Většina zdravotních přínosů marihuany je neprůkazná, zjistila rozsáhlá studie

13. leden 2017
03780859.jpeg

Podle výzkumu, který vznikl pro americkou vládu, neexistují přesvědčivé důkazy o pozitivním efektu marihuany na většinu nemocí, které má ulehčovat nebo léčit. Průkazně pomáhá jen ve třech případech – snižuje nevolnost a zvracení v důsledku chemoterapie, pomáhá při léčbě chronické bolesti a zmirňuje křeče způsobené roztroušenou sklerózou. Výzkum také odkrývá nepříjemné pravdy v souvislosti s legalizací marihuany v USA. Ve státech, kde byla marihuana legalizována, je větší šance, že se k ní dostanou děti, kouření trávy by mohlo negativně ovlivnit jejich vzdělávání a sociální rozvoj. Užívání konopí také zvyšuje riziko vzniku schizofrenie a úzkostných poruch. Pravidelné kouření trávy je podle studie také spojené s chronickou bronchitidou a tvorbou hlenů. Zpráva přichází na svět v době, kdy je léčivá marihuana legální v 29 státech USA a její rekreační užívání je povolené v osmi státech a Washingtonu.

Spustit audio
  • Pod zemí žije víc druhů živočichů než ve všech oceánech. Vědci to objevili až teď

    11. prosinec 2018
    Mikroby produkovaný biofilm

    Ekosystém pod povrchem země má obrovský rozsah co do počtu druhů žijících mikroorganismů i co do hloubky podzemí, ve které jsou schopny spokojeně existovat. Planeta Země je totiž mnohem živější, než si odborníci mysleli. Svět pod našima nohama se ukázal být druhově dvakrát bohatší než ekosystémy všech světových oceánů dohromady.

    Informaci přinesl britský deník Guardian. Mezinárodní tým dvanácti set vědců z 52 zemí našel navzdory extrémnímu horku, temnotě, velkému tlaku a minimálním možnostem obživy pod zemským povrchem 15 až 23 miliard tun mikroorganismů. Rozmanitost druhů života v podsvětí je prý srovnatelná s živočišnou pestrostí Amazonie nebo Galapág. Na rozdíl od těchto míst je jejich přirozené prostředí nedotčené, z čehož jsou odborníci nadšení a přirovnávají objev k nálezu úplně nových sfér zemského života. Odebrané vzorky půdy pochází ze suchozemských a podmořských vrtů hlubokých víc než 5 kilometrů. Ukázalo se, že se i v podzemí vyskytuje 70 % zemských bakterií, včetně různých zvláštních případů, jako jsou třeba bakterie žijící v sirných pramenech. Biologové narazili i na organismus, který zřejmě už miliony let žije dva a půl kilometru pod zemí a sám si umí vyrobit energii, pomocí které se pravděpodobně sám regeneruje. Podle vědců některé tyto nálezy patří do oblasti studií mimozemského života.

     

  • Rozhledna Martina Rajniše je nominována na prestižní Cenu Miese van der Rohe

    11. prosinec 2018
    Doubravka

    Dřevěná rozhledna Doubravka architekta Martina Rajniše a jeho týmu z Huti architektury byla nominována na cenu Evropské unie za současnou architekturu – Cenu Miese van der Rohe. Jde o prestižní ocenění v oblasti architektury, které jednou za dva roky uděluje Evropská komise a španělská Nadace Miese van der Rohe. Cena se uděluje od roku 1987 a v jejím aktuálním ročníku soutěží 383 projektů z 38 zemí.

    Rozhledna Doubravka vyrostla v lesoparku Čihadla na Černém Mostě v Praze. K jejímu vrcholu ve výšce 20 metrů vede 98 schodů. Podle poroty je Rainišova stavba „řečeno bez nadsázky technologickým impulsem pro současnou architekturu“. Žádná česká stavba zatím Cenu Miese van der Rohe nezískala ani nebyla ve finále. Do užšího výběru se dostala například brněnská budova Investiční a poštovní banky, pěší cesta Jelením příkopem od Josefa Pleskota nebo klášter Nový Dvůr britského architekta Johna Pawsona. V minulých letech cenu dostal například Dominique Perrault za francouzskou Národní knihovnu nebo Zaha Hadid za autobusový terminál v Hoenheimu. Porota nominační výběr zúží v lednu na 40 a v únoru na pět nejlepších projektů. Výsledky budou vyhlášeny 7. dubna 2019.

