Vyrazte v sobotu uklízet lesy. Od ochránců přírody dostanete pytle a rukavice

12. květen 2016

Český svaz ochránců přírody a spolek Ekosmák organizují v sobotu 16. dubna 2016 kampaň Ukliďme svět, ukliďme Česko. Cílem akce, které se v loňském roce účastnilo téměř 50 tisíc dobrovolníků, není uklidit všechny černé skládky odpadu v Česku, ale spíše snaha motivovat veřejnost, aby přemýšlela při likvidaci odpadu a sama nenapomáhala vzniku nových skládek. „Snažíme se v lidech podpořit energii udělat něco užitečného pro zdraví svého okolí, zapojit vlastní ruce, ukázat, že to jde, a nakonec se společně těšit z čistého a bezpečného prostředí,“ vysvětluje Kateřina Landová z Českého svazu ochránců přírody. Pokud máte chuť se zapojit, je třeba se neprodleně přihlásit na webu. Stačí vyplnit registraci a na interaktivní mapě úklidů si vyberete skupinku, ke které se připojíte. Organizátoři akce vám při včasném přihlášení pošlou balíček s pytli a rukavicemi. V sobotu se pak sejdete na inkriminovaném místě a společně ho uklidíte. Organizátoři doufají, že se letos zapojí přes 100 tisíc dobrovolníků. A pokud nevyrazíte čistit lesy, určitě doražte na Radio Wave Opening Session, pouliční slavnost k deseti letům Radia Wave!

autor: Michal Polák
Spustit audio
  • Kolega rozhodne o výši vašeho platu? V argentinské softwarové firmě je to realita

    6. květen 2021
    peníze, bankovky, výplata

    Softwarová firma 10Pines přišla s nápadem, že nechá své zaměstnance navzájem rozhodovat o výši platů. Argentinská společnost tak učinila v souladu se svojí politikou, která klade důraz na transparentnost a demokratičnost. Informuje o tom britská televize BBC.

    O příjmech rozhodují zaměstnanci třikrát do roka, a to na pravidelných poradách. Na schůzích může kdokoliv vznést návrh na zvýšení výplaty. Podnět potom projednají všichni společně.

    Filozofie 10Pines spočívá v ploché hierarchii a otevřenosti vůči zaměstnancům. Po tříměsíční zkušební době mají nováčci v týmu možnost účastnit se porad, na kterých je řešeno a rozhodováno prakticky všechno – klienti, výdaje, finance nebo právě platy.

    Ve firmě není ředitelská nebo manažerská pozice, ve struktuře ale existují seniorní pozice, kterým se přezdívá „masters“. „Nechceme mít platovou nerovnost, jakou mají Spojené státy,“ popisuje přístup zakladatel společnosti Jorge Silva. „Protože tu nemáme žádné šéfy, delegujeme moc lidem.“

    „Nejde o to vědět, kolik si všichni vydělávají, jako spíš vědět, kdo si vydělává víc – to je hierarchie, ne?“ řekl britské BBC Ariel Umansky. Zaměstnanec firmy už dvakrát v posledních pěti letech odmítl nárůst platu – prý by si to nedokázal obhájit před svými kolegy. „Cítil jsem se nejistý – že bych měl být na stejné úrovni nebo ještě výš než lidé, kteří podle mě podávají lepší výkon než já,“ přiznal Umansky.

    Britský expert na coaching Ben Whitter vidí přínos takového přístupu hlavně v souvislosti s rozdíly mezi ženami a muži na pracovišti. Zároveň upozorňuje, že podobná filozofie by nemusela fungovat s víc zaměstnanci. Stejně tak by údajně mohla znevýhodňovat introvertní povahy. Firma 10Pines ale svému systému věří a celý proces postupně vylepšuje.

    10Pines je technologická firma z Buenos Aires, kterou majitelé založili v roce 2010 s 85 zaměstnanci. Zabývá se hlavně tvorbou softwaru, například vyvíjením aplikací. Mezi klienty se řadí značky jako Starbucks nebo Burger King. Polovina veškerého zisku jde každý rok do kapes zaměstnanců. Společnost svůj přístup nazývá sociokracie.

