Wye Oak: Nemusíme být na jednom místě, aby vznikaly nové písničky

Wye Oak
Wye Oak

Americké indiepopové duo Wye Oak se po čtyřech letech vrací do Prahy. Tentokrát představí zbrusu novou nahrávku The Louder I Call, The Faster It Runs. Povídání se zpěvačkou Jenn Wasner se točilo nejen okolo nového alba, ale dotkli jsme se i jejího sólového projektu Flock of Dimes, skutečnosti, že na koncertech budou působit ve trojici, a probrali jsme také důvody, proč obdivuje osobnost Arthura Russella. Koncert Wye Oak proběhne ve středu 25. dubna v pražské MeetFactory.

Vše nejlepší k narozeninám, Jenn. Jak jsi je oslavila?
Děkuji! Jsem v plném pracovním zápřahu. Bohužel, teď opravdu nemám čas na přestávku.

V jednom rozhovoru jsi řekla, že cvičíš na bicí a že by ses ráda stala dobrou bubenicí. Jak to s plány vypadá teď?
Na bicí hraji hodně doma, čistě pro zábavu. A taky na desce mého projektu Flock of Dimes. Pořád si nemyslím, že by to mělo nějakou vysokou úroveň, ale postupně se lepším. Na turné za bicími sedí Andy, takže v tomto případě nemám žádné ambice se mu míchat do práce.

V poslední době jste s Andym odehráli pár koncertů jako trio. Chcete v budoucnu v této podobě jako Wye Oak pokračovat?
Ano, na následujícím turné budeme hrát jako trojice. Tedy pokud se k nám nepřidá ještě více muzikantů.

Žiješ teď v Severní Karolíně – přestěhovala ses sem nedávno z Baltimoru. Měla změna prostředí vliv na nové písničky Wye Oak nebo na tvůj sólový projekt Flock of Dimes?
Důvodem, proč jsem se sem přestěhovala, byla potřeba získat pro sebe více volného času a prostoru. Cítila jsem, že v Baltimoru se děje příliš mnoho věcí a já kvůli nim nejsem tak kreativní, jak bych si sama přála. Jsem přesvědčená, že kdybych tuto změnu neudělala, nebyla bych tam, kde jsem teď. A co se týče nahrávání, už řadu let víme, že abychom tvořili, nepotřebujeme být s Andym na jednom místě. Nejdříve zhmotníme každý ve svém domě naše představy o budoucích písničkách a teprve pak se nad nimi osobně sejdeme a dáme jim finální tvar.

Je tak těžké rozdělit čas mezi tvůj sólový projekt a Wye Oak?
Poměrně dost. Ráda bych pracovala na nové desce Flock of Dimes, ale následující dva roky budu často na cestách s Wye Oak. Najít čas na skládání nového sólového materiálu bude těžké. Ale budu se o to určitě snažit!

The Louder I Call, The Faster It Runs – jak si máme název nové desky vyložit?
Záleží na úhlu pohledu. Někdo v tom nachází své problémy, od kterých se snaží neustále utíkat, zatímco jiní vidí sebe jako ty, které neustále někdo nebo něco pronásleduje.

Wye Oak: Baltimore je skvělé místo pro život hudebníka

03132397.jpeg

Česká koncertní premiéra baltimorského dua Wye Oak proběhne dnes večer v pražské MeetFactory. Ještě před zvukovou zkouškou si Jenn Wasner a Andy Stack našli pár minut na rozhovor v odpoledním On Airu a řeč byla samozřejmě především o jejich aktuální páté řadovce Shriek.

Našel jsem čerstvý článek v časopisu Interview, ve kterém se přiznáváš k tomu, že jsi velká fanynka Arthura Russella? Co tě na něm fascinuje?
Jeho hudba posouvala hranice populární hudby. Vedle toho ale byla doslova napěchovaná emocemi. Arthur vynikal hned v několika hudebních směrech, a přitom bylo vždy jasně poznat, že je to jeho rukopis, že za ním stojí jeho osobnost. Byl ve svém hudebním směřování nekompromisní. Přála bych si, abych byla taky takto statečná.

S Wye Oak jsi odehrála dva koncerty na mezinárodním letišti Baltimore-Washington. Jak k tomu došlo?
Jedna rozhlasová stanice v Baltimoru si myslela, že by to mohlo být zajímavé, kdyby se v těchto prostorách odehrávaly různé kulturní akce. Bylo to nejpodivnější místo, kde jsem kdy hrála. Přesto musím říct, že mně tyto koncerty přišly překvapivě zábavné.

Poslechněte si v audiu, proč Jenn Wasner z Wye Oak nestihla oslavit své narozeniny, jak se vyvíjí její bubenická kariéra a co znamená název nové desky její kapely.