  • Na vesmírnou stanici už dorazilo vánoční menu – krůta, fazolky i brusinková omáčka

    11. prosinec 2018
    Mezinárodní vesmírná stanice obsahující automatickou loď Dragon

    Sladkosti, cukrová poleva v tubách, uzená krůta a polévka ze zelených fazolí. Sváteční potraviny jsou na svém místě, posádka Mezinárodní vesmírné stanice dostala potřebné vybavení k prožití vánočních svátků. Automatická loď Dragon se s nákladem na svou cestu vydala na Mikuláše, ve středu 5. prosince.

    Kromě vánočního zboží vynesl Dragon na ISS všechno potřebné pro provoz experimentů a údržbu technického vybavení stanice, celkem dvě a půl tuny nákladu. Jeho součástí je i experiment RRM-3, jehož cílem je vyzkoušet přečerpávání kapalného metanu ve vesmíru, nebo experiment GEDI, který bude pomocí lidaru měřit výšku stromů v lesích. Loď Dragon je navíc recyklovaná, do kosmu letěla poprvé už vloni v únoru. To je považováno za úspěch – společnost SpaceX už umí znovu použít nejen části nosných raket, ale i celou kosmickou loď. Mezinárodní vesmírná stanice je od roku 2000 trvale obydlená. Posádka šesti astronautů se obměňuje každých 6 měsíců. Stanice obíhá Zemi ve výšce kolem čtyř set kilometrů.

  • Italští kněží ubytují migranty vysídlené z uprchlických center. Reagují tak na nový zákon o migraci

    10. prosinec 2018
    Iráčtí utečenci – uprchlíci

    Italští kněží vydali prohlášení, že jsou ochotni otevřít dveře každé farnosti lidem vysídleným z uprchlických center. Reagovali tak na nový migrační zákon, který může z tisíců uprchlíků udělat bezdomovce.

    Takzvaný Salviniho výnos, pojmenovaný podle italského ministra vnitra a vůdce krajně pravicové Ligy Severu Mattea Salviniho, ruší azyl z humanitárních důvodů a nahrazuje ho jinými druhy povolení k pobytu, například zvláštní ochranou na jeden rok nebo povolením k pobytu uděleným na šest měsíců z důvodu přírodní katastrofy v zemi původu. Azyl z humanitárních důvodů přitom v zemi podle italského ministerstva vnitra dostalo v letech 2016 a 2017 více než 39 tisíc uprchlíků. Některým z nich teď tedy hrozí, že zůstanou v právním vakuu a skončí na ulici. Ztratí totiž status uprchlíka, ale zároveň nebudou moci být deportováni zpátky do své rodné země. Informuje o tom The Guardian. „Nemůžeme nechat migranty na ulici. Musí převládnout náš smysl pro solidaritu. Nemůžeme nikoho postavit do takové situace,“ řekl deníku The Guardian vatikánský státní tajemník kardinál Pietro Parolin. Církev už s pomocí uprchlíkům začala. Poté co bylo z druhého největšího uprchlického tábora v Evropě u městečka Mineo na Sicílii vyhoštěno 50 osob, nabídl jim ubytování biskup z nedalekého Caltagirone, monsignore Calogero Peri. „Jsme připraveni poskytnout 40 postelí v nedalekých zařízeních, která vlastní církev. A pokud to nebude stačit, otevřeme uprchlíkům dveře každé další naší farnosti,“ řekl Peri britskému deníku Guardian.

  • Fanoušci Avengers vyzývají NASA, ať zachrání Tonyho Starka uvízlého v kosmu. Čas (premiéry) se krátí

    10. prosinec 2018
    Z filmu Iron Man 2

    Filmová série Avengers spěje neúprosně do „koncovky“. Naznačil to odhalený podtitul i trailer na pokračování letošního komiksového crossover Infinity War.

