Very demure. Virální slovo z TikToku se stalo slovem roku 2024, porazilo i brat summer

Na konferenci COP29 o změně klimatu v Baku nabízela singapurská expozice návštěvníkům zdarma plechovky piva NEWBrew. Ne každý, kdo si nápoj otevřel, ale okamžitě zjistil, že je vyrobený z vyčištěné odpadní vody, píše server Euronews.

„To jsem nevěděl. Byl jsem opravdu překvapený,“ řekl Ignace Urchil Lokouako Mbouamboua, student mezinárodních vztahů z Konga, který popíjel singapurské pivo během přestávky na konferenci. Mbouamboua se s úsměvem svěřil, že se pro plechovku stavil už třetí den po sobě.

Pivo NEWBrew se vyrábí v Singapuru s použitím NEWater, což je název vyčištěné odpadní vody a je součástí národní kampaně za zachování každé kapky vzácné tekutiny. Nápoj, kterému někteří účastníci říkali zkrátka „pivo ze splašků“, je jen jedním z mnoha příkladů inovací souvisejících s klimatem a životním prostředím, které byly k vidění během letošních klimatických jednání v Ázerbájdžánu.

Využití vyčištěné odpadní vody zdůrazňuje jeden z nejpalčivějších globálních problémů, který souvisí s rychlým tempem změny klimatu – zajištění dostatku pitné vody pro stále rostoucí populaci. Singapur se přitom už dlouhá léta profiluje jako lídr v oblasti vodohospodářských inovací.

Městský ostrovní stát se 6 miliony obyvatel v jihovýchodní Asii, jedna z nejhustěji osídlených oblastí světa, nemá žádné přírodní zdroje vody. Kromě dovozu vody z Malajsie jsou dalšími pilíři jeho národní strategie zachycování, odsolování a recyklace. Úřady varují, že je nutné posílit všechny dostupné zdroje, protože se očekává, že do roku 2065 se poptávka po vodě zdvojnásobí.

Celostátní kampaně – od výzev k šetření vodou až po propagaci procesu recyklace odpadních vod – trvají v Singapuru desítky let. Už v roce 2002 se například tehdejší premiér Goh Chok Tong nechal vyfotit, jak po tenisovém zápase popíjí z láhve NEWater, aby zpopularizoval její používání.

Někteří odborníci zvažují, jestli voliči v Oregonu i v dalších státech USA nepřehodnocují svůj postoj k liberální drogové politice v souvislosti s fentanylovou krizí. Informuje o tom AP News.

Zdá se, že zejména oregonští voliči mají k drogové reformě odmítavý postoj. Zákon schválený před čtyřmi lety, který dekriminalizoval držení malého množství tvrdých drog včetně heroinu a metamfetaminu, byl na začátku letošního roku zrušen státním zákonodárným sborem. Tento krok následoval po vášnivých debatách o tom, zda tento zákon přispěl k nárůstu veřejného užívání drog a souvisejících úmrtí.

„To, že se kyvadlo reformy drogové politiky zřejmě vrací zpět k prohibici, je možná součástí širšího trendu, kdy američtí voliči dávají přednost ,zákonu a pořádku‘,“ uvedl Josh Hardman, zakladatel poradenské firmy Psychedelic Alpha a zpravodaj o psychedelickém výzkumu, obchodu a politice.

Navzdory místním zákazům je psilocybin stále dostupný ve více než 30 licencovaných centrech v nejlidnatějších městech státu, jako je Portland, i v několika malých městech. Přístup k léčebnému psilocybinu však dále komplikují vysoké náklady – jedno sezení může vyjít až na dva tisíce dolarů, které klient musí zaplatit z vlastní kapsy. Vysoké ceny jsou způsobeny mimo jiné tím, že provozovatelé center musejí přenášet náklady na licence na své zákazníky, aby si zajistili ekonomické přežití.

Psilocybin, obsažený v několika druzích hub, může vyvolat několikahodinové živé halucinace. Původní obyvatelé ho po staletí používali při léčebných rituálech. Moderní věda nyní zkoumá jeho potenciál při léčbě deprese, závislosti a posttraumatické stresové poruchy. O studium této látky pro terapeutické využití se zasazují také výzkumníci a vojenští veteráni.

