Výstava Krásná práce představuje tradiční řemesla pohledem studentů a významných designérů

V rámci smršti exekutivních příkazů podepsaných v první den svého prezidentství Trump nařídil, aby všechny vládní úřady zaměstnancům nařídily návrat do kanceláří. Vláda USA je největším zaměstnavatelem v zemi. Podle amerického Úřadu pro personální řízení zaměstnává přes dva miliony Američanů. A přibližně polovina z nich částečně, nebo i po celou pracovní dobu, funguje na dálku, píše server Euronews.

Návrat do kanceláří může pro životy těchto lidí znamenat nepříjemnou změnu. „Federální pracovníci, kteří delší dobu pracují na dálku, pravděpodobně učinili významná životní rozhodnutí na základě svých flexibilních pracovních podmínek,“ říká Julia Richardsonová, profesorka řízení lidských zdrojů na Curtin University. „Mohlo to mít vliv na to, kde si koupili dům, jakou školu navštěvují jejich děti a co dělá jejich partner za práci,“ upřesňuje.

A změna ve způsobu života tak velkého počtu zaměstnanců bude mít i další dopady. Emise oxidu uhličitého a klimatické změny nejsou v programu nového prezidenta na prvním místě, ale donucení tak velkého počtu pracovníků k opětovnému každodennímu dojíždění může mít dalekosáhlé důsledky pro životní prostředí.

Fengqi You, profesorka inženýrství energetických systémů na Cornellově univerzitě říká, že práce na dálku může výrazně snížit uhlíkovou stopu. „Při plné práci z domova o 54 %, zatímco hybridní modely nabízejí snížení o 11-29 %. Úplný přesun zpět k práci v kanceláři by tyto ekologické přínosy zrušil a zhoršil by emise z používání osobních vozidel, zejména v oblastech, kde chybí robustní veřejná doprava,“ dodává.

Pro současnou vládu v USA je ale nejdůležitější „zlepšení odpovědnosti vládních úředníků“, jak v prohlášení uvedl Bílý dům. V přísně formulovaném memorandu označil Charles Ezell, úřadující ředitel Úřadu pro personální řízení, práci na dálku za „překážku“ a „národní ostudu“.

Kromě velkých inzertních webů, jako je Hyperinzerce, najdeme inzeráty, které drogu nabízí, i na webu Čas na svatbu, Chov zvířat nebo Zbavsetoho. Reklamy jsou často napojeny na čínské chemické firmy, jak zjistil tým investigativních novinářů z Bellingcatu. O výsledcích jejich pátrání informuje server Investigace.cz.

Redakce Investigace.cz našla celkem osm českých webů s reklamami na nitazen a jiné návykové látky. Kontaktovala je s otázkami, ani jeden však neodpověděl. Jak zjistili investigativní novináři z webu Bellingcat, podobné reklamy pronikly do všech koutů internetu po celém světě: od australského fóra o sportovním rybolovu přes konžská média až po singapurské stránky zaměřující se na nemovitosti. Objevují se na významných asijských tržištích zaměřených na mezinárodní trh, jako jsou TradeFord nebo TradeAsia. Inzeráty byly umístěny i na síti LinkedIn a na sociální síti X.

Vědci vyvinuli nitazen přibližně před šedesáti lety jako alternativu k morfinu, silnému opiátu proti bolesti. Nitazeny nebyly nikdy schváleny jako lék, na rozdíl třeba od dalšího syntetického opioidu fentanylu, desítky let používaného léku na bolest, který ale ve Spojených státech nechvalně proslul ve spojení se stovkami tisíc úmrtí kvůli předávkování. Nitazeny jsou desetkrát až čtyřicetkrát toxičtější než fentanyl, smrtelnou dávkou se pro člověka může stát už jeden miligram této látky. Kvůli tomuto riziku se nakonec upustilo od výroby nitazenu jako léku pro tlumení bolesti.