    Tonyho Starka jsme opouštěli zrovna v okamžiku, kdy zůstal beznadějně sám na vzdálené planetě Titan. První záběry traileru k filmu Avengers: Endgame ukazují, že se miliardář, filantrop, sex idol a Iron Man v jedné osobě přeci jen vydal na cestu k domovu. Jenže vesmírná štreka je to dlouhá a pomalu mu dochází palivo i zásoby. A kdo jiný než NASA by mu mohl přijít na pomoc, řekli si fanoušci filmu a zasypali twitterový účet americké vesmírné agentury žádostmi o záchranu oblíbené postavy. Jeho správci přistoupili na ironickou hru s křížením reálných a fikčních souvislostí a ve stejném duchu příznivcům Tonyho Starka odpověděli. Respektive přispěchali s radou: „Pokud je nám známo, ze všeho nejdřív byste měli vyzkoušet, jestli se v kontrolní místnosti přeci jen neozve: ‚Avengers, máme problém.‘ Pokud ale nemůže ani komunikovat, potom doporučujeme pozemním týmům, ať zapojí veškeré možné průzkumné prostředky při pročesávání nebe a pátrání po vašem ztraceném muži.“ Jak to dopadne? Definitivně se vše dozvíme asi až v den premiéry, která je plánována na 26. dubna 2019.

    Přečtěte si taky Dekáda s Avengers nemohla vygradovat lépe. V Infinity War konečně našli důstojného protivníka.

  • Amazonie trpí epidemií nelegální těžby. Těžaři kácí lesy a vypouští rtuť do řek

    10. prosinec 2018
    Povrchová těžba

    Garimpo – neboli ilegální těžba zlata a jiných minerálů – ničí amazonské deštné lesy. Potýkají se s ní už několik desetiletí, teď ale nabrala na intenzitě a ochranáři mluví o epidemii. Nevládní organizace činnost nelegálních těžařů nově zmapovaly a na internetu zveřejnily nejhůře zasažená místa v celkem šesti amazonských zemích.

    Na mapě je vidět 2312 míst ve 245 oblastech. Nelegální těžba je pro životní prostředí obrovská zátěž, potenciálně ničivá. Těžaři kácí lesy nebo vypouští do řek jedovatou rtuť používanou při práci, která zabíjí celé rybí populace a kontaminuje zdroje pitné vody. „Doufáme, že se nám akcemi koordinovanými s postiženými státy podaří tuto činnost zastavit,“ říká Alicia Rolla, pomocná koordinátorka projektu RAISG, který mapu zveřejnil, pro britský deník Gurdian. Zveřejnění mapy jen o několik týdnů předchází 1. lednu 2019, kdy se v Brazílii ujme prezidentského úřadu krajně pravicový Jair Bolsonaro zvolený v podzimních volbách. V minulém roce uvedl, že se v 80. letech sám těžby zlata v Amazonii účastnil během dovolené. Získal tak podporu garimpeiros (místních těžařů), kterým slíbil, že jim umožní pracovat bezpečně a důstojně. Prvním krokem má být legalizace těžby v domorodých rezervacích, která je v současnosti zakázaná. Výzkum americké Clark University v Massachusetts upozorňuje i na to, že v oblastech, kde je velký schválený důl, se pravděpodobně těží i nelegálně. Výzkum však nevaruje jen před nelegálními těžaři. Podle něj lesy nezvratně poškozuje i těžba povolená a infrastruktura s ní spojená.

  • Ve dvanácti letech zemřel klokan Roger. Jeho sílu a svaly obdivovali fanoušci z celého světa

    10. prosinec 2018
    Klokan Roger

    Ve věku dvanácti let zemřel minulý týden v Austrálii klokan Roger. Jeden z nejsilnějších klokanů světa se stal slavným v roce 2015, když bylo zveřejněno video, ve kterém drží kovový kbelík zmačkaný tak, jako kdyby se jednalo o papírový kelímek. Roger v době své největší síly vážil úctyhodných 89 kilogramů a měřil 182 centimetrů. Proslavily ho i jeho enormně vyvinuté prsní svaly.