    Inspirovala se brazilským podnikatelem Ricardem Semlerem a jeho proměnou firmy Semco, která spočívala právě v tom, že o většině interních záležitostí začali rozhodovat sami zaměstnanci. O úspěšném pokusu Semler napsal knihu Maverick!.

    Přečtěte si také Francouzská firma poskytuje ženám každý měsíc den volna navíc. Využít by ho měly v případě bolestivé menstruace.

  • Umělkyně cestuje po světě a na odpadky maluje místní krajinu. Chce tím podnítit změnu

    6. květen 2021
    Jedno z děl umělkyně Mariah Reading

    Ekologická umělkyně Mariah Reading navštěvuje nejrůznější místa po celém světě, jako jsou například národní parky nebo pláže, a na pohozené odpadky maluje tamní krajinu. Podstatou jejího díla je přimět lidi k uklízení a recyklaci. Stejně tak ale vznáší otázku, do jaké míry jsou lidé a odpadky součástí okolního prostředí.

    Její fascinaci krajinou podnítila malebná příroda v jejím rodném státě Maine. Dceru umělecky založených rodičů ovlivnili hlavně impresionističtí malíři. V posledním ročníku umělecké školy si ale začala uvědomovat, jaké množství materiálu určeného k tvorbě přijde vniveč, a začala se tak více zajímat o ekologicky zodpovědné přístupy.

    „Rozhodla jsem se v rámci závěrečného projektu dát dohromady vyhozený odpad, použít některé staré materiály místo plátna a na ně namalovat krajinu,“ řekla serveru VICE.

    Výtvarnice začala cestovat a sbírat odpadky po celém světě krátce po ukončení studií. Zásadní inspirací pro ni byl zájem o původní domorodou krajinu a konzervaci národních parků. Zatímco dřív si našla v okolí místa nějaké krátkodobé zaměstnání, dnes objíždí lokace v rámci uměleckých rezidencí. Během nich pořádá také workshopy pro místní, se kterými sbírá odpadky.

    Pro umělkyni je plátnem téměř vše, co najde – od pohozených plechovek od piva přes hračky až po obuv, kterou považuje za doslovný pozůstatek, jakousi stopu, po lidech. Někdy maluje přímo na místě, jindy si předmět vezme do ateliéru a krajinu namaluje podle pořízené fotografie. „Když jdu na túru a najdu za dobrého počasí a v dobrém prostředí nějaký odpad, maluji na místě. To mi umožňuje vnímat barvy a pohyb toho místa,“ popisuje.

    Reading už vycestovala například na Havajské ostrovy nebo na Antarktidu. Cestu na kontinent, který během její návštěvy zažil vůbec nejteplejší léto, vnímá jako jednu z nejinspirativnějších.

    „Je jednoduché zapomenout na klimatickou změnu, když jste v relativně mírných podmínkách. Ale rychlost toho procesu si uvědomíte právě na severním nebo jižním pólu, když vidíte ubývající led a zvířata přicházející o domov. Je to pomíjivá krajina a malba mi umožňuje ji zachovat.“ Umělkyně zároveň věří v nezastupitelnou roli umění v boji s klimatickou změnou.

  • Místo trhů na vlak. Londýňané pěstují zeleninu v komunitních zahradách u vlakových nádraží

    6. květen 2021
    Zakladatel organizace Energy Garden Agamemnon Otero na jedné z komunitních zahrádek

    Frekventovaná zastávka londýnské hromadné dopravy se díky dobrovolnické iniciativě stala útočištěm pro včely nebo ježky. Stejně tak si sem místní chodí pěstovat zeleninu a ovoce. Jenom pár metrů od nástupiště totiž vyrostla komunitní zahrada. Informuje o tom server EuroNews.

    Za celým projektem stojí organizace Energy Garden, která během posledních deseti let vybudovala hned několik desítek komunitních zahrad, a to po celé britské metropoli. Aktuálně uskupení spravuje 34 sluneční energií napájených zahrad, na kterých pracuje přes 300 dobrovolníků. Organizace mimo jiné pořádá vzdělávací workshopy, v nichž se věnuje hlavně udržitelnosti.

