Witch house, drag a popkulturní zvratky
Termín witch house se v diskurzu současného alternativního popu zjevil jakoby odnikud. Mnoho lidí, včetně tímto termínem označovaných hudebníků, neví, jaký je jeho význam a smysl a jak s tímto novotvarem naložit.
Na blozích se vedou debaty o tom, jestli je to jen temná stránka chill wave, nebo svébytný hudební žánr, jestli je pravý, nebo falešný, jestli je to vůbec žánr, nebo spíš scéna a co všechno by pod toto označení mohlo a mělo spadat a proč. Osobně je mi hudba označovaná jako witch house většinou blízká, ale podle mého názoru je problematické mluvit o witch houseu jako o novém hudebním žánru v obvyklém slova smyslu. Ačkoli se v tomto článku objevuje mnoho jmen, nejde v žádném případě o kompletní výčet, ale spíš o stručný průřez hudby, která bývá za witch house nejčastěji označovaná.
Ještě předtím než toto sousloví poprvé použil v souvislosti s hudbou Travis Egedy z Pictureplane, byl jediný známý witch house reálný dřevěný dům ve městě Salem v americkém státě Massetchusets. V budově, ve které je dnes muzeum čarodějnictví, žil v sedmnáctém století soudce Jonathan Corwin, který je zásadní postavou série salemských čarodějnických procesů. Travis Egedy rozhodně neměl v záměru zakládat nějaký nový hudební žánr. Použil termín witch house pro označení hudby, kterou jako Pictureplane dělal spolu s Jonathanem Cowardem z The Shams. Pojmenování mělo vystihovat, že jejich hudba je taneční a přitom má „witchy“ atmosféru, tzn. je okultistická a strašidelná. Když potom ke konci roku 2009 v rozhovoru pro Pitchfork řekl, že je tento rok začátkem witch houseu a příští rok už bude definitivně rokem temnoty, server se nové škatulky nadšeně chytl a začal ji aplikovat. Pro lepší pochopení situace je dobré si projít blog Travise Egedyho, na kterém najdete mimo jiné 13 pravidel, jak udělat witchhouseovou hitovku.
Začátkem bylo best off, které Travis Egedy pro Pitchfork sestavil a na které navázala zásadní aktivita neznámého uživatele Last.fm. Tento uživatel labelem witch house otagoval 14 jmen, S4LEM, oOoOO, Clapsclap, Mater Suspiria Vision, Zola Jesus a další, a hudební publicisté a bloggeři se nové „trendy“ škatulky rychle chytli. Začali ji používat pro temnou hudbu, která často zní jako hororový soundtrack a nemusí být a většinou absolutně není taneční. Hudba, která bývá novináři označovaná witch house, je rozkročená napříč mnoha žánry, jako hip hop, doom, post punk, italo disco, shoegaze, dubstep, industrial nebo goth. Slévají se v ní dva zásadní a zdánlivě protichůdné vlivy: našlapaná energie z EBM a industriálu a zpomalená bass line hudba. Jednotící je temná estetika, užívání okultistických symbolů a silná tíživá atmosféra. Díky často zkresleným, zpomaleným a zreverbovaným samplům současné i devadesátkové taneční hudby, hip hopu a r´n´b zní hudba označovaná jako witch house, nebo také drag, jako by zvracela popkulturu posledních dvaceti let. V tomto směru je příznačný třeba mixtape adresovaný povadlé pseudocelebritě ověnčené sexuálními, alkoholovými a drogovými excesy Lindsey Lohan.
Většina kapel a projektů se ale proti nálepce witch house vyhrazuje a označuje svou hudbu jinak. Velmi častým termínem je drag (jako první S4LEM), objevuje se i rape gaze (CRE3P – čti „kríp“), zombie rave, ghost drone (Mater Suspiria Vision), užívá se i haunted house, spectral pop, were house, dark wave a další. Odstup kapel označovaných jako witch house vůči tomuto termínu pro mě výstižně formulovala Nika Roza Danilova aka Zola Jesus. Na otázku, proč se necítí být součástí WH scény, mi řekla: „Nevím, co to vůbec má být a jak mám tomu označení rozumět, je to termín, se kterým přišli novináři. Pokud je něco hudební scéna, vytváří to lidé spojení skrz hudbu, kterou dělají, a ne nějaké umělé pojmenování zvenčí.“ Vůči škatulce WH je rezervovaný i Robin Carolan z 20JazzFunkGreats, který vede label Tri Angle. Ačkoli právě tato vydavatelství jsou domovem většiny kapel označovaných jako WH nebo drag, Carolan k tomu říká: „Nezdá se mi smysluplné označovat jedním termínem tak různorodé projekty, které jsou u nás upsané, jako třeba Balam Acab, oOoOO nebo CRE3P. Všichni přistupují k hudbě z různých stran a směrů. Pokud je tu nějaký jednotící zásadní vliv, kteří všichni tito umělci sdílí, je to nejspíš hip hop.“ Zpomalené hiphopové beaty jsou jasně rozeznatelné v hudbě oOoOO a například Lauren Dillard z CRE3P zmiňuje Hyperdub a Nicki Minaj jako velké inspirační zdroje. Kromě produkce Tri Angle je za Witch House často označovaná i hudba, která vychází u houstonského labelu Disaro Roberta Disara a Jima Weigela. Z jejich katalogu by vám rozhodně nemělo uniknout jméno White Ring. Duo Bryan Kurkimilis a Kendra Malia zmiňuje také jako hlavní vliv současný hip hop a rap a jejich hudba je totálním soundtrackem gangsterského hororu včetně střílečky.
