Volání po home officu je spíše voláním po zkrácení pracovní doby, říká politoložka

„Odpověď na to, co se stane, když se lidé začnou stahovat do soukromého prostoru, třeba i v důsledku koronaviru, je poměrně banální. Společnost a její soudržnost se setkáváním, komunikací a spoluprací stojí a padá.“ Význam pro pospolitost ale mohou mít podle Smejkalové i obyčejná každodenní setkání.

Když například v supermarketu u kasy vidíte člověka, na jehož nákupu je vidět, že se mu finančně nedaří, nebo když vidíme, jak náročná může být práce prodavačky. „To utváří naše povědomí, v jakém stavu naše společnost je a s kým vším ji sdílíme.“ Taková setkání se podle ní mohou kvůli častější práci z domova výrazně redukovat. Formuje ale naše práce tak masivně každodenní život?

S častějším využíváním home officu ve společnosti navíc vzniká nerovnost mezi těmi profesemi, které jsou z domova vykonavatelné, a těmi, které ne (jedná se například o úsporu času a následně financí, protože odpadá dojíždění)|foto:Pexels,CC0

„Naše infrastruktura je přizpůsobena převažujícímu fungování: pracujeme 5 dní v týdnu, přibližně 8 hodin denně, někde, kam dojíždíme. Po cestě tam nebo zpět si vyřizujeme nákupy a obchůzky.“ Jestli nevzniknou jiné komunity, třeba i více lokální, tak jak jsem to v předchozím rozhovoru řešila s Michalem Lehečkou, v současnosti nelze podle Smejkalové říct, i s ohledem na současnou epidemiologickou situaci.

Podle Kateřiny Smejkalové nás patrně čeká uzavírání se do soukromého prostoru. To jsme mohli podle politoložky pozorovat ale už před pandemií. „Může to být i reakce na příliš rychle měnící se svět – vyčerpávající a konkurenční. Může jít o určitou rezignaci na to, být součástí tohoto světa a spoluutvářet ho. Cokoliv, co není v bezprostředním okolí člověka, se v globalizovaném světě vymyká jeho kontrole.“

Německý magazín Der Spiegel to podle Smejkalové přirovnává k období biedermeieru a s ním souvisejícím uzavíráním se do soukromé sféry. Z nedávné české historie tento fenomén podle politoložky známe zase z období normalizace.

Promění se díky častějšímu využívání home officu také debata o pracovních podmínkách? Home office se různě dotýká odlišných skupin obyvatel – žen, můžu, mladých lidí|foto:Pexels,CC0

Promění se díky častějšímu využívání home officu také debata o pracovních podmínkách? Home office se různě dotýká odlišných skupin obyvatel – žen, můžu, mladých lidí. „Do pracovního výkonu se začíná najednou promítat, jak velký mají byt, jestli tam mají možnost pracovat, kolik mají dětí. Doteď kanceláře působily jako určitý ‚zrovnovač‘.“

Kateřina Smejkalová|foto:archiv Kateřiny Smejkalové

S častějším využíváním home officu ve společnosti navíc vzniká nerovnost mezi těmi profesemi, které jsou z domova vykonavatelné, a těmi, které ne (jedná se například o úsporu času a následně financí, protože odpadá dojíždění). Požadavky jednotlivých zaměstnanců se tak výrazně rozrůzňují.

Spolu s častější prací na home officu se podle Kateřiny Smejkalové neotevírá jen téma pracovních podmínek a efektivity práce, ale také otázka volného času: „Mám často dojem, že ono silné volání po home officu je spíše symptomem toho, že lidé cítí, že jim výdělečná práce zabírá příliš mnoho času, ale že jim také bere většinu autonomie si s tím svým bdělým časem nakládat.“ Smejkalová připomíná, že v práci totiž trávíme mnohem více než oněch bájných 8 hodin. Spolu s přípravou a dojížděním se může jednat až o 11 hodin. „Pak je pro mě otázka, jestli tváří v tvář všem těm negativům homo officu je to skutečně to nejlepší řešení, a ne třeba radikálnější zkracování pracovní doby,“ dodává Smejkalová.

Proč ženy na home officu pracují více? Jak se práce z domova dotýká mladých lidí? A jak nastavit práci z domova tak, aby vyhovovala co největšímu segmentu společnosti? A koho by měly hájit odbory, když se požadavky zaměstnanců mohou kvůli home officu hodně rozrůznit? Pusťte si rozhovor a všechno se dozvíte.