    „Nabízíme zeleninu, včelí úly, útočiště pro netopýry, hnízda rorýsů, ježčí domovy, solární panely a dost mrkví a artyčoků k zaplnění vašich talířů,“ popisuje Agamemnon Otero, zakladatel organizace. Dobrovolníci nepěstují jen zeleninu nebo ovoce, ale také chmel, ze kterého vaří pivo.

    Zahrady mají zároveň pozitivní vliv na životní prostředí. Pomáhají totiž kompenzovat emise z dopravního sektoru, který celkově v Británii tvoří asi třetinu veškeré produkce skleníkových plynů. Stejně tak pomáhají udržet populaci opylovačů, která je v Londýně v ohrožení.

    „Energy Garden je vlastně budování odolných komunit. Není to jenom zahrada. Je to také o tom, jak se vypořádáme s klimatickou změnou, se kterou si hodně lidí myslí, že nemůže nic udělat,“ pokračuje Otero.

    Zájem ze strany místních roste už od roku 2011. Nejvíc dobrovolníků ale přibylo během pandemie koronaviru. „Neměla jsem předtím žádnou zkušenost s pěstováním, ale hodně jsem se toho naučila,“ říká jedna z dobrovolnic Jaylyn Miguel.

  • V Číně začali potápěči imitovat mořské panny. Mermaiding se ale ujímá po celém světě

    5. květen 2021
    Čínské potápěčky při vystoupení v akváriu v provincii Kuej-čou

    Největší organizace zabývající se potápěčským tréninkem vychovává novou generaci potápěčů v oblasti takzvaného mermaidingu. Jde v podstatě o klasické potápění, jen s protetickým ocasem – právě takovým, jaký mají bájné mořské panny. Největší vzestup nového trendu zažívá hlavně Čína. Informuje o tom CNN.

    Čínská pobočka mezinárodní organizace PADI nabízí hned čtyři úrovně certifikace v oblasti mermaidingu. Jde totiž o disciplínu stejně úsměvnou, jako těžkou. Ve své podstatě je podobná volnému potápění – tedy potápění bez dýchacích přístrojů. Rozdíl ale spočívá v umělých ocasech, které jsou často rozměrné a těžké. Člověk se kromě náročné práce s dechem musí naučit také se správně pohybovat bez vlastních nohou. „Místo nohou se musíme pohybovat břichem a v pase – jako delfín,“ říká Dada Li, průkopnice mermaidingu.

    Číňanka Dada Li je držitelkou prvního certifikátu Master Freediving. Volnému potápění se věnuje od roku 2012 a v roce 2015 se stala vůbec první ženskou instruktorkou freedivingu v Číně. Tehdy se také rozhodla splnit si svůj další sen – stát se mořskou pannou. Na začátku se ale potýkala s potížemi. Najít ocas uzpůsobený pro plavání nebylo prý vůbec jednoduché.

    V roce 2015 založila profesionálka tým potápěčů – mořských panen, který začal vystupovat v různých akváriích a na dalších „vodních“ akcích. „Někteří diváci nedokázali uvěřit, že se dívají na lidi,“ popsala Li pro CNN.

    Mermaiding se po celém světě dočkal uznání a je vnímán jako svébytná disciplína. Sport se ujal v posledních letech hlavně v Číně. Podle ředitelky čínské pobočky PADI Yan Lou představují mermaidingové kurzy až 30 % poptávky. Příbuzná organizace Scuba School International má jenom v Číně přes tisíc instruktorů tohoto druhu potápění.

  • Farmář posunul hranici mezi Belgií a Francií. Překážela mu v jízdě traktorem

    5. květen 2021
    traktor

    Belgický farmář se rozhodl asi o dva metry posunout kámen, který označoval belgicko-francouzskou hranici. Překážela mu totiž na cestě, po níž jezdil traktorem. Posunu si všiml místní nadšenec do historie na své procházce.

    Farmář svým počinem nevědomky rozšířil belgické území a ubral tomu francouzskému. Podle Davida Lavauxe, starosty belgické vesnice Erquelinnes, zemědělec přivodil vrásky na čele jak majitelům půdy, tak oběma zemím. „Já jsem byl šťastný, moje město bylo najednou větší,“ řekl podle BBC francouzské televizi TF1. „Ale starosta obce Bousignies-sur-Roc s tím nesouhlasí,“ dodal.