O několik desítek let později se však tyto syntetické opioidy začaly objevovat na nelegálním trhu s drogami. Tady bývají ve formě hnědého či bílého prášku nebo pevných krystalů, ale také tablet a tekutin. Přestože nitazeny nejsou zdaleka tak rozšířené jako třeba fentanyl, způsobily už stovky úmrtí v Evropě a USA.

Bonobové patří, vedle šimpanzů, orangutanů, goril a gibonů mezi lidoopy, kteří patří mezi naše nejbližší příbuzné. Sdílejí s námi přibližně 98,7 % stejné DNA a jejich mozky jsou složitější než mozky opic. Nový výzkum teď ukazuje, že bonobové jsou schopni přemýšlet o tom, na co myslí ostatní, chápou je a pomáhají jim. O výzkumu a jeho výsledcích informuje server Scientific American.

Luke Townrow a Christopher Krupenye z Univerzity Johnse Hopkinse podrobili zkoumání tři samce bonobů z výzkumného centra Ape Initiative v Iowě. Zadali jim test, ve kterém měli rozpoznat, že člověk něco neví. A pak mu ukázat, jak věc vyřešit.

Při experimentu seděli výzkumník a bonobo naproti sobě. Na stole měli před sebou tři obrácené plastové kelímky. Druhý vědec pak před výzkumníka a kelímky postavil zábranu a pod jeden z nich schoval něco dobrého na zub, například hroznové víno. Pak prováděli dvě verze testu. V jedné výzkumník viděl na místo, kde byl umístěn pamlsek. Ve druhé nemohl vidět, kam byla pochoutka umístěna.

Lidoopi vědce překvapili. Podle Christophera Krupenye výsledky naznačují, že „opice mohou vnímat současně obě situace. Vědí přesně, kde je jídlo, a zároveň vědí, že jejich partnerovi tahle informace chybí“. Dalším cílem vědců je teď lépe porozumět motivacím opic a tomu, jak vnímají myšlení druhých.

„Ukázali jsme, že opice komunikují s partnerem, aby mu informaci předaly,“ řekl Luke Townrow, „ale otázkou pro další výzkum je, zda se lidoopi mohou snažit partnera o něčem přesvědčit nebo ho třeba rozveselit,“ dodal.

„Kokain je nelegální proto, že se vyrábí v Latinské Americe, a ne proto, že je horší než whiskey. Zjistili to vědci. Není prostě horší než whiskey,“ řekl kolumbijský prezident.

Petrovo prohlášení podle serveru Financial Times zřejmě způsobí pozdvižení ve Washingtonu. Spojené státy a Kolumbie před týdnem odvrátily obchodní válku tím, že jihoamerická země nakonec souhlasila s přijetím Kolumbijců deportovaných ze Spojených států. Americký prezident Donald Trump také slíbil zakročit proti drogám, a to zejména fentanylu.

Podle kolumbijského prezidenta to není kokain, ale syntetické opioidy jako je fentanyl, co „zabíjí Američany“, řekl s tím, že ty se v Kolumbii nevyrábí.

Petro, první levicový prezident v historii země, také řekl, že celosvětový obchod s kokainem by mohl být snadno zlikvidován, pokud by se tato droga všude stala legální. „Prodávala by se jako víno,“ dodal.

Kolumbijské úřady loni zabavily 848 tun kokainu a 452 tun marihuany, v roce 2023 to bylo 741 tun kokainu a 419 tun marihuany. Armáda se vloni také zúčastnila 447 bojových operací proti organizovaným ozbrojeným skupinám, které z výroby drog a obchodu s nimi profitují, což je oproti roku 2023 nárůst o 52 procent.

Národní zdravotnický informační portál upozornil, že Česká republika patří dlouhodobě mezi státy s nejvyšší spotřebou alkoholu. Při dlouhodobém nadměrném užívání alkoholu vzniká celá řada tělesných (onemocnění jater, srdce, trávicí soustavy, zvýšené riziko výskytu rakoviny) a duševních obtíží (deprese, problémy s pamětí). Dlouhodobé užívání kokainu je zase spjato s nechutenstvím, nespavostí, výrazným hubnutím, svalovými záchvaty a křečemi, úzkostí a vznikem výrazné psychické závislosti.

