Zambie je ohromující směs tradičního a moderního. České vědkyně studovaly udržitelnost v Africe
Setkání s africkým princem, tradiční zemědělství v době smartphonů, kukuřičná kaše, ale taky globální změna klimatu. Dvě mladé české vědkyně vyprávějí o své návštěvě Zambie.
Zuzana Harmáčková a Lenka Suchá pracují v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, kde se zabývají udržitelností a scénáři budoucího vývoje. Mají za sebou odlišné výzkumy a studium v Zambii, JAR, Ghaně nebo Rwandě.
„Afriku máme rády, ale nevybraly jsme si ji proto, že by to byla naše nejoblíbenější oblast, šlo o akademický zájem a prostor k relevantnímu novému výzkumu,“ říkají shodně. Zambie se stala cílem cesty také proto, že je českou prioritní rozvojovou zemí, kde běží řada projektů našich odborníků.
„Zambijský venkov je nekonečná buš s roztroušenými malými vesničkami. Oproti Česku je to vlastně šokující rozdíl,“ říká například Harmáčková. „Na místě jsme viděly velký mix tradičního a moderního, od smartphonů přes tradiční architekturu po oblečení. Na telefony se centrálně rozesílají hlasové zprávy o vývoji počasí, ale lidé taky nabírají pitnou vodu z řeky.“ Obě výzkumnice navštívily i místní parlament s řadou tradičních rituálů.
Globální klimatická změna Zambii bezprostředně ovlivňuje tím, že zemědělství závisí na období dešťů, jejich pravidelnosti a podobně. Neúroda způsobuje, že se lidé přesouvají k výrobě dřevěného uhlí. Ta ale způsobuje odlesňování a prohlubuje problémy zemědělství.
„Nepřijely jsme do Afriky nikomu radit nebo vyslovovat svůj názor, ale ptát se a dělat výzkum,“ zdůrazňují principy své práce. Teď je čeká intenzivní fáze zpracovávání dat a přepisování desítek hodin rozhovorů.
Jak vědkyně studující udržitelnost řeší ekologický aspekt svého cestování? A jak probíhalo setkání s místním princem? Poslechněte si záznam cestovatelského pořadu Casablanca.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