    Belgické úřady plánují farmáře kontaktovat a požádat ho, aby kámen vrátil na původní místo. Pokud by tak neučinil, případ by se mohl dostat k belgickému ministerstvu zahraničí, které by bylo nuceno svolat francouzsko-belgickou komisi zabývající se hranicemi. Ta je nečinná od roku 1930. Stejně tak by se podle starosty Lavauxe mohl farmář dostat před soud. „Jestli prokáže dobrou vůli, vyřešíme to přátelsky,“ dodává.

    Dnešní podobu hranic určila smlouva z Kortrijku, kterou tehdejší představitelé podepsali pět let po Napoleonově porážce u Waterloo. Samotný kámen se datuje do roku 1819.

  • Helma Darth Vadera z Hvězdných válek se prodala za 65 tisíc. Část výtěžků z aukce půjde na charitu

    5. květen 2021
    David Prowse, představitel Darth Vadera z Hvězdných válek

    V britském Bristolu se za více než milion korun vydražily předměty ze sbírky herce Davida Prowse, který ztvárnil Darth Vadera v původní trilogii Star Wars. Představitel této postavy za svůj život nasbíral stovky věcí spjatých se slavnou sci-fi ságou. Herec, který minulý rok zemřel, bojoval v posledních deseti letech svého života s Alzheimerovou chorobou. Část z výtěžků proto půjde charitativní organizaci zabývající se výzkumem nemoci.

    Aukce se odehrála symbolicky 4. května, tedy anglicky „May the 4th“. Datum tím odkazuje na ikonickou hlášku ze série „May the Force be with you“ – v překladu „Ať tě provází Síla“. Fanoušci a sběratelé nakonec koupili předměty za částky několikrát převyšující odhadované ceny.

    Za prototyp světelného meče, jehož původní hodnota se pohybovala okolo sta liber, někdo zaplatil devět tisíc liber, v přepočtu tedy skoro 270 tisíc korun. Helmu Darth Vadera aukční síň vydražila za více než dva tisíce liber. Vůbec nejdražší položkou na seznamu se stal scénář dílu s názvem Impérium vrací úder. Cena dokumentu se vyšplhala na 23 tisíc liber.

    Zájem vzbudily neočekávaně také fotografie s autogramy. Snímek Marka Hamilla, představitele Luka Skywalkera, s Prowsem se prodal za 15 tisíc liber. Podle webu Guardianu mohl být lákadlem text vepsaný do fotografie: „For David – You’ll Always Be ‚Dad‘ Vader To Me.“ (Pro Davida – budeš navždy můj „táta“ Vader.).

    Licitátor dražby Andrew Stowe vzpomíná s nadšením na to, jak se probíral nasbíranými předměty v hercově domě. „V jedné krabici jsem našel scénář k dílu Impérium vrací úder, v další zase skutečný kus Millenium Falcon a pak o něco níž dopis od Petera Cushinga,“ říká Stowe, podle kterého byla dražba důkazem toho, že je o Hvězdné války stejný zájem dnes jako kdysi.

    Výsledek dražby je odrazem ikoničnosti ságy a Prowseova hereckého ztvárnění také podle Tima Parryho, ředitele charity Alzheimer’s Research UK, které hercova rodina věnovala část peněz z aukce.

  • Na Floridě objevili dosud neznámý druh pavouka. Připomíná tarantuli

    4. květen 2021
    tarantule, pavouk

    Zoologové objevili zcela nový vzácný druh pavouka v lesích, které obklopují miamskou zoo. Tento ohrožený druh, který objevitelé pojmenovali sklípkan Pine Rockland (Pine Rockland Trapdoor Spider), žije na borovicích na jižní Floridě. Informuje o tom server CNN.

    „Skutečnost, že takové nové druhy můžeme najít ve fragmentech ubývajícího lesa uprostřed města, nám ukazuje, jak důležité je tyto ekosystémy udržovat, než ztratíme nejen to, co už známe, ale i to, co jsme ještě nestihli objevit,“ shrnuje význam objevu Frank Ridgley z miamské zoo, která pavouka objevila.