    Smrt asi nejslavnějšího klokana světa zarmoutila více než milion jeho fanoušků na sociálních sítích. „Vždycky mi dokázal vykouzlit úsměv na tváři. Byl to pyšný a silný chlapec,“ napsala australská zpěvačka Natalie Imbruglia. Informuje o tom The Guardian. Rogera v roce 2006 zachránil Chris Barnes, který ho našel u silnice u těla jeho přejeté matky. Barnes se malého klokana ujal a dal mu nový domov. Nález Rogera Australana inspiroval k založení záchranné stanice pro klokany. Roger se v nově vzniklé stanici stal brzy alfa samcem a později i jedním z nejsilnějších klokanů světa. Společnost mu dělaly zachráněné samice, které se ke Chrisu Barnesovi postupně dostaly. Barnes později začal zveřejňovat fotky a videa s Rogerem a klokan se stal slavným. Jeho fanoušci z celého světa milovali záběry, jak Roger boxuje nebo posiluje své břišní svaly. V poslední době se ale Roger zklidnil, stal se méně agresivním a nechal se od Barnese a dalších pracovníků stanice hýčkat. Jeho příběhu si všimla i National Geografic, která o něm také natočila několik videí. Roger žil krásný život, milovali ho lidé z celého světa a všem nám bude moc chybět,“ řekl Barnes.

  • Orgie kopru a řepy k 100. výročí polské nezávislosti. Nejlepší polská jídla můžete zvolit i vy

    7. prosinec 2018
    Dostanou se do kánonu i zapékanky?

    Až do 15. prosince může kdokoli, kdo propadl bigoši, zapékankám, jahodové polévce a kopru ve všech podobách, navrhnout polskému ministerstvu zemědělství pokrm, který by neměl chybět v kánonu polské kuchyně. Ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski chce takto oslavit sté výročí Polska.

    Kánon sestaví z došlých návrhů šéfkuchaři a historici tak, aby vystihoval bohatství a pestrost polské kuchyně. Výsledný seznam by podle přání ministerstva měl fungovat i jako praktický návod a průvodce pro restaurační zařízení, polské strávníky i zahraniční turisty. Ardanowski také zdůraznil, že nejde o žádnou šovinistickou aktivitu, vítány jsou naopak i recepty všech etnických a náboženských menšin, které v Polsku žijí. „Židé, Němci, Rusové, Ukrajinci a Tataři, všichni zanechali v naší kuchyni stopy, je to důkaz našeho etnického bohatství,“ prohlásil ministr. „Žili mezi námi celá století a díky nim se polské kulinární bohatství může pyšnit takovými jídly, jako je studená litevská řepná polévka a ruské pelmeně.“ Někteří kritici ale oponují, že právě proto může mít Polsko těžko nějakou národní kuchyni. „Polskem vždy procházely mezinárodní cesty, přešlo tudy mnoho armád, takže jsme takovým amalgámem mnoha kultur – naše kuchyně pochází ze všech koutů světa,“ cituje jednoho z pochybovačů BBC.

  • Berlínské hudební kluby pomáhají bezdomovcům. Jednou týdně je ubytovávají

    7. prosinec 2018
    Bez domova - bezdomovectví - bezdomovec

    Přichází zima a chladné noční ulice Berlína začínají být životu nebezpečné. Bezdomovcům proto teď budou pomáhat hudební kluby Astra Kulturhaus a Bi Nuu v městském obvodu Friedrichshain-Kreuzberg.

    Informuje o tom server Electronic Beats. Každý týden v lednu a únoru otevřou na jednu noc dveře a promění se v nejchladnějších měsících roku v bezpečné místo na spaní. Uzpůsobit tomu budou muset svůj koncertní program, to je ale pro provozovatele obou klubů Torstena Brandta jen malá oběť. Kluby doufají, že se k nim připojí i další podniky. Klub Bi Nuu by měl sloužit jako noclehárna pro 15 žen, Astra Kulturhaus může ubytovat až 25 mužů. Zapojena je do celé akce i společnost GEBEWO, která v Berlíně pomoc bezdomovcům v zimě koordinuje. 16. listopadu se v Bi Nuu také uskutečnila party u příležitosti začátku projektu a výtěžek z tohoto večera šel právě na konto společnosti GEBEWO. Snahy klubů si cení i místní politici. „Je skvělé, když na sebe kluby vezmou kus společenské odpovědnosti a bezdomovcům nabídnou nocleh. Jsme moc rádi za každou nabídku, která umožní bezdomovcům v chladném počasí spát v teple,“ řekla Sara Lühmann, tisková mluvčí obecního úřadu Friedrichshain-Kreuzberg, deníku Der Tegesspiegel.