Vyhledávaný fotograf Terry Richardson na černé listině. Kvůli sexuálnímu obtěžování ho odmítají módní časopisy

25. říjen 2017

Některé fotky Terryho Richardsona by v módních magazínech nejspíš vyjít nemohly, stačí se podívat na jeho blog. Spekulace o sexuálním obtěžování provází provokativního fotografa z New Yorku už dlouhou dobu, odteď ale jeho chování k modelkám přestává módní svět tolerovat – a pozornost kauze věnují světová média.

Vyhledávaný fotograf, který stvořil sprostou popovou hvězdu Miley Cyrus a zbavil ji minulosti dětské hvězdy, se dostal na černou listinu významného mediálního domu. Vydavatelská společnost Condé Nast, pod níž vychází například módní magazíny Vogue, Vanity Fair nebo časopis The New Yorker, poslala svým zaměstnancům dopis s přísným nařízením, že s Richardsonem už nesmí spolupracovat. Pokud mají magazíny v plánu nějaké jeho snímky otisknout, musí je nahradit jiným materiálem. „Sexuální obtěžování jakéhokoliv druhu je nepřijatelné a nemělo by být tolerováno,“ vyjádřilo se vedení Condé Nast v oficiálním prohlášení. Fotografa odstřihly také významné značky jako Valentino nebo Bulgari, jak informuje deník The New York Post. Proti Richardsonovi byla během několika let vznesena řada obvinění ze sexuálního obtěžování. Modelky měl nutit k předstírání sexu. V roce 2013 vznikla na základě obvinění petice, která žádala magazíny, aby Richardsona nenajímaly. Podle módní novinářky Caryn Franklin souvisí přehodnocení postoje k jednomu z nejúspěšnějších fotografů na světě s kauzou producenta Harveyho Weinsteina. „V módě byli do dneška lidé s tak silnou pozicí na trhu jako Richardson nedotknutelní,“ říká komentátorka, která na jeho nepřijatelné chování upozornila už v roce 2013. Fotograf obvinění odmítá a označuje je za pomluvy. „Spolupracoval jsem s dospělými ženami, plně si uvědomovaly povahu mojí práce a mého stylu,“ hájí se fotograf ve vyjádření pro britský deník The Guardian.

autor: vis
Spustit audio
  • Prasečí hlídka pomáhá v pilotním projektu se zajištěním bezpečnosti na letišti v Amsterdamu

    24. listopad 2021
    prase, prasata, prasátka
    Skupina hospodářských zvířat pomáhá se zajištěním bezpečnosti ve vzdušném prostoru nad ranvejemi amsterdamského letiště Schiphol, které je důležitým mezinárodním leteckým uzlem. Šestitýdenní pilotní projekt zkoumá, jestli malé stádo prasat může odradit hejna hus a jiného ptactva, přitahovaná k vyřazené cukrové řepě na nedaleké zemědělské půdě.

    Celkem devatenáct prasat žije na dvouhektarovém pozemku mezi dvěma přistávacími dráhami, proměňuje pole se zbytky plodin v bahnitý azyl a krmí se potravou, která je lákadlem pro ptáky, u nichž hrozí srážky s letadly nebo i to, že je nasají motory strojů.

    Před dvěma roky zasáhl jeden takový ptačí nálet Boeing 747 společnosti KLM a ten se musel okamžitě vrátit na letiště. Stejnou příčinu měl také případ US Airways z roku 2009, z něhož mohla být letecká katastrofa. Kapitán Chesley Sullenberter tehdy musel se zasaženým Airbusem A320, jehož motory kvůli ptákům ztratily výkon, přistát na řece Hudson.

    Od listopadu 2018 došlo u Schipholu k 565 srážkám ptactva s letadly. Nejvíce se jich stalo během léta. Mezi roky 2020 a 2021 počet incidentů klesl na 259 vzhledem k útlumu letecké dopravy během pandemie. Ernst Koelman z nizozemského Inspektorátu pro životní prostředí a dopravu uvedl, že vláda považuje každou srážku s ptákem za „potenciální riziko“ a každý incident zaznamenává.

    Vedení letiště obklopeného přírodními oblastmi, které přitahují divokou zvěř, si už dlouho uvědomuje bezpečnostní rizika. Dvacet ptačích kontrolorů proto sleduje aktivitu ptáků a pomocí vytváření hluku, laserových paprsků i dalších technologií ptáky odhání.

