What a Material: České queer umění v Amsterodamu

Dva týdny před zahájením druhého ročníku Prague Pride nabídne nizozemská metropole v rámci doprovodného programu tradičního svátku hrdosti průřez nejen současným českým, ale i slovenským a polským queer uměním. 17 uměleckých souborů od malby a kresby přes komiks, fotku a videoart odhaluje různá témata a tendence queer umění ve středoevropském prostoru. „Jsou to témata, která se zabývají kritikou církve, církevních institucí a prohlášení vůči homosexualitě, potom je to tematizování vlastní identity a vyjednávání svého místa ve společnosti, a pak také provokativní témata překračování hranic, u Marka Thera např. k násilí, k pedofilii. Velkým tématem je třeba také BDSM subkultura“, říká kurátor výstavy Ladislav Zikmund-Lender.

Kromě Marka Thera se na výstavě objevují práce dalšího laureáta Ceny Jindřicha Chalupeckého – Radima Labudy. Známý billboardový projekt One of us Jany Štěpánkové drnká na citlivou strunu genderové kategorizace, římskokatolickou církev v čele s Benediktem XVI. napomíná za konzervativní postoj tvůrčí duo Darina Alster a Tamara Moyzes.

Katalog k výstavě What a Material: Queer Art from Central Europe |foto: Standa Soukup

Konzervativní polské prostředí podle Ladislava Zikmunda-Lendera paradoxně otevírá pole pro větší radikalizaci tamních umělců. Vyhraněnost umělecké komunity vůči atmosféře ve společnosti ale nemusí nutně podmiňovat úrodu queer umění… „Já si myslím, že ve středoevropských zemích jde daleko víc o problém centra a periferie, uměleckých kulturních center nebo vůbec hlavních měst a periferií. Třeba na Slovensku je jedno centrum a víc periferií, v České republice jsou dvě až tři centra a v Polsku je jich mnohem víc, také proto, že Polsko je větší země. I to nám může dávat pocit, že v Polsku je queer umění víc než u nás, na Slovensku, nebo i v Rakousku“, říká Ladislav Zikmund-Lender.

V kontextu středoevropských zemí Polsko možná zastoupením queer témat vyčnívá, i tak se ale místní scéna musí stejně jako okolní státy vypořádávat s chybějící tradicí homoerotických uměleckých odkazů, nedostatkem podpory společnosti i institucí a problémy spojenými s budováním odlišně smýšlející generace. Součástí katalogu jsou však také příklady, které se vracejí před totalitní mlčení o ožehavých oblastech. Jde o dvě díla-reprodukce, která nahlížejí před rok 1948… „Jedno je kresba z deníků poměrně neznámého umělce Ladislava Vlodka, který měl jednoznačně homosexuální orientaci a to se snažil vyjadřovat do svých deníků, které měly být soukromé a tajné. Druhý obraz je kresba Vratislava Nechleby přibližně z roku 1905, která představuje mladého chlapce.“ Vratislav Nechleba byl pravděpodobně heterosexuální orientace a na jeho příkladu organizátoři výstavy ukazují, že queer umění není doménou výhradně queer umělců. V době první republiky např. běžně vznikaly obrazy s homoerotickými motivy na objednávku sběratelů, nejznámějším z nich byl dekadentní literát a obhájce homoerotického cítění Jiří Karásek ze Lvovic.

Katalog k výstavě What a Material: Queer Art from Central Europe |foto: Standa Soukup

Přesah výstavy do éry první poloviny 20. století sympaticky vyvazuje queer téma z izolace posledních dvou desetiletí. Naznačuje, že i umělci prvních dekád minulého století promítali kontroverznější společenské jevy do vlastní tvorby a mnohdy záměrně, mnohdy nevědomky přispívali k prolamování společenských tabu.

Výstava What a Material: Queer Art from Central Europe potrvá v amsterodamské galerii P.A.X. od 2. do 26. srpna 2012.