    Pavouka našla v lese zaměstnankyně zahrady, která jeho fotografii poslala do výzkumného centra. Místní vědci pak už jen potvrdili její domněnku, že o tomto druhu neexistují žádné záznamy. Nově objevený druh se podobá tarantuli – je podobně černý, jinak ale menší, méně chlupatý a jeho tesáky jsou jinak umístěné. Jed objeveného pavouka podle vědců není nebezpečný pro člověka.

  • Pes irského prezidenta oslnil internet. Během projevu svého páníčka se neodbytně dožadoval drbání

    4. květen 2021
    Prezidentský pes Bród, jehož mladší kolega Misneach na sebe při páníčkově televizním projevu strhnul veškerou pozornost

    Zatímco irský prezident Michael D. Higgins hovořil v televizním projevu, musel hladit svého psa, který se dožadoval pozornosti. Video slavného domácího mazlíčka je teď virální na sociálních sítích. Informuje o tom server Huffington Post.

    Misneach je jeden ze dvou bernských salašnických psů, které obývají irský prezidentský palác. Jeho majitel měl minulý víkend televizní proslov, při kterém vzpomínal na nedávno zesnulého herce Toma Hickeyho. Ti, co sledovali jeho projev na irské televizi RTÉ, viděli nejvyššího irského zástupce jen od pasu nahoru a museli přemýšlet, co celou dobu prezident dělá mimo záběr se svou pravou rukou.

    Poté co zveřejnila prezidentská kancelář na svém TikToku celý záběr, na kterém je vidět pes dožadující se pohlazení, mělo video za jeden den víc než čtvrt milionu zhlédnutí. Prezidentský mazlík je v současnosti asi nejslavnějším psem v Irsku.

    Pozornost kamer a významných návštěv si však neužívá pouze Misneach, ale také jeho starší „kolega“ Bród. Loni v březnu například vběhl mezi účastníky oslav Mezinárodního dne žen v prezidentském paláci a svět obletěla i fotografie, jak se nechává hladit od britské vévodkyně Kate.

  • Ramadánové večeře v kostele. Katolíci v Barceloně otevírají dveře pro muslimy

    4. květen 2021
    Dobrovolníci v kostele svaté Anny v Barceloně připravují ramadánovou večeři

    Katolický kostel svaté Anny v Barceloně pořádá pravidelné večeře pro muslimy, kteří se kvůli koronaviru nemohou scházet na společných domácích hodováních po setmění. Ramadánové večeře připravují dobrovolníci zdarma v klášterních chodbách. Informuje o tom agentura Reuters.

    V době postního měsíce ramadánu nesmí praktikující muslimové od rozbřesku až do setmění jíst. První jídlo dne, které se nazývá Iftar, přichází až ve večerních hodinách.

    Protože se muslimové kvůli opatřením spojeným s pandemií koronaviru v Barceloně stále nemohou společně scházet ve vnitřních prostorech, začali pro ně dobrovolníci připravovat domácí jídlo v katolickém kostele. To jim nabízí v kamenných chodbách přilehlého kláštera, kde jsou připravené stoly. Večeří se pravidelně účastní 50–60 muslimů, z nichž mnoho žije na ulici.

    Nápad na pořádání ramadánových večeří se zrodil v hlavě Faouzi Chati, prezidentky asociace marockých žen, jíž následně vyšel vstříc farář kostela Peio Sanchez. „Všichni jsme stejní… Jestli jsi katolík, máš jiné vyznání nebo jsi muslim, to je všechno v pořádku. Jsme bratři a máme si pomáhat,“ hodnotí taková setkání Hafid Oubrahim, sedmadvacetiletý Maročan, který se večeří pravidelně účastní.

    Hlavní organizátorku večerů Chati pak těší hlavně schopnost obou rozdílných náboženství spojovat lidi. „Při těchto večerech se tu sejde hodně kultur, jazyků a náboženství. A i tak jsme schopni společně usednout k jídlu a řekneme si toho navzájem víc než někteří politici,“ uzavírá s úsměvem katolický kněz Sanchez.