    Stan Gloudemans, spolumajitel malého venkovního vepřína Buitengewone Varkens (v překladu „mimořádná prasata“), s radostí kývnul, když za ním přišli zástupci společnosti Royal Schiphol Group, která letiště spravuje, s žádostí o pomoc.

    „Husy mají rády řepu, a když ji necháte na polích, slétnou se, aby ji sežraly,“ řekl Guardianu při návštěvě na udupaném poli západně od Amsterdamu. „Na řepě si pochutnávají desítky hus, které představují pro letadla velké nebezpečí. Když sežerou řepu prasata, husy zůstanou stranou,“ vysvětlil princip testovaného opatření.

    V Nizozemsku je podle Gloudemanse v současnosti desetkrát více hus než v roce 1970. „Ano, husy jsou nebezpečné, ale jsou to zvířata a je potřeba se s nimi vypořádat správným způsobem. Prase je pro ně dvojitý nepřítel: snaží se je chytit a žere jim potravu. Důležité ale je, že zůstávají naživu.“

    „Toto je pokus na pouhých dvou hektarech, Haarlemmermeer, oblast kolem letiště, má ale celkově dva tisíce hektarů. Troufám si tvrdit, že už teď je pilotní projekt úspěšný, a příští rok ho výrazně rozšíříme,“ doplnil majitel prasečí farmy.

    Projekt probíhá ve spolupráci s ministerstvem infrastruktury a vodního hospodářství, zemědělskou zásobovací agenturou RVR Loonbedrijf a právě výše zmíněným vepřínem Buitengewone Varkens.

    V následujících měsících má být vypracována podrobná analýza jeho výsledků. I když je hluk z popojíždějících a vzlétajících letadel velký, neexistuje žádný důkaz, že by prasata obtěžoval. Spokojeně se prý pasou a vrtí vztyčenými ocásky.

  • Aktivisti na Twitteru odhalili adresu spisovatelky Rowling, vzápětí jí začaly chodit výhružky smrtí

    23. listopad 2021
    J. K. Rowling

    Soukromá adresa britské spisovatelky J. K. Rowling se dostala na internet poté, co se tři lidé vyfotili před jejím domem, a to takovým způsobem, aby byla adresa viditelná. Vzápětí jí začaly chodit výhružné dopisy. Případem se zabývá policie.

    Autorka série o Harrym Potterovi na svém twitterovém účtu uvedla, že tři „aktivisté“ se vyfotografovali před jejím domovem úmyslně tak, aby bylo jasné, kde bydlí. Po zveřejnění snímků jí údajně začaly chodit výhružné dopisy. „Obdržela jsem tolik výhružek smrtí, že bych s nimi mohla vytapetovat dům,“ napsala.

    Na sociální síti vyzvala všechny, kdo snímek sdíleli, aby ho ze svých profilů odstranili, a poděkovala za pomoc policii, která se incidentem zabývá. Spisovatelky se zastal i britský premiér Boris Johnson. „Věříme, že každý má právo na to, aby se s ním zacházelo důstojně a s respektem, a že lidé mohou sdílet své názory, pokud je to v uvedeném stylu,“ uvedl jeho mluvčí pro Independent.

    Spisovatelka se stala terčem kritiky poté, co minulý rok v červnu reagovala na článek, který se zabýval tím, jak po odeznění pandemie pomoci „lidem, kteří menstruují“. „Jsem si jistá, že pro takové lidi existovalo nějaké označení. Napovězte mi někdo,“ uvedla tehdy na sociální síti a zveřejnila tři výrazy, které byly zkomoleninou slova žena. Její prohlášení bylo mnohými označeno za transfobní. Rowling později dodala, že práva transgender osob podporuje, a prohlásila se za trans-exkluzivní radikální feministku.

    Podívejte se taky na Filmový Harry Potter slaví dvacet let. Nejlepší z osmi dílů zrežíroval Alfonso Cuarón.

  • V Česku vznikne první specializované centrum pomoci pro oběti sexuálního násilí

    23. listopad 2021
    sexuální násilí, domácí násilí, týrání, týraná žena

    V Praze se otevře specializované centrum pomoci pro oběti sexuálního násilí. První středisko zahájí svůj provoz na podzim příštího roku, postupně se k němu přidají i čtyři další centra pro oběti domácího násilí v Brně, Mostě, Českých Budějovicích a Ostravě.

