Vztahy matek a dcer: Jsou matky odpovědné za všechna trápení, která se nám dějí?

9. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy matka a dcera

Mateřský vztah je považován za jeden z nejsilnějších a zároveň nejvíc samozřejmých. O vztazích matek a dcer ale zároveň vychází řada knih s tituly, které naznačují, že to může někdy velmi skřípat.

Problematická nemusí být vlastní konstelace vztahu matky a dcery, ale třeba to, s čím do vztahu matka přichází a čím si v minulosti sama prošla. „Velmi složité to může být tehdy, když jde o ženu, která nemá vyřešené nějaké své zásadní problémy a zkušenosti, například že matka není dostatečně zralá a svou dceru používá pro uspokojení svých potřeb,“ upozorňuje na jedno z rizik klinická psycholožka Mirka Chmelíčková. Podle ní ale nemusí jít o záměrnou a vědomou aktivitu. „Většinou se každá máma snaží být dost dobrou mámou,“ říká Chmelíčková.

Způsob, jakým se máma vztahuje ke své dceři, do značné míry ovlivňuje její vlastní zkušenost z dětství. „To, jak se staráme o děti, jsme se naučily většinou od svých matek, jak zacházely s námi a našimi sourozenci. Jsme senzitivní vůči tomu, jak se s námi mámy mazlily a jak snášely naši blízkost,“ vysvětluje psychoterapeutka Martina Richterová Těmínová. Ve své praxi ale potkala řadu mladých matek, které vyrůstaly bez adekvátního mateřského obrazu a fungování měly kvůli tomu o mnoho těžší.

„Většinou se každá máma snaží být dost dobrou mámou,“ říká psycholožka

Součástí mateřské vazby je i nutnost dítě včas pustit k další blízké osobě, ideálně k otci. Pokud otec není k dispozici nebo v rodině z jakéhokoliv jiného důvodu nefunguje, je třeba se porozhlédnout v širší rodině nebo blízkém okolí po vhodné otcovské postavě, jejímž prostřednictvím by dcera mohla plnit své další vývojové úkoly. „Máma má být v tu chvíli laskavá a mateřská, ale zároveň i přísná a důsledná, což jsou tradičně otcovské vlastnosti, a to při nejlepší vůli obojí nejde,“ říká Chmelíčková.

Některé ženy hovoří o svém vztahu s mámou jako o vztahu kamarádském. „Je v pořádku, když spolu máma s dcerou mají dobrý vztah, když spolu mohou mluvit o mnoha věcech a když mohou o některých věcech i mlčet, což vyžaduje respekt, ale nemělo by jít o rovnocenný kamarádský vztah, ten je trochu o něčem jiném,“ říká Richterová Těmínová. „Pokud by bylo kamarádství mezi mámou a dcerou rovnocenné, tak to znamená, že si někdo neplní své vývojové úkoly,“ dodává psychoterapeutka.

Co může se vztahem matky a dcery udělat, když se dcera stane matkou? Proč některé matky mluví dcerám do výchovy vnoučat? A co můžeme udělat, aby nás nepronásledoval matčin stín v dalších vztazích? Poslechněte si první speciál pořadu Diagnóza F o vztazích rodičů a dětí.

Spustit audio