Výzkumníci podle britského serveru BBC použili spermie klokana obrovského, kterým oplodnili vajíčko. Živý porod ale bude podle nich náročnější a bude vyžadovat více práce a technický pokrok.

Objev podle výzkumníku poskytuje důležité poznatky o chovu vačnatců a mohl by pomoci při úsilí o zlepšení genetické rozmanitosti ohrožených druhů. Mezi ně patří třeba koala, tasmánský čert, vombat severní nebo vakoveverka bezblaná, říká vedoucí výzkumu Andres Gambini z Univerzity v Queenslandu. V Austrálii žije nejvíce druhů vačnatých savců, ale země má problém také s největším vymíráním savců na světě.

Experiment probíhal v laboratorních podmínkách pomocí metody známé jako intracytoplazmatická injekce spermie, kdy je spermie vložena pomocí mikrojehly přímo do cytoplazmy vajíčka. Technika se používá u lidí a některých domácích zvířat. V tomto případě vědci využili mrtvého klokana. Klokana obrovského si vybrali proto, že není ohrožený a jeho populace je vysoká.

Loni se vědcům pomocí IVF podařilo oplodnit nosorožce, když přenesli laboratorně vytvořené embryo do náhradní matky. Před několika lety tým vědců z konsilia BioRescue vedeného Safari Parkem Dvůr Králové nad Labem vytvořil tzv. primordiální zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce. Označili to za významný krok k záchraně druhu, na němž měli zásluhu hlavně odborníci z univerzity v Ósace. Do té doby se toho nikdy nepodařilo dosáhnout u tak velkých savců.

„Kočky můžou mít zásadní dopad na populaci volně žijících zvířat, loví a soupeří o zdroje se zranitelnými populacemi koček divokých,“ uvedla komise ve zprávě.

Organizace proto navrhla vytvoření oblastí, kde se kočky nemůžou volně pohybovat a lovit zvěř. Komise navíc navrhuje i úplný zákaz vlastnictví oblíbených mazlíčků, což jejich majitele popudilo, píše britský server Independent.

„V některých zemích kočky samy ven chodit nemůžou, a to buď po celý rok, nebo alespoň v určitých obdobích,“ argumentuje Skotská komise na ochranu zvířat. Podobný zákaz platí například v Austrálii.

S návrhem ale nesouhlasí Alice Palombo z organizace Ochrana koček. Omezení by podle ní mohlo způsobit stres více než 800 tisícům koček v zemi, která tyto domácí mazlíčky miluje.

„V ideálním případě by se kočky měly samy rozhodnout, jestli chtějí jít ven. Pokud mají žít šťastný a zdravý život, tak musí mít možnost přirozeného kočičího chování. Mezi to patří škrábání nebo šplhání, které snáze praktikují venku,“ uvedla Palombo.

Organizace Ochrana koček nesouhlasí ani s tím, že by majitelé mohli kočky vodit na vodítku: „Kočky jsou jiné než psi a na vodítku se jim zřejmě nebude líbit. Kočky nemají rády, když jsou omezovány, zvlášť na delší dobu, takže popruh pro ně bude zřejmě stresující,“ říká Palombo.

V Kanadě se v posledních dvou dekádách ztrojnásobil počet případů schizofrenie spojených s užíváním konopí, a to souběžně s tím, jak roste užívání konopí pro rekreační a lékařské účely. Vyplývá to ze studie publikované ve vědeckém časopise JAMA Network Open.

Výskyt schizofrenie stoupl zejména u mladých mužů. U mužů od 19 do 24 let byla diagnóza schizofrenie spojená s léčbou poruchy, kterou způsobilo užívání konopí, vyplývá ze studie.