    Specializované centrum bude na pražském Břevnově. Poskytovat bude pomoc jak obětem bezprostředně po útoku, tak těm, které se staly oběťmi sexuálního násilí v minulosti. K dispozici budou krizová lůžka, psychoterapie a sociální i právní poradenství. Možný bude také odběr vzorků pro případné důkazní řízení.

    Centrum bude schopno zprostředkovat i advokátní zastoupení pro oběti a bude disponovat také místností pro policejní výslechy. „Ta umožní klientkám, které se rozhodnou situaci řešit trestněprávní cestou, absolvovat výslech přímo v centru. V příjemném a bezpečném prostředí, bez nutnosti dojíždět jinam,“ komentuje Jitka Poláková, ředitelka organizace proFem, která bude centrum provozovat.

    Podle ní je nezbytné, aby všechny služby byly na jednom místě. „Je naprosto skandální, že s tím nikdo nepřišel dříve. V praxi se setkáváme s tím, že instituce klientky z jednoho pracoviště přesouvají na druhé, jednají s nimi různí lidé, nikdo jim neřekne, co se bude dít,“ popsala podle ČTK Poláková.

    Organizace nyní začíná s architekty pracovat na návrhu úprav prostor, po dokončení projektové části bude následovat rekonstrukce. Zařízení by mělo podle Polákové začít fungovat příští rok v září či říjnu. Peníze na centrum pro oběti sexuálního násilí i ostatní čtyři zařízení poskytly takzvané norské fondy. Podle Vlastimila Vaňka z ministerstva financí celková suma činí 51,6 milionu korun. Z fondů by měly jít další finance také na prevenci či do práce s násilnými osobami.

    Domácí násilí podle Šafaříka zažila v Česku každá třetí žena a každý čtrnáctý muž. „V přepočtu je to 40 tisíc žen každý rok,“ podotkl Šafařík. Na policii se obrátí jen zlomek obětí.

    V posledním roce se však čísla ještě navýšila, a to převážně kvůli pandemii koronaviru a opatřením s ní spojeným. Převážně omezení pohybu a zvýšená izolace vystavily ženy vyššímu riziku násilí v intimních vztazích. Výzkumy ukázaly, že v pandemii covid-19 vzrostl počet případů domácího násilí o 30 až 40 %.

    Ředitelka organizace proFem Jitka Poláková, vedoucí služby odborné sociální poradenství organizace ROSA Branislava Marvánová Vargová a ředitel Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR Radan Šafařík na tiskové konferenci k otevření nových center
  • Ridley Scott připravuje seriál na motivy kultovního snímku Blade Runner

    23. listopad 2021
    Z filmu Blade Runner

    Režisér Ridley Scott oficiálně potvrdil, že chystá televizní seriál založený na slavném sci-fi snímku Blade Runner. Na obrazovkách by se mohl objevit už v roce 2023. Kromě této série pracuje i na podobném zpracování svého dalšího filmu, Vetřelce.

    Série by měla být desetidílná. „Už jsme napsali zápletku i scénář. Takže prezentujeme Blade Runner jako televizní show,“ uvedl Scott. Zda série navazuje na film Blade Runner 2049 režírovaný Denisem Villeneuvem nebo se odehrává v jiném bodě na časové ose dystopického světa, však není jisté.

    Scott uvedl, že v podobném procesu je zpracování i jeho dalšího snímku, Vetřelce z roku 1979. Také pro něj je již napsán děj i scénář a autoři předpokládají, že výsledkem by měla být show o 8 až 10 hodinách.

    Americký režisér předtím o seriálovém pojetí slavného příběhu z daleké budoucnosti nikdy veřejně neuvažoval, nedávno však měla svou premiéru anime série Blade Runner: Black Lotus založená právě na ikonickém filmu. Film Vetřelec ale plánoval zpracovat do podoby seriálu již delší dobu – poprvé se zmínka o tomto pojetí sci-fi příběhu objevila již v prosinci loňského roku.

  • Syrského zpěváka Omara Souleymana v Turecku zadrželi a nařkli z „teroristické propagandy“

    22. listopad 2021
    Omar Souleyman na 10. narozeninách Radia Wave v pražské MeetFactory

    Syrský zpěvák Omar Souleyman už je volný. V polovině minulého týdne ho v Turecku zadrželi a obvinili z terorismu. Mělo to být pro údajné spojení se Stranou kurdských pracujících, zakázanou teroristickou organizací bojující za práva a sebeurčení Kurdů v Turecku.

