Vědci sestrojili globální mapu spolupráce stromů s houbami. Byl u toho i český vědec Emil Cienciala

houby
houby

V prestižním vědeckém časopise Nature vyšly závěry studie Stanfordovy univerzity, u jejíhož vzniku stálo přes dvě stě vědců z celého světa. Hlavním výstupem je veřejně dostupná celoplanetární mapa lesních společenství, respektive typů mykorhiz vázaných na teplotní pásma, která mimo jiné poskytuje cenné poznatky o postupu klimatických změn. Unikátní nástroj pomáhali vytvořit i tři čeští vědci včetně docenta Emila Ciencialy působícího v Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů.

Mykorhiza je spolupráce hub navázaných na kořenový systém stromů. Existuje několik typů mykorhiz, zjednodušeně se ale rozdělují na endomykorhizu, při které jsou buňky hub přímo prorostlé do struktury buněk hostitele, a ektomykorhizu, při které houby obklopují kořen zvenku. Vědci vytvořili globální mapu, ze které je možné vyčíst druh mykorhiz podle teplotního pásu i jiných faktorů. Platí při tom, že ektomykorhiza se objevuje spíš v chladnějších oblastech a je efektivnější při ukládání uhlíku do půdy. Vědcům zkoumajícím lesy nový nástroj umožňuje vytvářet předpovědi rozmístění druhů stromů podle typu mykorhizy při změněných klimatických podmínkách. Při značně zvýšené průměrné teplotě atmosféry v důsledku klimatické změny by výrazně ubylo stromů, které podporují právě ektomykorhizu. Klimatická změna by pak postupovala o to rychleji, protože by ubylo přírodního mechanismu, který efektivně snižuje množství CO2 v atmosféře. Média tento scénář často využila jako hlavní zprávu studie. Jakým způsobem ale zacházet s vědeckými daty a o čem ve skutečnosti studie je?

houby - hřiby

„Předmětem výzkumu bylo mapování stromů a mikroorganismů. Je to poprvé, co se podařila vytvořit globální mapa hlavních symbióz, které se vážou na specifické druhy dřevin. Stromy si pomáhají mykorhizami ve smyslu lepší dostupnosti živin a vody. Je to vzájemně prospěšná výměna, protože stromy zase poskytují houbám výživu ve formě uhlíku,“ vysvětluje Emil Cienciala, který se na studii podílel. Dodává však, že následky klimatických změn jsou jen jedním z mnoha aspektů celé studie. „Autoři v této studii demonstrovali, co se stane s biogeografií symbióz, když teplota výrazně vzroste. Jsem trochu nešťastný, že interpretace, která probíhala v českém tisku, akcentovala právě tento výstup, který považuji za okrajový, protože šlo hlavně o verifikaci vztahů na jednom z možných vývojů,“ vysvětluje.

V rozhovoru jsme dospěli i k otázce, nakolik lze závěry odborných studií, určených primárně vědecké komunitě, vykládat laické veřejnosti tak, aby nebyl pokřiven jejich význam. „Je velice důležité vyjadřovat se k problematice klimatických změn co nejpřesněji nebo nejpragmatičtěji. To celé téma je velmi závažné a to, jak se formuje veřejné mínění kolem tohoto tématu, do jisté míry závisí na profesionalitě lidí, kteří se v oboru pohybují. A proto je extrémně důležité, aby se články, jako v případě této publikace v Nature, interpretovaly patřičně opatrně vzhledem k tomu, co tyto výstupy mohou znamenat. Je jasné, že pro veřejnost je nutné přinést nějakou jednoduchou zkratku, ale i ta zkratka musí být taková, aby nebulvarizovala vědu a aby dezinterpretované informace nesloužily kritikům vědy,“ varuje Cienciala.

Co je to vlastně mykorhiza? Jak je třeba nakládat s vědeckými výstupy týkajícími se klimatické změny? A jak probíhá sběr dat o jednotlivých kmenech stromů v terénu? Poslechněte si celý rozhovor.