Slovo jako přídavné jméno s významem „zřejmý“ a jako sloveso s významem „zřetelně něco projevovat činy“ pochází v angličtině přinejmenším z roku 1300. Rozhodnutí slovníku zvolit manifest slovem roku se ale opírá o jeho nejnovější význam, píše server Euronews.

 „V roce 2024 se slovo manifest přesunulo z oblasti sociálních sítí do mainstreamových médiích,“ uvedl Cambridge Dictionary. Když slavní umělci, hvězdní sportovci a vlivní podnikatelé tvrdí, že něčeho dosáhli, protože si to „vymanifestovali“, používají toto sloveso s novým významem – jako specifický způsob soustředění mysli na něco, co chcete.

Používání metod, jako je vizualizace a afirmace, má pomoci představit si cíl s tím, že tak zvýšíte pravděpodobnost jeho dosažení. V podstatě má pomoci síla pozitivního myšlení. Tato vědecky neprokázaná metoda je však svým způsobem kontroverzní.

Sander van der Linden, profesor sociální psychologie na Cambridgeské univerzitě, varoval, že nemá žádnou vědeckou platnost. „Manifesting je to, čemu psychologové říkají ,magické myšlení‘ nebo iluze, že mentální rituály mohou změnit svět kolem nás,“ říká van der Linden.

„Manifesting získal obrovskou popularitu s miliardami zobrazení, včetně populární metody 3-6-9, která vyzývá k tomu, abyste si svá přání zapsali třikrát ráno, šestkrát odpoledne a devětkrát před spaním. Tento postup podporuje obsedantní a kompulzivní chování bez jakýchkoli znatelných přínosů. Ale nemůžeme lidem vyčítat, že to zkoušejí, když prominentní celebrity otevřeně ,manifestují‘ svůj úspěch,“ dodává.

Podle van der Lindena je zásadní pochopit rozdíl mezi silou pozitivního myšlení a posouváním reality pomocí mysli – to první je zdravé, zatímco to druhé je pseudověda.

Asi 69 procent Čechů uvedlo, že upravilo svoje návyky ve prospěch ochrany životního prostředí. Celosvětově je průměr o něco vyšší, a to asi 72 procent. Čtyři pětiny obyvatel na světě si myslí, že je ekologická katastrofa nevyhnutelná, pokud lidé nezmění svůj vztah k planetě.

Češi v posledních letech také změnili názor na globalizaci. O jejích pozitivních přínosech je přesvědčených 42 procent obyvatel, to je o 11 procentních bodů více než před třemi lety. Spolu s Francouzi patří Češi k největším skeptikům ve vztahu ke globalizaci. V rámci celého světa je o přínosech globalizace pro vlastní zemi přesvědčeno 64 procent dotázaných.

Společnost Ipsos zkoumala i postoj lidí k umělé inteligenci nebo rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Podle dvou pětin Čechů a téměř tří pětin obyvatel světa má umělá inteligence pozitivní dopad na svět. Většina lidí v Česku i na světě si myslí, že jim AI usnadní život. Co se týče rovnováhy mezi prací a soukromým životem, 81 procent Čechů považuje balanc za důležitější než úspěšnou kariéru. Ve světě to považuje za důležitější 83 procent lidí.

Provokativní instalaci s názvem „Komik“ si pořídil čínský podnikatel s kryptoměnami Justin Sun, který nabídl nejvyšší částku ze šesti zájemců. „V následujících dnech banán sním jako součást tohoto unikátního uměleckého zážitku,“ řekl podle serveru BBC po dražbě Sun.

Banán je teď podle amerického deníku New York Times pravděpodobně nejdražším ovocem na světě, které se kdy prodalo. Banán přitom stál asi 0,35 dolarů, tedy zhruba 8 korun.

Italský umělec představil dílo poprvé v roce 2019. Od té doby se stalo virálním a rozproudilo debaty o tom, co je ještě umění. Instalace obletěla už několik světových galerií a její součástí je návod, jak banán nahradit poté, co se zkazí.