    Ve středu 17. listopadu vydala francouzská tisková agentura AFP zprávu, podle níž jí právník a manažer syrského hudebníka potvrdil, že byl Souleyman zadržen pro údajné styky se Stranou kurdských pracujících (PKK).

    Podle hudebního serveru NME následně stejná agentura zveřejnila informace potvrzující, že turecké úřady zpěváka v pátek 19. listopadu propustily z vazby. Nejprve ho z vazby převezli k propuštění v pátek ráno, ale neměli souhlas ministerstva vnitra, a tak hudebníka odvezli zpět. Na svobodu se dostal až v pátek večer.

    Manažer uvedl, že Souleymana vyslýchali, protože se údajně nedávno vrátil do Sýrie do oblasti pod kontrolou Lidových obranných jednotek (YPG), o kterých Turecko tvrdí, že jsou syrskou odnoží Strany kurdských pracujících (PKK). Nařkli ho z „teroristické propagandy“, ale není jasné, jestli proti němu byla vznesena nějaká formální obvinění.

    Po propuštění se vrátil do svého domova v okrese Karaköprü, kde na něj čekali rodina a fanoušci. „Miluji Turecko. Evropané mi nabídli azyl, ale miluji tuto zemi a chci zde zůstat,“ řekl podle listu The Guardian po návratu.

    Syrský rodák Omar Souleyman před více než deseti lety uprchl s rodinou do jihovýchodního Turecka, kde v pohraničním městě Şanlıurfa založil bezplatnou pekárnu s cílem nasytit hladové na obou stranách hranice. V roce 2015 se zavázal, že bude na všech budoucích živých vystoupeních získávat finanční prostředky pro uprchlíky, kteří chtějí najít nový domov v Evropě.

    Zatím poslední hudební album nazvané Shlon vydal v roce 2019. Zpívá arabsky a kurdsky, mezinárodní uznání získal za melodický mix tance a lidové hudby, spolupracoval s Damonem Albarnem, Björk, The Black Lips nebo Modeselektor. Vystoupil také jako hlavní hvězda oslavy 10. narozenin Radia Wave.

  • National Geographic doporučuje 25 nejatraktivnější destinací pro rok 2022

    22. listopad 2021
    Jezero Toya na ostrově Hokkaido

    Časopisy a servery, jejichž hlavními tématy jsou cestování, příroda, životní prostředí a ochrana klimatu, postupně zveřejňují tipy na nejzajímavější místa, kam vyrazit v příštím roce. Například Lonely Planet už začátkem listopadu čtenářům pro rok 2022 doporučil Slovinsko, Oman a Mauricius. Teď přišla řada na National Geographic, který vybral 25 destinací, které v roce 2022 „prostě musíte vidět“.

    Rozdělil je do pěti kategorií: příroda, dobrodružství, kultura, udržitelnost a rodina. Soustředí se na národní parky a život ve volné přírodě, outdoorové aktivity a zážitky, zelené cestování a vícegenerační výlety.

    V kategorii kultury jsou Procida, nejmenší ze tří ostrovů v Neapolském zálivu a oficiální italské centrum kultury pro rok 2022, a legendární londýnské hudební centrum Tin Pan Alley, které nedávno rozkvetlo, když otevřelo tři nové hudební prostory.

    Dalším lákavým tipem je Hokkaido, nejsevernější japonský ostrov, známý přírodními krásami, úžasnými vodopády a bohatou divokou přírodou, ale také jedinečným dědictvím původních obyvatel Ainu.

    V kategorii udržitelnosti National Geographic zmiňuje ekvádorský národní park Yasuni, biosférickou rezervaci v Amazonii, která je v současnosti ohrožená. Zhruba před dvěma týdny byly části lesa vykáceny, když musely ustoupit ropné stanici a ropovodům.

    V Polsku se z postsocialistického průmyslového města Lodž stalo prosperující centrum alternativní kultury, obchodu a financí. Někdejší přádelny bavlny, které zdobí panoráma města, jsou přeměněné na galerie, muzea, kongresové sály a komunitní centra, centrum města je vyzdobené pozoruhodnými nástěnnými malbami.