Vědci zkoumali více než 13 milionů lékařských záznamů pacientů od 14 do 65 let v kanadské provincii Ontario, a to mezi lety 2006 až 2022. Podle výzkumníků to je dalším důkazem, že intenzivní užívání konopí může vést ke schizofrenii a psychóze.

„Hlavní věc, na kterou se zaměřujeme, je to, jestli lidé diagnostikovaní se schizofrenií byli před stanovém diagnózy léčeni pro poruchu způsobenou užíváním konopí. V průběhu času se toto číslo výrazně zvyšuje,“ řekl serveru Euronews Daniel Myran z Univerzity v Ottawě.

„Myslím, že studie nám říká, že užívání konopí nemusí být bezpečné a v pořádku pro všechny. Zejména u mladých lidí, jejichž mozek se stále vyvíjí, existuje velmi silná souvislost mezi užíváním konopí a psychózou a schizofrenií,“ řekl Myran. U mladých mužů od 19 do 24 let bylo dokonce téměř 19 % případů schizofrenie spojeno s užíváním marihuany.

Vědci museli při výzkumu čelit několika omezením. Neměli například k dispozici údaje o genetice sledovaných, jejich negativních zkušenostech z dětství a dalších faktorech, které mohou přispívat ke vzniku schizofrenie.

Odborníci už dříve varovali, že nadměrná konzumace marihuany může mít za následek úzkost, paranoii, nespavost, nechutenství a halucinace a zvyšuje riziko rozvoje schizofrenie.

„Bereme tuto záležitost vážně a snažíme se ji co nejrychleji vyřešit,“ uvedla společnost pro server USA Today. Policie teď případ vyšetřuje. 

Vejce ve Spojených státech v posledních měsících výrazně zdražila. Důvodem je epidemie ptačí chřipky, která způsobila navýšení cen o více než 65 % v roce 2024. Letos by měla vejce podle úřadů zdražit o zhruba 20 %, píše BBC.

Virus ptačí chřipky se šíří po celých Spojených státech. Naposledy byl objeven na kachní farmě v Kalifornii na západě země a na kachní farmě v New Yorku na druhé straně USA.

„Ceny vajec rostou kvůli ptačí chřipce, takže lidi nakupují více vajec, protože očekávají vyšší ceny a sníženou nabídku,“ řekla Saloni Vastani, profesorka marketingu z Emoryho univerzity v Atlantě.

Rostoucí ceny vajec už se promítají i do nabídky populárních restaurací rychlého občerstvení. Například společnost Waffle House oznámila, že si zákazníci za každé vejce připlatí 0,50 dolaru, v přepočtu asi 12 korun.

„Jsme přesvědčeni, že lídrem v oblasti vývoje umělé inteligence mají být demokracie, které by se měly řídit základními hodnotami, jako jsou svoboda, rovnost a dodržování lidských práv,“ napsali na blogu společnosti seniorní viceprezident Googlu James Manyika a Demis Hassabis, který vede AI laboratoř Google DeepMind.

Podle představitelů digitálního giganta musí soukromé firmy a demokratické vlády pracovat společně na umělé inteligenci, která bude podporovat národní bezpečnost. Server BBC upozornil, že firma přepracovala zásady, kterými se řídí při používání umělé inteligence. Firma vypustila část vylučující použití AI, jež by „mohlo způsobit škodu“. 

Společnost Alphabet masivně investuje do vývoje umělé inteligence. Letos to má být 75 miliard dolarů, tedy skoro dva biliony korun. To je o 29 % více, než předpovídali analytici z Wall Street, píše BBC. Firma vynakládá vysoké částky na budování infrastruktury na podporu výzkumu umělé inteligence a její integraci do produktů jako vyhledávání a cloudové služby.

Gemini, platforma umělé inteligence od americké společnosti, se teď objevuje na začátku vyhledávání v Google. V lednu společnost také spustila svého hlasového asistenta s umělou inteligencí Gemini Live v češtině.