Kancelářské budovy může čekat stejný osud jako fabriky ve městech, říká urbánní antropolog

7. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy kancelář - kancelářské prostory

Vlivem pandemie řada firem opustila své kanceláře nebo redukovala jejich počet. Promění se naše města? Přestanou se stavit administrativní budovy? A co se stane s jejich okolím? „Pokud by problémy s pandemií a všeobecná tendence chodit méně do práce se potvrdily, tak se administrativní objekty dostanou do stejné pozice jako kdysi ty industriální,“ říká v druhém dílu série rozhovorů Makám z domu urbánní antropolog Michal Lehečka.

S urbánním antropologem Michalem Lehečkou jsme se setkali v Karlíně, kdysi industriální lokalitě a dnes jedné ze čtvrtí, kde se koncentrují kancelářské budovy. Podle antropologa je patrné, že se firmy částečně svých prostorů zbavují. K tomu, aby se ale začaly administrativní budovy opravdu vylidňovat, by podle něj musela být krize dlouhodobější. „Pokud by se ale problémy s pandemií a všeobecná tendence chodit méně do práce potvrdily jako přínosné a udržitelné, tak se během několika málo let budeme ptát, co s těmi objekty, a vlastně se dostanou do stejné pozice jako kdysi ty industriální objekty.“

Otázka podle Lehečky je, zdali k něčemu takovému skutečně dojde. Ne všem lidem takový typ práce totiž vyhovuje. „Z průzkumů se všeobecně ukazuje, že zejména mladší lidi se samostatnou prací z domova mají problém. Daleko více potřebují být mezi lidmi nebo někde v kavárně.“

open space kancelář

Vystavěný administrativní komplex dokáže proměnit také okolí města, nabízené typy služeb i podniků. Co by se stalo nejen s budovami, ale také s okolím? Proměnil se charakter čtvrtí, kde se administrativní komplexy nachází? „Příklady toho, co se stane se čtvrtěmi, které se vylidní a nejsou využívané k té funkci, ke které byly původně používané, známe právě i odsud z Karlína.“ Kdysi industriální čtvrť s menší i větší výrobou se vylidnila a chátrala. „Přešli jsme na město postindustriální, zaměřené na služby a práci v kancelářích. A teď pravděpodobně budeme přecházet z postindustriálního města, zaměřeného na práci v kanceláři, na práci, která bude mnohem méně vázaná na pracovní prostor.“

Čtěte také

Změny kolem pandemie jsou ale podle Lehečky nepředvídatelné, a je tak těžké odhadnout i to, jak přesně se město promění. „Situace je ojedinělá a nebývalá. Je to vidět i na příkladu Karlína. To taky nebylo tak, že bychom si v roce 2010, když tady vznikaly první kanceláře, řekli, že se Karlín gentrifikuje. Začali jsme to pozorovat až v průběhu času.“

A promění se například vztah lidí k lokalitám, ve kterých bydlí, pokud v nich budou pracovat, a tím trávit i více času? Podle Lehečky boom zájmu o veřejný prostor ve vlastní čtvrti trvá už přibližně 15 let. „Život se tam vrací a často z toho důvodu, že lidé už nechtějí pracovat v korporátu a být vázáni na tu kancelář,“ dodává urbánní antropolog Michal Lehečka.

Pusťte si rozhovor a dozvíte se, jestli se bude podle antropologa stavit méně kancelářských budov, jestli se změní ceny nemovitostí nebo náš vztah k městu.

A proměnil se váš vztah k městu nebo k místu, ve kterém žijete? Chybí vám kolegové nebo čtvrť, ve které jste dříve pracovali? Jak vám home office vyhovuje? V sérii rozhovorů Makám z domu se ptáme nejen odborníků, ale také vás. Nahrajte svoje postřehy a pošlete nám audio vzkaz na radiowave@rozhlas.cz.

Spustit audio

Související