    V kategorii příroda dominuje rozvíjející se safari park Caprivi Strip v Namibii. V oblasti, která byla dlouhá léta odříznutá kvůli pohraniční válce v tomto regionu, teď vznikají safari kempy a chatové kolonie. Návštěvníci si můžou užít několik velkých národních parků, splavné vodní cesty a velký počet různých druhů volně žijících zvířat.

    National Geographic dále upozorňuje také na ruský Bajkal, nejstarší a nejhlubší jezero na světě, které je větší než všechna Velká jezera v Severní Americe dohromady a zároveň představuje pětinu zásob sladké vody naší planety. V současnosti se tam odehrávají ostré boje mezi státem, místními obyvateli závislými na příjmech z turismu a ekology. Ti se obávají dopadů masového rozvoje v souvislosti s turismem i klimatických změn, které poškozují jeho křehký ekosystém.

    Příznivcům dobrodružství je doporučeno vyzkoušet novou 420 kilometrů dlouhou cyklotrasu La Seine à Vélo, která vede z Paříže k Normanským ostrovům. Pokud vás baví spíš pěší turistika, v kanadském Novém Brunšviku se nachází 147 kilometrů dlouhá stezka divočinou Sentier Nepisiguit Mi'gmaq. Sleduje řeku Nepisiguit z přírodní rezervace Daly Point do provinčního parku Mount Carleton.

    Lyžaři a snowboardisté by se měli vydat do Arapahoe Basin v Coloradu, vysoko položeného střediska se sjezdovkami pro experty i začátečníky.

    Pro rodinné výlety National Geographic doporučuje například rozsáhlé jihozápadní pobřeží Turecka, méně známé středomořské potěšení, které bylo ve starověku známé jako Lycia. Perfektním způsobem, jak prozkoumat jeho odlehlé zátoky, je plachtění.

    Další možností, kam vyrazit za sluncem, je Bonaire – známý spolu s Arubou a Curaçaem jako jeden z ABC ostrovů –, který se nachází blízko Jižní Ameriky a mírně mimo hurikánovou oblast. Viditelnost v jeho nedotčených vodách přesahuje až 30 metrů a umožňuje tak při šnorchlování a potápění nádherné výhledy na korálové útesy a zapomenuté vraky lodí.

    Ostatní tipy na nejžhavější destinace pro rok 2022 najdete zde.

  • Čínské all-you-can-eat bistro zakázalo muži vstup do restaurace. Moc jedl

    19. listopad 2021
    čínské jídlo, oběd, čínská restaurace

    Pana Kanga bychom mohli nazvat foodblogerem – z restaurací v Číně přinejmenším streamuje. Teď se ale do jednoho pohostinství dlouho nepodívá a ani z něj nebude živě vysílat. Majitel all-you-can-eat bufetu ve městě Čchang-ša totiž muži zakázal kvůli nadměrné konzumaci vstup do restaurace.

    Muž si vysloužil zákaz vstupu po sérii několika návštěv, kvůli kterým majitel restaurace v ten den prodělal. Během jedné z nich snědl například jeden a půl kila vepřových nožiček. V jiný den si zase nenechal ujít až čtyři kila krevet.

    Podle pana Kanga jej a jemu podobné diskriminuje. „Hodně jím – je to moje chyba?“ říká muž, který podle svých slov jídlem třeba vůbec neplýtval – všechno skutečně snědl. „Kdykoliv sem přijde, jsem několik stovek čínských juanů ve ztrátě,“ posteskl si majitel restaurace.

    Příběh si získal pozornost lidí na sociálních sítích. Názory na celou kauzu se ale různí. Zatímco někteří litují majitele bufetu, jiní se zastávají jedlíka. Podle nich by neměl provozovat all-you-can-eat restauraci někdo, kdo si to nemůže dovolit.

    Provozovatel mimo v jiné v souvislosti s případem zakázal jakékoliv streamování z restaurace. Podobná videa by ale nicméně mohla být v Číně minulostí. Tamější vláda se totiž kvůli boji s nedostatkem jídla rozhodla zakročit proti komunitě food-influencerů.