S označením witch house asi nejvíc konvenuje denverská kapela Modern Witch, kterou tvoří Marius Zuets, Kristy Foom a Kamran Khan. Její hudba je taneční, psychedelická a úzkostná. Příznačné je i to, že vizuální stránka je pro ně skoro stejně důležitá jako hudba. Většina kapel této vlny je spíš audiovizuálním projektem než jen hudební skupinou. Třeba umělecká dvojice Aids 3D přistupuje k audiu a vizualitě ve své tvorbě zcela rovnocenně. Estetika Modern Witch na MySpace, webu i ve videoklipu ke skladbě I Cant Live z eponymního debutového alba je jednoznačně okultní a hororová. V lo-fi videu natočeném z ruky sledujeme hektické, neklidně přerušované a přitom spojité dění, které připomíná noční můru. Kombinace existenciální, klaustrofobické a sociální úzkosti je vyjádřená jednoduchým textem, který ve zkresleném vokálu na hypnotickém tanečním beatu neuroticky artikuluje všednodenní paniku z prožívané sociokulturní pasti.
Absolutním rituálem zmaru, pompézní mší poklesu a chorálem nezvratného rozkladu je hudba jedné z nejčastěji zmiňovaných kapel tohoto proudu – S4lem. K obrazu zvracené popkultury mě dovedly právě jejich mixtapy, ve kterých brutálně strhujícím způsobem obrací pokleslé hitparádové taneční hity naruby a mění je z jásavých karikatur štěstí a lásky v děsivé milníky úpadku a zmaru (například I Buried My Heart Inna Wounded Knee nebo We Make It Good vol. 11). V kombinaci s těžkými zpomalenými hiphopovými beaty, rapy a pompézními chorály vzniká hustá, temná a tíživá hudba, která evokuje soundtrack k apokalypse popkultury posledních dvaceti let. Drasticky zpomalené taneční hymny devadesátých let vychází také z rukou audiovizuálního projektu AIDS 3D. Jako první přišel s tímhle jednoduchým, ale silně působivým retardačním posunem DJ Screw, který až do smrti na předávkování kodeinem a dalšími drogami v roce 2000 vytrvale zpomaloval houstonskou rapovou scénu (odtud styl hudby screwed and chopped). Mezinárodně ale styl screwed and chopped provařili už několikrát zmiňovaní S4lem. Pokud se chcete víc seznámit s projektem bývalého homosexuálního, drogově závislého prostituta Johna Hollanda, Heather Marlatt a Jacka Donahue, poslechněte si EP Yes, I Smoke Crack a Water z roku 2009 nebo rovnou debut S4lem King Knight (IAMSOUND, 2010).
U dalších, jako je teprve 19letý Newyorčan Alec Koone, který tvoří pod jménem Balam Acab – debut See Birds vyšel v srpnu 2010 u Tri Angle, nebo třeba sanfranciský projekt oOoOO (vyslovuj „Ou“), se zdá být jedním z hlavních vlivů dubstep aka Burial, Alec Koone zmiňuje také vliv losangeleského producenta Flying Lotuse. Greenspan aka oOoOO říká, že ačkoli jinak dubstep neposlouchá a neorientuje se v něm, Untrue od Burial je jedno z jeho nejoblíbenějších alb. Zajímavé je, že tento posun je vzájemný, protože mnoho současných dubstepových umělců, jako Joker, Guido, Mount Kimbie nebo James Blake, zase přechází od klubového zvuku blíž k abstraktní a psychedelické hudbě. Jako další zásadní zdroje zmiňuje Greenspan americkou Top 40 a experimentální hudbu (Ludacris, Young Jeezy, Nicki Minaj, Usher, ale třeba i Broadcast and the Focus Group).
Vzhledem k tomu, že je termín witch house stále ještě považován za nový a „trendy“, aplikují ho hudební publicisté na všechno možné i nemožné (třeba i na How To Dress Well). Jak s ním budete nakládat vy, je jen na vás. Pokud se chcete v popkulturních zvratcích witch houseu a drag probírat po vlastní ose dál, nabízí se mnoho odkazů. Více hudby najdete na stránkách hudebních vydavatelství Tri Angle a Disaro a více informací například v těchto článcích:
drownedinsound.com/community/boards/music
guardian.co.uk/music/2010
expatriarch.com/2010/05
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
