Vizionáře Karla Pragera veřejnost dodnes nepřijala

Výstava Karel Prager – architekt, stavitel, vizionář tuhle skutečnost reflektuje citací samotného architekta, která zabírá část jednoho z výstavních panelů. Stojí na něm: „Lidé si na nové věci teprve musí zvyknout.“ Na řadu staveb Karla Pragera si ale lidé dodnes nezvykli. Nejvíc odmítavých reakcí budí budova banky na pražském Smíchově ve tvaru komolého jehlanu.

„Tahle budova je jen zlomek z návrhu na celkovou přestavbu Smíchova. Ten návrh ale nikdy nebyl celý uveřejněn a lidi pak nedokázali pochopit, proč tam taková banka stojí. Hodně lidem navíc vadí její tvar. Ale když se podíváte na místo, kde banka je, zjistíte, že to je frekventovaná křižovatka pěti ulic. A jaký tvar by se sem nejlíp hodil? Když se ulice nekříží v pravých úhlech a je to taková nepřehledná změť? Tvar jehlanu sem nakonec vlastně dobře zapadá,“ vysvětluje kurátorka výstavy Radomíra Sedláková.

Nová Scéna|foto: Wikimedia Commons

Části laické veřejnosti se nelíbí ani nejznámější stavba Karla Pragera – budova bývalého Federálního shromáždění. Ta byla v roce 2000 prohlášena za kulturní památku a její nosná konstrukce je dodnes považována za unikátní řešení. Radomíra Sedláková připomíná, že Prager se díky své originální vizi „domu nad domem“ vyrovnal s omezeným prostorem, který mu pozemek nabízel: „Stát měl tehdy velmi přesné požadavky na to, co všechno by měla budova shromáždění uvnitř mít. Většina architektů se s tím obsáhlým zadáním nedokázala vypořádat. Prostě se nemohli na vymezený pozemek vejít. A to, co jiní stavěli vedle sebe a za sebe, postavil Karel Prager jednoduše nad sebe, a tím se na to území v klidu vešel.“

Výstava přibližuje i převratný Pragerův koncept města nad městem, který plánoval pro pražské Košíře. Metodu, kterou použil při návrhu budovy Federálního shromáždění, tady dál rozvedl a vytvořil městské struktury, které jako by levitovaly jedna nad druhou. I dnes, po víc než třiceti letech od svého vzniku, působí Pragerův návrh obytných komplexů jako sci-fi.

banka na Smíchově|foto: Wikimedia Commons

Kromě řady známých projektů, jako je Ústav makromolekulární chemie nebo futuristicky vyhlížející rekreační objekt v Harrachově, na výstavě najdete i jednu z posledních studií, na kterých Karel Prager pracoval. Ještě ve věku 76 let se totiž přihlásil do architektonické soutěže na české velvyslanectví v Gruzii. Soutěž sice tehdy nevyhrál, ale to ho neodradilo od další práce. Důkazem je nedokončený návrh kruhového obytného domu, na kterém pracoval v roce 2001, těsně předtím než zemřel.