BBC připomíná incident z loňského roku, kdy jihokorejský student snědl banán z instalace „Komik“ v galerii v Soulu. Student uvedl, že neměl snídani a byl hladový. Galerie poté koupila nový banán.

Křečci, stejně jako fretky a ptáci, mířili do zverimexů na Azorských ostrovech. Podle portugalského serveru Correio da Manhã letadlo směřovalo z Lisabonu do Ponta Delgada na ostrově São Miguel, který je součástí Azor.

Po přistání ve městě Ponta Delgada zaměstnanci letiště zjistili, že klec s křečky je poničená a prázdná. Zaměstnancům trvalo několik dní, než všech 132 hlodavců pochytali. Křečci se schovávali všude možně, pobíhali po nákladovém prostoru a nechtěli se nechat chytit.

Po čtyřech dnech se letoun vydal bez cestujících i křečků na cestu zpět do Lisabonu. Letecká společnost TAP Air Portugal uvedla, že bude muset provést důkladnou kontrolu letadla, aby se ujistila, že křečci nezpůsobili vážnější škody.

Britský server Independent připomíná virální video z října, kdy cestující letu z Dallasu do Los Angeles natočil zvíře připomínající vačici, které pobíhalo pod stropními světly u zavazadlového prostoru.

Tanzanie nedávno zahájila provoz železnice Tanzan Standard Gauge Railway (SGR), která bude spojovat zemi se zbytkem východní Afriky. Vlaková trať už nyní například zkracuje dobu jízdy mezi přístavem Dar es Salaam a městem Morogoro přibližně na dvě hodiny. Dříve trvala cesta po staré metrové železnici pět hodin a po silnici čtyři hodiny.

Za vybudováním stojí turecká společnost Yapi Merkezi za 2,9 miliard eur. SGR se skládá z přibližně 2000 km dlouhé sítě, která vzniká v šesti fázích, píše server Tanzaniainvest. Někteří analytici trať označují za převratnou událost. Železnice po úplném dokončení propojí Tanzanii, Burundi, Rwandu, Ugandu, Demokratickou republikou Kongo a Zambii.

Tanzanští představitelé uvedli, že nová železnice vytvoří pracovní příležitosti, zvýší efektivitu přístavů a podpoří vnitrostátní i mezinárodní obchod. Pro úspěch nové železnice by mohla být zásadní účast soukromého sektoru, tvrdí ekonom William Kallaghe. „Ačkoli se jedná o Tanzanskou železniční společnost, vláda oznámila, že by nakonec ráda přizvala k provozování železnice soukromé subjekty. Učinila tak velmi velký a odvážný krok,“ cituje ho německý web Deutsche Welle (DW).

„Vždy se setkáte s tím, že tyto projekty zákulisně iniciují politici a nejsou transparentní. Pokud chceme skutečně zlepšit výkonnost těchto megaprojektů, musíme tuto korupci kontrolovat,“ dodal pro DW inženýr Jackson Sekasi.

Mnoho afrických zemí v minulosti realizovalo velké infrastrukturní projekty, které stavěly zahraniční subjekty. Často však nebyly výdělečné, což oslabilo jejich dopad. Jedním z takových příkladů je železnice TAZARA, která byla postavena s finanční a technickou pomocí Číny v letech 1968–1976 za účelem propojení Tanzanie a Zambie. Podle Sekasiho musí africké země přijmout opatření, aby velké dopravní projekty neskončily pouze jako zbytečný luxus.

Evropská unie potřebuje „proteinovou strategii“, která by snížila závislost na dovozu, a Evropa nemusela řešit kolísání cen na světových trzích. Země s velkou živočišnou výrobou, jako je Francie a Rumunsko, prosazují, aby se nová strategie zaměřila na podporu živočišných bílkovin. Dánsko naproti tomu zdůrazňuje ekonomické příležitosti v oblasti rostlinných bílkovin. „Víc rostlinných bílkovin by mohlo zajistit nové zdroje příjmů pro zemědělce a zemědělsko-potravinářský sektor jako celek,“ tvrdil jeho zástupce Nis Christensen. Informoval o tom web Euronews.