  • Babičky mají nejspíš ke svým vnoučatům větší pouto než k vlastním dětem, ukazuje nová studie

    19. listopad 2021
    babička a vnučka, prarodič a dítě

    Pouto mezi babičkami a jejich vnoučaty by mohlo být podle nové studie ještě silnější než s vlastními potomky. Výzkumníci totiž na základě sledování mozkové aktivity došli k závěru, že babičky jsou vůči svým nejmladším příbuzným empatičtější.

    Výzkumníci z americké Emory University během experimentu babičkám ukazovali fotografie vlastních potomků, vnoučat a potom také naprosto cizího dítěte a dospělého člověka. Pomocí magnetické rezonance následně zkoumali aktivitu mozku.

    Větší zapojení pak zaznamenali právě při prohlížení snímků s vnoučaty. „Ženy zapojily hlavně ty části mozku, na které připadá emociální empatie,“ popisuje vedoucí studie, neurolog James Rilling. „Když se dívají na obrázky svých vnoučat, cítí to, co ona. Když je dítě na fotografii šťastné, žena je také šťastná.“

    Jak potom vyplývá z rozhovorů, které Rilling s babičkami vedl, ženy mají pocit, že mohou se svými vnoučaty trávit čas kvalitněji než se svými dětmi. Ve starším věku jim totiž odpadnou starosti s nedostatkem času nebo financemi, které neodmyslitelně patří k výchově vlastních potomků. „Hodně z nich si dokonce užívalo více roli babičky než matky,“ popisuje výzkumník.

    O prospěšném vztahu mezi prarodiči a vnoučaty hovoří nesčetně textů. Například podle studie ze 60. let ženy žijí dlouho poté, co již nemohou mít děti, právě kvůli svým vnoučatům. Tomuto fenoménu se přezdívá „efekt babičky“. Nezastupitelnou roli ale mají také dědečkové. Podle oxfordského výzkumu mají děti, v jejichž životě aktivně vystupuje mužský prarodič, menší tendenci k problémům s emocemi nebo chováním.

    Podívejte se taky na Na co se chcete zeptat prarodičů, než zemřou? Vhodný okamžik nepřijde, musíme ho vytvořit.

  • Lidé se na festivalech pravděpodobněji předávkují za přítomnosti policie, ukazuje nová studie

    19. listopad 2021
    policisté na festivalu

    Přítomnost policie na hudebních festivalech může vést k nebezpečnému užívání drog, respektive k takzvanému předávkování z paniky. Potvrzuje to nová australská studie, podle které se lidé chovají riskantně ze strachu z policejní perzekuce. Informuje o tom server Guardian.

    V zatím nejrozsáhlejší studii svého druhu výzkumníci posuzovali anonymní odpovědi 1229 respondentů a respondentek v souvislosti s užíváním drog na velkých hudebních akcích. Zaměřili se hlavně na rizikové chování, mezi něž patří třeba užití všech drog před samotným festivalem („preloading“), konzumace dvou a více dávek MDMA („double-dropping“), kombinace alkoholu a návykových látek nebo kombinace drog.

    Z více než tisícovky zpovídaných účastníků drogy užilo nebo chtělo užít okolo 30 % lidí s tím, že nejčastější drogou byla MDMA. Ze skoro 286 lidí, kteří tuto látku užili, se skoro polovina přiznala k double-droppingu. Náchylnější k tomu ale byli muži.

    Autoři si ale všimli také spojitosti mezi přítomností policie a pravděpodobností, že účastník festivalu užije všechny drogy naráz –⁠ z této skupiny se k tomu přiznalo dvakrát více lidí. „Máme čím dál přesvědčivější důkazy o tom, že v Austrálii může být přítomnost policistů nebo policejních psů ve výsledku potenciálně škodlivá,“ říká jeden z autorů studie Jonathan Brett z Univerzity v Novém Jižním Walesu.

    Brett zároveň dodává, že z nové studie, stejně jako z dřívějších textů, vyplývá, že v blízkosti policie se návštěvníci také ostýchají vyhledat zdravotnickou pomoc. „V Západní Austrálii některé menší incidenty tolerují,“ popisuje pak výzkumník Stephen Bright. „Mám pocit, že potom se lidé tolik nebojí policisty oslovit.“

    Výzkumníci proto vyzývají ke změně přístupu policie a větší osvětě v oblasti rizikového chování. Stejně tak volají po rozšíření festivalové praktiky, během které si lidé s již pořízenými drogami mohou látky na předem určeném místě na akci otestovat a zjistit, jaké je jejich skutečné složení.