Vycvičená ohlodávka jménem Jazzanova
Na hudební scénu úspěšně vtrhli před 14 lety svými remixy, které pojali do té doby atypickým způsobem - taneční parkety prosytili prvky jazzu, soulu a černošského funku.
Fanouškům v Čechách se poštěstilo vidět DJské umění tohoto kolektivu pouze jednou a na další "jazzanovský" svátek si museli víc jak šest let počkat. A to, že se počet nadšenců jazzových rytmů z německé strany rozmnožil, bylo ve čtvrtek 28. května znát - Palác Akropolis, který uskupení Jazzanova hostil, opět zažil vyprodaný sál, vzduch přeplněný propoceným pachem a rozvibrované tóny živé kapely, která vybírala kusy ze svých dvou a jediných autorských desek (In Between a Of All the Things).
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Recenzi alba Of All the Things
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU REPORTÁŽ!
Původní Jazzanova z Berlína byla oškubána dohola a následně ohlodána na kost. Na turné v rámci loni vydané desky Of All the Things ze staré šestičlenné party rozeznáte jen Axela Reinemera a Stefana Leiseringa a dancefloorové kreace nacvičené z většiny vydaných desek můžete s klidem poslat do věčných lovišť. Jazzanova své tanečky kolem DJského pultu proměňuje ve funkovou kapelu v čele s Paulem Randolphem a Clarou Hill. Přestože cítíte tu německou preciznost ve všech pórech, laškovní prosamplovaná Jazzanova bez závanu vyčpěla. Před vámi na pódiu stojí groovová formace, která dunivými beaty rozdivočí vaše hudební buňky v těle, příjemně překvapí improvizačními sóly a oholenou hrudí Paula Randolpha.
PŘEČTĚTE SI: Profil projektu Jazzanova
Koncert berlínské Jazzanovy v Praze potvrdil, jak moc jsou naše funk-jazzové kapely omezené. Dokonalá souhra záměrné líbivosti, extravagance a k tanci povzbuzujících rytmů je základní směsí, která české posluchače položí na lopatky. Německé uskupení dělá vše s rozmyslem, se smyslem pro detail, ale zároveň vyřklo mezi tóny to, že příčiny prvotních úspěchů v podobě remixových desek budou už jen v našich domácích archivech.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
