledky publikované v odborném časopise Jama Neurology https://jamanetwork.com/journals/jamaneurology jsou velmi povzbudivé. Pacienti, kteří dříve potřebovali pomoc i při běžných každodenních činnostech, se totiž po léčbě dokázali vrátit do práce a ke svým koníčkům. „Můžu chodit do práce každý den. Můžu dělat všechno, co jsem dělal předtím. Chodím na lov, můžu jít na ryby,” popsal své zlepšení pacient Jonathan Walden.

„Výsledky u syndromu ztuhlé osoby nabízejí obrovskou naději nejen pro lidi žijící s touto nemocí, ale potenciálně i pro pacienty s jinými neurologickými onemocněními, kde jsou účinné možnosti léčby stále omezené,” uvedl vedoucí neurologického oddělení na klinice Mayo Dr. Sean Pittock.

Server Independent píše, že syndromem ztuhlé osoby trpí například kanadská zpěvačka Céline Dion. Diagnózu oznámila v prosinci 2022. Tehdy oznámila, že onemocnění ovlivňuje každý aspekt jejího každodenního života.