Výstava Peking – Praha na Hradě je byznys

Výstava Peking – Praha prezentuje díla čtyřiceti současných čínských umělců. Většina prací vznikla po roce 2000 a převládají mezi nimi obrazy. Je tady ale i pár objektů, videoinstalací a fotek. Všechna vystavená díla osobně vybíral kurátor výstavy a zároveň významný čínský obchodník s uměním Xin Dong Cheng. Sinoložka doc. Olga Lomová z Filozofické fakulty UK, která výstavu viděla, ji popsala jako mozaiku toho, co v současnosti na umělecké scéně v Číně vzniká a co se dobře prodává: „Kurátor Xin Dong Cheng je hlavně obchodník s uměním a vlastník soukromé galerie. To samozřejmě neznamená, že by na téhle výstavě nebyla zastoupena velká jména – jsou tady známí umělci. Ti nejznámější, jako třeba Aj Wej-wej, tu ale vidět nejsou.“

Nad výstavou převzalo záštitu Velvyslanectví Čínské lidové republiky. Je tedy jasné, že na ní nefiguruje nikdo z uměleckých kritiků současné čínské politiky. Na dotaz, zda je na výstavě, která se koná na Pražském hradě spojeném výrazně i se jménem Václava Havla, zastoupen taky nějaký současný čínský disident, kurátor Xin Dong Cheng neodpověděl.

„Pro čínské intelektuály, umělce, ale i pro řadu běžných Číňanů je Václav Havel velký symbol, ke kterému se vztahují. Havla velmi obdivují a vnímají ho jako bojovníka za svobodu. A Pražský hrad je místo, které je s Václavem Havlem velmi úzce spojeno. Nevím, jak moc organizátoři výstavy o této okolnosti přemýšleli, ale Císařská konírna na Pražském hradě není jen tak obyčejná výstavní síň,“ upozorňuje Olga Lomová na fakt, že by Správa Pražského hradu mohla víc promýšlet své výstavní počiny.

Výstavu se Správou Pražského hradu a Smíšenou česko-čínskou komorou připravila soukromá galerie Prinz Prager Gallery. Ta už pro Hrad uspořádala i jiné projekty, naposledy výstavu o Marilyn Monroe. A stejně jako výstava o Marilyn vzbuzuje aktuální projekt Peking – Praha otázku, zda by se podobné výstavy neměly pořádat v ryze komerčních výstavních síních, a ne na Pražském hradě.