Část německého a dánského dokumentu podporuje výrobu „bílkovin, jejichž výroba je méně škodlivá pro naše klima a biologickou rozmanitost“. Své výhrady s danou pasáží sdílel italský ministr zemědělství Francesco Lollobrigida: „Pokud zde zastánci odkazují na syntetické mléko nebo maso vyrobené z buněčných kultur, pak by náš postoj byl rozhodně proti.“ Na tiskové konferenci nastínil podobný postoj i maďarský ministr Nagy: „Důležitá je podpora přírodních, nikoli umělých bílkovin.“

V letech 2023–2024 se v Evropě vyrobilo 64 milionů tun surových bílkovin rostlinného původu. Hlavní část objemu pochází z objemných krmiv, následují obiloviny a olejniny, píše se na stránkách Evropské komise. Suché luštěniny představují pouze 1,1 milionu tun.

Tento objem ale nepokrývá veškeré potřeby potravinářského, krmivářského a průmyslového sektoru EU. Aby Evropská unie pokryla svůj deficit rostlinných bílkovin, dováží produkty rostlinného původu, které představují 19 milionů tun surových bílkovin. Právě proto se Evropská unie snaží o zvýšení produkce rostlinných bílkovin na vlastním území.

Podle nového výzkumu běžní čtenáři preferovali básně napsané umělou inteligencí před básněmi, které složili lidé. Navíc měli tendenci podceňovat, jak moc se umělá inteligence může podobat člověku, upozorňuje server Euronews. Během studie, kterou provedli vědci z Pittsburské univerzity, si účastníci přečetli básně napsané deseti slavnými anglickými básníky spolu s básněmi vygenerovanými ve stylu těchto básníků pomocí nástroje ChatGPT 3.5. Z výsledků projektu vyplývá, že čtenáři zaměňují složitost veršů psaných lidmi za nesoudržnost vytvořenou AI.

Účastníkům pokusu byly představeny skutečné i napodobené básně Geoffreyho Chaucera, Williama Shakespeara, Emily Dickinson, T. S. Eliota nebo Sylvie Plath, uvedl britský web The Guardian. Následně výzkumníci zadali aplikaci ChatGPT 3.5 společnosti OpenAI vygenerovat pět básní ve stylu každého básníka.

V prvním případě četlo více než 1500 účastníků experimentu deset básní – pět od lidského básníka, pět od umělé inteligence, všechny v náhodném pořadí. Poté byli dotázáni, zda si myslí, že báseň napsala AI, nebo člověk. Hodnotící s větší pravděpodobností tvrdili, že báseň vytvořenou umělou inteligencí napsal člověk, zatímco básně, o nichž tvrdili, že je s nejmenší pravděpodobností napsal člověk, byly všechny od slavných básníků a básnířek.

Ve druhém experimentu hodnotila básně jiná skupina téměř 700 osob podle několika charakteristik, včetně krásy, emocí, rytmu a originality. Výzkumníci rozdělili subjekty náhodně do tří skupin. První sdělili, že básně napsal člověk, druhé, že je vytvořila umělá inteligence, a třetí skupině nebyly poskytnuty žádné informace o autorství. Účastníci, kterým bylo řečeno, že básně vytvořila AI, udělovali nižší hodnocení než ti, kterým bylo řečeno, že básně napsal člověk – bez ohledu na to, zda básně skutečně vytvořil. Účastníci, kterým nebylo o autorství nic řečeno, hodnotili básně generované umělou inteligencí příznivěji než básně psané člověkem.

Výzkumníci se domnívají, že básně vygenerované AI jsou pro čtenáře atraktivnější, protože jsou srozumitelné. Souvisí to však i s tím, že se takové texty nemohou vyrovnat složitosti veršů vytvořených člověkem vzhledem k jednoznačnému, nekomplikovanému vyjádření emocí, nálady nebo tématu. Autoři studii uzavírají tím, že světovým vládám se kvůli obtížím čtenářů identifikovat texty psané strojem může vyplatit usilovat o regulaci AI v otázce transparentnosti.